Válka na Ukrajině nahrává investicím do energií. Víte, jak a do čeho investovat?

Tato situace se přitom netýká jen ropy a plynu, ale i ostatních investic do energetiky. Také ty jsou v současné době velmi lákavé.

Evropa totiž musí naléhavě řešit, čím nahradit ropu a plyn dovážené z Ruska. Vedou ji k tomu dva důvody:

• Rusko si diktuje podmínky, které Evropa nechce přijmout. Konkrétně jde o placení za dodávky v rublech. Hrozí proto, že distribuce plynu a ropy do Evropy se omezí, nebo dokonce úplně zastaví.

• I kdyby Rusko své hrozby nenaplnilo, Evropa chce svou závislost na ruských surovinách postupně omezovat.

Zdražování ropy zastavil až slib od USA

Přestože se závislost Evropy na ropě postupně snižuje, stále se bez ní úplně neobejde. Dá se proto předpokládat, že když jeden ze zdrojů výrazně sníží objem dodávek, její cena poroste.

Hned na začátku války na Ukrajině proto ropa raketově zdražila. 8 března byla její cena 130 dolarů za barel.

O něco spadla až po zprávě, že USA plánují uvolnění velkého množství barelů ze svých strategických zásob.

Podle analytiků z globální investičněbankovní společnosti Goldman Sachs je však tento pokles jen dočasný a cena ropy opět stoupne.

Roste i cena plynu

Podobně zdražuje také plyn. Ten sice na začátku prosince prudce zlevnil z téměř 190 dolarů za megawatthodinu na méně než 130 dolarů, ale na začátku dubna jeho cena opět vystoupala k 200 dolarům.

Za zlevnění na konci minulého roku mohly hlavně dva faktory: 

• teplé počasí

• a tankery, které dovezly plyn z USA, a trh tím uklidnily.

Stejně jako u ropy také i u plynu cena kolísá. Při pohledu na dlouhodobý vývoj je ale jasné, že obě suroviny vytrvale zdražují.

A současná komplikovaná situace pravděpodobně žádný zvrat v tomto trendu nepřinese.

Budoucnost v obnovitelných zdrojích

Další zajímavou možností, kam investovat, jsou obnovitelné zdroje. Dá se totiž předpokládat, že poptávka po nich poroste. I kvůli nedostatku neobnovitelných surovin.

Investicím do této oblasti nahrává také přístup současného prezidenta Spojených států amerických Joea Bidena. Právě obnovitelné zdroje a boj s klimatickou změnou byly velmi důležitým tématem jeho volební kampaně.

Dokonce chce do roku 2050 snížit emise uhlíku v USA na nulu. Pomoci mu v tom má i cílená podpora obnovitelných zdrojů.

Také plány v České republice jdou tímto směrem. Největší český výrobce elektřiny, společnost ČEZ, chce do roku 2030 rozvinout dalších 6 GW obnovitelné kapacity.

Společnost počítá i s navýšením ročních investic do distribučních sítí pro obnovitelné zdroje a elektromobilitu o víc než jednu miliardu. Tedy celkem na 14,5 miliardy korun. 

Podle ekologů ale tato čísla stále nejsou dostačující a investice by měly být vyšší.

Otázkou také je, jak zmíněnou strategii ovlivní současná situace. Je pravděpodobné, že se původní plány ještě změní.

Sázka na jadernou energii

Další možností, jak pokrýt výpadek surovin z Ruska, je jaderná energie. Tato oblast přitom výrazně rostla už minulý rok. Konkrétně stoupaly:

• ceny uranu 

• a akcie jeho těžařů. 

Hodnota uranu zažila rekordní zvýšení už na konci minulého roku. Letos navíc dál posiluje a překonala už částku 50 dolarů za libru.

Přesto se ani zdaleka neblíží svému vrcholu, kterého dosáhla v roce 2007. Tehdy atakovala hranici 140 dolarů za libru.

Zdražení uranu pomáhají dva faktory:

• Evropská komise letos schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. A to i přesto, že členské země Evropské unie mají na tento krok zásadně odlišné názory.

• 
  
  

  Mnoho zemí, mezi nimi velmoci jako Čína, Indie a Rusko, mají rozestavěné jaderné elektrárny a plánují investice tímto směrem.

Vypadá to tedy, že jaderná energie ještě zdaleka neřekla poslední slovo. Investice v této oblasti tak dávají v současné době smysl.

Možný návrat k uhlí

Kromě obnovitelných zdrojů a jaderné energie může růst i zájem o neekologické uhlí. O jeho výraznějším návratu mnozí spekulují jako o možnosti, jak relativně rychle nahradit výpadek surovin z Ruska.

I zástupci české vlády už připouštějí, že se uhlí zřejmě jen tak nezbavíme.

Je však pravděpodobné, že tento příklon k uhlí bude jen dočasný. A že se Evropa v příštích letech od uhlí opravdu odstřihne.

Záleží ale i na tom, jak bude postupovat plánovaný posun k obnovitelným zdrojům.

Jak investovat do energetiky

Možností investic do energií je tedy mnoho. Nejjednodušší způsoby, jak s nimi začít, jsou dva:

• investujete do konkrétních projektů a firem, například pomocí akcií;

• nebo investujete do podílových fondů.

U akcií jednotlivých firem myslete v prní řadě na diverzifikaci rizika. Tedy na rozložení prostředků mezi akcie různých společností. I když se pak nebude některé firmě dařit, riziko ztráty bude mnohem nižší.

U podílových fondů jde v podstatě o „investiční balíček“. Vaše peníze jsou totiž rozdělené mezi desítky nebo i stovky firem, které jsou propojené například tím, že se zaměřují na stejnou oblast.

Mohou to být právě firmy, které se zabývají energetikou. Nebo přímo obnovitelnými zdroji.

U těchto fondů je proto riziko nižší. Přesto byste na diverzifikaci investic měli myslet také u nich. A část svých prostředků vložit také do nemovitostí, drahých kovů nebo kupříkladu do dluhopisů.

Takováto diverzifikace portfolia vám zaručí maximální bezpečí. Bez ohledu na to, jestli jsou vaší hlavní investicí akcie, podílové fondy nebo třeba kryptoměny.