Novela insolvenčního zákona: Tříleté oddlužení pro všechny

Jednotný tříletý proces oddlužení

Novela zavádí jednotný tříletý proces oddlužení. Rozšíření úlevy i na spotřebitele se ale zdaleka nelíbí všem. „Evropská unie to po nás nechce – a tohle děláme aktivisticky nad rámec, abychom úplně stejnou možnost dali spotřebitelům, oddlužit se v rámci tří let, zaplatit třeba sedm procent dluhu, odejít a moci se zadlužovat znovu,“ vyslovila svůj nesouhlas Helena Válková (ANO).

Změnu před médii obhajovala Olga Richterová (Piráti, místopředsedkyně Sněmovny): „Bylo by velmi obtížné a opravdu nespravedlivé, jak odlišovat dobu oddlužení pro osoby samostatně výdělečně činné, a právě proto jsme se shodli i v tom programovém prohlášení vlády na funkčním tříletém oddlužení.“

Splacení určité části dluhu už nebude podmínkou úspěšného oddlužení

V novele najdeme i další změnu: osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude automaticky podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Soud nově bude každý případ posuzovat individuálně.

Že klesá částka, kterou dlužníci budou nakonec muset splatit, kritizují již od první přípravy novely některé profesní svazy a především sdružení věřitelů. Připomeňme, že věřitelem se často nedobrovolně stanou i společenství vlastníků jednotek (de facto majitelé bytů v bytových domech).

„Již dříve stát zrušil hranici třiceti procent pro uspokojení pohledávek věřitelů. Novela tak v důsledku připraví o peníze nejen soukromé věřitele, ale i daňové poplatníky, protože věřiteli jsou také veřejné instituce,“ citujeme starší vyjádření Hospodářské komory.

Jak je to teď?

V současnosti máme dvě varianty oddlužení a jeden zvýhodněný režim. Konkrétně je současné rozdělení podmínek oddlužení následující:

1. Základní oddlužení:

• Doba trvání: 5 let

• 
  
  

  Podmínka: měsíčně splácet min. cca 2 200 Kč a projevit snahu

• Rozhodnutí o oddlužení: po uplynutí 5 let

2. Rychlejší oddlužení

• Doba trvání: 3 roky

• Podmínka: uhrazení aspoň 60 % dlužné částky

Zvýhodněný režim:

• Pro seniory, zdravotně postižené a pro lidi s dluhy z dětství

Detailně rozepsaný současný průběh a podobu insolvence najdete v detailním článku Insolvence a osobní bankrot (oddlužení).

Novela má dostat lidi z dluhové pasti

Věřitelé podle zastánce této změny hájí novelu z pohledu lepší šance dostat dlužníky zpět na běžný pracovní trh. Novela totiž má snáze dostat lidi z dluhové pasti. Díky tomu věřitelé dostanou více, než kdyby se lidé neoddlužili.

„V dnešním nastavení ale dlužníci leckdy nic nesplácí, vězí do konce života v dluhové pasti a pracují načerno, a to věřitelům, kteří se mnohdy k penězům nedostanou, nepomáhá. Vyhovuje to pouze půjčkovému byznysu. Dluhové pasti připravují stát o obrovské miliardy, které skončí v práci načerno, ačkoliv by měly jít na daních a odvodech do státní kasy,“ popsal Jakub Michálek (Piráti).

Soudům zůstává možnost s oddlužením hýbat

Insolvenční soudce s insolvenčním správcem budou i nadále moci oddlužení prodloužit nebo zrušit, pokud dlužník nebude plnit své povinnosti, nebo pokud se prokáže, že mohl splatit více, ale zatajil některé ze svých příjmů.

Širší výčet podkladů a sjednocení výše srážek

Sněmovna rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci k dispozici pro dohled nad plněním povinností dlužníka. Věřitelé budou mít delší (dvouměsíční) lhůtu pro podání návrhu na prodloužení nebo zrušení oddlužení. Soud by mohl oddlužení prodloužit až o 1,5 roku, pokud by zahrnovalo prodej majetku.

Sněmovna také sjednotila výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe podali insolvenční návrh, a tím začali svou situaci aktivně řešit. Ptáte-li se proč, podívejte se, jaké jsou rozdíly mezi exekucí a insolvencí.

Zpřísnění opakovaného oddlužení

Podle novely by se lhůta, po kterou dlužník nesmí po oddlužení vstoupit do dalšího oddlužení, prodloužila z 10 na 12 let. Tříleté oddlužení by bylo možné využít pouze jednou za přibližně 24 let. Pokud by se dlužník dostal do úpadku znovu do 20 let od osvobození od placení zbývajících pohledávek, musel by splácet své dluhy podle splátkového kalendáře po dobu 5 let.

Výtky Senát sice měl, ale nakonec je neprosadil

Největší spory se v Senátu u novely zákona vedly o tzv. fixní splátku, vztahující se k exekucím. Fixní srážky exekuce byly navrženy ve výši 5 % nimální mzdy. Tyto srážky by měly přednostně uspokojit pohledávky obcí, státu, bytových družstev a společenství vlastníků. Cílem senátního návrhu bylo motivovat dlužníky s nízkými oficiálními příjmy k přiznání všech svých příjmů a k následnému vstupu do oddlužení.

„Myšlenka pozměňovacího návrhu je, že pokud budeme po lidech, kteří schválně nějak zařídili, aby měli příjem nižší, než je nezabavitelná částka, chtít tu tisícovku, že oni najednou přiznají veškeré příjmy a vstoupí do oddlužení. Protože kdyby to neudělali, nemohli by tam vstoupit,“ řekl médiím předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Někteří senátoři poukazovali na nedostatek dat a analýz, které by podpořily efektivitu návrhu z pohledu praxe. Navíc tvrdili, že návrh nepřináší žádné skutečné řešení problému a pouze zvýhodňuje exekutory a první věřitele. Nakonec senátoři schválili původní verzi zákona poslanou ze Sněmovny, pozměňovací návrhy neprošly.