Jak vysoké máme důchody? A měli by živnostníci platit více?

Český důchodový systém

Náš důchodový systém je průběžný, tedy odvody sociálního pojištění pracujících jsou obratem vypláceny současným důchodcům. Stát, resp. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), sice každému individuálně vede jeho „důchodový účet“ (každý rok dostáváme od zaměstnavatele ELDP – evidenční list důchodového pojištění s údaji o vyměřovacím základu, ze kterého se odvody platily), nicméně to ještě neznamená, že co si naspořím u státu na odvodech, to jednou v důchodu sám dostanu. Metodu výpočtu důchodu (jak vysoký bude důchod v závislosti na vyměřovacím základu) má totiž v rukou parlament a jednou za čas ji mění v závislosti na výši celkového deficitu důchodového účtu (či na základě rozhodnutí Ústavního soudu o neadekvátně nízkém podílu zásluhovosti).

Důchod současných pracujících tedy do značné míry závisí na výši odvodů budoucích pracujících. Bude-li v budoucnu pracujících méně a důchodců více, důchody budou mít dnešní pracující menší, nehledě na to, kolik sami státu odvedli.

Je současný průměrný důchod nízký?

Průměrný důchod v minulém roce činil 11 300 Kč a je zhruba roven mediánu (polovina důchodců bere méně, polovina více). Průměrná hrubá mzda činila 26 000 Kč, medián 22 500 Kč. Z hrubé mzdy je třeba ještě odečíst daň a sociální/zdravotní pojištění. Se započtenou daňovou slevou na poplatníka je z mediánové hrubé mzdy 22 500 Kč čistá mzda 17 500 Kč. Průměrný/mediánový důchod tak dosahuje dvou třetin mediánové čisté mzdy. To není vůbec špatné číslo. Zejména vezmeme-li v úvahu rozdílné životní situace pracujících a důchodců. Zatímco pracující musí splácet vlastní střechu nad hlavou a živit děti, důchodce by měl mít vlastní bydlení vyřešené (splacené) a děti dávno odrostlé. A děti se splátkou hypotéky stojí měsíčně mnohem více než 6 000 Kč, což je onen rozdíl v příjmu mezi průměrným pracujícím a důchodcem.

Ponechme nyní stranou hodnocení, mají-li se pracující v tuzemsku dobře/vydělávají-li dostatečně/adekvátně (což do značné míry ovlivňuje i stát sazbou daní a odvodů – nyní si stát bere z výdělku/super-hrubé mzdy zhruba 50%). Hodnoťme pouze poměr příjmu důchodce vůči pracujícímu. Tento poměr je doslova královský a dnešní pracující si o něčem podobném mohou nechat jen zdát. Parlament by měl zvážit, nebylo-li by lepší vázat růst důchodů nikoliv na průměrnou mzdu, ale na mediánovou mzdu, která evidentně mnohem lépe reflektuje realitu.

Můžeme si dovolit vyplácet vyšší důchody?

Jistě, ale pouze za cenu výrazného zvýšení odvodů na sociálním pojištění – jak jsme si říkali na začátku, máme průběžný důchodový systém a vyplatit můžeme jen to, co vybereme. Přitom důchodový účet je už mnoho let v deficitu, který neustále roste (aktuálně osciluje kolem -40/50 mld. Kč). Tedy už dnes stát důchody nemálo dotuje, v důsledku čehož se pak třeba nedostává na učitele, lékaře, hasiče, podporu dětí, atd. Jinak řečeno, dnešní důchodce jen sponzorován budoucí generací. Zvedat odvody na sociálním pojištění také příliš nelze, neboť současná 50% daň státu ze mzdy je jedna z celosvětově nejvyšších a lidé více těžko snesou. Ne že by nebylo pozitivní důchody zvyšovat – každý vždy velmi rád uvítá navýšení svého příjmu. Jen bohužel není, z čeho to zaplatit.

Jak se žije s důchodem 11 300 Kč?

Přijde na to, máme-li splněné domácí úkoly z období ekonomicky aktivní části života. Od ukončení střední/vysoké školy (18-23 let) máme do důchodu (65 let) přes 40 let. Během tohoto období bychom měli zvládnout nejen vychovat děti (pokud možno tak, aby se o sebe samy dokázaly postarat a nemuseli jsme je dotovat i v důchodu), ale i pořídit si a zcela splatit vlastní střechu nad hlavou. Splátka hypotéky (která je mimochodem nižší než nájemné) je nemalou položkou v rodinném rozpočtu, kterou zvládne financovat pouze pracující. Odejdeme-li do důchodu bez vlastní střechy nad hlavou s tím, že budeme žít v nájmu, budeme živořit. S tím je třeba počítat, a pokud si někdo méně zodpovědně žil nad poměry a místo do vlastní nemovitosti investoval peníze do spotřeby, ponese na stará kolena následky. Naopak ten, co investoval rozumně do vlastního bydlení, si stáří užije v relativní finanční pohodě.

Také hodně záleží na tom, žijeme-li ve stavu rodinném či jako singles. Že se to ve dvou lépe táhne, platí totiž i z pohledu financí. Místo jednoho důchodu máme dva (tedy 22 600 Kč) a náklady na bydlení téměř stejné jako pro jednoho. Aktuálně rozvodovost dosahuje 50% a stále populárnější je životní styl singles. Proč ne, ale je pak třeba počítat s horším finančním komfortem ve stáří. Což potvrzuje i lidové úsloví „ženatý žije jako pes, ale umírá jako král“ - a vice versa.

Marxová-Tominová: živnostníci, plaťte si dobrovolně více

OSVČ mají na rozdíl od pracujících jisté možnosti, jak optimalizovat daně a odvody. Minimálně však musí měsíčně odvádět zálohu na sociálním pojištění 1 972 Kč (je to jen záloha, která se na konci roku proúčtuje na základě reálného výsledku hospodaření – korekce ovšem může být pouze nahoru). S tímto měsíčním odvodem dosáhne živnostník na minimální důchod ve výši necelých 6 000 Kč.

Paní Marxová-Tominová živnostníky obepisuje a snaží se je přesvědčit, aby si dobrovolně platili více, a nabízí jim za dvojnásobný odvod důchod 9 000 Kč a za čtyřnásobný odvod necelých 12 000 Kč. Jinak řečeno, plaťte státu místo 2 000 Kč celých 8 000 Kč (tedy o 6 000 Kč více) a dostanete důchod nikoliv 6 000 Kč, ale 12 000 Kč (tedy vyšší o 6 000 Kč). Buď Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) neumí počítat, nebo doufá, že neumí počítat živnostníci. Protože nabídka „plaťte mi po dobu 35 let měsíčně o 6 000 Kč více a já Vám za to dám (možná, jednou, dá-li Pán Bůh) o 6 000 Kč vyšší důchod“ je všechno, jen ne výhodná. Aby byl živnostník aspoň na nule, musel by se dožít 100 let (což je zhruba o 20 let více než činí průměrné délka života).

Bude zajímavé sledovat, kolik z celkově 600 000 oslovených živnostníků se rozhodne lákavé nabídky paní ministryně využít. U živnostníků se totiž každá matematická chyba trestá velmi tvrdě (obvykle krachem), tudíž je velmi naivní se domnívat, že by OSVČ vládli kupeckým počtům méně než MPSV.