Zkušební doba: Co (ne)smíte čekat v prvních měsících v práci


Redakce Banky.cz

Zkušební doba je zkušebním obdobím nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Umožňuje oběma stranám rychlé ukončení spolupráce bez udání důvodu, přesto podléhá jasně daným pravidlům. Jak dlouho může trvat, jaká máte práva a na co si dát pozor? Přinášíme přehled, který by měl znát každý, kdo nastupuje do nové práce.
Co si z článku odnést
- Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce, u vedoucích pozic maximálně 6 měsíců.
- Během zkušební doby lze pracovní poměr ukončit bez udání důvodu, a to i ze dne na den.
- Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.
- Zaměstnanec má během zkušební doby stejná práva jako běžný pracovník – včetně nároku na dovolenou nebo nemocenskou.
- Zkušební doba se prodlužuje o dobu nepřítomnosti zaměstnance, například při nemoci.
Zkušební doba jako zátěžový test pro obě strany
Zkušební doba představuje úvodní fázi pracovního poměru, během které si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim spolupráce vyhovuje. Na rozdíl od zbytku pracovní smlouvy je to období mnohem flexibilnější – ale také rizikovější. Obě strany mohou smlouvu zrušit bez udání důvodu a ve velmi krátké lhůtě. Přesto zkušební doba podléhá poměrně přesným pravidlům.
„Zaměstnavatelé často zkušební dobu vnímají jako ochrannou lhůtu. Je to ale dvousečná zbraň – pracovník může stejně snadno odejít, pokud najde lepší nabídku nebo mu pracovní prostředí nesedne,“ upozorňuje Marek Pavlík, zakladatel portálu hypotecnikalkulacka.cz.

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Jak dlouhá může být zkušební doba?
Podle zákoníku práce nesmí zkušební doba přesáhnout:
- 3 měsíce u běžných zaměstnanců,
- 6 měsíců u vedoucích pracovníků.
Zkušební dobu nelze prodloužit nad tento rámec – s výjimkou případů, kdy byl pracovník nepřítomen v práci, například kvůli nemoci nebo ošetřování člena rodiny. V takovém případě se zkušební doba automaticky prodlužuje o dobu nepřítomnosti.
Musí být zkušební doba sjednána písemně?
Ano. A nejen to – zkušební doba musí být výslovně uvedena ve smlouvě, a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Pokud by zaměstnavatel chtěl podmínky zpětně upravit, není to podle zákona možné.
Zkušební doba může být sjednána:
- přímo ve smlouvě (nejčastější varianta),
- nebo v samostatné dohodě, která je uzavírána zároveň se smlouvou.
Není-li zkušební doba sjednána písemně, je neplatná a pracovní poměr běží bez ní.
Práva a povinnosti zaměstnance ve zkušební době
Zaměstnanci se někdy mylně domnívají, že ve zkušební době mají méně práv – například že nemají nárok na dovolenou nebo na náhradu mzdy při nemoci. To ale není pravda.
Během zkušební doby má zaměstnanec stejná práva jako kterýkoli jiný pracovník, například:
- nárok na dovolenou (poměrnou část),
- nárok na nemocenskou (po 14 dnech i od zaměstnavatele),
- nárok na bezpečné pracovní prostředí.
Naopak i povinnosti zůstávají stejné – včetně docházky, plnění úkolů či respektování vnitřních předpisů zaměstnavatele.
,,Ve zkušební době platí úplně stejná pravidla jako jindy – pouze s tím rozdílem, že vás mohou propustit jednodušeji. Ale pracovní smlouva je stále plně platná a zaměstnavatel musí dodržet všechny povinnosti z ní vyplývající.”

Výpověď ve zkušební době: Jak funguje?
Pracovní poměr může být ve zkušební době ukončen bez udání důvodu a s okamžitou platností. Týká se to jak zaměstnavatele, tak zaměstnance.
Jediné omezení je formální:
- výpověď musí být písemná,
- doručena druhé straně.
Zaměstnavatel nesmí pracovní poměr ve zkušební době ukončit například:
- v době pracovní neschopnosti zaměstnance,
- během těhotenství,
- nebo pokud by důvodem byla diskriminace.
Ve všech těchto případech by šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru a zaměstnanec by měl nárok na náhradu mzdy.
Online srovnání bankovních půjček
Co když výpověď přijde bez varování?
Právě v tom tkví riziko zkušební doby. Zaměstnanec může přijít do práce a dostat výpověď „na stole“ bez jakéhokoliv varování, stejně jako může ze dne na den odejít.
Z pohledu pracovního trhu jde o nástroj flexibility, ale v osobní rovině může být emocionálně i finančně velmi náročný.
,,Doporučuji se už při nástupu ptát na atmosféru v týmu, očekávání od vaší pozice a hodnoticí mechanismy během zkušební doby. Dobrý zaměstnavatel vám dá zpětnou vazbu a prostor ke zlepšení – ne vás vyhodí bez vysvětlení.”

Na co si dát ve zkušební době pozor?
Zkušební doba je test nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Většina lidí si však kontroluje hlavně sebe – zda zapadnou do kolektivu, zvládnou náplň práce nebo uspějí u nadřízeného. Ale stejně důležité je i sledovat druhou stranu.
Na co si dát pozor:
- Nedostatek zpětné vazby nebo mentorování.
- Nejasné pracovní zadání.
- Nerealistické očekávání od výkonu.
- Šikana nebo mobbing.
- Porušování zákoníku práce (např. neproplacené přesčasy).
Pokud se v práci necítíte dobře už během zkušební doby, zvažte, zda má smysl pokračovat. Není ostuda odejít – právě od toho je zkušební doba určena.
Jak si chránit svá práva?
Zejména v menších firmách nebo u neformálních zaměstnavatelů může docházet k porušování pracovních práv. Zaměstnanec by měl:
- mít kopii pracovní smlouvy s jasně definovanou zkušební dobou,
- uchovávat si záznamy o pracovní docházce a komunikaci,
- vědět, na koho se může obrátit – například inspektorát práce.
Zaměstnavatel má právo vás propustit, ale jen v mezích zákona. Pokud podezříváte, že výpověď byla neoprávněná, je na místě právní konzultace.
Zkušební doba může být nervózní období. Ale nemusí být nutně negativní. Dává prostor vyzkoušet si novou práci bez dlouhodobého závazku. Pokud spolupráce nefunguje, lze ji ukončit bez následků. Na druhou stranu – pokud si dáte záležet, může být zkušební doba i začátkem dlouhodobého a stabilního pracovního vztahu.Zkušební doba není past, ale pojistka