Konec inzerátů bez mzdy? Lepší přehled o výdělcích ve firmě? V ČR se chystá transparentnější odměňování
5 min. čtení
Redaktorka Banky.cz
Drtivá většina pracovních inzerátů dodnes neobsahuje žádnou informaci o mzdě. Sedm z deseti firem prostě nechá uchazeče čekat na pohovor, případně až na konkrétní nabídku, než jim sdělí, o jaké peníze vlastně na nabízené pozici jde. To by se mělo změnit s příchodem evropské směrnice o transparentnosti odměňování, kterou musí Česko převést do svého právního řádu.
Co novela zákoníku práce 2026 vlastně mění
,,Novela zákoníku práce 2026, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, má zajistit, aby uchazeči o zaměstnání dostali informaci o mzdě dřív, než se pustí do vyjednávání o smlouvě. Jde o reakci na evropskou snahu srovnat platy žen a mužů. Nedostatek informací o odměňování totiž prokazatelně patří mezi hlavní důvody, proč se rozdíly v odměňování mezi pohlavími už dlouhodobě nedaří vyrovnat.”
Návrh počítá s tím, že zaměstnavatel bude muset uchazeče prokazatelně informovat o minimální výši mzdy nebo platu na inzerované pozici, a to ještě předtím, než se začne jednat o samotné pracovní smlouvě. Z toho vzešly naděje, že by mzda měla být povinně uváděná už v inzerátu. Ale možná tomu tak vůbec nebude.
Návrh novely od MPSV totiž počítá jen s obecnou formulací: „před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy“, aniž by přesně určil, kdy vlastně okamžik zahájení jednání nastává. Firma tak teoreticky může se sdělením mzdy počkat třeba až do závěru pohovoru, nebo na ještě později. „Před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy“ je sice i inzerát, ale do této definice se vejde ještě i pracovní pohovor.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Mzdu již v inzerátu prosazuje vícero institucí
Povinné uvádění mzdy už v inzerátu požaduje řada institucí, které se k návrhu vyjádřily v připomínkovém řízení. Ministerstvo školství argumentuje tím, že bez jasné povinnosti by mohli různí uchazeči dostávat před pohovorem odlišné informace o platu, což je v rozporu se smyslem směrnice.
Odbory k tomu dodávají, že samotná evropská směrnice označuje inzerát za nejvhodnější způsob, jak uchazeče informovat o očekávatelné výši mzdy na dané pozici.
Nejdál jde veřejný ochránce práv, podle kterého současné znění návrhu novely fakticky umožňuje diskriminaci. Čím? Ve chvíli, kdy zaměstnavatel začne jednat o smlouvě, už totiž ví, jestli mluví s mužem, nebo se ženou, takže rovné zacházení tu nic nezaručí. Ombudsman proto navrhuje, aby se mzda nebo její rozpětí musely uvádět přímo v inzerátu, klidně i jako interval. A rozdíl mezi spodní a horní hranicí by nesměl přesáhnout 25 %.
Firmám, které by se tím neřídily, by hrozila pokuta až 500 000 Kč.
Zaměstnavatelé to vidí jinak
Zaměstnavatelská strana se naopak brání. Argumentuje tím, že mezi náborem a nástupem může uplynout delší doba, během které se mzdové podmínky mohou změnit. Povinnost uvádět přesnou částku už v inzerátu považuje za zbytečně zatěžující.
Prosazuje proto, aby stačilo uvést jen základní složku mzdy nebo obecnější rozpětí.
Co dalšího novela mění
Povinnost informovat uchazeče o mzdě není jediná změna, kterou novela přináší. Zákon má zavést i další dvě pravidla, která s tématem úzce souvisejí:
- zákaz zjišťovat při pohovoru mzdovou historii uchazeče – firmy se nově nebudou smět ptát kandidátů, kolik vydělávali u předchozího zaměstnavatele. Smysl je jednoduchý: pokud žena v minulé práci brala méně než muž na stejné pozici, nová firma by jí kvůli tomu mohla nabídnout nižší plat, i kdyby na nové pozici odváděla stejnou práci jako muž vedle ní. Zákaz ptát se na historii mzdy má tenhle přenos nerovnosti z firmy do firmy přerušit
- právo zaměstnance zjistit průměrnou mzdu kolegů na stejné pozici – nejde o právo dozvědět se konkrétní plat konkrétního člověka, ale o přehled průměrné odměny lidí, kteří vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Zaměstnavatel bude muset tuhle informaci na požádání poskytnout nejpozději do dvou měsíců.
Obě tato opatření mají stejný cíl jako debata o mzdě v inzerátu: omezit situace, kdy zaměstnavatel může nabízet různým lidem různé podmínky za stejnou práci (nezaložené na výkonnosti), aniž by to uchazeč nebo zaměstnanec vůbec zjistil.
Srovnejte si půjčky do výplaty online
Ptát se kolegů na jejich plat smíme už teď
,,Tohle právo v Česku už existuje – zavedla ho dřívější takzvaná flexinovela zákoníku práce. Současná diskutovaná novela pracovního zákoníku ale dovoluje zaměstnanci zjistit si průměrné odměny ve firmě za stejnou práci, aniž by to museli vyzvídat na kolezích.”
Mohlo by vás zajímat: Minimální mzda 2026: Aktuální výše a co musíte vědět.
Proč transparentnost odměňování vůbec řešíme
Cílem celé evropské směrnice je hlavně rovné odměňování žen a mužů. V Česku dnes muži vydělávají v průměru o víc než 18 % více než ženy. A tenhle rozdíl se v posledních letech spíš prohlubuje, než aby se zmenšoval. Průměr Evropské unie je nižší, kolem 11 %, a navíc dlouhodobě mírně klesá.
Pracovní inzerát bez mzdy má na tenhle stav na českém pracovním trhu reálný dopad. Pokud uchazeč nemá při hledání práce žádnou představu o platu, těžko dokáže posoudit, jestli se mu vyplatí do výběrového řízení vůbec jít, nebo jestli ve stejný den přijatý kolega/kolegyně dostane jinou odměnu.
Mzdové rozpětí v inzerátu by podle zastánců návrhu zefektivnilo celý nábor. Do firem by se hlásili jen zájemci, co tolerují výši odměny na daném pracovišti. Firmám by neodříkali nástup lidé, kteří už prošli několika koly výběrového řízení, ale na konci zjistili, že s nabízeným platem se odmítají smířit.
Přečtěte si, jak si z inzerovaného platu spočítáte skutečnou (čistou) mzdu.
Kdy má začít novela platit a v jaké podobě?
Účinnou by se novela měla stát v lednu 2027. EU původně žádala transpozici do června 2026, ale jak už je u nás zvykem, nestihlo se to. A jestli se stihne lednový termín a s jakými vlastně ustanoveními, ani to zatím není jasné.
Jak to funguje jinde, kde podobná pravidla platí už roky?
Protože podobná pravidla v některých zemích fungují dlouho, existují už i studie, které dokážou vyhodnotit, jestli povinná transparentnost skutečně zmenšuje mzdové rozdíly. Výsledky se ale výrazně liší podle toho, jak přesně je zákon nastavený.
Významné zlepšení pozorují například v Dánsku a ve Velké Británii. V těchto zemích se ukázalo, že kombinace transparentnosti a sankcí za její nedodržování (zveřejňování „hříšníků“ a pokuty pro ně) vedla k výraznému snížení rozdílu v odměňování žen a mužů. Ale pozor: podle ananalýzy Eurofoundu se propast v obou zemích zmenšovala nikoliv růstem platů žen, ale zpomalením růstu výplat u mužů.
Naopak téměř nulový efekt sledujeme v zemích, kde se transparentnost sice zavedla, ale nijak přísně se nevymáhá. Typicky Rakousko nebo Německo. I když v Německu se ukazuje, že transparentnost má příznivý dopad, ale jen tehdy, když ve firmě fungují odbory a kolektivní vyjednávání.
Čtěte také: Ve veřejném sektoru se odměňování řídí takzvanými platovými tabulkami. Jaké obory to jsou a jaké částky v nich najdete?
Co z toho plyne pro Česko
Rozsáhlé srovnání evropských studií, které provedl Eurofound, shrnuje celou situaci do celkem jasného závěru: jestli zákon o transparentním odměňování zafunguje, závisí především na jeho konkrétním nastavení. Jinými slovy, jen transparentnost odměňování sama o sobě nic nevyřeší.
Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že funguje až tehdy, když se propojí tři podmínky:
- transparentnost je povinná ze zákona, ne pouze dobrovolná
- tuto povinnost doprovází reálné vymáhání – tedy pokuty za nedodržení a také zveřejňování firem, které pravidla porušují
- kombinuje se s aktivním vyjednáváním uvnitř firmy, ať už prostřednictvím odborů, nebo podnikových rad, které dokážou firmu přimět dodržovat požadavky na transparentnost.
,,Bez těchto tří prvků se transparentnost může proměnit v pouhou administrativní povinnost, bez skutečného dopadu na mzdy. Právě proto bude záležet nejen na tom, jestli česká novela nakonec zavede povinné uvádění mzdy v inzerátu, ale hlavně na tom, jak důsledně se bude celý systém v praxi vymáhat a jak se k němu postaví zástupci zaměstnanců (odbory a podnikové rady).”
Zdroje
- finance.cz: [Mzda by měla být povinně už v pracovním inzerátu. Státní instituce tlačí na změnu návrhu MPSV]
- novinky.cz: [Juchelkův návrh na zveřejňování nástupní mzdy sklidil kritiku]
- businessinfo.cz: [Změní transparentnost odměňování české firmy? Pracovní právo čeká malá revoluce]
- businessinfo.cz: [Transparentní odměňování: Má být nástupní mzda už v inzerátu? Ministerstva se neshodnou]
- oecd.org: [Pay Transparency in Progress - Valuing Jobs, Closing Gender Pay Gaps]
- eurofound.europa.eu: [Taking stock: Further experiences in gender pay transparency implementation and effectiveness]