Daně - strana 2

Po čtyřech letech se chystá návrat elektronické evidence tržeb. Vláda schválila návrh nové podoby systému, který má od ledna 2027 narovnat podnikatelské prostředí a přinést státu zhruba 14 miliard korun ročně. Tentokrát má být všechno jednodušší – bez povinných papírových účtenek, na běžném mobilu, a pro nejmenší podnikatele i s úlevou. Podle průzkumu STEM podporují návrat evidence tržeb zhruba dvě třetiny obyvatel. 

Po skokovém navýšení v roce 2024 řada majitelů nemovitostí čekala, že se daň z nemovitých věcí aspoň na chvíli zklidní. Jenže realita roku 2025 ukazuje něco jiného. Stát sice pro rok 2026 nechává inflační koeficient na hodnotě 1,0, jenže stovky obcí dál upravují místní koeficienty. Výsledek? Tlak na vyšší daňovou zátěž pokračuje.A právě tady se mění podstata celé debaty. Už nejde jen o to, co nastaví vláda. O konečné výši daně dnes mnohem víc rozhoduje i obec, ve které vlastníte byt, dům, chatu nebo firemní nemovitost.

Jste čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi a oba jste zaměstnaní? Pak by vás mohl zajímat přehled toho, kolik na daních za jeden rok vlastně odvedete. Když si jeden z rodičů při výpočtu daně z příjmu uplatní slevu na dítě, celkové zdanění rodiny tak vyjde lépe než u bezdětných zaměstnanců. Také ukážeme, jak se liší zatížení rodiny se dvěma dětmi v Česku oproti ostatním zemím světa.

Daň z nemovitých věcí se po letošní hlavní splatnosti drží na vysoké úrovni. Podle aktuálně citovaných údajů Finanční správy bylo k 1. červnu 2026 zaplaceno už více než 15 miliard korun, tedy zhruba o 246 milionů více než ve stejném období loni. Z celostátního pohledu tak nejde o další prudký skok. Pro jednotlivé majitele ale může být letošní částka velmi odlišná podle toho, jak jejich obec upravila koeficienty.

Vláda podle aktuálních informací schválila návrat dvou známých daňových úlev, které v posledních letech z českého daňového systému zmizely: školkovného a slevy na studenta. Pro rodiče i pracující studenty je to dobrá zpráva, praktický dopad do rodinných rozpočtů se ale podle nyní dostupných informací projeví až při daních za rok 2027, tedy na začátku roku 2028. Důležité je také rozlišovat mezi schválením vládou a definitivním dokončením celého legislativního procesu.

Debata o pomoci nízkopříjmovým zaměstnancům se v Česku pomalu přesouvá od dávek k daním. Ve hře je návrh, aby část základní slevy na poplatníka nově fungovala jako vyplatitelný bonus i pro ty, kteří dnes kvůli nízké daňové povinnosti její plný efekt nevyužijí. Podstatné ale je, že podle dostupných podkladů nejde o schválenou změnu, nýbrž o politicky sporný návrh, kolem kterého se vede spor o spravedlnost i o dopad na státní rozpočet.

Predikce ministerstva financí pro příští rok ukazuje růst výběru většiny hlavních daní i povinného pojistného. Výjimkou je daň z příjmu právnických osob, u níž se po letošním silném výnosu očekává dočasný pokles. Celkové fiskální příjmy státu by přesto měly meziročně vzrůst zhruba o 125 miliard korun. Jinými slovy: příjmová strana veřejných rozpočtů má dál posilovat.

Německá vláda sáhla k mimořádnému kroku, který má alespoň částečně zmírnit tlak drahých pohonných hmot na domácnosti i firmy. Kancléř Friedrich Merz 13. dubna 2026 oznámil, že Berlín na dva měsíce sníží energetickou daň z benzinu a nafty přibližně o 17 centů na litr. Politické rozhodnutí je jasné, skutečný dopad na ceny u stojanů se ale teprve ukáže.

Zájem firem o daňovou podporu výzkumu a vývoje v Česku dál slábne a v roce 2024 klesl na nejnižší úroveň od roku 2010. Současně ale podniky díky této formě podpory ušetřily rekordní objem peněz. Nová data Českého statistického úřadu tak ukazují, že systém využívá méně firem, zato ve výrazně vyšších částkách.

Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta více. Nejvíc pomohly vyšší příjmy z DPH, daně z příjmů fyzických osob a především výrazný růst inkasa od firem. Z čísel ministerstva financí ale zároveň vyplývá, že ne všechny daňové příjmy rostou stejným tempem a slabším místem dál zůstávají spotřební daně.

Opoziční návrh na zvýšení daňového zvýhodnění na děti ve Sněmovně narazil na nesouhlas vlády. Kabinet argumentuje především vysokým dopadem na veřejné rozpočty, ale také tím, že některé změny podle něj nejsou dostatečně systémově zdůvodněné. Spor se přitom netýká jen daňových slev, ale i rodičovského příspěvku, ošetřovného a pravidel pro otcovskou dovolenou.

Opoziční KDU-ČSL navrhla zvýšení daňového zvýhodnění na děti i další úpravy rodičovských dávek a otcovské dovolené. Podle podkladů pro jednání kabinetu však novela ve vládě pravděpodobně neuspěje, a to hlavně kvůli dopadům na veřejné rozpočty. Spor se nevede jen o výši podpory rodin, ale také o tempo a konkrétní podobu změn.