ECB minulý týden snížila svou hlavní úrokovou sazbu na nulu, resp. diskontní sazbu do většího záporu (z -0,3% na -0,4%). Přestože je ČNB k užití záporných sazeb v tuzemsku zatím zdrženlivá, nelze tento scénář v budoucnu vyloučit. Vklady retailového segmentu budou pravděpodobně v bezpečí, ale nezadělává si Evropa levnými penězi na další (nejen realitní) cenové bubliny, které by mohly spustit příští ekonomickou krizi?
Centrální banky stanovují obvykle 3 úrokové sazby:
Hlavní úrokové sazby ECB a ČNB jsou tedy nyní na nule. Pro srovnání, Austrálie a Nový Zéland jsou zhruba na 2%, Kanada, Británie a USA 0,5%, Japonsko drží basu s Evropou na nule a Švýcarsko je na -0,75%. Předkrizové hodnoty ČNB dosáhly maxima v roce 2008 (3,75%) a předchozího mezi-krizového minima v roce 2005 (1,75%). Historicky od sametové revoluce takto levné peníze (0,05%) ještě nikdy nebyly.
Proč centrální banky drží úrokové sazby takto nízko? Aby nabudily skomírající inflaci, která nyní osciluje kolem 0%. Cílem většiny centrálních bank je inflace 2%. Inflační cíl 2% proto, že je zde všeobecný strach z deflace, který je hodnocen jako větší riziko než znehodnocené úspory (cílem centrálních bank je udržení cenové hladiny – kterou si definují jako 2% růst – ne udržení hodnoty peněz).
Deflace je dobrá pro střadatele, ale špatná pro dlužníky a ekonomiku jako celek (teoreticky). Vidina poklesu cenové hladiny vede k odložené spotřebě (zítra bude levněji, nakoupíme později), což vede k poklesu investic a mezd (méně se prodává, tak nemůžeme tolik investovat a tolik platit lidem). Pro dlužníky: Dluh mám stejný, ale příjem, ze kterého splácím, mi klesá. Krátkodobá deflace blízko nuly by byla ještě ok, horší je nebezpečí roztočení deflační spirály.
Abychom se tedy vyhnuli riziku deflace, zlevňujeme peníze na nulu (časem možná do záporu) a budíme inflaci. Lidem (a hlavně institucionálním investorům) říkáme: nedržte peníze a investujte do čehokoliv jiného – i do toho, co by se za jiných okolností nevyplatilo. Se zápornými úrokovými sazbami najednou můžeme nakupovat akcie, nemovitosti i komodity za ceny vyšší, než jakou mají reálně hodnotu. Investuje se do ne vždy smysluplných projektů. Akcie i nemovitosti jsou nadhodnoceny a vznikají cenové bubliny, které dříve či později (s růstem hodnoty peněz/úrokových sazeb) splasknou a mohou iniciovat další celosvětovou ekonomickou krizi. V době krize se ještě projeví neživotaschopnost projektů, které byly financovány jen díky záporným úrokům, což probíhající krizi umocní.
Volné pokračování: Za normálních okolností by krize trh pročistila a mimo sražení cen zpátky na zem by došlo k ukončení neživotaschopných podnikatelských projektů. Jenže současní politici nemají odvahu udělat tento ozdravný a nutný řez a raději všechno sanují, což problém pouze přenáší do budoucnosti/další krize.
Při současné sazbě 0,05% si retailová klientela může nechat úročit peníze stále více než 1%. Pro dosažení nulového úročení vkladových produktů by se sazba ČNB musela blížit -1%, což není pravděpodobný scénář, neboť se ani teoreticky nehovoří o větším záporu než hodnotě blízké nule (zhruba do -0,5-0,75%). Větší zápor je doposud neprozkoumaná oblast, které se budou chtít konzervativní centrální banky vyhnout (přestože jim obecně dochází munice na poli měnové politiky).
Hůře na tom mohou být institucionální investoři se vklady v řádech stovek milionů korun a výše. Těm reálně nízký zápor v horizontu příštího roku hrozit může.
Teoreticky mohou mírně záporné sazby přinést své ovoce a nabudit spotřebu a investice. Ovšem v praxi to může narazit na limity běžné spotřeby (chleba zkonzumuji stejně ať je krize nebo konjuktura) či myšlenkové pochody průměrného Čecha:
To, co může fungovat na Západě či Východě (růst spotřeby luxusních statků s klesající cenou peněz), nemusí nutně fungovat v zemích Visegrádu, neboť:
ECB by možná prospěla větší zdrženlivost v neustálém roztáčení rotaček. Nyní totiž dotuje ekonomiku v době vrcholného růstu – což je zcela nepřirozené. Co bude dělat, až budeme v příští krizi (kterou tím jenom uspíší)?
Finanční nástroj PayPal v současné době patří k nepostradatelným pomocníkům při nákupu zboží ze zahraničních e-shopů. Umožňuje během pár kliknutí provést nebo přijmout platbu bez nutnosti zadávání bankovních údajů. Plánujete si i vy založit účet na PayPal a začít ho využívat? Poradíme vám, jak posílání peněz se službou PayPal.
V současné době se kromě bankomatů určených k výběru peněz setkáte i s bankomaty známými také jako vkladomaty, které umožňují vklad peněz. Vkladomaty fungují tak, že se po vložení hotovosti peníze automaticky propíšou na váš bankovní účet. Kde všude najdete bankomaty s funkcí vkladu a jak do bankomatu vložit hotovost?
Červenec přináší řadu změn, které ovlivní finance mnoha lidí. U penzijního spoření se mění pravidla pro státní příspěvek. Zaměstnavatelé musí nově evidovat všechny zaměstnance s DPP. Nově se zavádí status zranitelného zákazníka a hromadné žaloby. Digitální občanka a plná moc budou v mobilu. Zvýší se příspěvky na péči. Milostivé léto umožní odpustit penále z dluhů na zdravotním pojištění. Změny čekají i zahraniční zaměstnance, pro mnoho z vás budou důležité změny stavebního zákona. Podívejte se na detailní přehled červencových změn.
Česká národní banka oznámila další snížení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba (2t repo), která ovlivňuje bankovní úvěry i vklady, klesla znovu o 0,5 procentního bodu: tentokrát na 4,75 %. Ve stejném rozsahu se snížila i diskontní sazba a sazba lombardní, vše s platností od 28. červan 2024.
Kapesné, zdánlivě obyčejná záležitost, hraje ve skutečnosti klíčovou roli v životě dětí. Nejde jen o peníze, ale o cenný nástroj, který pomáhá rozvíjet finanční gramotnost, zodpovědnost a samostatnost. Kapesné otevírá dveře do světa financí, kde se děti učí hospodařit, plánovat a rozhodovat o svých výdajích. Zároveň posiluje jejich sebevědomí a připravuje je na dospělost. Podívejte se, jak kapesné nastavit, jak jej dítěti vyplácet a jak pomáhat s případnými komplikacemi.
KOMENTÁŘE k článku Evropa si zápornými úroky zadělává na další krizi
Supr, Komentoval(a): Patrik
Excelentní článek, supr počtení ráno u kávy :)
Doplnění, Komentoval(a): Jiří
Moc dobrý článek. Jen bych doplnil - vzorce, které používají centrální banky, vůbec nemusí korespondovat s životním obdobím, ve kterém se lidé (dle věku) nachází, a souvisejícími potřebami. Dále každý investor / spotřebitel má přece jiné preference, nejsme homogenním produktem. Co sedí jednomu, nemusí sedět jinému (vyšší úvěrový leverage pouze kvůli nízkým úrokům). Mladí si potřebují vytvářet finanční rezervu, ne utrácet, starší si potřebují spořit na důchod, ne utrácet. Nízké či záporné úročení může v konečném důsledku působit zcela opačně, než centrální banky ve svých modelech uvažují.