Na tuzemský trh míří dva revoluční koncepty povinného ručení. Nově bude možné platit dle ujetých kilometrů či podle nebezpečnosti stylu řízení. Uspějí tyto novinky u českých pojišťoven, nebo se bude dál sazba pojistného odvíjet hlavně od obsahu motoru?
V Česku má povinné ručení sjednané 7,5 mil. vozidel (všech kategorií) u 13 pojišťoven, které tento produkt nabízí. Základním parametrem diferenciace pojistného je obsah či výkon motoru (silnější motor = vyšší pojistné). Většina pojišťoven dále zohledňuje u majitelů vozidel jejich věk a adresu trvalého bydliště (mladší řidič/větší město = vyšší pojistné). Za roky bezškodného průběhu pojištění se poskytuje sleva (bonus), za způsobené škody se naopak dává přirážka (malus). Cílem diferenciace sazeb pojistného je spravedlivá distribuce nákladů krytí škod mezi pojištěné dle jejich rizikových profilů. Současné parametry diferenciace dávají smysl. Mladý nezkušený řidič se silným vozem jezdící v hustším provozu má oproti starším zkušenějším řidičům se slabšími vozy v mírnějším provozu zkrátka vyšší pravděpodobnost karambolu. Bourá-li někdo téměř každý rok, již se pomalu přestává jednat o nahodilou událost a malus v podobě stovek procent je jediným možným řešením v rámci povinného zákonného pojištění (správně by tito jedinci měli být z logiky věci nepojistitelní).
Velmi zajímavým parametrem pro výpočet pojistného by byly ujeté kilometry za rok. Evropský průměr činí 10 000 km/osobní auto/rok, tuzemský průměr pak necelých 7 000 km. Nemalá skupina řidičů (senioři, obyvatelé větších měst s kvalitní MHD) nenajedou ročně ani polovinu průměru. Naproti tomu stojí druhá skupina řidičů (lidé denně dojíždějící autem za prací, milovníci aut), kteří nemají problém průměr překonat i dvojnásobně. S růstem počtu ujetých kilometrů stoupá i pravděpodobnost nehody. Naproti tomu stojí teorie „sváteční šofér je i přes malý nájezd díky menší zkušenosti rizikovější“. I když na tom určitě něco bude, praxe ukazuje, že každodenně jezdící šoféři se chtě nechtě občas drobnějším karambolům zkrátka nevyhýbají.
Doposud úlevu za menší nájezd nabízela pouze Uniqa, která poskytovala sezónní slevu 30%. Resp. nebylo to za menší nájezd, ale za nepoužívání vozidla po dobu 6 měsíců v roce (na výběr je zimní a letní sezóna). Od října 2016 bude úlevy za roční nájezd do 10 000 km nabízet Allianz. Stav tachometru bude každoročně pojišťovně hlásit klient (doloží foto tachometru) a do auta se tak nebude muset montovat žádný čip či jiné sledovací zařízení. Při každém výročí smlouvy řidič pojišťovně nahlásí odhad nájezdu na budoucí rok dopředu (a podle toho zaplatí pojistné). Při skutečném vyšším nájezdu pak řidič doplatí přirážku, a naopak při menším než odhadovaném nájezdu mu pojišťovna přebytek vrátí. Sympatické na tomto řešení je důvěra pojišťovny v klienty a nepáchání manipulací s tachometry. Takovýto čin by byl samozřejmě vyhodnocen jako pojistný podvod s následky pokut, vypovězení smlouvy a žaloby. Uvidíme, nakolik je tuzemský trh na takovéto pro-klientské řešení vyspělý.
Ostatní pojišťovny se zatím k diferenciaci sazeb podle nájezdu staví spíše odmítavě ze tří důvodů:
Zatímco první argument je pochopitelný z hlediska preferencí rozdílných rizikových modelů každé pojišťovny, třetí argument jasně poukazuje na dlouho diskutovaný nešvar povinného ručení. Slušní řidiči jezdící bez nehod stále dotují nezodpovědné jedince páchající značné škody. Ono je totiž při boji o klienty mnohem jednodušší si říct deseti řidičům o 4 000 Kč, než devíti z nich poskytnou slevu 2 000 Kč a tomu poslednímu předepsat přirážku 18 000 Kč. Pryč jsou sice doby, kdy se o klienty bojovalo za každou cenu i na úkory profitability (a malus pak činil max. 100%) – dnes může rizikový (nebo pojišťovnám neznámý) řidič platit i tisíciprocentní přirážky. Ale ještě nejsme v ideálním bodě, kdy by rizikový řidič, páchající karambol za 0,5 mil. Kč každých 5 let, musel ročně platit 100 000 Kč. Tyto jedince pojistných souborů stále dotují ostatní. Korekce pojistného dle nájezdu km by byla dalším krokem na cestě ke spravedlivější diferenciace sazeb.
Ještě lepším indikátorem rizikovosti řidičů by byl styl jejich jízdy. Pakliže někdo jezdí neustále stylem „brzda-plyn“, prudce akceleruje či páchá dopravní přestupky (především překračuje povolenou rychlost), je určitě rizikovějším řidičem a vhodným kandidátem pro vyšší pojistné. Oproti tomu pohodovější řidiči dodržující pravidla silničního provozu jsou viníky mnohem menšího počtu nehod, a tudíž by si zasloužili levnější pojistné. Neboli „PAYD – Pay As You Drive“.
S řešením přichází norská firma Telemotix, která nabízí do aut montáž sledovací jednotky, na základě čehož by pojišťovny stanovovaly výši pojistného. Aktuálně tohoto řešení využívá pouze jedna dánská pojišťovna, ale potenciál trhu se zdá být velmi slibný. Pro pojišťovny totiž není kritičtěji success factor než správně stanovené sazby pojistného. A pilotní projekty šetření závislosti zjištěných rizikových faktorů ze sledovacích jednotek na počtu nehod přinášejí velmi přesvědčivé výsledky. Otázkou je nákladová náročnost (na sledovací jednotku a její montáž) a přijetí českými řidiči. Ne každý má totiž chuť si nechat do auta nainstalovat „velkého bratra“, i když anonymita výstupů sledovací jednotky je jen otázkou technického řešení (výstupem jednotky by mohla být pouze data „překračuje/nepřekračuje rychlost v obci + o kolik“ a ne přesná trasa jízdy).
Pohledem vizionáře by systém PAYD mohl přispět i k většímu dodržování silničních předpisů a celkovému zkulturnění cestování po tuzemských silnicích. Úsekové radary měření rychlosti jasně potvrzují závislost motivace k dodržování předpisu na pravděpodobnosti sankce (rychlost překračují jen ti řidiči, kteří si nevšimnou kamer). Pokud by si byl každý řidič vědom následku za nebezpečnou jízdu v podobě automaticky předepsaného vyššího pojistného příští rok, dobře by si své počínání rozmyslel.
Zatímco parametr nájezdu km se stane realitou již od příštího týdne, na zavedení systému PAYD do tuzemské praxe si budeme muset počkat déle. V obou případech však lze očekávat, že současné rizikové faktory (zejména věk žadatele a adresa trvalého bydliště) se budou i nadále větší či menší vahou podílet na výpočtu sazeb pojistného.
Každý majitel vozidla má zákonnou povinnost mít sjednané povinné ručení. Ne všichni řidiči však mají jasno v tom, co povinné ručení kryje. Pojďme se tedy společně podívat na to, co obvykle povinné ručení obsahuje a na co se naopak nevztahuje a také na to, co ovlivňuje cenu povinného ručení.
Po těžkých úrazech, při vážné nemoci nebo dlouhodobé hospitalizaci vám dá jistotu, že nezůstanete bez prostředků. Přesně to umí životní pojištění. A v případě vaší smrti pomůže zajistit rodinu. Stačí jen požádat o peníze. Podívejte se, jak vyplácení životního pojištění funguje.
Pár set korun, ale i několik tisíc. Taková může být měsíční cena životního pojištění. Záleží totiž na tom, kdy ho uzavřete, jaký je váš zdravotní stav, co všechno bude pojistka krýt nebo jaký typ životního pojištění zvolíte.
Nahá i oblečená, učesaná i neučesaná. Přesně taková byla chytrá horákyně. Proč to zmiňujeme? Protože pojištění motorky je takovou chytrou horákyní na pojistném trhu. V porovnání s pojištěním auta je totiž levnější i dražší, platíte ho i neplatíte… Podívejte se, jak je to možné.
Jedno chrání nábytek a elektroniku, druhé stěny, podlahy a střechu. Tak se dá zjednodušeně popsat hlavní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitosti. Pokud bydlíte ve vlastním domě nebo bytě, potřebujete obě pojistky. Podívejte se, proč to tak je, co všechno tato pojištění řeší a na co si dát pozor.
Dobrý den, komu prosím patří účet 7142110004/2700?
Dobrý den,
tento účet patří Generali penzijní společnosti a je užíván pro platby za produkty sjednané před koncem roku 2012 (penzijní připojištění).
Dobrý den, chci se zeptat na zdanění příspěvku zaměstnavatele při výpovědi smlouvy Penzijního připojištění. Obecně se uvádí, že příspěvek zaměstnavatele je zdaněn 15%. Jak je tomu ale u příspěvku zaměstnavatele, který překročí částku 50 000 Kč za rok (do roku 2016 - 30 000Kč)? Tento příspěvek přesahující oněch 50 000 Kč je zaměstnanci zdaněn ve výplatě 15% a při zrušení smlouvy je tedy zdaněn podruhé 15%?
Dobrý den,
ke zdanění příspěvků zaměstnavatele by došlo jen jednou (co již bylo zdaněno nebude případně opětovně daněno při předčasném výběru penzijního spoření).
Dobrý den, mohu se zeptat? Smlouvu o ŽP neukončuji, pokračuji dál, jen jsem provedla částečný odkup. Pokud tam nebyl výnos u částečného odkupu (hodnota odkupu se rovná hodnotě příspěvků za 10 let - konkrétně. 90 000 Kč přijato a 90 000 Kč zaplaceno), nemusím dodaňovat nic? Čerpám z této odpovědi: Částečný odkup IŽP je třeba zdanit (sazbou 15% se daní výnos, tedy hodnota odkupu po odečtení zaplaceného pojistného).
Dobrý den,
při předčasném ukončení životního pojištění nebo při částečném odkupu ŽP se mimo zisku dodaňují/vrací uplatněné daňové výhody. Doporučuji vše konzultovat s Vaším daňovým poradcem.
ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎDobrý den, na svůj účet doplňkového penzijního spoření můžete potřebnou částku doplnit vložením kdykoli i jednorázově - platí prosím toto tvrzení? Mohu tedy vložit např. 900 tisíc v prosinci a od ledna čerpat (pět let před řádným termínem) předdůchod? Není nutno otrocky někde pět let spořit, když příslušnou částkou (kolik to je, prosím, pro pět let?) disponuji? Děkuji František
Dobrý den,
čerpání předdůchodu z doplňkového penzijního spoření je možné při splnění těchto 3 podmínek:
mít odspořeno min. 5 let (pro smlouvy o doplňkovém penzijním spoření sjednané od 1/1/2024 platí lhůta 10 let)mít naspořeno dostatek peněz (v závislosti na délce vypláceného předdůchodu) - orientačně: 2 roky předdůchodu 305 472 Kč, 5 let předdůchodu 763 680 Kč)mít patřičný věk (do předdcůhodu lze odejít max. 5 let před datem vstupu do řádného starobního důchodu)Zatímco nedostatek úspor lze řešit jednorázovým vkladem, potřebnou dobu spoření (5-10 let) ničím nahradit nelze. Při přechodu z penzijního připojištění do DPS se do lhůty 5 let počítá i doba strávená v PP.
Je pojištění, které kryje případy všech nahodilých pojistných rizik a škod, které by se klientovi mohly přihodit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMJe poměr, ve kterém se pojistné rozděluje mezi zvolené investiční fondy. Alokační poměr pojistného si určuje sám klient (pojistník), který je pojištěný a ten je také oprávněný v průběhu plateb pojistného a trvání smlouvy alokační poměr měnit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMje soubor služeb, který poskytuje pojišťovna, nebo jí najatá společnost pro klienty (pojistníky). Může být poskytován bezplatně (je v ceně pojistky), nebo bývá připlácen klientem.
Jedná se například o radu klientovi po telefonu jak postupovat při hlášení dopravní nehody, pomoc při zajištění autorizovaného servisu, zajištění služby náhradního vozidla, a pod.
Je služba klientovi v případě pojistné události hrazena pojišťovnou. Výše asistenčních služeb je závislá na zvolení limitů pojistného.
Například při povinném ručení, kdy je prostřednictvím asistenční služby klientovi hrazen odtah vozu do servisu, nebo náhradní vůz. U pojištění domácnosti například zámečník pro odemknutí zabouchnutých dveří, oprava domácích spotřebičů, a pod.
KOMENTÁŘE k článku Povinné ručení - revoluce přichází
super nápad!! , Komentoval(a): Xmen21