Stát se snaží v současné době šetřit všude, kde je to jen trochu možné. Nyní přišla na řadu podpora stavebního spoření. U stávajících smluv nejspíše dojde ke snížení, u nových smluv již podpora nebude vůbec. Všechny tyto změny by měly nastat od roku 2024.
K čemu slouží účet běžný a k čemu ten spořicí? Ke kterému z nich se váže online bankovnictví a platební karta? Jaký je rozdíl mezi debetní a platební kartou? Co je termínovaný vklad, jaká jsou jeho pravidla a čím se liší od vkladní knížky? Jaký účet dostanete ke stavebnímu spoření a k čemu se využívá účet jistotní? Jak je to s chráněným účtem proti exekuci, co umějí prémiové účty a co jsou účty devizové? Má smysl zakládat účet dětský nebo účet studentský? Spousta otázek, ale odpovíme na každou z nich.
Nejvyšší za posledních 20 let. Takové jsou v posledních měsících úrokové sazby u „korunových“ hypoték. Lidé proto stále častěji uvažují o hypotečním úvěru v eurech. Získat ho je ale poměrně složité. A zdaleka ne každému se takové řešení opravdu vyplatí.
Vyrazit ven jen s platební kartou? Kdepak. Pro většinu lidí jsou bankovky a mince stále důležitou součástí jejich peněženky. Přesně 42 % klientů bank si totiž vybírá hotovost jednou měsíčně a dalších 30 % lidí pak jednou nebo i vícekrát týdně. Ukázal to aktuální průzkum vytvořený pro Air Bank.
Je tomu přibližně rok, co čeští klienti zahájili run na ruskou Sberbank, a tím její českou pobočku položili. Pojištěné vklady drobných střadatelů již byly vyplaceny. Čeká se na výplatu těch ostatních. Vysoké vklady měly u Sberbank především kraje a obce. Kdy se svých peněz dočkají a jaká bude výtěžnost z probíhajícího insolvenčního řízení Sberbank? Nadějí na brzké řešení je zájem dvou bank odkoupit zdravé úvěry. A těch měla Sberbank většinu.
Když potřebujeme peníze, půjčíme si od banky. Co když ale potřebuje “půjčit” banka? Vydá emise dluhopisů.
O reformě důchodového systému se prozatím pouze mluví. Už téměř 40 let. Za všechny ty roky, co jsme na konstruktivní změny měli, se aplikovalo jen šetření: zkrátila se doba vyplácení důchodu a snížily se stropy penzí. To je v podstatě vše. O důchodové reformě jako systémové změně nastavení českého penzijního systému se stále jen debatuje. V současnosti jsou totiž ve hře jen další dvě omezení: další posunutí věkové hranice (na 68 let) a další snižování důchodů (zpomalení nárokové valorizace). Stát ještě plánuje posunout částky, od nichž bude lidem na „penzijko“ přispívat. Dočkáme se někdy opravdové důchodové reformy? Těžko říct. Jediné, co teď jisté je, je nutnost budovat si přilepšení k důchodu už od mladých let. Podívejme se na plány současné vlády v oblasti důchodů trochu podrobněji.
Úroková sazba do 4 %. To je hlavní lákadlo, které za posledních 12 měsíců výrazně zvyšuje zájem o úvěry ze stavebního spoření. V době, kdy se úroky u hypoték pohybují nad 6 %, nabízejí tyto půjčky zajímavou alternativu k získání potřebných peněz na bydlení.
V roce 2022 se inflace vyšplhala na 15,1 %, což nejvíce od 90. let. Vaše inflace ale mohla být ještě mnohem vyšší, případně nižší. ČSÚ totiž sleduje vývoj cen na modelovém spotřebním koši, nikoliv na konkrétních domácnostech. Jak se počítá inflace, jaký růst cen zaznamenali v zahraničí, jak se vyvíjely příjmy domácností v porovnání s inflací? Má smysl zakládat devizový účet, když koruna tolik „degraduje“? Jak se s inflací valorizují důchody a jak své úspory před inflací ochránit?
Co je bankovní identita, s níž se setkáváme na stránkách stále více společností, nejen bank? Jak funguje BankID a k čemu vlastně slouží? V jakých situacích ji s výhodou využijete? Na co si dát v souvislosti s bankovní identitou pozor?
Konečně pokles. I když jen nepatrný. Tak se dá v krátkosti shrnout současná situace na trhu s hypotečními úvěry. Průměrná sazba se u nových hypoték snížila z prosincových 5,98 % na lednových 5,93 %. Vyplývá to z Hypomonitoru České bankovní asociace.
Prodali jste nemovitost. Kdy musíte příjem z prodeje zdanit, a kdy se dani naopak vyhnete?