Odborům se nelíbí stále přetrvávající disproporce mezi českou a německou průměrnou mzdou. Jistě, kdo by nechtěl brát více. Nejsou to však mnohdy právě samotní odboráři, kteří svými často nesmyslnými požadavky hází růstu mezd klacky pod nohy?
V minulých dnech proběhl v Praze manifestační meeting svolaný ČMKOS. Pan Středula opět hlásal, jak jsou české mzdy malé, jak nás zaměstnavatelé vykořisťují a že je třeba tomu učinit přítrž. Nejlépe tím, že budou odbory požadovat každoroční růst mezd minimálně 5%. Pro pořádek je nutno zmínit, že tzv. odborové svazy, kterým se často dává v politických jednáních neadekvátně velký prostor, zastupují v ČR zhruba jen 300 000 lidí, což je 6% ekonomicky aktivního obyvatelstva (a 3% celé populace).
Český člověk je pracovitý, vzdělaný, šikovný (umí improvizovat) a práce se rozhodně nebojí. Když někdo vyrazí do světa na zkušenou, dosáhne v zahraničí na dobře placenou práci nikterak nevybočující z průměru tamější populace. Proč jsou tedy české mzdy stále na úrovni pouhé jedné třetiny těch německých? Můžou za to skutečně dle odborů hamižní zaměstnavatelé, kteří se nechtějí o zisky podělit se svými zaměstnanci? Nebo jsou to mnohdy i samotné odbory, které (byť nevědomky) růstu mezd staví do cesty jednu překážku za druhou?
Automatizace výroby nejen ve výrobě samotné, ale i v poskytování služeb. S nástupem moderních technologií nikdy nekončící proces. Stále je co zlepšovat a zjednodušovat. Ať už se jedná o těžkou výrobu nebo kancelářské služby, výsledkem zefektivňování práce vlivem implementace nových technologií je obvykle nižší potřeba pracovníků. To se odborům nelíbí a vždy bojují za udržení zaměstnanosti. Pak se ale západním mzdám nikdy nepřiblížíme. Rekordmanem je v tomto státní správa, kde dochází k velmi pozoruhodným jevům. Ještě včera tu bylo potřeba čtyř pracovníků s psacími stroji, ale dnes nám stačí jeden pracovník s počítačem. Propustil úřad ony tři nadbytečné pracovníky? Nikoliv. Sám jsem na úřadech viděl mnohokráte místnost, kde bylo násobně více trvale zaměstnaných úředníků než počítačů. Co tam v dnešní době kancelářští pracovníci bez počítače mohou tvořit za hodnoty je otázkou. Kdyby ovšem odbory ustoupily ze svého požadavku udržení zaměstnanosti a nechaly úřad ony tři nadbytečné pracovníky propustit, ten přeživší by mohl klidně pobírat trojnásobnou mzdu (tedy jako v Německu) a úřad by byl stále ještě jednu mzdu v plusu.
Těžba černého uhlí není v podmínkách střední Evropy rentabilní, protože nás cenou práce v tomto oboru válcuje Asie. Těžba hnědého uhlí je rentabilní jen do momentu započtení negativních externalit (dopady na zdraví a ekologii). I proto v obou oborech mzdy dlouhodobě nerostou a spíše klesají. Odbory přesto požadují zachování těžby, dřívější odchody do důchodu, státní záruky a další sociální výhody. Kromě toho, že je to nemorální a nespravedlivé (jiné obory s dopady na zdraví - hasiči, řidiči, dělníci a mnozí další – také nemají extra úlevy a také je těžké po padesátce dále pracovat v těžkém provozu, lozit s hadicí do hořících domů či trávit po třetím infarktu hodiny za volantem), tak odbory svými požadavky za zachování těžby, tedy zaměstnanosti v oboru, uměle prodlužují období svých nízkých mezd. Přechod do jiného oboru bude bolestivý, nikdo nemá rád změny. Ale čím dříve začnou dělat horníci něco rentabilního, tím dříve budou úspěšní ve svých nových oborech a tím dříve dosáhnou vyšší mzdy.
Jsou to právě odbory a jejich předáci (Falbr, Štěch, Středula), kteří hájí politiku vysokých daní a velkého přerozdělování. Česko má jedno z nejvyšších daňových zatížení práce. Samotná daň z příjmu 15% vypadá ještě sympaticky (i když se vlastně jedná o 20%, když je to ze super-hrubé mzdy), ale sociální a zdravotní pojištění ve výší 45% (11% zaměstnanec a 34% zaměstnavatel) je už hrozivé. I po všemožných slevách na dani nám v peněžence ze super-hrubé mzdy končí méně než polovina. Kdyby si stát z našich mezd nebral polovinu, ale jen čtvrtinu, hned by naše čisté mzdy poskočily o 25% výše a zas bychom byli výrazně blíže úrovni západní mezd. To ale odbory nechtějí.
Není to samozřejmě jen o samotném zdanění práce, ale i o dalších daních – třeba spotřební daň z PHM, díky čemuž máme dražší naftu než v Německu. O co firma zaplatí více na této dani, o to méně opět zbude na mzdy. Jsou to i nesmyslné byrokratické úkony, které stát po firmách vyžaduje – o co více stojí firmy náklady na pracovníky, kteří v kanceláři svádějí boj s výkaznictvím vyžadovaným paragrafy, o to méně jde opět na mzdy pracovníků ve výrobě (tvořících skutečnou přidanou hodnotu). Toto vše odbory svou politikou podporují. Na zaměstnance pak ale firmám zbývá méně peněz.
Za všechno ale samozřejmě nemůžou jen odbory. Velkou vinu na nízkých mzdách má i pod-investovanost infrastruktury. Když chybí dálnice, materiál putuje na cestách déle, tedy firma potřebuje více dopravních prostředků a řidičů. To, co za den na německých dálnicích odjede jeden šofér, tak po českých okreskách najezdí minimálně dva řidiči. Kdyby na to stačil jen jeden jako v Německu, mohl by mít dvojnásobnou mzdu. Český šofér je stejně pracovitý jako ten německý, ale jeho výkon omezuje pod-investovaná infrastruktura. Stejně tak železnice. Německý mašinfíra jezdí v osobní dopravě 2x rychleji díky moderním koridorům a rychlovlakům oproti českému kolegovi, tedy stihne za stejně dlouhou směnu podat 2x vyšší přepravní výkon. Pracovitost opět stejná, limitem není český pracovník samotný. To samé v železniční nákladní dopravě a jiných oborech.
V ČR se stále více rozevírají nůžky mezi výrobou a službami. Služby jsou oproti výrobě západním mzdám blíže (zejména špičkoví analytici a programátoři ovládající jazyky), neboť ve své činnosti nejsou tolik limitované pod-investovanou infrastrukturou. Stačí počítač a rychlý internet a kdo hovoří anglicky, může dodávat služby celému světu a přitom sedět „na české samotě u lesa“. Dodávat službu do zahraničí za dvě třetiny tamějších cen znamená být velmi konkurenceschopný a stále dosahovat o třetinu vyšších mezd, než je český průměr v daném odvětví.
Je to paradox, ale s rostoucí ekonomikou nejdříve průměrná mzda klesá, a roste až se zpožděním. Dva faktory:
Fio banka se stává jednou z prvních českých bank, která se plně zapojila do systému okamžitých plateb v eurech (SEPA platby). Odesílání i přijímání těchto plateb je nyní zdarma.
Průměrná výše důchodu dosáhla v roce 2023 na novou úroveň: 20 310 Kč. Mnoho krajů ČR se ovšem na tuto výši nedostane, a důchodci v regionech pobírají nižší částky. Situaci ohledně výše důchodů v krajích a počtu jejich příjemců v roce 2023 (a v porovnání s rokem 2018) ukázal Český statistický úřad na příkladu Kraje Jihomoravského. Právě tam průměrná výše důchodu zaostává dlouhodobě.
Není cashback jako cash back. Možná jste se ještě nesetkali s žádným z těchto modelů. V obou případech jde o peníze, ale jednou v hotovosti, jednou na účet. Který z pojmů je který, jaké výhody přinese a u kterých bank ho můžete využít?
V roce 2022 se inflace vyšplhala na 15,1 %, což nejvíce od 90. let. Vaše inflace ale mohla být ještě mnohem vyšší, případně nižší. ČSÚ totiž sleduje vývoj cen na modelovém spotřebním koši, nikoliv na konkrétních domácnostech. Jak se počítá inflace, jaký růst cen zaznamenali v zahraničí, jak se vyvíjely příjmy domácností v porovnání s inflací? Má smysl zakládat devizový účet, když koruna tolik „degraduje“? Jak se s inflací valorizují důchody a jak své úspory před inflací ochránit?
Počty podvodů na internetu se rok od roku zvyšují, v posledních letech tempo růstu významně roste. Čím to je? Kde se podvody odehrávají nejčastěji a jaký mívají scénář? Jak poznat podvodníka včas? Které tři zásady vás před podvody ochrání a které praktiky seberou podvodníkům šanci nadále běžné lidi okrádat? V závěru článku najdete odkaz na unikátní test, kterým se přesvědčíte, zda byste podvodníkům naletěli, či je odhalili.
Pokračování dotazu č. 23441: Dobrý den, děkuji za Vaši odpověď. K dotazu ohledně zneužití plné moci - plnou moc chce po mně podepsat jeden pán (pro mě cizí) s tím, že pomůže získat zpět peníze (úroky) z mikropůjček již zaplacených, tak aby se mohl prý údajně s poskytovatelem dohadovat a že ve většině případů peníze zasílají zpět ze strachu, protože mají lichvářské úroky. Ale je mi podezřelé podepisovat takhle cizímu plnou moc.
Dobrý den,
děkuji za doplnění. Důrazně doporučuji plnou moc zcela neznámé cizí osobě nepodepisovat. Takto by mohla cizí osoba Vaši plnou moc zneužít a udělat Vám další závazky. Taktéž mi není jasné, jak by Vám dotyčný cizinec vymohl zpět již zaplacené úroky. Ano, úroky, resp. RPSN, bývá u nebankovních půjček extrémně vysoké, ale česká legislativa hranici lichvy pevně nestanovuje. Jedinou šancí by byla žaloba k soudu na zneplatnění úvěrové smlouvy od počátku, pakliže poskytovatel půjčky porušil Zákon o spotřebitelském úvěru (např. neověřil dostatečně Vaši bonitu). To je ale práce pro právníka za úplatu, ne pro náhodného cizího pána.
ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎDobrý den, ráda bych se zeptala jak postupovat (zda je to vůbec reálné) v případě, když na hypotéku byla pořízená nemovitost (a peníze na rekonstrukci, která ještě nebyla dokončena). Je nyní možné nemovitost nabídnout na prodej a hypotéku převést na jinou nemovitost, kde by bylo nutné ještě nějakou sumu doplatit?
Dobrý den,
bude záležet na mnoha detailech, ale obecně i s tímto požadavkem na převedení hypotéky by Vám banka mohla vyjít vstříc.
ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎDobrý den, jsem v insolvenci. Mám přeplatek za služby. Strhne se mi za to nájem. Musím odevzdat tedy celý přeplatek? Děkuji
Dobrý den,
z jakých peněz byly placeny zálohy na energie?
Vaše peníze před zahájením srážek - přeplatek lze považovat za mimořádný příjem a použít ho na umoření dluhunezabavitelná minima po provedení srážek v průběhu insolvence - přeplatek by Vám měl zůstat ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎDobrý den, chci se zeptat, jsem rok po insolvenci. Bylo mi sděleno, že by šlo úvěr získat 3 roky po doplacené insolvenci. Že se po 3 letech smaže Solus. Mate nějaké info? A když projde nový insolvenční zákon, že je prý možné úvěr po insolvenci po 3 letech? Děkuji za odpověď..
Dobrý den,
zákon nikomu nezakazuje Vám peníze půjčit třeba hned druhý den po skončení insolvence. Prakticky ale máte záznam o prodělané insolvenci ještě 5 let od data ukončení insolvence. Po tuto dobu půjčku velmi pravděpodobně nezískáte.
Půjčka, která pokryje celou koupi. Taková je
100% hypotéka. LTV této hypotéky je 100 %, což znamená, že vám banka půjčí
peníze na celou odhadní cenu nemovitosti, kterou ručíte.
Díky 100% hypotéce tak získáte dost peněz na nákup domu či bytu nebo například na výstavbu. Zároveň ale musíte počítat s vyšším úrokem než u menších půjček. Pro banky je totiž úvěr bez spoluúčasti klienta rizikovější, a proto jsou jeho podmínky přísnější.
V současnosti navíc čeští poskytovatelé 100% hypotéky neposkytují. Česká národní banka totiž v roce 2016 zpřísnila podmínky pro získání hypotéky a jejich součástí bylo také ukončení 100% hypoték. Banky tak nabízí maximálně 90% hypotéky. Pouze u 5 % objemu poskytnutých půjček smí být LTV vyšší než 90 %.
Přesto existuje možnost, jak pomocí půjčky na bydlení získat dost peněz na úhradu celé kupní ceny nemovitosti. V podstatě tedy můžete dosáhnout na 100% hypotéku.
Jak na to? Musíte ručit více nemovitostmi. Kromě kupovaného bytu či domu to může být například nemovitost rodičů. Samozřejmě ale platí, že majitel této nemovitosti musí s ručením souhlasit.
Díky ručení více nemovitostmi se zvýší hodnota zástavy. I při 90% či menším LTV tak získáte peníze na nákup vybraného domu či bytu.
Banky navíc obvykle umožňují druhou nemovitost z hypotéky vyvázat, jakmile splatíte potřebnou část úvěru. Dál tedy ručíte pouze kupovaným domem či bytem.
Další možností je dofinancovat hypotéku dalším úvěrem. Například úvěrem ze stavebního spoření.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMbankou garantovaný způsob úhrady za zboží až v okamžiku, když dojde k jeho předání a kontrole kvality, resp. k potvrzení přejímacích dokumentů a doručení bance. Poskytuje jistotu i prodávajícímu, když banka předem od kupujícího zajistí peníze, nebo garantuje že kupujícímu poskytne úvěr na úhradu zboží. Nejčastěji se používá v zahraničním obchodě, ale banky umí i jeho tuzemskou variantu, nebo znaky akreditivu splňují dnes i některé garanční systémy e-shopů.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMje samoobslužné zařízení, které vydává hotovost držitelům platebních karet. Díky rozšíření bankomatů od osmdesátých let klienti nemusí vázat výběr peněz na provozní dobu jejich pobočky banky a banky umožňují výběry za poplatek i z cizích bankomatů. První bankomat byl údajně uveden do provozu v roce 1967 v severním Londýně pod bankou Barclays. Dnes podle asociace provozovatelů bankomatů po světě existují 3 miliony podobných strojů.
V posledních letech se nově rozšiřují i Vkladomaty, které umí hotové peníze nejen vydávat, ale i přijímat.
KOMENTÁŘE k článku Konec levné práce v Čechách?
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.