Pasivní investování: praktický průvodce pro české investory na rok 2026

Redaktorka Banky.cz

Chcete začít investovat, jenže investování nerozumíte, a ani se nechcete příliš učit? Zároveň ale nechcete platit vysoké poplatky manažerům investičních fondů za aktivní správu? Máte štěstí, že v posledních desetiletích se investiční příležitosti rozrostly o pasivní investování, o tzv. pasivní fondy (ETF). Přečtěte si, co pojem pasivní investování znamená, komu se vyplatí a jaká jsou jeho skutečná rizika. Ukážeme, kdy a kde začít.
Co si z článku odnést:
- Pasivní investování kopíruje trh, nesnaží se ho překonat. Investujete do ETF fondů, které sledují tržní indexy (např. S&P 500), a automaticky vlastníte stovky firem najednou. Náklady jsou minimální (0,1-0,5 % ročně) oproti aktivnímu investování (2-3 % ročně).
- Za posledních 15 let neporazilo trh 93,5 % aktivních fondů. Studie SPIVA ukazuje, že naprostá většina profesionálních manažerů nedokáže dlouhodobě překonat pasivní indexy. Pasivní investování je proto pro běžné investory efektivnější volbou.
- Ideální pro investiční horizont 8 až 10+ let. Nemusíte analyzovat trhy, ani načasovat nákupy. Pravidelně investujete (tím průměrujete kupní ceny) a necháváte peníze růst.
- Pasivní investování historicky přináší 6-12 % ročně – Diverzifikované portfolio akcií a dluhopisů průměrně vydělá 6-10 % ročně, 100% akciové portfolio dokonce 8-12 %.
- Začít je snadné přes robo-advisory. V Česku fungují robotické ETF platformy Portu, Fondee, Revolut a další. Investovat přes ně lze začít během několika minut.
Nejprve si ujasněme pojmy: co je aktivní investování, jak funguje a kdy dává pro investora smysl. Stejně tak s investováním pasivním.
Aktivní investování: Honba za nadprůměrným výnosem
„Aktivní investování znamená, že někdo (ať už vy sami, nebo profesionální manažer fondu) neustále analyzuje trh a vybírá konkrétní akcie nebo dluhopisy, s cílem porazit průměrnou výkonnost trhu,“ vysvětluje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Jak funguje aktivní investování? Aktivní investor (jednotlivec, nebo správce aktivního investičního fondu) důkladně analyzuje jednotlivé firmy, studuje jejich finanční výkazy, sleduje tržní trendy a snaží se načasovat nákupy a prodeje v ten "nejlepší" okamžik.
„Aktivní investování vyžaduje spoustu znalostí a kvanta času, neustálé vyhledávání a analýzu informací, plus odvahu odhadovat tržní vývoj,“ dodává Majer. Typické nástroje aktivního investování jsou:
- aktivně spravované podílové fondy – profesionální manažeři za vás vybírají konkrétní akcie, vy zůstáváte pasivním investorem, ale platíte fondu za aktivní správu portfolia
- individuální akcie – kupujete si konkrétní společnosti podle vlastního výběru
- individuální dluhopisy vybrané na základě analýz
- crowdfunding zvolený na základě analýz.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Pro koho je aktivní investování?
Aktivní přístup může dávat smysl, pokud máte skutečně hluboké znalosti konkrétního odvětví a baví vás sledovat trhy a analyzovat společnosti. Přitom si chcete poskládat portfolio přesně podle svých představ a investování věnovat spoustu času. Anebo když sice sami investovat nechcete, ale jste ochotni platit vyšší poplatky aktivně spravovaným fondům, výměnou za aktivní správu vašich investic.
Kdy aktivní investování není vhodné?
Upřímně: za nevhodné můžeme aktivní investování prohlásit u většiny běžných českých investorů. Investiční poradce Jan Melichárek říká: “podstatou aktivního investování je:
- baví mě to
- mám to jako určitý druh podnikání
- mám na to čas.”
Do vlastního aktivního investování se proto nepouštějte, když pro vás neplatí ani jeden z výše uvedených bodů.
Pasivní investování: Jednoduše kopírujte trh
Pasivní investování má naproti tomu aktivnímu mnohem jednodušší koncept. Jeho cílem není porazit trh, ale přesně ho kopírovat. Jak funguje pasivní investování?
Když investujete pasivně, nekupujete jednotlivé akcie na základě analýz, ale investujete do fondů, které automaticky vlastní širokou škálu aktiv. Třeba 100 nejlepších firem z určitého tržního indexu.
Nejznámější index je S&P 500, který zahrnuje 500 největších amerických firem. Když zainvestujete do fondu sledujícího tento index, automaticky vlastníte malý kousek všech těchto společností – od Apple, Google, NVIDIA a Microsoftu, až po Coca-Colu nebo Johnson & Johnson.
Strategie pasivního investování je založená na několika principech:
- kupujete a držíte dlouhodobě (roky nebo i desetiletí)
- nesnažíte se načasovat vstup na trh
- automaticky diverzifikujete (vlastníte stovky firem najednou)
- minimalizujete transakce, a tím i náklady.
Typické nástroje pasivního investování jsou ETF (Exchange-Traded Funds). Tedy burzovně obchodované fondy, které sledují konkrétní index. Například světové akcie (MSCI World), americký trh (S&P 500), evropské firmy či státní a korporátní dluhopisy.
Pak jsou tu i indexové fondy – pasivní investice do podílových fondů, které kopírují určitý index. A stále oblíbenější robo-advisoři, jinými slovy digitální platformy (Fondee, Portu), které za vás sestaví a spravují portfolio z různých ETF a dle vašeho rizikového profilu.
Pro koho je pasivní investování?
Pasivní investování pro začátečníky je ideální volba. Ale nejen pro ně! Hodí se prakticky pro každého investora, který:
- chce investovat, ale nemá čas ani znalosti pro aktivní správu
- hledá jednoduchou cestu, jak si odkládat na své finanční cíle, včetně rezervy na stáří
- nechce platit vysoké poplatky
- má investiční horizont minimálně 5 let, ideálně 10 a více let.
Kdy pasivní investování není vhodné?
Ani pasivní investice nejsou samospásné. Byť jsou stále oblíbenější a dostupnější, pořád to není univerzální řešení pro každého. Pasivní investování si rozmyslete, pokud:
- potřebujete peníze v horizontu kratším než 3-5 let (to raději spořte na spořicím účtu, či v termínovaném vkladu, případně se spolehněte na dluhopisové fondy v CZK či na fondy depozitní)
- máte skutečně výjimečné znalosti a zkušenosti s výběrem akcií a chcete si poskládat portfolio přesně podle svých představ
- máte k investování vyšší částky, a tak byste portfolio měli svěřit zkušenému investičnímu poradci, abyste neriskovali zbytečné ztráty. I poradce může zvolit pasivní ETF (a většina tak činí), ale dokáží s nimi správně pracovat.
“Jaká je největší přidaná hodnota investičního poradce? Pomáhá zvládat emoce investorů, neudělat v panice špatná investiční rozhodnutí. Pomáhají určovat dlouhodobou strategii, vizi, a také ji udržovat,” vysvětluje Jan Melichárek.
Online srovnání podílových fondů
Aktivní investování stále má své místo!
V úvahu musíme vzít i dopady na celkový trh. Pokud by většina investorů investovala pasivně, mohlo by to narušit schopnost trhu správně oceňovat akcie – ceny firem zahrnutých v hlavních indexech by mohly růst, bez ohledu na jejich skutečný výkon. Naproti tomu menší firmy mimo indexy by trpěly nízkou likviditou.
Pasivní peníze totiž automaticky následují trh bez ohledu na to, jestli jsou jednotlivé akcie podhodnocené, nebo naopak přeceněné. A to může vést ke zkreslení tržních cen, dokonce až k vytvoření "bubliny". Aktivní investování má na trhu stále své důležité místo, jen není vhodné pro každého.
Mimochodem, i doplňkové penzijní spoření (DPS) je aktivním investováním. A podle Jana Melichárka rozhodně stojí za to jej využívat, “byť mají dražší poplatky za správu u dynamických strategií 1,5 % p.a. + 10-15 % výkonnostní poplatek.”
Proč na DPS nezanevřít? “Investoři a budoucí rentiéři si takto mohou pomoci k předdůchodu. Nezřídka se mi stává, že mi volá člověk s dotazem na předdůchod, který by si rád vyřídil. Jenže často zjišťujeme, že nemá novější DPS, ani starý transformovaný fond (v minulosti penzijní připojištění) a je mu např. 53 let. To znamená, že mu chybí odspořená doba, a tu už nedohobí. Proto aktivní správa má smysl v našem pojetí u DPS. Klidně jen na 500 Kč měsíčně, ale hlavně si odspořovat dobu,” doplňuje Melichárek.
Pasivní investování vs aktivní investování: Co říkají čísla?
Teď k tomu nejzajímavějšímu – co funguje lépe? Společnost S&P Global pravidelně zveřejňuje výzkum SPIVA, který porovnává výkonnost aktivních fondů s jejich benchmarky (tedy s pasivními indexy).
Výsledky jsou překvapivé: šance, že vyberete aktivní fond, který dlouhodobě porazí trh, je opravdu nízká. Za posledních 15 let totiž 93,5 % aktivních fondů zaměřených na velké americké firmy nedokázalo porazit index S&P 500, v Evropě zaostávalo za indexem téměř 90 % aktivních fondů, v Japonsku přes 80 % fondů. Globálně mělo 89 % fondů horší výnosy než pasivní kopírování indexu.
A jak je to s pasivními fondy? Důležité je pochopit, že pasivní fondy nemají za cíl index porazit, ale přesně ho kopírovat. A v tom jsou mimořádně úspěšné. Většina kvalitních pasivních ETF dosahuje výkonnosti svého indexu s rozdílem pouze 0,2–0,5 % ročně.
Ve výsledku tedy přes 90 % pasivních fondů splní svůj cíl (kopírovat index s minimálním rozdílem). Právě tato předvídatelnost a konzistence dělá z pasivního investování spolehlivou volbu – ale pozor: hlavně pro dlouhodobé investory.
Nákladová stránka: Co vás bude investování stát?
U aktivního investování musíte počítat s nákladovostí převyšující 2 % ročně (průměr jsou 2–3 % za rok). Aktivně spravovaným fondům totiž hradíte správcovský poplatek, často vstupní a výstupní poplatek, plus často i transakční náklady na obchodování.
U pasivního investování je situace markantně jiná: s nákladovostí se pohybujete pod 1 %, někdy dokonce i pod 0,5 %. Investujete-li přes brokera, připočítat musíte ještě poplatek jeho platformě, stejně tak provizi pro investičního poradce, pokud pasivní investice necháte na něm. Ani tak se ale nedostanete s nákladovostí nad 1,5 % ročně.
,,Rozdíl 1–2 % (resp. procentního bodu) ročně se může zdát malý, ale vězte, že během 20 let to při pravidelném investování dělá rozdíl v řádu stovek tisíc korun a víc.”

Jak se dostat k pasivním investicím? Snazší už to být nemůže
V Česku máte hned několik možností,jak začít s pasivním investováním. Patří k nim robo advisoři (Portu, Fondee, Revolut, Indigo a další). Pak jsou tu online brokeři (Fio banka, XTB, Patria Finance, Trading 212 a další).
Investovat můžete přes jejich aplikace nebo webové stránky. Aplikace lze nainstalovat do mobilního telefonu, přes webové rozhraní můžete investovat jak z mobilu, tak i z počítače/notebooku. Na tomto místě najdete přehlednou recenzi a porovnání investičních platforem a aplikací pro začátečníky i pokročilé.
V nabídce investic nezaostávají ani klasické banky, jenže tady pozor: své indexové fondy či ETF nabízejí s vyššími poplatky než u specializovaných platforem.
Výhody pasivního investování
- nízké náklady – zatímco aktivní fondy stojí 1,5–2,5 % ročně, poplatky u pasivního investování jsou jen 0,1–0,5 % ročně
- automatická diverzifikace – když koupíte jedno ETF sledující světový index, automaticky vlastníte podíly ve stovkách nebo tisících firem z různých odvětví a zemí
- jednoduchost – nemusíte studovat finanční výkazy, sledovat ekonomické zprávy, ani se stresovat nad tím, kdy koupit a kdy prodat.Dlouhodobé investování pasivněznamená pravidelně přidávat peníze a nechat je růst
- lepší výnosy v dlouhém horizontu – jak ukazují data, většina aktivních investorů trh neporazí. Indexové fondy (pasivní investice)vám zajistí, že dosáhnete průměrné výkonnosti trhu, a to je v dlouhém horizontu velmi slušný výsledek
- investování bez emocí – automatizovaný proces vás chrání před impulzivními rozhodnutími. Hlavně při poklesech trhů vás nebude obchodování svádět k prodejům za nevýhodné ceny, protože investici plánovaně držíte dlouhodobě.
Nevýhody pasivního investování
- nemůžete si vybrat konkrétní firmy – kupujete automaticky celý koš firem, což sice snižuje riziko, ale omezuje možnost výrazně vyšších výnosů
- chybí osobní přístup – digitální platformy nemají poradce, se kterým byste mohli probrat vaši konkrétní situaci, to může chybět hlavně v nejistých časech
- následujete průměr trhu – pasivní investice vám přinesou právě průměrnou výkonnost trhu. To některým investorům nepřijde jako dostatečné
Historická výkonnost pasivních investic a co čekat dál
Dlouhodobé investování pasivně do světových trhů přineslo historicky v průměru 6–10 % ročně u diverzifikovaného portfolia akcií a dluhopisů, a dokonce 8–12 % ročně u 100% akciového portfolia.
(Připomeňme, že akciové portfolio má vyšší volatilitu – výkyvy v čase, a tak se hodí jen pro investice na déle než 5-10 let. Na druhou stranu: dluhopisová portfolia se na dlouhodobé investice příliš nehodí.)
Příklady výkonnosti pasivního investování v číslech:
Když budete 20 let pravidelně investovat 5 000 Kč měsíčně s průměrným výnosem 7 % ročně, nahromadíte zhruba 2,6 milionu korun (z toho 1,2 milionu vaše vklady a 1,4 milionu výnos). V akciových fondech ale můžete dosáhnout na průměrné zhodnocení 9 % ročně, a to už vám po 20 letech přinese 3,3 mil. korun (z toho 1,2 milionu vaše vklady a 2,1 milionu výnos).
Co doporučují profesionální investiční makléři?
Pasivní investování není žádná magie, ale jednoduchý a osvědčený způsob, jak si během let vybudovat majetek. Fungovat ale může jen tehdy, když:
- začnete co nejdřív – čas je váš největší přítel
- budete pravidelní – lepší 1 000 Kč každý měsíc než 12 000 Kč jednou za rok
- nezpanikaříte při poklesech – jsou přirozená součást cyklu, ale nezkušení investoři při poklesech prodávají, aby „zachránili, co se dá“. Jenže by měli naopak nakupovat, nebo alespoň nadále pokračovat v nastaveném investičním režimu
- investici podržte dlouhodobě – minimálně 5–10 let
- máte dostatečnou finanční rezervu mimo investice (k okamžitému použití, kdykoliv bude třeba).
Podívejte se na nejlepší investiční příležitosti roku 2026 a jak je využít. Vězte, že nikdy nenajdete "nejlepší" čas začít investovat. Nejlepší čas totiž byl už včera, ale druhý nejlepší je dnes.
Zdroje:
- mesec.cz: [Pasivní investování: Co nabízí a jaká jsou rizika?] (18.12.2025)
- portu.cz: [Aktivní vs. pasivní investování: Co je dlouhodobě úspěšnější?] (18.12.2025)
- rozumimepenezum.cz: [Výhody a nevýhody pasivního investování] (18.12.2025)
- janmelicharek.cz: [Jak se dívám na poklesy u investic?] (18.12.2025)
- idnes.cz: [Zvolit aktivní, nebo pasivní správu investic? Záleží na čase a penězích] (18.12.2025)
- hn.cz: [Podíl pasivního investování je děsivý, celé to připomíná technologickou bublinu, říká zakladatel Partners] (18.12.2025)

