Důchodová reforma a penzijní spoření - jaké změny čekat

Jaké se chystají změny v důchodovém systému

Aktuálních změn v legislativě, související s důchodovým systémem, není zrovna málo. Některé jsou jen dílčí, jiné naopak zásadní. Ale všechny míří ke stejnému cíli: snížení výdajů státu na starobní důchody, a to v přepočtu na jednoho důchodce.

Jde především o zachování udržitelného důchodového systému, při rostoucím počtu starobních důchodců, ale klesajícím počtu pracujících, odvádějících platby do důchodového fondu.

Zde je jmenovitý přehled změn, který ukáže, co je důchodová reforma. Nepovažujte je za definitivní. Změny v důchodové reformě doposud neprošly kompletním legislativním procesem

• změny v penzijním připojištění a v penzijním spoření - snížení příspěvků (v poměru k ukládané částce), prodloužení minimální povinné délky trvání penzijního spoření, zrušení státních příspěvků pro účastníky, kteří již pobírají starobní důchod, umožnění vzniku alternativního penzijního fondu s odvážnějšími investicemi, ale též s vyššími poplatky, odnětí státního příspěvku lidem, kteří si naspořené prostředky vyberou za kratší dobu než 10 let

• změny v důchodovém věku - změna výpočtu důchodového věku: podle střední délky dožití v 50 letech, lze očekávat postupné zvyšování, zkrácení intervalu pro odchod do předčasného důchodu z 5 let na 3 roky, zavedení kategorie profesí, kde vznikne nárok na dřívější odchod do důchodu

• změny v oblasti výpočtu starobních penzí - společný vyměřovací základ manželů, rodičovský vyměřovací základ, rozšíření okruhu osob s nárokem na vdovský/vdovecký důchod, cílené snižování nově přiznaných důchodů, snížené tempo valorizace penzí, při současném zvýšení minimální vyměřené penze na 20 % průměrné mzdy, úplné zastavení valorizace důchodů předčasných, poloviční krácení předčasného důchodu po odpracování 45 let

• změny v oblasti odvodů do důchodového fondu - kumulace dohod o provedení práce a o pracovní činnosti, zavedení nových limitů, od kdy musejí “dohodáři”  odvádět sociální pojištění, zvýšení povinných minimálních odvodů pro OSVČ

• změny v oblasti dalšího investování na stáří - zavedení nového podporovaného nástroje pro dlouhodobé investování: DIP (dlouhodobý investiční produkt).

Kdy budou provedeny změny v důchodovém systému

Všechny změny ani nemohou začít platit najednou. Budou se zavádět postupně, od října 2023, až po rok 2031. Jestli mezitím přijme další vláda jiná opatření pro změnu důchodového systému, těžko předpovídat. Zůstává jediný způsob, jak se připravit na důchodovou reformu: penzijní plánování: spoření a investice na stáří.

Kdy se bude měnit penzijní spoření

Změny v oblasti penzijního spoření nastanou ve dvou termínech:

• v lednu 2024 nabudou účinnosti téměř všechny změny přijaté v rámci „novely zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří“, tedy prodloužení minimální délky nové smlouvy o penzijním spoření z 5 na 10 let, umožnění vzniku alternativního penzijního fondu a zavedení sankcí na jednorázové výběry z penzijního spoření

• v červenci 2024 se stane účinným snížení vypláceného penzijního příspěvku, ale i jeho úplné zrušení pro osoby pobírající starobní důchod.

Kolik je současný příspěvek na penzijní připojištění

V současnosti lze od státu získat jako podporu na v důchodovém spoření ve výši od 90 Kč za měsíc po 230 Kč za měsíc. Nejnižší vkládanou částkou je 100 Kč, přičemž stát přispívá až lidem, kteří investují 300 a více Kč měsíčně.

Jaká jsou další pravidla pro penzijní spoření/připojištění?

Smlouvy o penzijním spoření nebo připojištění musejí být uzavřeny na minimálně 5 let (60 měsíců) s možností jejich ukončení nejdříve v 60 letech věku účastníka/klienta. Není přitom omezen ani věk vstupní a ani věk maximální.

Jak se změní státní příspěvek na penzijní spoření

„Stát chce nově motivovat lidi, aby si více přispívali na důchod, a proto mění tabulku státních příspěvků. Dříve byla minimální částka 300 Kč pro připsání státního příspěvku 90kč. Nově to bude minimální částka 500 Kč pro státní příspěvek 100 Kč. Také jsou změny v maximálním státním příspěvku, kde dříve bylo maximálně 230 Kč, a to když si člověk spořil 1 000 Kč. Nové maximum je 340 Kč od státu za podmínky, že si klient spoří 1 700 Kč/měsíc,“ uvádí Miroslav Čejka, specialista na pojištění.

Pojďme si změny názorně ukázat pomocí tabulky:

Jaké budou další změny v penzijním připojištění?

Podívejme se na chystané změny v oblasti „penzijka“ trochu podrobněji. Nejprve si ale ujasněme pojmy, aby nedošlo k nedorozumění:

• penzijní připojištění jsou ty nejstarší smlouvy, převedené do tzv. transformovaných fondů. Do penzijního připojištění se již nedá nově vstoupit. Jde o konzervativní investici, která garantuje „kladnou nulu“ (nedojde ke ztrátě vložených prostředků)

• doplňkové penzijní spoření jsou smlouvy novější nebo převedené z transformovaných fondů. „Kladnou nulu“ garantují jen některé fondy. Jde totiž o investice, kde se s dočasnými propady a ztrátami musí počítat.

Vedle změn ve výši státního příspěvku, které jsme ukázali výše, se systému penzijního spoření i připojištění dotknou ještě další úpravy:

• od 7/24 se zruší výplaty státního příspěvku u starých i nových smluv všem lidem, kteří již pobírají starobní důchod

• smlouvy penzijního spoření, podepisované po 1. 1. 2024, se budou muset uzavírat minimálně na 120 měsíců, tedy 10 let

• nové sankce u smluv uzavřených po 1. 1. 2024, pokud účastník vybere naspořené peníze najednou. Pravděpodobně půjde o zabavení státních příspěvků vyplacených za celou dobu trvání smlouvy

• vznikne možnost investovat u penzijního spoření dynamičtěji než doposud, a to prostřednictvím „alternativního fondu“. Ovšem za vyšší poplatky.

Navrhované sankce za předčasný výběr celého důchodového spoření

U smluv uzavřených po 1. 1. 2024 navrhuje vláda zavést novou sankci: pokud účastník vybere naspořené prostředky během kratší doby než 10 let, bude muset nejen všechny výnosy a příspěvky zaměstnavatele zdanit, jako je tomu doposud, ale ještě i vrátit všechny připsané státní příspěvky.

Co se daní při výplatě penzijního připojištění?

Když se rozhodnete pro výběr penzijního připojištění nebo spoření, daní se výnos. Ale ne vždy. Pamatujte, že pokud budete peníze vybírat postupně, alespoň 10 let (nebo doživotně), nedaní se vůbec nic.  V ostatních situacích platí:

• jestliže vyberete peníze v kratším časovém horizontu, třeba jednorázovým výběrem, daníte 15 procenty všechny výnosy (zhodnocení vložených prostředků) a všechny příspěvky od zaměstnavatele

• v případě odbytného (ukončení smlouvy dříve, než bylo sjednáno, také při úmrtí klienta), se daní stejně jako u jednorázového vyrovnání, plus se ještě státu vracejí všechny příspěvky

• kdo si příspěvky na penzijní spoření „dával do daní“, musí za 10 let zpětně vrátit též úsporu na daních.

Výhody a nevýhody doplňkového penzijního spoření

„Penzijní spoření je vhodné si sjednat v případě, kdy má klient možnost příspěvků od zaměstnavatele,“ upozorňuje Čejka.  Za rok smějí pro jednoho zaměstnance činit až 50 000 Kč. Z parametrů penzijního spoření se odvíjejí i jeho výhody/nevýhody.

• cílené investování na penzi
• regulované fondy
• možnost získávat státní příspěvky
• možnost získávat příspěvky od zaměstnavatele
• možnost daňových úlev
• možnost čerpat soukromý předdůchod

• dlouhodobá investice, s extrémně nízkou likviditou
• nízké výnosy i v dynamických fondech
• poplatky fondům
• riziko znehodnocení úspor

Dlouhodobý investiční produkt: nový plánovaný nástroj pro investice na stáří

Stát plánuje podporovat i další alternativy k penzijnímu spoření, prostřednictvím Dlouhodobého Investičního Produktu (DIP). Někdy se mu říká i penzijní účet. Prostředky sem vložené se budou moci odečíst z daňového základu. Strop k odečtení se sjednotí do jedné částky, a tou bude 48 000 Kč. Jak si ji rozložíme mezi penzijní spoření, investiční životní pojištění a DIP, bude jen na nás.

Demografické trendy a statistiky

Vývoj populace v ČR zatím vypadá neúprosně. Populace stárne a v penzi je stále více osob - v porovnání s počtem osob pracujících. Výhled není o nic lepší. Český statistický úřad předpokládá, že do roku 2050 bude na jednoho důchodce pracovat jeden člověk. V roce 2002 to byli tři lidé. A v roce 2030 to bude v průměru 1,5 pracovníka.

Finanční plánování pro důchod se stává nezbytným.