Ministerstvo financí zatím nevidí plošné navyšování marží u pohonných hmot
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Ceny benzinu a nafty v posledních dnech rostou. Stát ale podle dosavadních dat nevidí, že by čerpací stanice plošně zneužívaly napětí na Blízkém východě k nepřiměřenému zdražování. Ministerstvo financí už teď ceny průběžně sleduje a od pondělí rozběhne také oficiální sběr dat o maržích. Právě ten má ukázat, zda se růst cen drží v tržních mezích, nebo zda bude potřeba tvrdší reakce státu.
Co si z článku odnést
- Ministerstvo financí zatím podle průběžného monitoringu nevidí plošné zneužívání situace k nepřiměřenému navyšování marží u pohonných hmot.
- Od 16. března budou provozovatelé čerpacích stanic denně posílat údaje o cenách a zároveň dodají i data o maržích za předchozí měsíc.
- Stát porovnává ceny na čerpacích stanicích s vývojem na burze a komunikuje se zástupci petroprůmyslu i se společností Čepro.
- Premiér Andrej Babiš připustil, že pokud by marže rostly neúměrně, stát má připravené nástroje včetně cenového výměru o fixní výši marže.
- Opoziční návrh na dočasné snížení spotřební daně ministryně financí odmítla s tím, že by hlavně snížil příjmy rozpočtu bez požadovaného efektu.
- Podle CCS stojí nyní nafta v průměru 40,89 Kč za litr a benzin Natural 95 pak 37,18 Kč za litr.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Stát zatím mluví o monitoringu, ne o zásahu
Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že dosavadní sledování cen pohonných hmot neukazuje plošné zneužívání konfliktu na Blízkém východě k nepřiměřenému zvyšování marží. Resort podle vyjádření tiskového odboru pracuje s průběžným monitoringem cen na totemech čerpacích stanic a tato data porovnává s vývojem na burze. Zároveň intenzivně komunikuje se zástupci petroprůmyslu, především se společností Čepro.
Právě toto srovnání je pro další postup klíčové. Samotný růst cen na stojanech ještě automaticky neznamená, že obchodníci situaci zneužívají. Rozhodující je, zda se změny v maloobchodních cenách pohybují v souladu s tím, co se děje na trhu s ropou a navazujícími komoditami. Ministerstvo proto zatím pracuje s opatrným závěrem, že plošný problém se podle dostupných dat neprokázal.
Dosavadní monitoring podle ministerstva neukazuje plošné zneužívání situace k nepřiměřenému zvyšování marží.
„Pro spotřebitele je v takové chvíli nejdůležitější vědět, že samotné zdražení ještě neznamená automaticky nepoctivé chování trhu. Podstatné je, zda růst cen odpovídá vývoji vstupních nákladů a zda stát umí rozdíl mezi oprávněným zdražením a přemrštěnou marží skutečně vyhodnotit,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Pro spotřebitele je v takové chvíli nejdůležitější vědět, že samotné zdražení ještě neznamená automaticky nepoctivé chování trhu. Podstatné je, zda růst cen odpovídá vývoji vstupních nákladů a zda stát umí rozdíl mezi oprávněným zdražením a přemrštěnou marží skutečně vyhodnotit”
Od pondělí začíná plošný sběr dat od čerpacích stanic
Dosavadní monitoring má už brzy doplnit formální a plošný sběr údajů. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve oznámila, že od 16. března budou muset provozovatelé čerpacích stanic ministerstvu denně zasílat údaje o cenách. Nepůjde ale jen o aktuální cenovky. Součástí povinnosti bude také poskytnutí dat o maržích za předchozí měsíc, aby bylo možné porovnat vývoj ještě před začátkem bojů v Íránu.
Tento krok má přinést přesnější obrázek o tom, jak se trh choval před vypuknutím konfliktu a jak reaguje nyní. Ministerstvo financí zároveň uvedlo, že podrobnější data z oficiálního sběru zveřejní až po prvním vyhodnocení. Do té doby zůstává v platnosti průběžný závěr, že na základě aktuálně dostupných informací se systémové a plošné navyšování marží neukazuje.
Od 16. března mají provozovatelé čerpacích stanic denně posílat údaje o cenách a dodat i data o maržích za předchozí měsíc.
Online finanční poradna - zeptejte se
Premiér připouští možnost zásahu při neúměrném růstu marží
K vývoji cen se vyjádřil i premiér Andrej Babiš. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES upozornil na známý jev, který spotřebitelé často vnímají velmi citlivě. Podle něj ceny na čerpacích stanicích při zdražení ropy rostou velmi rychle, zatímco při zlevnění bývá pokles pomalejší. Současně ale potvrdil, že dosavadní data neukázala tak nepřiměřené marže, aby stát mohl okamžitě zasáhnout.
Premiér zároveň dodal, že pokud by se situace změnila a ukázalo se, že někdo krizi zneužívá, stát má připravené nástroje. V krajním případě zmínil možnost vydání cenového výměru o fixní výši marže. To je důležitý signál směrem k trhu i veřejnosti. Vláda sice momentálně nehlásí potřebu zásahu, zároveň ale dává najevo, že v případě neúměrného růstu marží je připravena spotřebitele chránit.
„V obdobích nejistoty je pro domácnosti podstatné, aby stát komunikoval předvídatelně a srozumitelně. Trh s pohonnými hmotami je velmi citlivý na geopolitiku i očekávání, a právě proto je transparentní sběr dat důležitější než rychlá, ale nepřesná politická reakce,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,V obdobích nejistoty je pro domácnosti podstatné, aby stát komunikoval předvídatelně a srozumitelně. Trh s pohonnými hmotami je velmi citlivý na geopolitiku i očekávání, a právě proto je transparentní sběr dat důležitější než rychlá, ale nepřesná politická reakce”
Daňové změny ministerstvo teď nechystá
Vedle debaty o maržích se otevřela i otázka možného daňového zásahu. Opoziční ODS navrhla dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot jako reakci na růst cen ropy. Ministryně financí Alena Schillerová ale tento návrh odmítla. Podle ní by takové opatření znamenalo především výpadek příjmů státního rozpočtu, aniž by přineslo požadovaný efekt pro konečné ceny.
Tím ministerstvo naznačuje, že v tuto chvíli dává přednost monitoringu trhu před plošnými daňovými zásahy. Přesto premiér připustil, že pokud by konflikt na Blízkém východě trval delší dobu, vláda má připravené různé scénáře. Mezi možnými nástroji zmínil i dočasné snížení DPH jako jednu z variant, o níž lze v delším horizontu uvažovat. Konkrétní opatření ale komentovat nechtěl.
Pokud by marže rostly neúměrně, stát připouští možnost zásahu včetně cenového výměru o fixní výši marže.
Jaké kroky stát aktuálně zmiňuje
- průběžné sledování cen na čerpacích stanicích,
- porovnávání maloobchodních cen s vývojem na burze,
- oficiální denní sběr dat o cenách od provozovatelů,
- zpětné vyhodnocení marží za období před začátkem konfliktu,
- možnost cenového výměru o fixní výši marže v krajním případě,
- v delším trvání krize i úvahy o daňových opatřeních včetně DPH.
Nafta zdražila výrazněji než benzin
Podle údajů společnosti CCS se nyní nafta v Česku prodává v průměru za 40,89 Kč za litr. Oproti konci února, kdy začala válka na Blízkém východě a ropa na světových trzích zdražila, je to nárůst o 7,79 Kč na litr. U benzinu Natural 95 činí současná průměrná cena 37,18 Kč za litr, což představuje růst o 3,57 Kč od začátku bojů v Íránu.
Rozdíl mezi vývojem cen nafty a benzinu je z těchto dat zřejmý. Nafta zdražila od začátku konfliktu výrazně více než benzin, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Právě i podobné rozdíly bude ministerstvo pravděpodobně dál vyhodnocovat při zkoumání, zda odpovídají situaci na trhu, nebo by mohly signalizovat odchylky v maržové politice některých prodejců.
,,Řidiče pochopitelně zajímá hlavně konečná cena u stojanu, ale pro správné čtení situace je nutné sledovat i to, co se děje v delším časovém srovnání. Právě zpětné porovnání marží před a po začátku konfliktu může ukázat, zda šlo jen o reakci trhu, nebo o nepřiměřené zdražení”
Zdroj: ČTK