Pro blockchain existuje řada dalších aplikací mimo ukládání a přenos digitální měny, což je jeho nejznámější využití. Jednou z těchto aplikací jsou chytré smlouvy, které využívají technologii blockchainu k automatizaci některých nebo všech dohod mezi dvěma stranami.
Jako klíčovou součást decentralizovaného finančního odvětví je již využívají někteří zákazníci v oblasti nemovitostí a pojišťovnictví.
Chytrá smlouva je digitálně umožněná dohoda mezi dvěma stranami, která využívá technologii blockchain. Když jsou splněna určitá kritéria, kód automaticky provede podmínky smlouvy. Ustanovení dohody nevyžadují zapojení třetí strany.
Každý uzel v síti má kopii historie transakcí a chytrých smluv v síti; blockchain tak vynucuje dodržování podmínek smlouvy bez nutnosti lidského zásahu. Při každé změně musí síť jako celek odsouhlasit, že se něco změnilo. Chytré smlouvy mohou tuto funkci využívat pomocí technologie blockchain.
Koncept chytrých smluv vznikl ještě před vývojem technologie blockchain. K reprezentaci souboru digitálních slibů byla v 90. letech 20. století původně použita kryptografie a digitální peníze spolu s mechanismy pro vymáhání těchto slibů. O deset let později se investice do kryptopeněz staly hitem a jsou stále populární - přesto je lepší brát tuto praxi s otevřenýma očima a bezpečně. Opatrní byste měli být také ohledně výhod investic do kryptoměn.
Někdy mohou být rizikové a chytré smlouvy vás nemusí zachránit. Můžete se však naučit několik tipů pro řízení rizik, když se podíváte na perspektivní strategie na Bitcoin Profit. Zpět k chytrým smlouvám. Co je tedy dělá chytrými?
Zdroj: Pixabay
Podle Szaba existují tři aspekty chytré smlouvy, které ji činí takovou: Smlouva je sepsána v počítačovém kódu nebo ve formě počítačového programu; Tento kód nebo program je pak použit k jeho provedení, a pokud smlouva není splněna, pak je zboží digitálně vyměněno v rámci téhož kódu nebo programu.
Aby se samoobslužné chytré smlouvy staly realitou, byl vyvinut kryptoměnový blockchain Ethereum.
Asi nejviditelnější využití chytrých smluv je v oblasti finančních transakcí. Je důležité si uvědomit, že Bitcoin je jen druh hotovosti a finance jsou obecně založeny na smlouvách mezi dvěma stranami o výměně peněz v určitém čase.
Jinak řečeno, běžná splátka půjčky je smlouva mezi dvěma stranami, v níž jedna strana poskytne druhé straně určitou částku v hotovosti a druhá strana se na oplátku zaváže, že vrátí první straně peníze v určitých termínech a v určitém množství.
Finanční statky, jako jsou půjčky, mohou být vytvářeny bez potřeby třetích stran pomocí "decentralizovaného financování". Ve světě blockchainu je "DeFi" neboli decentralizované financování jedním z nejmódnějších odvětví.
Decentralizované finance jsou plné případů chytrých smluv. Jedním z nejoblíbenějších jsou stablecoiny, což je druh tokenu kryptoměny s předem stanovenou hodnotou. Dai, stablecoin, má hodnotu stanovenou v poměru jedna ku jednomu dolaru. Chytré kontrakty slouží v Dai k vytváření nových tokenů a ke správě ekosystému tokenů jako celku.
Pokud si někdo přeje vytvořit nové tokeny Dai, bude muset vložit Ethereum jako určitý druh zástavy. Tento podkladový kolaterál se automaticky prodá prostřednictvím inteligentního kontraktu, když jeho hodnota klesne pod určitou úroveň.
Využití blockchainu v realitním průmyslu je jedním z nejatraktivnějších. Například při koupi domu se smlouvy s bankami a převody peněz s minulými vlastníky vyměňují za soubor zákonných práv k nemovitosti. Na tento postup se vynakládá mnoho času a peněz, což vyžaduje také zapojení několika zástupců a advokátů na obou stranách a několikanásobné převody finančních prostředků po dobu několika let. Vývojáři chytrých smluv se proto do tohoto trhu s chutí pustili.
Tokenizace nemovitostí, která rozděluje nemovitosti na "části", které mohou investoři buď vlastnit, nebo s nimi za poplatek obchodovat, je nový přístup, který blockchainoví inženýři zkoumají (mimo jiné prostřednictvím chytrých smluv).
Zdroj: Pixabay
Blockchainoví inženýři a podnikatelé se pokoušejí využít technologii blockchain v pojišťovnictví, což je další příklad složité finanční smlouvy. Pokud jde o využití blockchainu v pojišťovnictví, existuje široká škála možností.
Potenciálním modelem je "parametrické pojištění", které se automaticky vyplácí, pokud jsou splněna určitá kritéria v rámci chytré smlouvy. Odvětví pojišťovnictví je závislé na milionech smluv, proto vývojáře chytrých smluv na blockchainu logicky přitahuje právě tato oblast.
Popularita Bitcoinu umožnila za mnoha okolností implementovat chytré smlouvy na blockchainu. V očích mnoha investorů jsou kryptoměny a blockchain, který je jejich základem, zásadní investicí.
Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců a malých a středních podniků (MSP) v letech 2015–2020 je charakterizován mírným soustavným růstem. V České republice v tomto období dokonce vzrostl jejich počet o 9,6 %, tedy na 1 248 763. Jak jim pomoci s financováním během krize?
Inflace bude mít podle ČNB i nadále sestupnou tendenci a protiinflační dluhopisy tak příjemně přifouknou rodinný rozpočet.
Inflace bude mít podle ČNB i nadále sestupnou tendenci a protiinflační dluhopisy tak příjemně přifouknou rodinný rozpočet.
Podnikové procesy jsou základním kamenem pro fungování úspěšné firmy a dosažení svých cílů. Malé a střední firmy začínají na ekonomických systémem, které zahrnují základní funkce od účetnictví po sklady či vedení pokladen. Časem však mohou narazit na limity systémů, které nedovolují firmě růst a dále se rozvíjet. Firmy se stávají neefektivní a jejich procesy se zpomalují. Tyto situace jsou signálem pro zapojení ERP systému do podniku.
KOMENTÁŘE k článku Vše o chytrých smlouvách v oblasti kryptoměn: Průvodce pro začátečníky
víceméně PR nesmysly, Komentoval(a): Tomáš Najman
Využití blockchainu mimo čistě virtuální decetralizovaná aktiva (např. Bitcoin) nedává smysl. Neexistuje důvod proč raději nevyužít jinou formu databázové struktury, např. standardní relační databáze.
Podobně i využitelnost smart contracts má zásadní problém s přenositelností do reálného světa - jde o problematickou reálnou vymahatelnost takového kontraktu. A to nemluvě o důvěryhodnosti změny stavu kontraktu na základě změny v reálném světe. Prostě jedna věc je do msart kontraktu programově vložit nějaké podmínky a požadavky a úplně jiná věc je tuto podmínku ověřit, validovat a aktivovat důsledky smlouvy. Prostě jen takové PR nesmysly...