Zahraniční dluh ČR vzrostl na 5,683 bilionu korun
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Česká republika uzavřela loňský rok se zahraničním dluhem ve výši 5,683 bilionu Kč, což představuje meziroční nárůst o 423,2 miliardy korun. Podle předběžných údajů České národní banky odpovídal tento objem 66,5 procenta hrubého domácího produktu. Nová data zároveň ukazují, které sektory se na růstu zadlužení podílely nejvíc a jak vypadá struktura dluhu podle splatnosti i použitých finančních nástrojů.
Co si z článku odnést
- Zahraniční dluh ČR ke konci loňského roku činil 5,683 bilionu Kč.
- Meziročně se zvýšil o 423,2 miliardy Kč.
- V poměru k HDP dosáhl úrovně 66,5 procenta.
- Jen ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 127,2 miliardy Kč.
- Na celkovém zahraničním dluhu se ze 76,5 procenta podílel soukromý sektor.
- Bankovní sektor včetně ČNB tvořil 40,5 procenta celkového zahraničního dluhu.
- Podíl sektoru vládních institucí činil 15,9 procenta.
- Nejvýznamnějšími formami dluhového financování byly vklady od nerezidentů a půjčky v rámci skupin propojených zahraničních společností.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Celkový objem dluhu dál rostl
Podle údajů zveřejněných Českou národní bankou dosáhl zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku 5,683 bilionu korun. Oproti stejnému období předchozího roku to znamenalo zvýšení o 423,2 miliardy korun. Samotné poslední čtvrtletí pak přineslo další růst, konkrétně o 127,2 miliardy korun. ČNB zároveň připomněla, že zahraniční dluh je součtem závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
„Samotná výše zahraničního dluhu je důležitá, ale stejně podstatné je sledovat jeho strukturu. Právě ta totiž ukazuje, odkud rizika přicházejí a které části ekonomiky jsou na zahraničním financování nejvíce závislé,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Samotná výše zahraničního dluhu je důležitá, ale stejně podstatné je sledovat jeho strukturu. Právě ta ukazuje, odkud rizika přicházejí a které části ekonomiky jsou na zahraničním financování nejvíce závislé.”
Důležitým ukazatelem je také poměr zahraničního dluhu k výkonu ekonomiky. V tomto případě dosáhl 66,5 procenta hrubého domácího produktu. ČNB ve zveřejněných datech pracuje s předběžnými údaji, které zachycují stav ke konci roku a rozlišují jak sektorové členění, tak finanční instrumenty i časovou strukturu závazků vůči zahraničí.
Největší část připadá na soukromý sektor
Ze zahraniční zadluženosti celkem připadalo 76,5 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru. Do této kategorie se podle ČNB zahrnují nejen závazky sektoru vládních institucí, ale také závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu, které jsou zařazené mimo sektor vládních institucí.
Tato struktura naznačuje, že rozhodující část zahraničního financování neleží přímo na bedrech státu, ale na širším spektru ekonomických subjektů mimo veřejné rozpočty. A právě v tom je háček při interpretaci dat: samotné číslo zahraničního dluhu budí pozornost už na první pohled, teprve sektorové rozložení ale ukazuje, kde jsou závazky skutečně soustředěné.
Zjistěte si účty pro firmy a podnikatele
„Při čtení podobných statistik je dobré rozlišovat mezi dluhem veřejného sektoru a závazky soukromých subjektů. Jedno souhrnné číslo může působit dramaticky, ale bez sektorového pohledu neříká celý příběh,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Při čtení podobných statistik je dobré rozlišovat mezi dluhem veřejného sektoru a závazky soukromých subjektů. Jedno souhrnné číslo může působit dramaticky, ale bez sektorového pohledu neříká celý příběh.”
Na celkovém zahraničním dluhu se z 76,5 procenta podílel soukromý sektor, zatímco veřejný sektor tvořil menší část závazků.
Ve čtvrtém čtvrtletí rostly hlavně banky a vláda
Ve struktuře podle jednotlivých sektorů se ve čtvrtém čtvrtletí nejvýrazněji zvýšil zahraniční dluh bankovního sektoru včetně ČNB. Ten vzrostl o 87,7 miliardy korun a na celkovém zahraničním dluhu se podílel 40,5 procenta. Šlo tak o největší sektorovou položku v rámci celkového zahraničního zadlužení.
Růst vykázal také sektor vládních institucí. Jeho zahraniční dluh se zvýšil o 67,8 miliardy korun a dosáhl podílu 15,9 procenta na celkovém zahraničním dluhu. Data tak ukazují, že právě bankovní sektor a vládní instituce byly na konci roku hlavními tahouny čtvrtletního nárůstu.
Ve čtvrtém čtvrtletí rostl nejvíce zahraniční dluh bankovního sektoru včetně ČNB a zároveň i sektoru vládních institucí.
Na opačné straně stály ostatní sektory, u nichž zahraniční zadluženost ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 28,2 miliardy korun. ČNB uvedla, že důvodem byl především pokles stavu obchodních úvěrů a záloh ostatních sektorů vůči zahraničí. Přesto si tato skupina udržela výrazný podíl, a to 43,6 procenta celkového zahraničního dluhu.
Nejčastější formy financování ukazují na vklady a vnitroskupinové půjčky
ČNB zároveň popsala i strukturu dluhu podle použitých instrumentů. Podle centrální banky jsou nejrozšířenějšími formami dluhového financování vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností. V souhrnu tvořily tyto dvě položky 53,8 procenta zahraničního dluhu.
Jinými slovy, více než polovina dluhových pasiv vůči zahraničí byla navázána buď na vklady, nebo na financování v rámci propojených firemních struktur. Tato skladba naznačuje, že zahraniční zadlužení netvoří jen klasické dluhopisové nebo úvěrové vztahy v užším slova smyslu. Významnou roli hrají i přeshraniční vazby uvnitř ekonomických skupin a finančního sektoru.
Nejvýznamnějšími formami financování byly vklady od nerezidentů a půjčky uvnitř zahraničně propojených firemních skupin.
- Vklady od nerezidentů patřily mezi nejvýznamnější složky zahraničního dluhu.
- Půjčky od zahraničních mateřských, sesterských a dceřiných společností tvořily spolu s vklady 53,8 procenta celku.
- Závazky s původní splatností delší než jeden rok představovaly 50,5 procenta dluhových pasiv.
„Vedle samotného objemu je důležité sledovat i to, jakou splatnost dluh má a jakými nástroji je financován. Právě kombinace sektorové a instrumentové struktury dává přesnější obrázek o stabilitě závazků vůči zahraničí,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Vedle samotného objemu je důležité sledovat i to, jakou splatnost dluh má a jakými nástroji je financován. Právě kombinace sektorové a instrumentové struktury dává přesnější obrázek o stabilitě závazků vůči zahraničí.”
Polovina dluhu měla delší než roční splatnost
V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímaly závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,5 procenta celkových dluhových pasiv. Delší splatnost tak představovala mírně převažující část celkového objemu.
Tento údaj doplňuje pohled na celou statistiku o další důležitou rovinu. Vedle informace o tom, kolik Česko vůči zahraničí dluží a které sektory za těmito závazky stojí, ukazuje také to, jak je dluh rozložený v čase. Právě časová struktura je vedle sektorového členění a typu instrumentů jedním ze základních parametrů, které ČNB při hodnocení zahraniční pozice sleduje.
Závazky s původní splatností delší než jeden rok tvořily 50,5 procenta celkových dluhových pasiv.
Aktuální předběžná data tak zachycují závěr roku, v němž se zahraniční dluh České republiky posunul výš jak meziročně, tak i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Největší váhu nadále nesl soukromý sektor, významný podíl měl bankovní sektor včetně ČNB a mezi hlavní nástroje financování patřily vklady od nerezidentů a půjčky v rámci zahraničně propojených společností.
Zdroj: ČTK