Investice do startupů: rozhodnou certifikace a daňová pravidla

28.8.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Daně

Česko připravuje startupový zákon, který má poprvé jasně vymezit, jaké firmy naplňují znaky startupu, a navázat na to cílenou podporu. Největší pozornost zatím budí plánované daňové zvýhodnění pro fyzické osoby, které vloží peníze do kvalifikovaných společností. Limit až 5 milionů korun ročně ale rozhodně neznamená, že stát investorům tuto částku automaticky vyplatí. Tady je právě ten háček.

Bezplatná finanční poradna

	Výnos (3 roky)	Riziko (SRI)	poplatky (TER)
Amundi Funds US Pioneer Fund A (EUR) Více informací	12,50 %	5	1,75 %
Fond akciových trhů EFEKTIKA Více informací	12,35 %	5	2,00 %
J&T Opportunity Více informací	12,10 %	4	2,29 %
Amundi Funds US Pioneer Fund A hgd Více informací	9,80 %	5	1,75 %
Amundi Funds Global Equity A hgd Více informací	9,52 %	4	1,91 %
Amundi Funds Global Equity A Více informací	9,10 %	4	1,90 %
Amundi Funds US Pioneer Fund A (USD) Více informací	8,73 %	5	1,75 %
Amundi Funds Global Equity A (USD) Více informací	5,32 %	4	1,90 %

Co si z článku odnést

Startupový zákon je zatím jen připravovanou legislativou, nikoli platným pravidlem pro investory a firmy.
Vládou komunikovaný limit až 5 milionů Kč ročně se vztahuje k zamýšlené daňové úlevě pro fyzické osoby investující do certifikovaných startupů.
Není potvrzeno, zda půjde o odpočet od základu daně, slevu na dani, nebo jiný daňový mechanismus.
Praktický dopad zákona určí hlavně pravidla certifikace startupů, doba držby investice a podmínky pro exit investora.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Stát chce otevřít cestu domácímu kapitálu

Vládou představený startupový zákon má reagovat na dlouhodobý problém inovativních a rychle rostoucích firem. V rané fázi vývoje často potřebují kapitál na produkt, technologii, tým nebo vstup na nové trhy, přesto ještě nemusejí vytvářet stabilní zisk. Právě v této etapě bývá zásadní role soukromého investora, typicky business angela, který vedle peněz přináší i zkušenosti, kontakty a schopnost vyhodnotit podnikatelské riziko.

Záměrem státu není soukromé investory nahradit ani poskytovat startupům automatické dotace. Smyslem návrhu je motivovat fyzické osoby, aby část vlastního kapitálu vložily do perspektivních českých firem. Daňové zvýhodnění má snížit bariéru, která řadu potenciálních investorů od vstupu do podniků s vysokým rizikem a dlouhou dobou návratnosti odrazuje.

Prověření zůstává klíčové

,,U investic do začínajících firem je nutné počítat s tím, že část projektů nenaplní původní očekávání. Daňové nastavení může investory povzbudit, nemůže však nahradit důkladné prověření firmy, jejího týmu ani obchodního modelu.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Je to posun oproti debatě, která se dosud často točila hlavně kolem veřejných grantů, inkubátorů, evropských programů nebo státních investičních nástrojů. Daňová úleva pracuje s jinou logikou. Veřejné peníze nemají rozhodovat o tom, do kterého konkrétního projektu se investuje. Rozhodnutí zůstává na soukromém investorovi, který zároveň nese i riziko případné ztráty.

Pět milionů korun není automatická daňová úspora

Nejviditelnějším parametrem připravované úpravy je deklarovaný limit daňové úlevy až 5 milionů Kč ročně pro fyzické osoby. Jenže tohle číslo je potřeba číst opravdu přesně. Nejde o přímou platbu investorovi ani o jistotu, že si každý investor sníží výslednou daň právě o 5 milionů korun.

Ve veřejně dostupné komunikaci zatím není spolehlivě potvrzeno, jak bude úleva právně konstruována. A tady přichází zlom. Rozdíl může být zásadní. Odpočet od základu daně snižuje částku, ze které se daň vypočítává, zatímco sleva na dani snižuje přímo vypočtenou daňovou povinnost. Stejný nominální limit investice by tak v obou režimech mohl znamenat výrazně odlišný finanční efekt.

Rozhodující nebude samotná výše deklarovaného limitu, ale právní konstrukce úlevy a pravidla pro její skutečné využití.

Zveřejněna zatím nejsou ani pravidla pro situace, kdy investor nemá dostatečnou daňovou povinnost, aby mohl zvýhodnění v daném roce využít celé. V tuto chvíli proto nelze potvrdit, zda bude možné nevyčerpanou část úlevy převádět do dalších let, případně za jakých podmínek. Každý výpočet konkrétní daňové úspory by byl dnes spíš odhadem než pevným závěrem.

Podle dosavadního vládního výkladu má podpora mířit hlavně na peněžité kapitálové vstupy do certifikovaných startupů. U nepeněžitých vkladů, například při převodu duševního vlastnictví, poskytnutí poradenských služeb nebo jiného plnění, zatím pravidla zveřejněna nebyla. Nelze proto předpokládat, že by se budoucí režim automaticky vztahoval na jakoukoli formu spolupráce investora s firmou.

Certifikace rozhodne, kdo se startupem skutečně stane

Jádrem celé normy má být zákonná definice startupu a systém certifikace nebo obdobného ověřování. To je důležité, aby zvýhodnění nebylo dostupné každé nově založené malé společnosti bez ohledu na její skutečný charakter. Startup se v ekonomickém smyslu obvykle odlišuje růstovými ambicemi, inovativností a snahou vytvořit škálovatelný produkt nebo službu. Přesné zákonné vymezení ale zatím zveřejněno nebylo.

Budoucí pravidla budou muset vyřešit několik citlivých otázek. Může jít o stáří společnosti, její velikost, obrat, počet zaměstnanců, strukturu vlastníků, míru inovace nebo růstový potenciál. Stejně důležité bude určit, kdo bude certifikaci vydávat, jak dlouho bude platit a zda bude firma muset své parametry průběžně dokládat.

Najděte vhodné investiční řešení

Certifikace musí být srozumitelná

,,Dobře nastavená definice musí rozlišit firmu, která skutečně buduje inovativní a škálovatelný projekt, od běžného podnikání v počáteční fázi. Pokud budou pravidla příliš složitá, mohou odradit investory i zakladatele ještě před samotnou investicí.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Právě tady se ukáže skutečná kvalita zákona. Příliš úzké podmínky mohou vyřadit firmy, které mají reálný růstový potenciál, ale nevejdou se do administrativní šablony. Příliš široké nastavení by naopak mohlo otevřít prostor pro účelové transakce a oslabit důvěru v celý systém. Certifikace by proto neměla být jen formální razítko, ale srozumitelný filtr pro skutečně způsobilé společnosti.

Daňová ztráta nemusí znamenat neúspěch firmy

Vedle podpory investorů vláda avizuje také snahu zlepšit práci s daňovou ztrátou startupů. Tento bod sice nepřitahuje tolik pozornosti jako pětimilionový limit, pro řadu začínajících firem však může být velmi podstatný. Startup v prvních letech zpravidla financuje vývoj, nabírá odborníky, buduje technologii a hledá zákazníky. Ztráta v účetních a daňových výsledcích tak nemusí znamenat selhání, ale přirozený důsledek investice do budoucího růstu.

Konkrétní mechanismus této změny zatím nebyl veřejně popsán v paragrafovém znění. Není proto možné předjímat, zda půjde o úpravu časového využití ztráty, rozšíření možností jejího uplatnění, nebo o jiný nástroj. Podstatné ale je, že připravovaný zákon nemá být jen pobídkou pro majetnější investory. Má se zabývat i daňovou realitou firem, které zpočátku nevytvářejí zisk, a přesto mohou vyvíjet ekonomicky hodnotné produkty.

Daňová ztráta startupu může být přirozenou součástí investice do vývoje, týmu a budoucího růstu, nikoli automaticky známkou neúspěchu.

Na které podmínky je nutné počkat

Praktické využití daňového zvýhodnění bude záviset na detailech, které dosud nejsou veřejně ověřené. Investoři i zakladatelé by proto měli důsledně rozlišovat mezi politicky oznámeným směrem a podmínkami, které budou po schválení zákona skutečně vymahatelné.

minimální dobu držby podílu nebo akcií ve startupu,
pravidla pro prodej podílu, odkup akcií a další formy exitu,
omezení investic mezi propojenými osobami, zakladateli a jejich ovládanými firmami,
postup získání, kontroly a případného odebrání certifikace startupu,
případné sankce nebo vracení daňové výhody při porušení podmínek.

Tohle nejsou jen technické detaily. Pravidla pro rychlý prodej investice například rozhodnou o tom, zda pobídka podpoří dlouhodobé financování růstu, nebo jen krátkodobé daňové operace. Omezení pro propojené osoby zase může být zásadní ochranou před situací, kdy by se nárok vytvářel uměle uvnitř jedné podnikatelské či rodinné skupiny.

Termín účinnosti zůstává zatím pracovním plánem

Podle mediálně komunikovaného harmonogramu by zákon mohl nabýt účinnosti přibližně v polovině příštího roku. Tento termín ale zatím nelze považovat za právní jistotu. Veřejně dostupný úplný návrh s konkrétními přechodnými ustanoveními a datem účinnosti dosud potvrzen nebyl.

Návrh má podle dostupných informací směřovat do meziresortního připomínkového řízení. Následovat by muselo vypořádání připomínek, projednání vládou a legislativní proces v Parlamentu. Každá z těchto etap může výsledné znění i harmonogram změnit. Dokud nebude zákon schválen a vyhlášen, nevzniká investorům opora pro to, aby s daňovou úlevou počítali jako s jistou součástí finančního rozhodování.

DeepTech fond má jiný účel než daňové zvýhodnění

Startupový zákon není jediným nástrojem, kterým chce stát podpořit financování inovativních firem. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň komunikuje přípravu DeepTech fondu, do jehož první fáze má směřovat až 1 miliarda korun. Tento fond má podporovat vysoce inovativní technologické projekty, ale jeho fungování je nutné odlišovat od daňové pobídky pro soukromé investory.

Daňová úleva má stimulovat rozhodování fyzické osoby, která vloží vlastní peníze do kvalifikovaného startupu. DeepTech fond je samostatný veřejně podporovaný finanční nástroj s jiným zaměřením, jinými příjemci a jinými pravidly. Oba přístupy mohou společně vytvořit širší ekosystém financování, jejich podmínky ani přínosy však nelze házet do jednoho pytle.