Banky.cz Banky.cz Články Politika Marksová-Tominová: dám všem

Marksová-Tominová: dám všem

Marksová-Tominová: dám všem
15.4.2014, Politika

Tak smělá prohlášení z ministerstva práce a sociálních věcí nezněla už dlouho. Dáme všem: rodinám s dětmi i bez dětí, mladým do 30 let, starším nad 50 let, ale i těm mezi 30-50 lety. Zní to dobře, skoro každý by si měl polepšit. Otázkou zůstává, kdo si pohorší, aneb kdo to zaplatí.

Sociální dávky (v libovolné podobě od výplaty poukázek na potraviny až po slevy na dani) jsou obvykle nástrojem pro nastolení větší sociální spravedlnosti ve společnosti. Někdo se má lépe, a tak ho zdaníme. A někdo jiný se má hůře, a tak mu dáme sociální dávku z oněch vybraných daní. Pokud ale chceme dát všem, musí to i všichni zaplatit, aneb v konečném důsledku nula od nuly pojde (mínus režijní náklady státní správy na toto přerozdělení). Polepšíme si tedy doopravdy nebo je to jen další mazání medu kolem úst? A nešla by sociální politika dělat více cíleně?

Zvyšování důchodů

důchody

Ministryně práce a sociální věcí si myslí, že předchozí vláda působila důchodcům křivdu, když nenavyšovala důchody tak rychle, jako vlády předchozí, a tuto křivdu je třeba napravit. Nutno podotknout, že období 2009-2013 poznamenala tzv. ekonomická krize, která dopadla na všechny. Na mladé rodiny s dětmi, na pracující i na důchodce. Těm všem se snižovala reálná hodnota jejich příjmu (výplata či sociální dávka). Dokonce lze říci, že pracující mohla krize zasáhnout více, protože mimo poklesu jejich příjmu (nerůst základní mzdy, kurz arbeit, ztráta variabilní složky mzdy) hrozila i jeho naprostá ztráta (přestože nezaměstnanost u nás nebyla a není nikterak tragická, před krizí 6,6%, po krizi 8,6% - oproti státům s dvoucifernými čísly jsme dopadli výrazně lépe). Není moc férové nyní tvrdit, že důchodcům se stala křivda, když jim důchody rostly nominálně pomaleji (reálně jejich hodnota klesala). Stejně jako oba tábory (pracující i důchodci) profitovaly na předkrizovém růstu ekonomiky v podobě rychlejšího růstu mezd a důchodů, následně obě skupiny platily stejným dílem v době krize poklesem reálných hodnot mezd a důchodů.

Důchodci by měli před volbami zvážit, zda se jim skutečně vyplácí sliby levice o rostoucích důchodech, neboť za to následně platí vyššími cenami zejména potravin a rostoucími náklady na bydlení. Levice slíbí, že pořádně zdraží firmy a pracující, aby bylo na vyšší důchody. Následně se zdraží surovinové vstupy na výrobu potravin, pracující chtějí vyšší mzdy, aby si udrželi životní standard, a toto všechno se promítne do výsledné ceny produktů. U elektroniky a jiných high-tech odvětví růstu cen zamezí technologický pokrok, takže ve finále rostou ceny jen u potravin a dalších základních životních potřeb (bydlení, energie, atd.). A důchodce, který dostal na důchodu přidáno 200 Kč měsíčně je spokojený, přestože mezitím začal za potraviny a ostatní platit o 300 Kč měsíčně více, takže je celkově v mínusu. A to neuvažujeme jejich děti v produktivním věku, kteří na vyšších daních přicházejí o řádově více.                

Zvyšovaní minimální mzdy

Donedávna činila minimální mzda 8 000 Kč. Následně ji Rusnokova přechodná vláda zvýšila na 8 500 Kč. Nyní by chtěla Marksová-Tominová provést další zvýšení na 10 000 Kč, aby minimální mzda činila 40% průměrné mzdy (25 000 Kč). 40% cíl zní rozumně, ale měl by být vztažen spíše k mediánu než průměru, neboť 2/3 pracujících vydělávají méně než průměr, což by odpovídalo zhruba současným 8 500 Kč. Případné zvýšení min. mzdy až na 10 000 Kč by mělo několik pozitivních i negativních efektů.

Pozitiva

  • Zvýšení mzdy zaměstnancům nyní zaměstnaných za minimální mzdu, kteří si na sebe vydělávají i po změně pravidel hry (vytváří-li dnes někdo hodnotu za min. 13 400 Kč a pobírá minimální mzdu, vyplatí se firmě ho zaměstnávat i nadále po navýšení min. mzdy na 10 000 Kč (dalších 34% tvoří povinné odvody za zaměstnance).
  • Zvýšení odvodů za zaměstnance do státní kasy, kteří jsou úmyslně zaměstnávání za minimální mzdu a zbytek je jim vyplácen načerno (velmi časté např. u číšníků).

Negativa

minimální mzda

  • Vyšší nezaměstnanost – firmy propustí ty, kteří si na sebe již nevydělají (vytváří-li dnes zaměstnanec s minimální mzdou hodnotu pouze za 11 390 Kč, bude po navýšení min. mzdy na 10 000 Kč propuštěn, neboť by firmě jeho dalším zaměstnáváním rostla ztráta). Ne nadarmo se proto minimální mzda nazývá prvními příčkami na žebříku kariéry. Každý se časem může vypracovat, začít vytvářet vyšší hodnotu, a tím dosáhnout na vyšší mzdu. Zvedáním minimální mzdy zabraňujeme nyní méně zkušeným pracujícím (např. čerství absolventi) se vypracovat a polepšit si, neboť tím odstraňujeme ony pomyslné první příčky na žebříku kariéry. Kdo nyní nedosáhne na nové vyšší první příčky rovné nové vyšší minimální mzdě, je z pracovního trhu definitivně vyloučen a končí doživotně na pracovním úřadě. Příkladem může být Španělsko či Řecko, kde nezaměstnanost mladých do 30 let dosahuje astronomických 50%. Štědrá minimální mzda zde spíše škodí než pomáhá. Více info v našem článku Nemoderní česká levice.
  • Vyšší nezaměstnanost popsaná v předchozím bodě přímo implikuje snížení odvodů za zaměstnance do státní kasy a zvýšení nákladů za vyplácení podpor nezaměstnaných. Nepřímo tím dochází k růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných, kteří s sebou častěji přináší takové externality, jako zvýšená kriminalita (množství drobné kriminality v krajích je přímo úměrné lokální nezaměstnanosti) či alkoholismus a zvýšené náklady zdravotnictví na péči o tyto jedince.
  • Signál zahraničním investorům, že zde jsou vyšší náklady na zaměstnance. Čechy mají dobrou geografickou polohu a ve srovnání s východní Evropou i o řád lepší infrastrukturu. Nicméně po té, co Rumunsko dobuduje aspoň základní síť dálnic (pravda, to může trvat ještě dlouho), bude stále více zahraničních investorů přemýšlet např. právě o Rumunsku.
  • Firmy vyšší mzdové náklady promítnou do ceny svých výrobků a služeb, což u produkce neurčené na export zaplatíme my všichni.

Chce-li ministerstvo práce a sociálních věcí zaměstnancům skutečně přilepšit a ostatní nepoškodit, bylo by vhodnější snížit odvody za zaměstnance. Nynějších 34% je nezdravě vysoké číslo, i v celosvětovém měřítku. Místo odvodů státu by tak zaměstnavatel mohl navýšit o stejnou částku mzdy všem. I proto se například úrovni platů v západní Evropě blížíme tak pomalu. Nejsme nešikovní a umíme vytvořit přidanou hodnotu. Ale většinu z toho, co vytvoříme, si uzurpuje stát.

Dopad vyšší minimální mzdy na zaměstnavatele: celkové náklady na zaměstnance = hrubá mzda + 26% sociální pojištění + 9% zdravotní pojištění.

Zvyšování sociálních dávek

Zde paní Marksová-Tominová vidí také křivdu spáchanou předchozími vládami, které začaly velmi mírně snižovat sociální dávky. Sociální dávky jsou dávkami pro potřebné a dnes pobírá nějaký typ dávky přes 2/3 všech občanů ČR. Dávky tedy nejsou vůbec cílené ale plošné, což není správné, protože pak se nedostává v dostatečné míře těm, co to potřebují a naopak se plýtvá na těch, co to nepotřebují. Vůbec nejhorším prohřeškem proti systému sociálních dávek je současný stav, kdy se nemalé části lidí vyplatí místo práce být raději nezaměstnaní (zejména, máme-li dost alergií na potraviny či dětí).

Se zvyšováním podpory rodinám s dětmi nelze nesouhlasit, ale současný návrh paní ministryně (zvýšit přímo vyplacené dávky a naopak zavrhnout slevy na daních) je zcela nepřijatelný. Sleva na dani za děti je rozumná, protože na ni dosáhne jenom pracující, který své děti pravděpodobně lépe vychová, oproti vypočítavcům ve vyloučených lokalitách, kde důvodem pro pořízení dětí je pouze vidina sociálních dávek. Další rozumná podpora by byla v podobě vyššího důchodu pro rodiny, které děti mají. Vychovat děti je poměrně nákladné (různé studie hovoří až o 2 mil. Kč/potomek od narození po promoci). Rodina, která vychová děti, má menší možnosti spořit si na důchod. Tedy proč to nekompenzovat třeba tímto způsobem? 

Podobně by šla zrevidovat většina vyplácených dávek. Do očí bijící je např. velmi štědrý doplatek na bydlení, z čehož vznikl zcela nový obor podnikání (ubytovny - opět ve vyloučených lokalitách). V menších obcích zastupitelé raději rovnou skupují opuštěné objekty potenciálně vhodné pro provozování tohoto businessu a bourají je, aby zneužití současného systému dávek na bydlení nevedlo k devastaci dané lokality.   

Vždy platí, že politici do určité míry skáčou tak, jak volič píská. Naděje na změnu tedy nespočívá ve snaze přesvědčit politiky, aby se začali chovat rozumně, nýbrž ve snaze přesvědčit voliče, aby požadovali rozumnou politiku. Teprve až klesne poptávka voličů po laciných řešeních v podobě tzv. přilévání vody do cedníku, politici začnou nabízet něco jiného. V současné chvíli je k tomu nic netlačí, a proto s principem „dáme všem“ dosahují stejného efektu jako jiné podobně staré povolání. Volič zažívá chvilku štěstí před procitnutím do reality.

ANKETA k článku "Marksová-Tominová: dám všem"

Odpovědnější podpora rodin s dětmi je pomocí:
Počet odpovědí: 65

KOMENTÁŘE k článku Marksová-Tominová: dám všem

13.6.2014 14:38:15

Paměť paní ministryně, Komentoval(a): Pavel

Před dvěma lety se dnešní ministryně práce a sociálních věcí ostře ohrazovala proti snaze Nečasovy vlády zabránit zneužívání sociálních dávek, ke kterému v některých oblastech docházelo. Podle ní šlo jen o snahu pravicového kabinetu demontovat sociální stát. Dnes je ministryní a člověk se nestačí divit, jaká moudra, nápady a výroky o nutnosti zamezit zneužívání sociálních dávek z ní padají...

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti

Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti

5.10.2019, Politika, Autor: Jan Budín

24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?

ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi

ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi

23.3.2019, Politika, Autor: Jan Budín

Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?

Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

14.9.2018, Politika, Autor: Jan Budín

ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy. 

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu

2.5.2018, Politika, Autor: Jan Budín

Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?

Volby 2017

Volby 2017

22.10.2017, Politika, Autor: Jan Budín

Do Poslanecké sněmovny se dostalo rekordních 9 stran. Takto fragmentovanou politickou scénu ještě novodobá historie ČR nepamatuje. Kdo jsou vítězové a poražení voleb 2017?



Rychlé odkazy

Banky v ČR