Daně

Letní brigáda na dohodu o provedení práce může v roce 2026 působit jednoduše jen na první pohled. Ve skutečnosti rozhoduje jediná částka, která mění nejen čistou odměnu brigádníka, ale i náklady zaměstnavatele a někdy také daňové povinnosti v dalším roce. Právě hranice 12 000 Kč hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele je letos bodem, kdy se z nenápadné brigády může stát administrativně i finančně úplně jiný režim.

Podnikatelé v 1. pásmu paušálního režimu mají před sebou důležitou změnu, která přichází nezvykle uprostřed roku. Od 1. července 2026 se má jejich měsíční paušální záloha snížit z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Zároveň ale vyvstává praktická otázka, co s přeplatkem vzniklým za první polovinu roku. A právě ten bude pro většinu OSVČ důležitější než samotná nová částka.

Evropská unie od 1. července 2026 mění pravidla pro malé zásilky ze zemí mimo EU. Dopad pocítí hlavně zákazníci, kteří nakupují na tržištích typu Temu, Shein nebo AliExpress. Dosavadní bezcelní výhoda u balíčků do 150 eur končí a nově se u většiny těchto zásilek uplatní clo 3 eura za položku. Největší problém přitom nemusí být samotná změna, ale to, že řada lidí podcení doručení a bude se řídit jen datem objednávky.

Po čtyřech letech se chystá návrat elektronické evidence tržeb. Vláda schválila návrh nové podoby systému, který má od ledna 2027 narovnat podnikatelské prostředí a přinést státu zhruba 14 miliard korun ročně. Tentokrát má být všechno jednodušší – bez povinných papírových účtenek, na běžném mobilu, a pro nejmenší podnikatele i s úlevou. Podle průzkumu STEM podporují návrat evidence tržeb zhruba dvě třetiny obyvatel. 

Po skokovém navýšení v roce 2024 řada majitelů nemovitostí čekala, že se daň z nemovitých věcí aspoň na chvíli zklidní. Jenže realita roku 2025 ukazuje něco jiného. Stát sice pro rok 2026 nechává inflační koeficient na hodnotě 1,0, jenže stovky obcí dál upravují místní koeficienty. Výsledek? Tlak na vyšší daňovou zátěž pokračuje.A právě tady se mění podstata celé debaty. Už nejde jen o to, co nastaví vláda. O konečné výši daně dnes mnohem víc rozhoduje i obec, ve které vlastníte byt, dům, chatu nebo firemní nemovitost.

Jste čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi a oba jste zaměstnaní? Pak by vás mohl zajímat přehled toho, kolik na daních za jeden rok vlastně odvedete. Když si jeden z rodičů při výpočtu daně z příjmu uplatní slevu na dítě, celkové zdanění rodiny tak vyjde lépe než u bezdětných zaměstnanců. Také ukážeme, jak se liší zatížení rodiny se dvěma dětmi v Česku oproti ostatním zemím světa.

Daň z nemovitých věcí se po letošní hlavní splatnosti drží na vysoké úrovni. Podle aktuálně citovaných údajů Finanční správy bylo k 1. červnu 2026 zaplaceno už více než 15 miliard korun, tedy zhruba o 246 milionů více než ve stejném období loni. Z celostátního pohledu tak nejde o další prudký skok. Pro jednotlivé majitele ale může být letošní částka velmi odlišná podle toho, jak jejich obec upravila koeficienty.

Vláda podle aktuálních informací schválila návrat dvou známých daňových úlev, které v posledních letech z českého daňového systému zmizely: školkovného a slevy na studenta. Pro rodiče i pracující studenty je to dobrá zpráva, praktický dopad do rodinných rozpočtů se ale podle nyní dostupných informací projeví až při daních za rok 2027, tedy na začátku roku 2028. Důležité je také rozlišovat mezi schválením vládou a definitivním dokončením celého legislativního procesu.

Debata o pomoci nízkopříjmovým zaměstnancům se v Česku pomalu přesouvá od dávek k daním. Ve hře je návrh, aby část základní slevy na poplatníka nově fungovala jako vyplatitelný bonus i pro ty, kteří dnes kvůli nízké daňové povinnosti její plný efekt nevyužijí. Podstatné ale je, že podle dostupných podkladů nejde o schválenou změnu, nýbrž o politicky sporný návrh, kolem kterého se vede spor o spravedlnost i o dopad na státní rozpočet.

Predikce ministerstva financí pro příští rok ukazuje růst výběru většiny hlavních daní i povinného pojistného. Výjimkou je daň z příjmu právnických osob, u níž se po letošním silném výnosu očekává dočasný pokles. Celkové fiskální příjmy státu by přesto měly meziročně vzrůst zhruba o 125 miliard korun. Jinými slovy: příjmová strana veřejných rozpočtů má dál posilovat.

Německá vláda sáhla k mimořádnému kroku, který má alespoň částečně zmírnit tlak drahých pohonných hmot na domácnosti i firmy. Kancléř Friedrich Merz 13. dubna 2026 oznámil, že Berlín na dva měsíce sníží energetickou daň z benzinu a nafty přibližně o 17 centů na litr. Politické rozhodnutí je jasné, skutečný dopad na ceny u stojanů se ale teprve ukáže.

Zájem firem o daňovou podporu výzkumu a vývoje v Česku dál slábne a v roce 2024 klesl na nejnižší úroveň od roku 2010. Současně ale podniky díky této formě podpory ušetřily rekordní objem peněz. Nová data Českého statistického úřadu tak ukazují, že systém využívá méně firem, zato ve výrazně vyšších částkách.