Banky.cz Banky.cz Články Politika Rozhovor: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot

Rozhovor: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot

Rozhovor: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot
21.7.2015, Politika

Pokud by se eurozóna v budoucnu rozdělila na sever a jih, bylo by pro nás členství v měnové unii s Německem výrazně zajímavější, než je tomu dnes, říká pro ParlamentníListy.cz ekonom Petr Jermář, hlavní analytik odborného portálu Banky.cz. 

Která z 12 řeckých opatření první vlny reforem nutných k uzavření dohody o nové finanční pomoci z eurozóny považujete za skutečně efektivní a která naopak ne?

Privatizační fond považuji za velmi dobré opatření – podpoří vznik pracovních míst v soukromém sektoru. S reformou penzí a státních zaměstnanců také souhlasím, ale byl bych razantnější - větší seškrtání platů, důchodů a dřívější uvedení těchto reforem do praxe než avizovaných 2019/2022. Zvyšování daní bude spíše kontraproduktivní. Řecko potřebuje podpořit tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru a tímto zahraniční investory nenaláká.

Samotné lidi v Řecku asi zejména zajímá, kdy se věci vrátí do „starých kolejí“, kdy se otevřou banky a skončí limit na výběry z bankomatu…

Kdy otevřou řecké banky?

Evropská centrální banka (ECB) sice odhlasovala navýšení stropu ELA pro Řecko, ale úplné uvolnění kapitálových kontrol je spíše otázkou měsíců. Dodatečných 900 milionů eur totiž pouze pomůže udržet denní limit výběru na současných 60 eur a zabrání původně plánovanému poklesu na 20 eur/den.

Evropská centrální banka již měsíce porušuje pravidla hry, které ji dovolují poskytovat likviditu jen výměnou za adekvátní zástavu. Řecké banky do zástavy dávají řecké vládní dluhopisy, o kterých všichni víme, že splatitelné nejsou. Hovoří se o nutném odpisu dluhu 30 až 50 procent či odkladu splátek o 30 let. To není moc dobrá zástava. Náklady na rekapitalizaci bank by měli nést především Řekové a ne opět daňoví poplatníci eurozóny přes Evropskou centrální banku.

Ministr financí Babiš říkal, že Řecko na tom bude za pět let stejně a vše se bude opakovat. Přispěje podle vás všechno skutečně k ochraně Řecka před bankrotem a odchodem z eurozóny?

Nemyslím si, že Řekové dotáhnou reformy do zdárného konce. Lidé řekli v referendu „ne“, samotná vláda reformám nevěří, ústavní soud už jednou zrušil seškrtané důchody. Další půjčené peníze Řecku - skrze oficiální půjčky Mezinárodního měnového fondu/EU nebo přes ELA od Evropské centrální banky - pouze problém prodlouží a v roce 2020 budeme řešit další, v pořadí již osmý bankrot Řecka za posledních 200 let.

Ztotožňujete se s tím, že bez návratu k drachmě nemůže dojít ke zlevnění řeckého zboží a oživení ekonomiky?

Depreciovaná drachma by nastartování řecké ekonomiky pomohla. Tak jako tak je ale transformace současné nefunkční řecké ekonomiky do její trvale udržitelné podoby během na dlouhou trať. Řecko má dnes minimální export. Tedy napřed drachma nebo jiné reformy, což přitáhne zahraniční investory, pak stavba výrobních hal či privatizace státních podniků a až nakonec snižování rekordně vysoké nezaměstnanosti a nastartování exportu. Nám trval po samotové revoluci přechod od nekonkurenceschopné centrálně plánované ekonomiky k tržnímu modelu 5 až 10 let. A byla tu vůle ekonomiku reformovat. Jak dlouho to bude trvat Řecku, kde je přes 60 procent obyvatelstva proti reformám, těžko říct.

Někdo tvrdí, že se celá eurozóna rozpadne a že tahle kauza není o Řecku, ale o celé eurozóně… Souhlasíte s těmito názory?

Společná měna je vhodná pouze pro státy s podobnými parametry - nejen ekonomickými, ale i sociálními. Jsou dva možné scénáře: 1) Sever bude dotovat Jih – fiskální unie, 2) eurozóna se rozdělí na silnější Sever a slabší Jih – dvourychlostní Evropa, čímž myslím pouze měnu, tedy eurozónu, ne rozpad Evropské unie.

Český statistický úřad se zabýval tím, zda se může nejistota kolem Řecka dotknout České republiky? Určující pro přímý vliv je síla ekonomické provázanosti obou zemí. Vzájemné toky zboží, služeb a kapitálu mezi Českou republikou a Řeckem však mají malou intenzitu. S tím se asi ztotožňujete?

Řecká krize na nás bude mít minimální dopad. Spekulovalo se, že by to mohlo mít negativní vliv na odliv zahraničních investic z celé střední a východní Evropy, ale pomalu se ukazuje opak. Když mělo Řecko „nejvíce na kahánku“, koruna posilovala a pražská burza rostla. Bankrot Řecka by prospěl celé eurozóně – zbavila by se nejslabšího hráče. Mimo pozitivní ekonomické dopady by se omezil i morální hazard - ostatní státy by to motivovalo k větší rozpočtové odpovědnosti.

Co se týče pomoci Řecku, tak naší republice – jako zemi mimo eurozónu – má být poskytnuta garance, že náklady případného nesplacení této půjčky ponesou pouze země platící eurem. Dá se říci, že nám skutečně nic nehrozí?

Pokud se bude jednat skutečně jen o překlenovací tříměsíční úvěr, který bude ještě před zimou splacen následnou řádnou půjčkou - pouze od členů eurozóny -, pak je riziko minimální. Na druhou stranu, o pomoci Řecku rozhodla pouze eurozóna, ne celá Evropská unie. Tedy není důvod, proč by ČR coby nečlen eurozóny měla dávat peníze do něčeho, co se jí primárně netýká a o čem nerozhodovala.

Jaký máte názor na případné přijetí eura v ČR?

Přijetí eura?

Plovoucí kurz je přirozeným lékem na ekonomické krize. Zatímco v roce 2009 se po Evropě masivně zavádělo takzvané šrotovné, aby automobilky přežily, Škodovka jela naplno bez dotací, neboť vlivem depreciace kurzu CZK/EUR výrazně zlevnila. A exportem do zahraničí vesele čerpala zahraniční dotace, které v konečném důsledku konzumovali řádoví čeští zaměstnanci nejen ve Škodovce, ale v celém sub-dodavatelském průmyslu. Ale nejde jen o průmysl, Česká republika začíná do zahraničí slušně exportovat i služby v podobě shared service center velkých firem. Vlastní měna nám přináší výrazně více výhod než komplikací.

Samostatnou kapitolou je současná krize kolem Řecka, kdy přijetím eura bychom automaticky začali ručit za dluhy ostatních členů eurozóny. A nejde jen o Řecko. Itálie má dluh na hranici únosnosti a ve Španělsku sílí Podemos (ekvivalent řecké Syrizy), který také dluhy platit odmítá. Vstupovat do dnešní eurozóny by byl nerozum. Pokud by ale v budoucnu došlo k výrazné reformě eurozóny a rozdělení na silnější Sever a slabší Jih, bylo pro nás členství v měnové unie s Německem výrazně zajímavější, než je tomu dnes.

I my žijeme na dluh. Například sociolog Hampl se domnívá, že podobné problémy mohou nastat kdekoliv a že navíc Sobotkova a Babišova vláda tomu významně přispívá.

Selský rozum velí v létě štípat dříví, aby bylo v zimě čím topit. Na penzi si taky vyděláváme během své ekonomicky aktivní části života. Deficit v době výrazného ekonomického růstu nedává smysl. Když si nyní nevytvoříme přebytky, neumažeme část dluhu, z čeho budeme dotovat další krizi?

Situace by mohla vyústit i v politické a občanské nepokoje, provázené masovými výběry peněz z bank a nárůstem šedé ekonomiky…

Ani zdaleka na tom nejsme tak špatně jako Řecko. Ale nebylo by lepší se porovnávat s těmi nejlepšími? Bude-li se „trojkař“ utěšovat tím, že stále ještě nepropadá, daleko to nedotáhne.

Lucie BartošParlamentiListy.cz

ANKETA k článku "Rozhovor: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot"

Zbankrotuje Řecko znovu v roce 2020?
Počet odpovědí: 344

KOMENTÁŘE k článku Rozhovor: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Štěch: Zvýšíme daně OSVČ, aby se jim nevyplatilo podnikat

Štěch: Zvýšíme daně OSVČ, aby se jim nevyplatilo podnikat

26.6.2017, Politika, Autor: Jan Budín

Ekonomiku trápí nedostatek pracovních sil. Někdo vidí řešení v migraci pracovníků z Východu, jiný by rád do práce nahnal nezaměstnané. Pan Štěch (ČSSD) navrhuje přidusit OSVČ, aby se jim nevyplatilo dále podnikat. Může takové opatření vyřešit nedostatek zaměstnanců?

Daňová progrese dle ČSSD

Daňová progrese dle ČSSD

27.2.2017, Politika, Autor: Jan Budín

Vyděláváte měsíčně nad 40 000 Kč hrubého? Dle ČSSD elitářství, které by mělo být více zdaněno. Sociálně odpovědná nutnost nebo čirý populismus?

Zákon o sociálním bydlení

Zákon o sociálním bydlení

19.1.2017, Politika, Autor: Jan Budín

MPSV se nelíbí současná praxe tzv. obchodování s chudobou, kdy doplatky na bydlení končí v kapsách podnikatelů s ubytovnami pro sociálně slabé. Proto navrhuje zákon o sociálním bydlení, kde by obce měly povinnost zajistit bydlení každému. Dobrý úmysl, který definitivně odnaučí lidi pracovat?

Elektronická evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb

19.12.2016, Politika, Autor: Jan Budín

EET rozděluje společnost podobně jako zákaz kouření v restauracích (zhruba dvě třetiny pro, jedna třetina proti). Jde o narovnání podnikatelského prostředí, omezení šedé ekonomiky a zlepšení výběru daní nebo jen o další zbytečnou zátěž podnikatelů?

EU chce zavést poplatek za odmítnutého migranta

EU chce zavést poplatek za odmítnutého migranta

9.5.2016, Politika, Autor: Jan Budín

250 tisíc EUR (necelých 7 mil. Kč) – tolik by dle návrhu Evropské komise (EK) činil poplatek za každého odmítnutého migranta. Aprílový žert nebo seriózní návrh EU?

Banky v ČR