Objektivní nedokonalost lidské rasy obohacená u subjektivní prvky každého jedince dělá z člověka potenciální hrozbu pro své okolí. Tento fakt částečně potvrzuje i lidové přísloví o neštěstí nechodícím po horách ale po lidech. Každý jedinec by měl být schopen postavit se ke svému jednání čelem a umět nést potenciální následky svých činů. Minimálně z morálního hlediska. Avšak ekonomické důsledky lidské snahy již v současné době nemusí být vždy triviální a řešitelné.
Vlivem vědeckotechnických revolucí posledních století nabývá způsob života neustále nových rozměrů, který tlačí jedince často i do nedobrovolných aktivit s vyšším objemem odpovědnosti z možné realizace rizik. Příkladem budiž jízda automobilem, která zcela vytlačila sympatické čtyřnohé dopravní prostředky lichokopytníkovitého charakteru. Dnešní morální a ekonomická odpovědnost za své jednání již nemusí být pro každého únosná. Naštěstí alespoň pro tu ekonomickou část tu máme pojištění odpovědnosti za škodu.
Jednání jehož důsledkem vznikne škoda může být úmyslné či z nedbalosti. Úmyslné jednání by se dalo dále členit na konání s přímým úmyslem (chtěl a udělal) a s nepřímým úmyslem (nechtěl, ale udělal). Jednání z nedbalosti můžeme dále větvit na vědomé (věděl a způsobil) a nevědomé (nevěděl, způsobil, ale vědět měl). Škodu druhému můžeme tedy způsobit vědomě a záměrně s jistým úmyslem a cílem nebo zcela nevědomě či nechtěně. Otázkou je, které druhy jednání by měly být nejen z etického hlediska předmětem pojištění odpovědnosti, a které už nikoliv. Problémem určitě bude objektivně klasifikovat každé konkrétní jednání, neboť nikdy nelze předpokládat u kohokoliv čistou ryzí racionalitu. Koncepce odpovědnosti za škody má několik poloh. Krajními body intervalu jsou: přímé porušení či zanedbání jasně definované povinnosti, které škodu jednoznačně zavinilo a tzv. objektivní odpovědnost, která si vystačí s příčinnou souvislostí - nebezpečná činnost => škodná událost - na bázi presumpce viny a míra zavinění se již nezjišťuje. Mezi těmito krajními alternativami leží nespočet variant s libovolnou konstrukcí.
Za pojištěný subjekt, který způsobil škodu třetí osobě, přebírá dle vymezeného rozsahu rizik až do plné výše odpovědnost pojišťovna. V pojistné smlouvě je tedy nutno jasně nadefinovat přebíraná rizika a míru odpovědnosti. Nejběžnější produkty pojištění odpovědnosti za škody pokrývají oblasti provozu motorových vozidel, úrazů a nemocí z povolání, výkonu profese, občanského života a vlastnických práv. Ne ve všech oblastech je ponecháno rozhodnutí o pojištění na dotyčném subjektu, zejména u prvních třech kategorií se můžeme často setkat s variantou “dobrovolně povinné“. Při odškodnění bývají obvykle do kalkulace škody zahrnuty následující položky: ztráta důchodu (dočasná i trvalá), náklady spojené s léčením, bolestným, trvalými následky a pohřbem, náklady přímo související s budoucími dopady (výživné, odškodnění pozůstalých) a samotná škoda.
Pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel aneb povinné ručení je jedno z nejznámějších pojištění odpovědnosti vůbec a má ve většině vyspělých ekonomik povinně smluvní charakter, což je dáno především značnou nepředvídatelností realizace rizik a možnými vyššími až katastrofickými škodami, které by měly pro většinu jednotlivců zcela likvidační charakter. V klasické matici finanční eliminace rizik by dle velmi nízké četnosti a velmi vysoké závažnosti byla odpovědnost z provozu motorových vozidel jasným kandidátem na pojištění, viz článek Orientujte se v pojištění 2. Otázkou tedy je, proč existuje zákonná povinnost a nikoliv pouhá dobrovolnost, neboť dle výše uvedené logiky by pro racionálně jednajícího člověka ekonomického neměl být problém učinit rozhodnutí. Zásah státu v podobě regulace by byl oprávněný v případě tržního selhání. Můžeme tedy považovat případné chybné rozhodnutí subjektu za tržní selhání? Nejen soudobá mainstreamová mikroekonomická teorie popisuje jednání subjektů za rizika. Zde je riziko charakterizováno jako stav, kdy známe všechny možné výsledky svého jednání s pravděpodobnostmi jejich realizace. Pokud jsme schopni ohodnotit (ocenit) všechny výsledky, nemáme již v rovnici žádnou neznámou a známe tedy očekávanou hodnotu, která je součtem možných výsledků vážených pravděpodobnostmi jejich realizací. Hrajeme hru s rizikem, která je považována za vyrovnanou, je-li očekávaná hodnota rovna nule. Jedná se o tzv. spravedlivou sázku. Je-li očekávaná hodnota kladná, jsme ve výhodě a naopak. Pokud jsme tedy v nevýhodě, hru bychom neměli podstupovat.
Pro ilustraci dalšího pokračování myšlenky si dovolím uvést jednoduchý příklad, který je sice zkreslen subjektivními odhady vstupních dat, ale jako demonstrace směru uvažování postačí. Máme průměrného řidiče středně velkého auta s ročním pojistným 6000 Kč, který má během jednoho roku 0,5% šanci způsobit škodu za 350 000 Kč, 0,05% šanci způsobit škodu za 3 500 000Kč a 0,005% šanci způsobit škodu za 35 000 000 Kč. Vyjdeme z výše popsaného vztahu o očekávané hodnotě: E(X) = P1*X1 + P2*X2 + P3*X3 + P4*X4 , kde X je událost (ušetřené pojistné či způsobená nehoda) a P pravděpodobnost realizace události X, a dosadíme: E(X) = 0,99445*6000 – 0,005*350 000 – 0,0005*3 500 000 – 0,00005*35 000 000 = 5967 – 5250 = 717 E(X) > 0
Vyšla nám kladná očekávaná hodnota, hru bychom tedy měli podstoupit, neboť jsme ve výhodě a homo economicus indiferentní k riziku by pojištění zavrhnul. Po reálném světě však chodí i rizikově averzní jedinci, která tvoří skupinu většinovou a rozhodli by se naopak pojištění přijmout. Doplňkem této skupiny by byli lidé k riziku indiferentní či ho dokonce preferující, kteří by samozřejmě stejně jako modelový homo economicus pojištění odmítli. Projevem indiference může být v tomto případě i obyčejná neinformovanost, špatný odhad či lenost. Jak již bylo řečeno, důsledky realizace většiny rizik mohou být pro jednotlivce závažné až likvidační, a proto společnost podává pomocnou ruku prostřednictvím státní regulace výše uvedené doplňkové skupině lidí, která by si pojištění dobrovolně nepořídila. Tímto dobrodiním nepomáhá společnost jen oněm druhým, ale především i sobě samým, neboť si posiluje šance na dobytnost případného pojistného plnění.
Od roku 1955 až do konce tisíciletí u nás fungovala zákonná podoba. Existovala pouze jedna pojišťovací instituce a zákon plošně nahrazoval všechny detaily pojistné smlouvy a podmínek. Této podobě však chyběl základní duch komerčního pojištění – princip ekvivalence, což příliš nepřekvapí, neboť za dob minulého režimu by jakékoliv principy ekvivalence byly těžko akceptovatelné, zcela antisociální a odporně kapitalistické. Se začátkem nového tisíciletí dochází k zásadní změně ze zákonného pojištění na povinně smluvní a Česká pojišťovna přichází o monopol. Dozor nad pojišťovnictvím udělil 12 licencí a boj o klienty mohl nerušeně začít. Snaha o krátkodobé zachování cenové regulace v podobě tříletého úzkého koridoru cen značně omezovala možnost konkurence cenou produktu. Hlavní boje tedy byly sváděny v oblastech kvality produktů, zejména v rozsahu služeb a dalších výhod. Se zajímavou strategií přišla Česká pojišťovna, která se nepřímo rozhodla konkurovat cenou a de facto úspěšně obešla zákon. Klientům byla při podpisu smlouvy nabídnuta okamžitá jednorázová odměna (asi 200 Kč) za vyplnění krátkého dotazníku průzkumu trhu.
Ve valné většině případů dnes výše základního pojistného pro osobní automobily závisí pouze na obsahu motoru, což hodnotím jako velmi nešťastné a nespravedlivé řešení. Velmi málo pojišťoven pro stanovení ceny pojistného zohledňuje i další faktory, např. bydliště či věk řidiče. Určitě je však třeba zmínit systém bonusů a malusů, který zohledňuje míru nehodovosti a nabízí zvýhodnění či přirážku k základnímu pojistnému, což může výslednou cenu pojistného značně ovlivnit. Tento systém má však potenciální a zneužitelnou mezeru, neboť je pojišťováno auto a nikoliv přímo řidič. V praxi tedy může čerstvý absolvent autoškoly usednout do velmi výkonného dědečkova auta a prohánět se silnicemi za podstatně nižší než adekvátní pojistné.
Velmi mě proto zaujala myšlenka nepojišťovat auto ale řidiče samotného. Tedy nikoliv jedna SPZ, ale jeden řidičák na jedno pojištění. Podobný princip funguje v oblasti myslivosti, kde pro držení zbrojního průkazu kat. C (pro lovecké účely) je třeba mít sjednáno adekvátní odpovědnostní pojištění (nabízí pouze pojišťovna Halali). Tento princip pojišťování konkrétních osob se velmi blíží klasickému odpovědnostnímu pojištění za škody v občanském životě či při výkonu profese. U provozu motorových vozidel bude ale velmi obtížné určit únosné a spravedlivé pojištění pro obě strany (řidiče a pojišťovnu). Možnými determinanty pojistného by byly nejen věk, bydliště, vzdělání či nehodovost, ale i intenzita řízení či počet vlastněných automobilů.
O pojištění se více dozvíte v článcích Orientujte se v pojištění 1 a Orientujte se v pojištění 2.
S rostoucím počtem elektrokoloběžek, elektrokol, elektroaut a dalších vozidel na baterie se zvyšuje i počet krádeží a nehod. Jaké pojištění si sjednat?
Máte sjednané povinné ručení a chcete ho zrušit? V tom případě jste se pustili do čtení toho správného článku. Dozvíte se v něm, kdy je možné povinné ručení zrušit a přiblížíme vám proces výpovědi povinného ručení krok po kroku.
Podle policejních statistik v roce 2023 šetřila policie 94 945 dopravních nehod. Reálně číslo je ale pochopitelně násobně vyšší, protože k řadě nehod není třeba přivolat policii. Jak postupovat v případě, že se dopravní nehoda nevyhnula ani vám a jak škodnou událost nahlásit pojišťovně?
Každý majitel vozidla má zákonnou povinnost mít sjednané povinné ručení. Ne všichni řidiči však mají jasno v tom, co povinné ručení kryje. Pojďme se tedy společně podívat na to, co obvykle povinné ručení obsahuje a na co se naopak nevztahuje a také na to, co ovlivňuje cenu povinného ručení.
Po těžkých úrazech, při vážné nemoci nebo dlouhodobé hospitalizaci vám dá jistotu, že nezůstanete bez prostředků. Přesně to umí životní pojištění. A v případě vaší smrti pomůže zajistit rodinu. Stačí jen požádat o peníze. Podívejte se, jak vyplácení životního pojištění funguje.
Dobrý den, mám insolvenci a splaceno téměř 15%. Bohužel jsem cca 5 měsíců bez zaměstnání kvůli zranění a posílám jen 1 100 Kč. Mám v plánu si zařídit živnost. Lze to? Informují o tom správce. A jaká je částka, co musím hradit na sociální a zdravotní pojištění? Musím hned cca 7 500 Kč, i když nebude příjem velký?
Dobrý den,
jste-li v insolvenci a bez práce, zřízení živnosti Vás může z důvodu povinných plateb za odvody (sociální a zdravotní pojištění) nehledě na výši výdělku přivést do ještě větších problémů. Živnost si v insolvenci zřídit můžete, ale budete mít pravděpodobně problémy s dodavatelsko-odběratelskými vztahy (žádný odběratel Vám neposkytne zálohu, žádný dodavatel Vám nedodá služby/materiál/zboží na fakturu - jen za hotové). Doporučuji vše velmi dobře zvážit.
Dobrý den. Poslední tři roky žiji a pracuji v zahraničí (v Rakousku). Veškeré příjmy mám zde a samozřejmě je také daním a každý rok podávám daňové přiznání. Mám však stále trvalý pobyt v ČR (u rodičů). Původně jsem si myslela, že ve chvíli, kdy vše řádně zdaním a přiznám v zemi, kde reálně všechno vydělám a žiju, tak by mělo být vše v pořádku, poslední dobou mi však začal vrtat hlavou onen nezrušený trvalý pobyt. Chtěla jsem se proto zeptat. Zdali mě čekají nějaké problémy nebo případné sankce, pokud jsem za roky, kdy žiji v zahraničí české daňové přiznání neřešila. Z Česka jsem za celé tři roky neměla vůbec žádný příjem a většinu roku (cca 300 dní v roce) jsem se zdržovala na rakouském území. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
při nulových zdanitelných příjmech v ČR nemáte povinnost podávat daňové přiznání v ČR, žádné sankce Vám za minulost v tomto ohledu nehrozí. Pokud jste se neodhlásila ze zdravotního pojištění, pravděpodobně bude třeba dořešit pojistné za minulost s Vaší zdravotní pojišťovnou (zpětné odhlášení/doložení pobytu v zahraničí nebo doplacení).
Dobrý večer, prosím o radu. Jsem na úřadech vedená jako pečovatel o osobu blízkou a mimo to pracuji brigádně u jedné obchodní společnosti. Na úřadě mi bylo řečeno, že jsem tzv. státní pojištěnec, jako tomu bylo celou dobu. Tudíž stát za mě platí sociální a zdravotní pojištění. Celý rok co si brigádně přivydělávám, mi zaměstnavatel i z tak mizerného výdělku strhává obě dvě pojištění. Na výpisu z pojišťovny je uvedený plátce stát, ale na výplatní listině to mám každý měsíc strženo z platu. Mám nárok na vrácení těchto peněz? Veškeré doklady jsem zaměstnavateli poskytla, ale ten prostě mlží. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
osoba za kterou platí pojištění stát (rodič na rodičovské, pečovatel, student, senior, nezaměstnaný) nemusí každý měsíc hradit odvody v zákonem stanovené minimální výši. Pokud si ale nějaké peníze vyděláte, platíte z nich všechny odvody (ovšem jen ze skutečného výdělku).
Příklad: pokud by za Vás stát pojištění neplatil a Vy byste si vydělávala méně než minimální mzdu, srážely by se Vám odvody odpovídající minimální mzdě
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně daní z DPČ. Od 1.6.2023 do 31.1.2024 jsem měla podepsané daňové prohlášení u zaměstnavatele a můj hrubý příjem byl vždy okolo 15 000 Kč. Ze mzdy se mi tedy odečetlo zdravotní a sociální pojištění, ale kolonka u zálohové daně zůstala prázdná. Od 15.1. 2024 jsem začala už pracovat na HPP a tam podepsala také prohlášení k dani. Došlo tedy k souběhu, i když jsem již minulého zaměstnavatele o slevy na leden nežádala. Vím, že za leden 2024 budu muset v lednu 2025 vrátit FÚ slevu na poplatníka. Ráda bych se Vás zeptala, zda jsou tedy daně z DPČ takto v pořádku? Jen mě zarazilo, že se mi žádné daně neodečítaly. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
za rok 2023 máte povinnost podat daňové přiznání (byť se Vám žádné zálohy na daň nesrážely) - učiňte tak elektronicky do 30/4/2025. Nulové zálohy na daň z příjmu byly výsledkem uplatňované slevy na poplatníka (reálně daně neplatíte až do výše celoročního příjmu 205 600 Kč). Více info v našem článku Jak vyplnit daňové přiznání
Je pojištění, které kryje případy všech nahodilých pojistných rizik a škod, které by se klientovi mohly přihodit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMJe poměr, ve kterém se pojistné rozděluje mezi zvolené investiční fondy. Alokační poměr pojistného si určuje sám klient (pojistník), který je pojištěný a ten je také oprávněný v průběhu plateb pojistného a trvání smlouvy alokační poměr měnit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMje soubor služeb, který poskytuje pojišťovna, nebo jí najatá společnost pro klienty (pojistníky). Může být poskytován bezplatně (je v ceně pojistky), nebo bývá připlácen klientem.
Jedná se například o radu klientovi po telefonu jak postupovat při hlášení dopravní nehody, pomoc při zajištění autorizovaného servisu, zajištění služby náhradního vozidla, a pod.
Je služba klientovi v případě pojistné události hrazena pojišťovnou. Výše asistenčních služeb je závislá na zvolení limitů pojistného.
Například při povinném ručení, kdy je prostřednictvím asistenční služby klientovi hrazen odtah vozu do servisu, nebo náhradní vůz. U pojištění domácnosti například zámečník pro odemknutí zabouchnutých dveří, oprava domácích spotřebičů, a pod.
KOMENTÁŘE k článku Pojištění odpovědnosti za škody
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.