Banky.cz Banky.cz Články Peníze Čínské investice

Čínské investice

Čínské investice
4.12.2016, Peníze

Čína se zavázala v ČR investovat během následujících 4 let 300 mld. Kč. Zatím ale místo „investic“ tvořící nová pracovní místa jen skupuje dobře fungující podniky a prémiové nemovitosti. Může mít chudší Východ vůbec zájem vytvářet pracovní místa na bohatším Západě?

V souvislosti s čínskými aktivitami a zahraničními investicemi v tuzemsku jsme poskytli interview Rádiu Zet.

Jaká je situace čínských investic v Česku? Dá se říct, že velká očekávání střídá vystřízlivění?

čínské investice

Přijde na to, co si kdo představí pod pojmem investice. Zahraniční investice přinášejí naší zemi přidanou hodnotu tehdy, když vytvářejí nová pracovní místa. Proto do Česka zahraniční investory lákáme a dáváme jim pobídky. A je už jedno, jedná-li se o montovnu vytvářející produkt s nízkou přidanou hodnotu nebo R&D centrum zaměřené na vývoj a špičkové technologie. Přijdou sem zahraniční peníze, které vytvoří fabriku či výzkumné centrum, zaměstnají nové lidi a platí jim mzdy, vytvářejí nové produkty, roste export, do státního rozpočtu plynou nově odváděné daně. Toto je skutečně prospěšná zahraniční investice.

Co zatím předvedla Čína má k tomuto ideálu daleko. Kupuje fungující podniky - strojírenský Žďás, fotbalovou Slávii, pivovary Lobkowicz či lukrativní nemovitosti v centru Prahy. Pouhá změna vlastníka nová pracovní místa ani jinou přidanou hodnotu nevytvoří.

Vzájemný obchod s Čínou se celkově snižuje, řada ohlášených vstupů čínských firem má zpoždění. Co je důvodem?

Přestože měl dle slibů čínské strany objem investic v Česku letos činit 100 mld. Kč a zrealizovalo se pouze 50 mld. Kč (polovina), neviděl bych samotný letošní objem negativně. Nejedná se o maličkosti a velké obchody chtějí svůj čas. Zajímavější bude sledovat plnění cíle 300 mld. Kč do roku 2020.

Polsko uzavřelo strategické partnerství s Čínou o pět let dříve než ČR, ale efekty dohody nyní hodnotí s rozčarováním a pocitem nenaplnění. Zažívá a zažije podle Vás české stejný scénář?

Tady by bylo třeba si zodpovědět otázku, proč by vůbec někdo z chudšího Východu měl mít potřebu investovat na bohatším Západě. Investuje-li ve Východní Evropě Amerika či Západní Evropa, pak je to z důvodu levnější pracovní síly (ať už dělníků v montovnách nebo špičkových odborníků ve vývojových centrech). Něco tu pro mateřskou západní zahraniční firmu vyrobíme nebo vyvineme levněji, než kolik by ji to stálo doma.

Proč by ale něco takového měla dělat Čína v Česku? Doma má dostatek lidských zdrojů a s kvalifikací také není problém. Český pracovník je pro ni dražší a nemůže nabídnout o mnoho více než domácí Číňané. Avii koupili před lety Indové, vzali si z ní know-how na výrobu kabin, které dále pro své nákladní automobily začali montovat v Indii (koupě Avie vyšla levněji než vývoj vlastní kabiny), a Avii nechali padnout. Rusové koupili Kunovice, zajímala je nová L410 NG a hned po dokončeném vývoji chtějí přesouvat výrobu do Ruska.

Jak velký je čínský vliv na českou ekonomiku? Není v našem podání trochu přeceňován?

Co se zahraničních investic týče, je vliv Číny zcela zanedbatelný. Z celkového balíku zahraničních investic všech států tvoří podíl Číny pouze 2%, více tu mají zainvestováno Korea, Japonsko, USA, Německo, Británie, Francie - skoro všichni.

Horší je pohled na vzájemnou obchodní bilanci, kdy se k nám Číny každoročně importuje zboží za 450 mld. Kč a my k nim exportujeme jen 45 mld. Kč, tedy desetinu. Nadějné je potravinářství (neb Číňané příliš nevěří domácím potravinám z důvodu špatného životního prostředí), turismus a lázeňství. Tam bychom mohli jednotky miliard na exportu přidat. Ale stejně se zdá, že by spíše české vlajky měly vlát v Pekingu než ty čínské u nás.

Předpokládáte zintenzivnění obchodních vztahů s Čínou? V jakém časovém horizontu by k tomu případně mohlo dojít?

Obecně je dobré, že se Číně z obchodního hlediska otevíráme a snažíme se podpořit náš export. Dělají to i ostatní země a bylo by zbytečné si tuto příležitost upírat. Jak rychle zintenzivníme obchodní vztahy bude do velké míry záviset na tom, co všechno si u nás do roku 2020 Číňané ještě za 250 mld. Kč nakoupí či vybudují. Postaví-li zde fabriku či vývojové centrum, které bude tvořit pracovní místa a exportovat, bude to výborné. Pomohou-li již koupeným firmám více exportovat do jihovýchodní Asie (např. pivo z Pivovarů Lobkowicz), jedině dobře – to je ona prospěšná přidaná hodnota.

Pokud by došlo k větší míře přílivu čínského kapitálu, nevytlačilo by to jiné investory, kteří by tu neměli takové podmínky jako Číňané?

čínské peníze

Čína není svobodná tržní ekonomika a domácí investiční skupiny mají velkou státní podporu pro nákupy v zahraničí. Na pomyslné hřiště, kde by všichni měli mít stejné podmínky, si tak pouštíme nadopované sportovce, kteří nemusí jednat ekonomicky racionálně ale dle pokynů z Pekingu. Bude-li vše pokračovat v podobném objemu jako dnes (tedy malém), ostatní zahraniční investory ze Západu tím neodradíme. V případě strategických sektorů (zbrojovky, nerostné suroviny) bychom však měli důsledně zvažovat i strategické zájmy České republiky a nehledět jen na sumu peněz, kterou je Čína ochotná zaplatit.

Dobrým příkladem je jaderná energetika. Po návštěvě Dalajlámy a našem vazalském prohlášení přišla z Číny odpověď, že očekávají konkrétní činy. A do týdne přistál na MPO požadavek, aby dostavba Temelína či Dukovan byla zadána bez výběrového řízení čínské firmě. Toto pro nás není dobrá vizitka, že Čínu vůbec napadá vůči nám vznášet takové požadavky.

Čína má nyní problémy s investicemi na domácím trhu, stojí i tato skutečnost se zpomalením investic směrem do ČR?

Problém Číny na domácím trhu je pře-investovanost. Právě proto čínská vláda vysílá své investiční skupiny do světa, aby nakupovaly v zahraničí. Čína je aktuálně třetím největším exportérem kapitálu na světě, dohromady má v zahraničí nakoupena za více než 6 bilionů dolarů. Jen v loňském roce Čína navýšila své pozice v Evropě téměř o třetinu a v USA o necelou pětinu. Investice v Česku z tohoto balíku tvoří méně než 0,01%.

ANKETA k článku "Čínské investice"

Prospějí čínské peníze tuzemské ekonomice?
Počet odpovědí: 142

KOMENTÁŘE k článku Čínské investice

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem

11.9.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Univerzální celoživotní dávka, na kterou by měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku, Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR? A kolik by to bylo?

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

23.8.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Minimální mzda bude o 1 200 Kč vyšší. Výsledných 12 200 Kč je kompromisem mezi požadavky odborů (12 500 Kč) a zaměstnavatelů (11 800 Kč). Kolik by měla činit spravedlivá minimální mzda? Jak argumentují její zastánci a odpůrci? A jak vysoké jsou nástupní platy absolventů v Praze?

Důchodová reforma

Důchodová reforma

31.7.2017, Peníze, Autor: Petr Jermář

O nutnosti důchodové reformy se hovoří přes 25 let. Vládní studie nyní přišla s překvapivým závěrem, že žádná reforma není třeba. Pletou se v odhadech renomovaní ekonomové nebo je studie pouhou obhajobou neaktivity ČSSD?

Krádeže: Přestupek, trestný čin a ohodnocení škody

Krádeže: Přestupek, trestný čin a ohodnocení škody

19.6.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Vykradené auto, vyrabovaná chata či kapsářství. Drobná kriminalita, proti které neexistuje spolehlivá obrana. V jakých případech jde jen o přestupek a kdy už se jedná o trestný čin? A jak správně ohodnotit škodu?

Ekonomika ČR 1993-2016

Ekonomika ČR 1993-2016

14.1.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Portál Banky.cz přináší přehled klíčových parametrů ekonomiky za posledních 24 let. Růst HDP, inflace, nezaměstnanost a schodky státního rozpočtu. Vládla lépe pravice nebo levice? A jak naložit s přebytkem rozpočtu za loňský rok?

Banky v ČR