Politika

Debata o koncesionářských poplatcích se v dubnu 2026 posunula dál. Vládní koalice představila plán, podle kterého by se nejprve změnily povinnosti vybraných skupin plátců a od roku 2027 by se financování České televize a Českého rozhlasu přesunulo na stát. Jisté je zatím hlavně to, že existuje politický záměr. Méně jasné ale zůstává, jak přesně bude vypadat finální zákonné znění a jaké budou skutečné dopady do rozpočtu.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí podpořil návrh, který by mohl výrazně zmírnit dopady systému ETS 2 na české i evropské domácnosti. Ve hře je dočasné vyjmutí rezidenčních budov z nového režimu emisních povolenek i zastropování ceny povolenky na 45 eur za tunu CO2 v letošních cenách. Právě tyto úpravy mají podle europoslanců zabránit tomu, aby ekologická transformace dopadla nejtvrději na domácnosti s nejnižšími příjmy.

Vysoké ceny pohonných hmot přiměly vládu k mimořádnému zásahu do trhu. Kabinet oznámil zastropování marží distributorů, snížení spotřební daně z nafty a také každodenní určování maximální ceny paliv. Podle vlády mají tato opatření řidičům ulevit, opozice i část analytiků ale varují, že jejich skutečný dopad může být omezený.

Vláda zaujala nesouhlasné stanovisko k senátnímu návrhu, který měl zpřesnit dohled České národní banky nad investičními zprostředkovateli. Spor se vede o to, zda mají tito zprostředkovatelé podléhat regulaci v podobném rozsahu jako obchodníci s cennými papíry, nebo zda má být režim mírnější a přesněji vymezený zákonem. Návrh mířil na odstranění právní nejistoty, kabinet Andreje Babiše s ním ale nesouhlasí.

Skupina senátorů napříč frakcemi znovu předložila ústavní změnu, která má chránit možnost platit v hotovosti a žít bez povinné závislosti na digitálních službách. Návrh zároveň počítá s tím, že by se do ústavního pořádku výslovně zakotvila česká koruna jako měna České republiky. Znovu se tak otevírá debata o tom, kde leží hranice mezi digitalizací státu, svobodou volby občanů a tím, co ještě patří do Listiny základních práv a svobod.

Prvních 100 dní kabinetu Andreje Babiše podle oslovených analytiků ukazuje dva rozdílné obrazy vládnutí. Na jedné straně sílí kritika kvůli rostoucímu schodku státního rozpočtu, nedostatečným výdajům na obranu a debatám o vyšší štědrosti penzijního systému. Na straně druhé si vláda vysloužila uznání za to, že po zdražení paliv v souvislosti s konfliktem v Íránu zatím nesáhla k plošným a nákladným zásahům.

České veřejné finance se podle nové analýzy od roku 2019 dostaly do podstatně méně příznivé situace. Po započtení inflace stát reálně vybírá méně, zatímco vydává více, což dál rozevírá nůžky mezi příjmy a výdaji. Zveřejněná data zároveň ukazují, že se proměnila i struktura zdanění, a to směrem, který podle autorů neodpovídá doporučením odborných studií.

Ceny benzinu a nafty v posledních dnech rostou. Stát ale podle dosavadních dat nevidí, že by čerpací stanice plošně zneužívaly napětí na Blízkém východě k nepřiměřenému zdražování. Ministerstvo financí už teď ceny průběžně sleduje a od pondělí rozběhne také oficiální sběr dat o maržích. Právě ten má ukázat, zda se růst cen drží v tržních mezích, nebo zda bude potřeba tvrdší reakce státu.

Poslanecká sněmovna dnes otevře debatu o vládní novele zákona o podpoře bydlení, která může výrazně změnit pravidla pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Návrh míří hlavně na zúžení okruhu oprávněných osob a přesnější vymezení podmínek pro poradenství v bydlení. Zásadní přitom je, že praktická opatření mají podle aktuální předlohy začít fungovat už od července.

Poslanecká sněmovna bude dnes rozhodovat o státním rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Očekává se mnohahodinová debata, po níž poslanci přistoupí k hlasování o přesunech uvnitř rozpočtu a následně o jeho schválení jako celku. Podle aktuálního rozložení hlasů má vládní tábor ANO, SPD a Motoristé dostatek podpory, aby návrh prosadil. Po schválení rozpočet poputuje k podpisu prezidenta republiky, přičemž Senát do procesu nevstupuje.

TOP 09 v předložené podobě nepodpoří znovuzavedení EET 2.0 a upozorňuje zejména na spornou evidenci bezhotovostních plateb a souběžné daňové výjimky. ODS se zaměřuje hlavně na dopady na malé podnikatele a zpochybňuje odhadovaný přínos pro státní rozpočet ve výši 14–15 miliard korun ročně. Vláda naopak argumentuje nižší administrativní zátěží díky offline režimu, absenci povinných účtenek a neevidování osobních údajů. Spor se tak vede o ústavnost, administrativní náročnost i reálné fiskální dopady EET 2.0.

Vláda schválila novou hospodářskou strategii, která staví na rozvoji privátního sektoru a podnikatelům slibuje stabilnější, předvídatelné prostředí. Dokument cílí na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení i dopravu a klade důraz na investice a širší využití PPP projektů. Otevřená však zůstává debata kolem plánovaného výkupu akcií minoritních akcionářů ČEZ a kolem nevyčíslených nákladů jednotlivých kroků. Právě v těchto oblastech se může rozhodnout o skutečné důvěře investorů ve schválenou strategii.