Penzijní spoření

Od roku 2026 mají vybraní zaměstnanci v rizikových profesích novou zákonnou výhodu: zaměstnavatel jim musí přispívat na produkty spoření na stáří. V praxi ale tenhle dobrý záměr naráží na složitá pravidla na straně firem i pasivitu části zaměstnanců, kteří si bez vlastního kroku příspěvek vůbec nezařídí. Výsledek? Některým lidem tak zůstávají nevyužité tisíce korun ročně, na které by jinak měli nárok.

Krátce před důchodem řeší mnoho lidí nepříjemnou otázku: má smysl přijmout hůře placenou práci, nebo je rozumnější sáhnout po předdůchodu z doplňkového penzijního spoření? Odpověď není černobílá. Jedno pravidlo ale platí skoro vždy: pro budoucí starobní důchod není důležitá jen výše příjmu, ale hlavně to, zda si ještě připisujete další dobu pojištění.

Takzvané staré penzijko bylo dlouhé roky produktem, který lidé nechávali běžet bez větší pozornosti. Jenže dnes už nejde jen o otázku slabších výnosů. Ve hře je i připravovaná proměna celého třetího pilíře, v níž se opakovaně objevuje plán postupně utlumit transformované fondy, tedy právě staré penzijní připojištění. Pro řadu klientů tak přestává být hlavní otázkou, zda něco měnit. Mnohem důležitější je, zda nenechat rozhodnutí až na chvíli, kdy pravidla určí stát nebo penzijní společnost místo nich.

Ženy v Evropské unii pobírají v průměru o čtvrtinu nižší důchod než muži. Česká republika v tomto srovnání vychází podstatně lépe, protože rozdíl činí zhruba 10 procent a patří k nejnižším v Evropě. Ani menší penzijní rozdíl ale automaticky neznamená, že si ženy v důchodu udrží stejnou životní úroveň jako během ekonomicky aktivního života.

Debata o reformě třetího pilíře penzijního systému se posouvá od výše měsíčních úložek k tomu, jak peníze zhodnotit a jak dlouho nechat spoření pracovat. Podle expertů z institutu IDEA při CERGE-EI by budoucí naspořenou částku mohly výrazněji ovlivnit vyšší výnosnost a delší investiční horizont než samotné navyšování příspěvků. Do hry vstupuje také povinná strategie životního cyklu a snaha o snížení poplatků.

Třetí pilíř penzijního systému se může v příštích letech výrazně proměnit. Asociace penzijních společností chce, aby u nových smluv automaticky fungovala takzvaná strategie životního cyklu, tedy investování nastavené podle věku účastníka. Cíl je zřejmý: přilákat mladší lidi a zvýšit šanci, že si na důchod naspoří víc než v příliš konzervativních fondech.

Dlouhodobé spoření na penzi nemusí přinést stejný výsledek jen proto, že si lidé odkládají stejnou částku. Nová analýza společnosti XTB ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými nástroji mohou po třech dekádách znamenat stovky tisíc až miliony korun. Právě proto začíná být zásadní nejen pravidelně spořit, ale hlavně zvolit takové řešení, které dokáže v čase porážet inflaci.

Zájem o spoření na penzi se státním příspěvkem v loňském roce znovu oslabil. Statistiky ministerstva financí ukazují, že ve třetím pilíři spořilo na konci roku 3,914 milionu lidí, tedy o 84 tisíc méně než o rok dříve. Současně ale nepatrně vzrostl průměrný měsíční příspěvek účastníka a dál pokračoval přesun klientů z původních transformovaných fondů do doplňkového penzijního spoření.

Důchodci s penzijním spořením uzavřeným do konce roku 2023 by podle návrhu zákona mohli ukončit smlouvu bez sankcí a bez nutnosti dodržet minimální dobu spoření. Zároveň se počítá s kompenzacemi pro ty, kteří už penzijní spoření ukončili předčasně a přišli o státní příspěvky či část vlastních vkladů. O kompenzace bude nutné aktivně požádat u penzijní společnosti v omezené lhůtě po účinnosti novely.

Stát od poloviny roku 2024 přestal vyplácet státní příspěvek starobním důchodcům, kteří si dál spoří v penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. KB Penzijní společnost se rozhodla část výpadku nahradit a zavádí pro vybrané penzisty věrnostní odměny až 3000 Kč ročně. Další bonus mohou získat držitelé vybraných karet Komerční banky formou 1% vratky z karetních plateb na penzijní účet. Článek shrnuje podmínky nároku, možné přínosy i rizika a nabízí tipy, jak si po změnách v roce 2024 penzijko správně nastavit.