Nezaměstnanost v květnu klesla na 4,2 %.

Nezvykle vysoká nezaměstnanost a její příčiny

Podle hlavního ekonoma společnosti INVESTIKA Víta Hradila je na květnové poměry nezaměstnanost nezvykle vysoká a přesahuje hodnoty pozorované v průběhu pandemie a vyšší byla naposledy v květnu roku 2016. „Je tedy nesporné, že slabá poptávka v průmyslovém sektoru si vybírá svou daň, a ačkoliv ostatní odvětví ekonomiky zaměstnance nabírají, nezájem průmyslníků nedokážou plně vykompenzovat. Podobná situace bude podle nás panovat i ve zbytku letošního roku a průměrná míra nezaměstnanosti tak po loňských 3,8 letos dosáhne 4,3 procenta. Nadále se sice nejedná přímo o varovné hodnoty, ale na české poměry jsou již zřetelně zvýšené,“ uvedl Hradil.

Na trhu práce to mají těžší lidé se základním vzděláním, podle aktuálních dat tvoří už jednu třetinu nezaměstnaných. „Zároveň sledujeme negativní trend, kdy klesá počet těch, kteří si najdou novou práci během prvních třech měsíců nezaměstnanosti. A to je skutečně problémem, protože často nemají dostatečné finanční rezervy,“ okomentoval generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.

Stav nabídky pracovních míst

Pozn: S ohledem na výraznou změnu systému evidence volných pracovních míst, kdy jsou neobsazená volná místa po 6 měsících automaticky vyřazována z databáze, nelze počty volných míst v roce 2025 srovnávat s dřívějším obdobím.

Zaměstnavatelé nabízeli ke konci května prostřednictvím ÚP ČR celkem 96 413 volných pracovních míst, což je o 615 více než v dubnu. Absolutně nejvíce volných pracovních míst nabízí opakovaně zaměstnavatelé v Praze (23 805 míst) a ve Středočeském kraji (15 344 míst). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru přibližně 3,3 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (23,5), Sokolov (15,4), Děčín (13,2), Hodonín (11,7) nebo Bruntál (10,2). Zájem je nejčastěji o dělníky v oblasti výstavby budov, o kuchaře, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče.

Přečtěte si: Podpora v nezaměstnanosti: Jak ji spočítat a kdy na ni máte nárok

Sezónní nabídky a výzvy v cestovním ruchu

Před začátkem hlavní letní sezóny nabízí firmy jen podle inzerce prostřednictvím úřadu práce přes 4 300 nabídek v oblasti ubytování, stravování a cestovního ruchu, které dohromady tvoří více než 9 000 volných pracovních míst. Tyto neobsazené pozice se na celkovém počtu podílí z 11,2 %. V těchto odvětvích nabízí zaměstnavatelé nejvíce míst v Praze, Středočeském kraji a Jihomoravském kraji, což jsou také regiony s velmi silným cestovním ruchem, nejen během letních měsíců.

Online srovnání půjček na cokoliv

„Cestovní kanceláře mají před hlavní letní sezónou na vybraných pozicích stále personální manko – chybí zhruba tisícovka lidí – hlavně rezervační specialisté, prodejci zájezdů a delegáti, kteří by kapacity posílili. Kvalifikovaného člověka často najdeme až na třetí pokus. Nejvíce od uchazečů potřebujeme digitální skill-set, jazykovou výbavu a ochotu pracovat flexibilně, jelikož sezóna vrcholí a výrazná část Česka vyrazí na dovolené. Novela, která umožňuje brigády už čtrnáctiletým, ulehčí oboru jen okrajově u vhodných pozic, drobných administrativních úkolů nebo jako výpomoc v call centrech,“ ohodnotil Michal Veber, výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR).

Mohli by vás zajímat: Nejčastější mýty o podpoře v nezaměstnanosti a jeden kandidát na budoucí mýtus

Výzvy starších pracovníků a regionální rozdíly

Problémy mají dlouhodobě lidé starší 50 let, volná místa hledají i několik měsíců a setkávají se při výběrových řízeních s řadou předsudků. Čerstvý padesátník ovšem má nárok na důchod až za 15 let. Populace přitom jako celek stárne a starší lidi na trhu práce nemá kdo nahradit. Podle socioložky Národního institutu SYRI Lucie Vidovićové musíme přenastavit systém, naučit se starší lidi lépe zapojovat a odbourávat předsudky. „Žijeme v paradoxní době, kdy posouváme věk odchodu do důchodu, zároveň ale děláme jenom velmi málo pro to, abychom odstranili už existující věkovou diskriminaci na trhu práce. Ta diskriminace na základě věku je mnohem vyšší než na základě pohlaví, a přesto se o tom mluví podstatně méně,“ uvedla Vidovićová, která se tzv. ageismem zabývá dlouhodobě.

Podle ředitelky zaměstnanosti a EU projektů Úřadu práce ČR Kateřiny Budínové se padesátníci a starší na trhu práce potýkají s řadou předsudků, například s ohledem na využívání technologií, zdravotní kondici nebo flexibilitu. „Tato cílová skupina však má také často velmi dobré pracovní návyky, zkušenosti a je obvykle velmi loajální k zaměstnavateli. Vidíme, že se chtějí i tyto osoby vzdělávat, pokud k tomu mají příležitost, ale přirozeně u části z nich převládá demotivace související se zhoršenými příležitostmi na trhu práce, nevidí pak smysl v tom, aby do vzdělávání investovali čas či dokonce peníze, pokud nemají následně pracovní uplatnění,“ uvedla Budínová. Podle Budínové pomáhají starším lidem rekvalifikace a zájem o ně ještě poroste vzhledem ke stárnutí populace a technologickému rozvoji.

V rámci krajského srovnání zůstává nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v Ústeckém kraji (6,5 %) a v Moravskoslezském kraji (6,0 %). V porovnání s letošním dubnem se mírně snížil podíl nezaměstnaných osob celkem v šesti krajích. Kromě zmíněného Ústeckého kraje byl zaznamenán pokles konkrétně ještě v Karlovarském, Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém kraji a také v Kraji Vysočina, konkrétně o 0,1 procentního bodu. Meziročně se podíl nezaměstnaných nejvíce zvýšil v Karlovarském kraji o 0,9 p. b., dále v Libereckém a v Moravskoslezském kraji shodně o 0,8 p. b. v porovnání se statistikami za stejné období loňského roku.