Banky.cz Články Politika Řecko – krize chronologicky

Řecko – krize chronologicky

11.7.2015 Politika

Přestože pravděpodobnost Grexitu je nyní výrazně nad 50%, řecký parlament dnes nad ránem odhlasoval balík reforem, navzdory výsledku referenda a vlastním vládním poslanců. Středopravicová opozice dala naději termínu Gremain.

REKLAMA
REKLAMA

Řecko chronologicky

  • Poslední 4 měsíce: Volby v Řecku vyhrála extrémní levice (komunisté/marxisté) – Syriza. Středo-pravicová vláda (která provedla Řeky nelehkým obdobím nutných reforem 2010-2014) odstupuje. Syriza ihned ohlašuje rušení reforem (s tím také volby vyhrála), neprodleně začíná nabírat v minulosti propuštěné státní zaměstnance a zastavuje privatizaci – země vykročila směrem k bankrotu. EU se snaží dlouhé 4 měsíce s řeckou vládou jednat o záchraně před bankrotem. Vše marné – Řecko odmítá velmi vstřícné návrhy věřitelů.  
  • 27/6: Jednání s věřiteli o záchranném programu jednostranně přerušuje premiér Tsipras a vyhlašuje na příští neděli referendum.
  • 29/6: Řecké banky zavřely, denní limit na výběr z bankomatu omezen na 60 EUR (1600 Kč), kdo nemá platební kartu, je bez peněz (tedy zejména důchodci).
  • 30:6: Končí záchranný program EU pro Řecko, ze kterého Řekové nedodržením podmínek nedočerpali posledních 7,2 mld. EUR (195 mld. Kč).
  • 1/7: Řecko neuhradilo dvě červnové splátky dluhu MMF (dohromady 1,6 mld. EUR/44 mld. Kč) a zařadilo se tak po bok rozvojových středoafrických zemí typu Zimbabwe. Za posledních 5 let je to již druhý bankrot Helénské republiky (za posledních 200 let dokonce sedmý v pořadí). Frekvence bankrotování Řecka poklesla z dřívějších „jednou za 40 let“ na současných „jednou za 5 let“. Ratingové agentury snižují hodnocení Řecka na selektivní platební neschopnost – jeden stupeň nad konečným defaultem.
  • 2/7: Vybrané pobočky řeckých bank otevřely pouze pro důchodce, týdenní limit na výběr 120 EUR (3 200 Kč).
  • 3/7: Kampaň řecké vlády proti návrhům věřitelů sílí, řecký ministr financí Varufakis zve státy EU krvelačnými teroristy a nacisty, řecký premiér Tsipras po telefonu EU ujišťuje, že dohoda bude, ale hned co zavěsí, začne doma podporovat kampaň proti dohodě.
  • 5/7: Proběhlo referendum, Řekové řekli „ne“ návrhům věřitelů na záchranu před bankrotem (proti návrhu bylo 61,3% voličů, volební účast 62,5%).
  • 6/7: Řeckým bankám docházejí opět peníze, hrozí snížení denního limitu pro výběr na 20 EUR (500 Kč).
  • 7/7: EU je rozdělena na dva tábory: 1) jižanské státy (Itálie, Španělsko, Portugalsko) podporované Francií jsou pro setrvání Řecka v eurozóně a pro další podporu 2) severské státy v čele s Německem (ale i Českem, Slovenskem a pobaltskými státy) jsou striktně proti další podpoře Řecka.
  • 8/7: Prezident EU Donald Tusk označuje za definitivní deadline pro jednání s Řeckem pondělí 20/7, kdy má Řecko uhradit další splátku dluhu EU a ECB. Pokud Řecko neuhradí ani tuto splátku, bude mít závazky po splatnosti u všech svých věřitelů (MMF/EU/ECB) a ratingové agentury budou muset snížit řecký rating na default, což by definitivně stoplo nenápadný (ale stálý a poslední) tok peněz v pozadí z ECB do Řecka přes ELA – toto by vyvolalo okamžitý bankrot Řecka v řádu hodin.
  • 9/7: Zatímco EU připravuje vyslání humanitární pomoci Řecku po bankrotu (základní léky a potraviny), řecká vláda otočila o 180 stupňů a přichází s akceptací návrhů reforem. Říká se, že dokonce nabízí o něco více, než požadovali věřitelé (ale za to chce výměnou další balík peněz 50-70 mld. EUR, tedy zhruba jeden roční český rozpočet a další odpuštění dluhu 30-50% - Řecku již bylo odpuštěno v roce 2010 40% dluhu, tedy zhruba 4 české roční rozpočty).
  • 10/7: O posledním řeckém návrhu začíná jednat EU na svém „stodvacátém třetím“ mimořádném summitu o Řecku. Francie a jih jsou pro, Němci a sever proti (němečtí daňoví poplatníci, stejně jako ti slovenští, litevští, lotyšští a estonští už dále nechtějí platit nadstandardní život Řekům, když mají až na Německo sami mnohem méně). Česko eurem neplatí, tedy se na záchraně Řeků podílí minimálně (pouze zprostředkovaně skrz MMF a ECB). Kdybychom eurem platili, přispěli bychom zhruba 25% našeho ročního rozpočtu.bankrot
  • 11/7 3:00 ráno: Řecký parlament odhlasoval reformy – vládní Syriza čelí krizi, část jejich vlastních poslanců reformy odmítla, návrh prošel jen díky pro-evropské středopravicové opozici. Pan Tsipras tedy nejdříve udělá referendum a Řekům radí „ne“, Řekové rozhodnou „ne“ a nakonec pan Tsipras odhlasuje „ano“? Co tedy Řekové vlastně chtějí? Budou schopni dostát svým závazkům, když je většina obyvatelstva proti? Z vlastní zkušenosti víme, jak spolehlivé jsou tzv. sto-jedničkové koalice postavené na přeběhlících.
  • 11/7: Z Řecka se stává geopolitická hra, kdy Amerika a Rusko vyzívají EU k pomoci Řecku (Amerika se oprávněně bojí pádu Řecka do ruské sféry vlivu po vystoupení z eurozóny, Rusko chce uvázat EU těžkou kouli k noze, která ji bude ještě dlouho vysávat – vybavuje se mi off record rozhovor mezi ruským ministrem zahraničí Lavrovem a jedním unijním představitelem. EU: „K čemu je vám ten Krym? Sankce stáhly dolů celou ruskou ekonomiku.“ Lavrov: „My máme Krym, vy máte Řecko.“).

Řecké důchody

Svět oblétly „drastické fotografie“ řeckých důchodců, kteří mají teď týdně na útratu jen 3 200 Kč, tedy měsíčně zhruba 12 800 Kč – to je stále více, než kolik činí průměrný důchod v Česku, Polsku, pobaltských státech, na Slovensku a v Bulharsku. Řecký důchodce si konečně vyzkoušel život běžného smrtelníka, ale ne poloboha z Olympu, který žije na účet ostatních. Řecké důchody (průměr 43 200 Kč) jsou třetí nejvyšší v Evropě (více vyplácí pouze Lucembursko – 81 000 Kč a Norsko 47 520 Kč, které ale mají oproti Řecku 5x vyšší HDP na hlavu).

Jak Řecko bankrotovalo

Sedm bankrotů za posledních 200 let činí Řecko bezkonkurenčním rekordmanem, předstihujícím i Argentinu a mnohé africké státy. Díky euru Řecko zkrátilo průměrný interval mezi bankroty o 35 let na nynějších 5 let (poslední dva bankroty se konaly 2010 a 2015). Další bankrot lze tedy očekávat kolem roku 2020. Řecko se dostalo do eurozóny jen falšováním statistik a nikdy na euro nárok mít nemělo. Je tedy otázkou, proč kromě geopolitických důvodů nadále držet Řecko v eurozóně na účet daňových poplatníků ostatních států EU. A co se těch geopolitických důvodů týče, proti migrantům Řecko vnější hranice stejně nehlídá a na námluvy jezdí do Ruska, kam slušný evropský politik od momentu obsazení Krymu na přátelské seance prostě nejezdí.

Jih proti Severu

Běžný účet s bonusem 3 000 Kč

I když dominový efekt bankrotů dnes oproti roku 2010 nehrozí, odchodem Řecka z eurozóny by se vytvořil precedens a jižanským státům by se určitě podražily státní dluhopisy. Proto zrovna tyto státy tolik bojují za další pomoc Řecku. Severské státy naopak hovoří o nekonečném morálním hazardu. Už ve střednědobém horizontu by se eurozóně ztráta nejslabšího člena vyplatila, měna by posílila a naopak by to byl signál trhu, že pravidla platí pro všechny stejně. Odchod Řecka by tedy z čistě ekonomických důvodů byl pro eurozónu přínosem. Důkazem toho jsou i evropské akciové indexy, které v momentě největší šance na bankrot Řecka posílily (česká koruna dokonce silně posiluje a ČNB pravděpodobně musela tento týden intervenovat, neboť se kurz dostal pod 27 Kč za euro – prognózy o tragických dopadech na střední a východní Evropu, co se důvěry investorů týče, se nenaplnily, ba naopak).

Španělský Podemos

Podemos je španělskou obdobou řecké Syrizy – extrémně levicová populistická strana, které rostou volební preference. Stejně jako Syriza odmítá reformy i splátky dluhu. Převezme-li moc ve Španělsku Podemos stejně hladce jako Syriza v Řecku (a následně přestane splácet dluhy a stopne reformy), bude to jen povzbuzení pro populisty v Portugalsku a Itálii. Dnes má EU jednoho černého pasažéra – nepoučitelné Řecko. Ale zvládnou daňoví poplatníci severských zemí financovat hned 4 černé pasažéry?

Tajemná ELA

Běžný účet bez poplatků

Evropa do Řecka stále pumpuje značné objemy peněz, i když si většina politiků myslí, že řecký penězovod byl již dávno uzavřen. Řeč je o ELA (Emergency Liquid Assistance), skrz kterou ECB do Řecka posílá nemalé sumy hotovosti, které ze 100% padají na výběry Řeků z bankomatů.  Celkem se jedná o 89 mld. EUR (2,4 bilionu korun). To je řádově více oproti jednotkám miliard eur dluhu, které má Řecko po splatnosti a je to i více než včera ohlášených 50-70 mld. EUR, o kteroužto další dodatečnou pomoc si Řecko řeklo. Jak jinak, tento dluh z ELA je kryt řeckými státními dluhopisy, které nemají ani tu cenu toaletního papíru. Všichni od ECB přes MMF veřejně hovoří o nesplatitelnosti řeckého dluhu a nutných odpustcích v budoucnu. ECB tedy nekoná s péčí řádného hospodáře a svoji měnovou úlohu čím dál více vyměňuje za roli politickou (kterou by centrální banka rozhodně míti neměla).

Dějství poslední?

Odchod Řecka z eurozóny by byl pro samotné Řeky spásou. Došlo by k nastartování ekonomiky a k tvorbě pracovních míst. Odpuštění dluhů a další dotace štědrého sociálního systému naopak povedou opět do slepé uličky a nic nevyřeší. Naopak – mohlo by jít o dějství poslední nikoliv pro Řecko, ale pro EU. Každý pohár trpělivosti jednou přeteče. A v jednom roce naservírovat daňovým poplatníkům EU povinnost živit miliony migrantů a ještě navrch Řeky, to už by mohlo být příliš i pro jinak velmi tolerantní severské národy.

ANKETA k článku Řecko – krize chronologicky

Zůstane Řecko v eurozóně?

Počet odpovědí: 563

KOMENTÁŘE k článku Řecko – krize chronologicky

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Snížení mimořádné valorizace důchodů

28.4.2023 Politika

Valorizace důchodů je velmi jednoduše procentuální navýšení všech důchodů. Stát valorizaci uskutečňuje každý rok. Průběh a výše valorizace jsou pak ukotveny v zákonech. Ačkoli existují jasně daná pravidla, dochází k neobvyklým situacím, jaké nastaly například letos, kdy byla valorizace novelou zákona snížena. Více informací naleznete v našem článku.

Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti

5.10.2019 Politika

24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?

ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi

23.3.2019 Politika

Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?

Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

14.9.2018 Politika

ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy. 

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu

2.5.2018 Politika

Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?

Z naší bankovní poradny

Spoření, inflace a znehodnocení celoživotních úspor

2.1.2024 Spoření

Dobrý den, inflace rychlým tempem ničila naše celoživotní úspory. Bude i nadále bit ten, kdo si celý život spořil? Jak hodně letos úrokové sazby u spořicích účtů poklesnou? Děkuji

Dobrý den,

za vysokou inflaci v posledních letech mohly tyto 3 faktory:

situace ve světě (covid, války, narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů a nedostatky zboží/surovin)minulá vláda neustále uplácející voliče dárečky (nekonečné dávky a podpory pro všechny) - vrhnutím velkého množství peněz do ekonomiky se všechny peníze znehodnotilycentrální banka a její měnová politika, resp. bývalý prezident, který si vybral a jmenoval aktuální složení rady ČNB (banka upřednostnila ekonomický růst před razantnějším tlumením inflace)

Letos se očekává další propad inflace ze současných 7,3% až na 2-3%. Úrokové sazby spořicích účtů budou tento trend velmi pravděpodobně kopírovat, tedy dojde k propadu úroků na spoření ze současných 6% třeba na polovinu. 

Poučení pro příště? Nevolit populisty (ani do parlamentu ani na hrad), kteří neustále slibují rozdávání peněz všem. Je samozřejmě vždy lákavější volit někoho, kdo slibuje vyšší dávky, dotace, důchody a snadná řešení komplikovaných problémů. Žádný oběd ale není zadarmo a tuto hostinu zaplatili především střadatelé v podobě znehodnocených celoživotních úspor. 

Bude i nadále bit ten, kdo si celý život spořil? V roce 2025 nás čekají další volby do Poslanecké sněmovny a většinu dle aktuálních preferencí mají bohužel populisté. 

ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎ

Vysoká inflace a měnová reforma

Dobrý den, nyní máme v ČR inflaci 16%. Jestli stoupne nad 20 % (predikce centrálních bankéřů ohledně inflace v poslední době byly vždy chybné a podstřelené - spíše se mi zdá že, se jednalo o zbožná přání, než odhady) a propíše se tento stav do očekávání lidí, začne se geometricky zvedat rychlost peněz v ekonomice, dle mého názoru - pak již nepomůže ani razantní zvýšení úrokových sazeb a kvantitativní stahování za cenu velké recese - v tomto případě konec měny a nějaká forma měnové reformy není nereálná. Zajímalo by mně, kde bere autor odpovědi jako ekonom takovou víru, že se měnová reforma nemůže nikdy stát, když tento scénář se u mnoha zemí v historii u ničím nepodložených měn stal. Jestliže se měnová reforma (dle autora) stát v žádném případě nemůže, v čem je dle jeho slov "strašení takovými nesmysly" nebezpečné? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

měnová reforma (tak jak ji známe z období komunismu) nebyla nástrojem ke snížení inflace. Jednalo se o cílené okrádání obyvatelstva. Zjednodušeně řečeno, komunisté nejprve všem (chudým i bohatým) vše sebrali (pomocí znárodnění firmy, pomocí měnové reformy peníze). Následně pak z těchto peněz financovali provoz nefungujícího státu až do pádu v roce 1989. 

Inflace se řeší jinými nástroji - úrokové sazby, kurz měny, fiskální politika. První dva nástroje má v gesci centrální banka, třetí nástroj náleží vládě/parlamentní většině. Pro snížení inflace je třeba držet vysoké úrokové sazby, silný kurz koruny a mít restriktivní fiskální politiku (co nejnižší deficit). Těmito nástroji si poradíte s libovolně vysokou inflací. Měnová reforma s tím nemá nic společného. 

ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎ

Práva zaměstnanců

Dobrý den, myslíte, že nová vláda bude stranit zaměstnavatelům a zavedou možnost výpovědi i bez udání důvodu pro zaměstnance? Nebo nějaké omezování práv zaměstnanců?

Dobrý den,

vláda koalic SPOLU a PirSTAN bude představovat demokratickou a prozápadně orientovanou vládu. Charakteristickým rysem demokratických západních států jsou nejvyšší možná práva zaměstnanců. Přestože mnozí demagogové šíří mezi lidmi strach ze západní demokracie a spásu hledají ve východních autokraciích, na otázku "kde se mají zaměstnanci lépe/kde mají zaměstnanci větší práva" existuje velmi jednoduchá odpověď. Na jedné straně máte země jako Čína, Rusko, KLDR, Venezuela a na straně druhé Německo, Francii a Británii. Rozdíl v právech zaměstnanců, v jejich životní úrovni, péči (zdravotnictví, ekologie, sociální politika) a materiálním zabezpečení je propastný. 

Témata jako "výpověď bez udání důvodu" nebo "délka výpovědní lhůty" nejsou v ČR vůbec aktuální. Naopak, od roku 2015 trpí ČR permanentním nedostatkem zaměstnanců. Nezaměstnanost je dlouhodobě pod přirozenou úrovní, máme více volných pracovních míst než je registrovaných uchazečů na úřadech práce. Zaměstnavatelé si svých zaměstnanců velmi váží neboť dobře ví, že náhrada se za každého odcházejícího pracovníka hledá velmi těžko. Výpovědní lhůta 2 měsíce je pro mnohé zaměstnavatele naopak příliš krátká (dostanete od zaměstnance výpověď na konci měsíce, další měsíc sháníte nového pracovníka a když se Vám zadaří, máte pouhý 1 měsíce na předání práce/zaučení, což ne vždy stačí). 

Od nové vlády se tak spíše dočkáme rozšiřování práv zaměstnanců (flexibilní a zkrácené úvazky, podpora zaměstnávání seniorů a invalidů, podpora matek po rodičovské, atd.), neboť v ČR chybí přinejmenším 0,5 mil. pracovníků napříč všemi obory. A chceme-li dostat více lidí do pracovního procesu, musíme podmínky zatraktivnit. 

ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎ

Pojmy ve slovníku

Kupní síla

Kupní síla je termín, který často slyšíme v souvislosti s ekonomikou země, osobními financemi nebo měnovou politikou. Ale co to vlastně znamená, a proč je tak důležitá? V tomto článku se podíváme na základy kupní síly a její dopad na každodenní život.

Co je to kupní síla?

Definice: Kupní síla vyjadřuje množství zboží a služeb, které můžete koupit za určité množství peněz. S růstem inflace, když ceny zboží a služeb stoupají, klesá kupní síla peněz.

Měřítko: Často se měří v reálných platech, které jsou upraveny o inflaci, aby odrážely skutečnou hodnotu peněz.

Faktory ovlivňující: Mezi hlavní faktory patří inflační sazby, měnová politika, celková produkce země a mezinárodní obchodní vztahy.

Důsledky změn v kupní síle
Pro domácnosti

Výhoda: Při rostoucí kupní síle si lidé mohou dovolit více zboží a služeb, což vede ke zvyšování životní úrovně.

Nevýhoda: Pokles kupní síly může znamenat, že domácnosti budou muset šetřit nebo se vzdát některých výdajů.

Pro podniky

Výhoda: Rostoucí kupní síla může vést k vyšší poptávce po produktech a službách, což může stimulovat růst.

Nevýhoda: Klesající kupní síla může znamenat nižší prodeje a tím pádem i nižší zisky.

Pro ekonomiku

Výhoda: Stabilní nebo rostoucí kupní síla může podporovat ekonomický růst a stabilitu.

Nevýhoda: Rychle klesající kupní síla může signalizovat hospodářskou krizi nebo recesi.

Porozumění kupní síle je klíčem k pochopení širšího ekonomického kontextu a jeho dopadu na naše osobní finance. Správné monitorování a reakce na změny v kupní síle může pomoci jednotlivcům i podnikům lépe se přizpůsobit ekonomickému prostředí.

ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAM

Srovnáváme hypotéky od

© Banky.cz 2023, všechna práva vyhrazena