ČSSD přišla v uplynulých dnech s návrhy na další zatraktivnění penzijního připojištění. Chce zvýšit slevu na dani z příjmu a nezdanitelný limit pro příspěvek zaměstnavatele. Pomůžou skutečně tato opatření nízko a středně-příjmové třídě?
Podporovat spoření na penzi je jistě chvályhodné, neboť málokdo je natolik odpovědný, aby si i bez státní podpory dával část stranou na důchod. Zdaleka nejvíce je třeba v tomto úsilí podporovat nízkopříjmovou skupinu obyvatel a střední třídu. ČSSD zastupuje v parlamentu právě tyto skupiny voličů. Komu ale pomůže současný návrh pana Votavy doopravdy?
Dnes může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění až 30 000 Kč ročně (tedy 2 500 Kč měsíčně). Toto je současný strop pro osvobození příspěvku od daně z příjmu a sociálních odvodů. ČSSD navrhuje zvýšit tento strop na 50 000 Kč (tedy necelých 4 200 Kč měsíčně). Komu to prospěje?
V tzv. třetím pilíři důchodového pojištění si aktivně spoří necelých 5 mil. lidí a zaměstnavatel přispívá každému pátému průměrně 700 Kč. Na příspěvek 2 500 Kč měsíčně nedosáhne ani nižší management nadnárodních firem. Papír snese hodně a heslo „podpoříme penzijní připojištění“ zní líbivě, ale ve skutečnosti toto opatření pomůže méně než 5% vysoko-příjmové populace. Nabízí se otázka, proč tedy ČSSD coby zástupce opačného spektra voličů přichází s tak absurdními návrhy. Když se hlasovalo o zrušení vojenského újezdy Brdy, byli téměř všichni poslanci pro (jistě, proč nezrušit zbytečný újezd a nedat více prostoru turistice). Proti byla tehdy pouze část ČSSD (v čele s panem Hamáčkem), která argumentovala velice nelogicky a chtěla Brdy vyměnit za Boletice (u Českého Krumlova). Nakonec se ukázalo, že pan Hamáček má na Šumavě chatu a místo návrhu prospěšného pro všechny zúčastněné si chtěl přilepšit za svými humny. Zdá se, že ČSSD umí velmi dobře obhajovat v PS ty zákony, které by prospěly především jí samotné. Z nynějšího návrhu pana Votavy tak lze usuzovat, že ČSSD dává pravděpodobně svým funkcionářům velmi štědré příspěvky na penzijní připojištění a současný zákonný strop je jim málo.
Kdo si ukládá do penzijního připojištění více než 12 000 Kč ročně (1 000 Kč měsíčně), může si od základu daně z příjmu odečíst až dalších 12 000 Kč, což představuje čistou slevu na dani až 1 800 Kč ročně (na tuto maximální slevu na dani dosáhneme při měsíční úložce 2 000 Kč). ČSSD navrhuje zvýšit tuto slevu na dani na dvojnásobek, tedy na 3 600 Kč. Klade se stejná otázka jako výše, komu to pomůže?
Na roční slevu 3 600 Kč by bylo třeba do penzijního připojištění měsíčně odvádět 3 000 Kč čistého ze mzdy. Dnes si lidé průměrně ukládají méně než 1 000 Kč měsíčně a mediánová mzda činí 21 000 Kč (polovina populace bere více, polovina méně). 21 000 Kč hrubého znamená obvykle necelých 17 000 Kč čistého. ČSSD zastupuje v PS převážně voliče spodní části mediánu (tedy s čistým příjmem do 17 000 Kč). Z takovéto mzdy je vcelku slušný výkon dávat si stranou i 1 000 Kč na penzijko a 2 000 Kč je pro mnoho lidé z této níže-příjmové skupiny nedostižný cíl (nutno dodat, že by to bylo i zbytečné, neboť sleva na dani 15% nevyrovná znehodnocení úspor do doby důchodového věku – toto se vyplatí pouze cca 5 let před odchodem do důchodu). Proč si pan Votava myslí, že by si jeho voliči byli schopni dávat měsíčně stranou na důchod 3 000 Kč ze svých platů, je záhadou. Možná by bylo zajímavé opět uspořádat novinářskou anketu v PS na téma „kolik dnes stojí chleba“ (naposled se tato otázka pokládala poslancům zhruba před 5 lety a ukázalo se, že napříč politickým spektrem o tom nemá ponětí přes 80% osazenstva dolní komory parlamentu).
Dále chce ČSSD zatraktivnit penzijní připojištění pro rodiče s dětmi, kteří by si mohli 1/3 peněz vybrat po dosáhnutí plnoletosti svého potomka (myšleno jako příspěvek na studium). Nápad hezký, ale pak už tedy státem dotovanému produktu nemusíme říkat „zabezpečení na penzi“, když to má sloužit tu na studia dětí, tu jako termínovaný vklad (výsluhová penze po 15 letech spoření). Pokud si ČSSD spočítala, že vychovat děti skutečně něco stojí, měla by spíše dále podporovat slevy na dani za děti či rovnou paušálně snížit daňové zatížení práce všem (v ČR si více než polovinu ze super hrubé mzdy bere stát – to je po severských zemích, Francii a Belgii nejvíce v EU). Mixovat podporu dětí s penzijním připojištěním je nesystémové.
Z celkových 4 návrhů na úpravu podpory penzijního připojištění lze za smysluplné označit pouze fixaci věku nároku na výběr spoření na 60 let. Předdůchodový věk je velmi často spojen v lepším případě s nižším příjmem a zaměstnáním mimo svou profesi (na tu původní mnoho lidí fyzicky nestačí), a v horším případě přímo s nezaměstnaností. Tedy jistota výplaty penzijního spoření v 60 letech má smysl a netřeba čekat až na přiznání státního důchodu.
ČSSD slíbila voličům zrušení tzv. druhého pilíře důchodového systému a čile na tom v dnešních dnech pracuje. Má pravdu v tom, že druhý pilíř byl výhodný pouze pro výše-příjmové skupiny obyvatelstva. Pak ale nedává dobrý smysl, proč pan Votava (jak se později ukázalo, návrhy nejsou jeho ale pana Zavadila, takže mráz přichází z DOS) chce prosadit opatření, která pomohou méně než 5% obyvatelstva s nejvyššími příjmy?
S rostoucím počtem elektrokoloběžek, elektrokol, elektroaut a dalších vozidel na baterie se zvyšuje i počet krádeží a nehod. Jaké pojištění si sjednat?
Máte sjednané povinné ručení a chcete ho zrušit? V tom případě jste se pustili do čtení toho správného článku. Dozvíte se v něm, kdy je možné povinné ručení zrušit a přiblížíme vám proces výpovědi povinného ručení krok po kroku.
Podle policejních statistik v roce 2023 šetřila policie 94 945 dopravních nehod. Reálně číslo je ale pochopitelně násobně vyšší, protože k řadě nehod není třeba přivolat policii. Jak postupovat v případě, že se dopravní nehoda nevyhnula ani vám a jak škodnou událost nahlásit pojišťovně?
Každý majitel vozidla má zákonnou povinnost mít sjednané povinné ručení. Ne všichni řidiči však mají jasno v tom, co povinné ručení kryje. Pojďme se tedy společně podívat na to, co obvykle povinné ručení obsahuje a na co se naopak nevztahuje a také na to, co ovlivňuje cenu povinného ručení.
Po těžkých úrazech, při vážné nemoci nebo dlouhodobé hospitalizaci vám dá jistotu, že nezůstanete bez prostředků. Přesně to umí životní pojištění. A v případě vaší smrti pomůže zajistit rodinu. Stačí jen požádat o peníze. Podívejte se, jak vyplácení životního pojištění funguje.
Dobrý den, mám insolvenci a splaceno téměř 15%. Bohužel jsem cca 5 měsíců bez zaměstnání kvůli zranění a posílám jen 1 100 Kč. Mám v plánu si zařídit živnost. Lze to? Informují o tom správce. A jaká je částka, co musím hradit na sociální a zdravotní pojištění? Musím hned cca 7 500 Kč, i když nebude příjem velký?
Dobrý den,
jste-li v insolvenci a bez práce, zřízení živnosti Vás může z důvodu povinných plateb za odvody (sociální a zdravotní pojištění) nehledě na výši výdělku přivést do ještě větších problémů. Živnost si v insolvenci zřídit můžete, ale budete mít pravděpodobně problémy s dodavatelsko-odběratelskými vztahy (žádný odběratel Vám neposkytne zálohu, žádný dodavatel Vám nedodá služby/materiál/zboží na fakturu - jen za hotové). Doporučuji vše velmi dobře zvážit.
Dobrý den. Poslední tři roky žiji a pracuji v zahraničí (v Rakousku). Veškeré příjmy mám zde a samozřejmě je také daním a každý rok podávám daňové přiznání. Mám však stále trvalý pobyt v ČR (u rodičů). Původně jsem si myslela, že ve chvíli, kdy vše řádně zdaním a přiznám v zemi, kde reálně všechno vydělám a žiju, tak by mělo být vše v pořádku, poslední dobou mi však začal vrtat hlavou onen nezrušený trvalý pobyt. Chtěla jsem se proto zeptat. Zdali mě čekají nějaké problémy nebo případné sankce, pokud jsem za roky, kdy žiji v zahraničí české daňové přiznání neřešila. Z Česka jsem za celé tři roky neměla vůbec žádný příjem a většinu roku (cca 300 dní v roce) jsem se zdržovala na rakouském území. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
při nulových zdanitelných příjmech v ČR nemáte povinnost podávat daňové přiznání v ČR, žádné sankce Vám za minulost v tomto ohledu nehrozí. Pokud jste se neodhlásila ze zdravotního pojištění, pravděpodobně bude třeba dořešit pojistné za minulost s Vaší zdravotní pojišťovnou (zpětné odhlášení/doložení pobytu v zahraničí nebo doplacení).
Dobrý večer, prosím o radu. Jsem na úřadech vedená jako pečovatel o osobu blízkou a mimo to pracuji brigádně u jedné obchodní společnosti. Na úřadě mi bylo řečeno, že jsem tzv. státní pojištěnec, jako tomu bylo celou dobu. Tudíž stát za mě platí sociální a zdravotní pojištění. Celý rok co si brigádně přivydělávám, mi zaměstnavatel i z tak mizerného výdělku strhává obě dvě pojištění. Na výpisu z pojišťovny je uvedený plátce stát, ale na výplatní listině to mám každý měsíc strženo z platu. Mám nárok na vrácení těchto peněz? Veškeré doklady jsem zaměstnavateli poskytla, ale ten prostě mlží. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
osoba za kterou platí pojištění stát (rodič na rodičovské, pečovatel, student, senior, nezaměstnaný) nemusí každý měsíc hradit odvody v zákonem stanovené minimální výši. Pokud si ale nějaké peníze vyděláte, platíte z nich všechny odvody (ovšem jen ze skutečného výdělku).
Příklad: pokud by za Vás stát pojištění neplatil a Vy byste si vydělávala méně než minimální mzdu, srážely by se Vám odvody odpovídající minimální mzdě
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně daní z DPČ. Od 1.6.2023 do 31.1.2024 jsem měla podepsané daňové prohlášení u zaměstnavatele a můj hrubý příjem byl vždy okolo 15 000 Kč. Ze mzdy se mi tedy odečetlo zdravotní a sociální pojištění, ale kolonka u zálohové daně zůstala prázdná. Od 15.1. 2024 jsem začala už pracovat na HPP a tam podepsala také prohlášení k dani. Došlo tedy k souběhu, i když jsem již minulého zaměstnavatele o slevy na leden nežádala. Vím, že za leden 2024 budu muset v lednu 2025 vrátit FÚ slevu na poplatníka. Ráda bych se Vás zeptala, zda jsou tedy daně z DPČ takto v pořádku? Jen mě zarazilo, že se mi žádné daně neodečítaly. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
za rok 2023 máte povinnost podat daňové přiznání (byť se Vám žádné zálohy na daň nesrážely) - učiňte tak elektronicky do 30/4/2025. Nulové zálohy na daň z příjmu byly výsledkem uplatňované slevy na poplatníka (reálně daně neplatíte až do výše celoročního příjmu 205 600 Kč). Více info v našem článku Jak vyplnit daňové přiznání
Je pojištění, které kryje případy všech nahodilých pojistných rizik a škod, které by se klientovi mohly přihodit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMJe poměr, ve kterém se pojistné rozděluje mezi zvolené investiční fondy. Alokační poměr pojistného si určuje sám klient (pojistník), který je pojištěný a ten je také oprávněný v průběhu plateb pojistného a trvání smlouvy alokační poměr měnit.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMje soubor služeb, který poskytuje pojišťovna, nebo jí najatá společnost pro klienty (pojistníky). Může být poskytován bezplatně (je v ceně pojistky), nebo bývá připlácen klientem.
Jedná se například o radu klientovi po telefonu jak postupovat při hlášení dopravní nehody, pomoc při zajištění autorizovaného servisu, zajištění služby náhradního vozidla, a pod.
Je služba klientovi v případě pojistné události hrazena pojišťovnou. Výše asistenčních služeb je závislá na zvolení limitů pojistného.
Například při povinném ručení, kdy je prostřednictvím asistenční služby klientovi hrazen odtah vozu do servisu, nebo náhradní vůz. U pojištění domácnosti například zámečník pro odemknutí zabouchnutých dveří, oprava domácích spotřebičů, a pod.
KOMENTÁŘE k článku Penzijní připojištění – další zvýhodnění?
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.