Srážková daň: Kdy ji platíte a jak ji můžete získat zpět

Redakce Banky.cz

Srážková daň ve výši 15 % se automaticky strhává z některých příjmů, například z úroků, dividend nebo části drobných vedlejších výdělků. Ve většině případů je konečná a příjem se už do daňového přiznání neuvádí. Výjimkou mohou být hlavně některé příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkou — typicky odměny z DPP nebo DPČ bez podepsaného prohlášení k dani — které lze za určitých podmínek zahrnout do přiznání a sraženou daň započíst.
Co si z článku odnést
- Srážková daň je 15% daň, kterou stát automaticky sráží z některých typů příjmů, typicky z úroků na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech.
- Pokud jste fyzická osoba a vaše úroky byly zdaněny srážkovou daní, nemusíte je uvádět v daňovém přiznání – daň je považována za konečnou.
- Podání daňového přiznání může dávat smysl hlavně u některých příjmů ze zaměstnání zdaněných srážkou, například u DPP či DPČ bez podepsaného prohlášení k dani. U bankovních úroků nebo českých dividend se srážková daň běžně zpět nezískává.
- Srážková daň se často týká i příležitostných příjmů, například autorských honorářů nebo jednorázových výher.
- Některé příjmy podléhající srážkové dani se nezapočítávají do příjmů pro účely slev a daňového bonusu – což může mít vliv např. na čerpání daňového bonusu na děti.
Co je srážková daň a kde se s ní setkáte
Srážková daň je forma daně z příjmu, která se neplatí zpětně v rámci daňového přiznání, ale je odečtena automaticky při výplatě příjmu. Nejčastěji se s ní setkáte u úroků z bankovních vkladů, kde banka sama strhne daň ve výši 15 % a zbytek připíše na účet. Platí se také z autorských honorářů do 10 000 Kč, výher z některých soutěží, jednorázových příjmů nebo dividend.
Z pohledu běžného občana je výhodou jednoduchost – o daň se nestará, nevykazuje ji, a příjem je „čistý“.
Nevýhodná může být hlavně u některých pracovních odměn zdaněných srážkou, protože tam lze za splnění podmínek dosáhnout přes daňové přiznání nebo roční zúčtování na započtení sražené daně. U úroků z nepodnikatelských bankovních vkladů nebo u českých dividend je ale srážková daň zpravidla konečná.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Pro koho může být výhodné daň přiznat
Dobrovolné podání daňového přiznání se může vyplatit zejména lidem, kteří měli některé příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkou — typicky odměny z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti bez podepsaného prohlášení k dani. Pokud tyto příjmy zahrnou do přiznání, může se sražená daň započíst na jejich celkovou daň a podle výše ostatních příjmů i vzniknout přeplatek. Naopak u úroků z běžných či spořicích účtů nebo u českých dividend se srážková daň obvykle považuje za konečnou a běžně ji nelze získat zpět jen proto, že má poplatník nízké příjmy.
,,V mnoha případech lidé zbytečně přichází o sraženou daň, protože si neuvědomují, že si o ni mohou požádat zpět. Platí to hlavně u mladých lidí, kteří kombinují studium a příležitostné přivýdělky.”

Samotné úroky z běžných nebo spořicích účtů zdaněné srážkovou daní zpravidla nezakládají možnost získat tuto daň zpět přes české daňové přiznání.
Příjmy, které podléhají srážkové dani
Srážková daň se neuplatňuje plošně na všechny typy příjmů, ale pouze na vybrané situace:
- Úroky z vkladů u bank a stavebních spořitelen.
- Dividendy z českých akciových společností.
- Honoráře autorům do 10 000 Kč od jednoho plátce za měsíc.
- Výhry a ceny do určité výše.
- Příjmy zaměstnanců na DPP, pokud výdělek nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně a nebylo podepsáno prohlášení k dani.
U DPP často vzniká zmatek – pokud podepíšete tzv. růžový formulář (prohlášení poplatníka), daň se neplatí srážkou, ale zálohově. V opačném případě je 15% srážková daň konečná.
Jak požádat o vrácení sražené daně
O započtení nebo vrácení sražené daně lze uvažovat jen u vybraných příjmů, u nichž to zákon umožňuje — zejména u některých příjmů ze závislé činnosti zdaněných srážkou. V takovém případě je třeba získat od zaměstnavatele potvrzení o příjmech a sražené dani a zahrnout všechny tyto příjmy do daňového přiznání. U úroků z bankovních vkladů nebo u českých dividend se tento postup běžně neuplatní.
U zahraničních dividend může být možné v českém přiznání uplatnit zápočet zahraniční daně, případně ve výjimečných případech řešit refundaci v zahraničí, pokud byla sražena vyšší daň, než připouští smlouva o zamezení dvojího zdanění.
Víte, že srážková daň není totéž co daň zálohová? Zatímco zálohová daň se může vracet nebo navyšovat, srážková daň je zpravidla konečná; do daňového přiznání lze zahrnout jen ty příjmy, u nichž to zákon výslovně dovoluje.
NOVINKA: Daň z příjmu se (možná) změní: přiznání si podáme sami, i za brigádu
Kdy se vyplatí si daňové přiznání podat
Přiznání má smysl zejména pro ty, kteří:
- mají více zdrojů příjmů, z nichž některé byly zdaněny srážkovou daní,
- nevyužili všechny daňové slevy (např. na studium, invaliditu, děti),
- měli nízký celkový příjem, a tak mohou získat přeplatek.
Daňové přiznání se může vyplatit hlavně lidem s drobnými vedlejšími pracovními příjmy zdaněnými srážkou, například z DPP nebo DPČ bez podepsaného prohlášení k dani. U úroků z bankovních vkladů a u českých dividend je ale srážková daň zpravidla konečná.
U zahraničních dividend lze řešit především zápočet daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění; refundace daně sražené nad smluvní limit bývá možná jen ve specifických případech a administrativně se běžnému investorovi často nevyplatí.

