Reality

Bydlení v Česku je dnes pro velkou část domácností výrazně méně dostupné než před deseti lety. Za růstem cen bytů nestojí jen vysoký zájem kupujících a omezená nabídka, ale také prudké zdražení stavebních prací, materiálů, pozemků i financování developerských projektů. Právě souběh těchto faktorů vysvětluje, proč nové byty zdražují i v době, kdy se trh místy na první pohled uklidňuje.

Majitelé rodinných domů často narazí na problém až ve chvíli, kdy chtějí rekonstruovat, zateplit, přistavět nebo nemovitost prodat. Teprve tehdy vyjde najevo, že chybí dokumentace skutečného provedení stavby, případně neodpovídá realitě. Zákon přitom vlastníkům ukládá povinnost tuto dokumentaci uchovávat po celou dobu existence stavby, i když vysoké pokuty v běžné praxi zatím příliš často nepadají.

České stavebnictví vstoupilo do nového roku slabším výsledkem. Stavební výroba v lednu meziročně klesla o 1,5 procenta a ukončila tak sérii 14 měsíců nepřetržitého růstu, kterou podpořil mimořádně silný loňský rok. Za poklesem podle statistiků stojí hlavně vysoká srovnávací základna a méně příznivé počasí, zatímco další ukazatele naznačují, že vývoj zdaleka není jednoznačně negativní.

Ceny bytů v Česku v roce 2025 znovu rostly, jenže ne všechny typy nemovitostí zdražovaly stejným tempem. Nejvýraznější růst zaznamenaly malé a středně velké byty, o které je dlouhodobě největší zájem jak mezi lidmi hledajícími vlastní bydlení, tak mezi investory. Analýza portálu Sreality.cz ukazuje, že právě tyto byty meziročně zdražily citelně více než velké bytové jednotky.

Byty v docházkové vzdálenosti od stanic pražského metra se ve druhé polovině loňského roku prodávaly v průměru za více než 118 000 Kč/m², zhruba o 10 000 Kč více než v první polovině roku. Nejvyšší ceny dlouhodobě drží historické centrum na lince A, zatímco nejdostupnější bydlení nabízí linka C a postupně se rozvíjející lokality u budoucí linky D. Analýza Metroindex společnosti Flat Zone zároveň ukazuje výrazné rozdíly nejen mezi jednotlivými linkami, ale i mezi konkrétními stanicemi.

Smrt nájemce bytu je situace, na kterou málokdo myslí dopředu. Ale i na takovou událost je třeba být připraven. Jinak totiž může přinést nepříjemná překvapení jak pronajímateli, tak rodině zemřelého. Nájem nemusí končit automaticky, byt se nevyprázdní ze dne na den a nájemné se platí dál. Jenže kdo ho platí, když nájemník zemřel, jak dlouho ho platí a co může každá ze stran udělat, aby věci vyřešila co nejrychleji?

Dubaj po nedávném útoku Íránu přišla o auru nedotknutelnosti a bezpečnostní riziko se náhle posunulo do popředí investičních úvah. Čeští investoři odkládají podpisy smluv, méně chodí na prohlídky a část kapitálu přesouvají na bezpečnější realitní trhy. Roste důraz na geopolitické riziko, smluvní ochranu a řízení kurzového rizika, zatímco pouhé „honění“ výnosu ustupuje do pozadí. Článek shrnuje změny na trhu, dopady na financování i praktické body, které je dobré při investici do zahraničních nemovitostí prověřit.

Firmy, stát i samosprávy spojují síly nad tématem, které v regionech často rozhoduje o tom, jestli se podaří udržet talenty a nastartovat růst. Všechny zúčastněné strany chtějí na konkrétních datech a příkladech hledat cesty, jak zrychlit bytovou výstavbu a rozšířit nájemní fond. První regionální konference proběhne v Plzni 17. března a otevře sérii setkání ve všech 13 krajích ČR.

V Česku roste nový trend v bydlení. Místo pronájmu bytu od soukromého majitele si čím dál víc lidí vybírá takzvané institucionální nájemní bydlení – tedy moderní byty, které staví a spravují profesionální firmy. Podle Zuzany Chudoby, zakladatelky a výkonné ředitelky společnosti BTR Group, půjde v nejbližších letech o jednu z nejdynamičtěji rostoucích částí českého rezidenčního trhu.

Občanské sdružení majitelů domů (OSMD) odmítá, aby se s kaucí skládanou při nájmu bytu nakládalo jako se spotřebitelským úvěrem. Jistota má podle nich sloužit především jako ochrana pronajímatele a zůstat bezpečně a rychle dostupná, nikoliv být vystavená investičnímu riziku. Asociace nájemního bydlení (ANB) tento postoj podporuje a volá po rychlém a vyváženém legislativním upřesnění pravidel. Přenášet logiku spotřebitelských úvěrů na kauce proto podle obou organizací nedává právní ani ekonomický smysl.

Investiční byt už zdaleka není automaticky sázka na jistotu. Hrubý výnos z nájemného se zejména v Praze jen těžko dostává nad 3 % ročně a při vyšších sazbách hypoték může být měsíční cash flow klidně záporné. Připočtěte desetiletý časový test pro osvobození od daně při prodeji a běžné starosti s nájemci. Alternativou mohou být nemovitostní fondy se zvýhodněným daňovým režimem a kratším tříletým časovým testem – i u nich však rozhoduje pečlivý výběr.

Od začátku roku mají pronajímatelé k dispozici nový soudní nástroj – rozkaz k vyklizení, který umožňuje rychlejší vystěhování nájemců, kteří v bytě zůstávají bez právního důvodu. Soud může rozhodnout bez jednání pouze na základě listinných důkazů a řízení se tak může zkrátit z měsíců až let na týdny. Novinka jasně nastavuje lhůty pro obě strany a nutí nájemce své námitky konkrétně odůvodnit. Zároveň snižuje rizika pronajímatelů a investorů do nájemního bydlení.