Daně

Predikce ministerstva financí pro příští rok ukazuje růst výběru většiny hlavních daní i povinného pojistného. Výjimkou je daň z příjmu právnických osob, u níž se po letošním silném výnosu očekává dočasný pokles. Celkové fiskální příjmy státu by přesto měly meziročně vzrůst zhruba o 125 miliard korun. Jinými slovy: příjmová strana veřejných rozpočtů má dál posilovat.

Německá vláda sáhla k mimořádnému kroku, který má alespoň částečně zmírnit tlak drahých pohonných hmot na domácnosti i firmy. Kancléř Friedrich Merz 13. dubna 2026 oznámil, že Berlín na dva měsíce sníží energetickou daň z benzinu a nafty přibližně o 17 centů na litr. Politické rozhodnutí je jasné, skutečný dopad na ceny u stojanů se ale teprve ukáže.

Zájem firem o daňovou podporu výzkumu a vývoje v Česku dál slábne a v roce 2024 klesl na nejnižší úroveň od roku 2010. Současně ale podniky díky této formě podpory ušetřily rekordní objem peněz. Nová data Českého statistického úřadu tak ukazují, že systém využívá méně firem, zato ve výrazně vyšších částkách.

Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta více. Nejvíc pomohly vyšší příjmy z DPH, daně z příjmů fyzických osob a především výrazný růst inkasa od firem. Z čísel ministerstva financí ale zároveň vyplývá, že ne všechny daňové příjmy rostou stejným tempem a slabším místem dál zůstávají spotřební daně.

Opoziční návrh na zvýšení daňového zvýhodnění na děti ve Sněmovně narazil na nesouhlas vlády. Kabinet argumentuje především vysokým dopadem na veřejné rozpočty, ale také tím, že některé změny podle něj nejsou dostatečně systémově zdůvodněné. Spor se přitom netýká jen daňových slev, ale i rodičovského příspěvku, ošetřovného a pravidel pro otcovskou dovolenou.

Opoziční KDU-ČSL navrhla zvýšení daňového zvýhodnění na děti i další úpravy rodičovských dávek a otcovské dovolené. Podle podkladů pro jednání kabinetu však novela ve vládě pravděpodobně neuspěje, a to hlavně kvůli dopadům na veřejné rozpočty. Spor se nevede jen o výši podpory rodin, ale také o tempo a konkrétní podobu změn.

Řada lidí se domnívá, že když je dědictví nebo dar od daně z příjmů osvobozený, nemusí už nic dalšího řešit. Jenže u jednotlivého osvobozeného příjmu nad 5 milionů korun může vzniknout oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. A její přehlédnutí může vést k velmi citelným sankcím.

Příští týden se Poslanecká sněmovna vrátí k několika důležitým návrhům, které mohou dopadnout na podnikatele, zdravotní pojišťovny i příjemce sociálních dávek. Největší pozornost poutá koaliční novela, která má vrátit minimální odvody živnostníků na loňskou úroveň a přinést jim úsporu zpětně už od letošního ledna. Vedle toho poslanci rozhodnou také o přerozdělení miliard z VZP, o penzijním spoření důchodců i o dalším, zatím neúspěšném pokusu zvolit posledního místopředsedu Sněmovny.

Růst cen benzinu a nafty podle Pirátů dopadne i na ceny běžného zboží, hlavně kvůli vyšším nákladům na dopravu. Opoziční strana proto představila návrh, který má dočasně zlevnit základní potraviny a hygienické potřeby a zároveň posílit příjmy domácností prostřednictvím daňové slevy a rodičovského příspěvku. Ve hře je mechanismus, který by se automaticky spouštěl při delším a výrazném růstu cen paliv.

Když se rozhodnete podnikat, čeká vás, vedle byznysu a daní, taky povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění (SP a ZP). Pravidla jsou jasná, pokud podnikáte celý rok. Ale co když se do podnikání pustíte teprve v létě? Co když na pár měsíců přerušíte živnost, nebo s ní třeba v září skončíte? Právě pro tyto situace platí řada pravidel, která je dobré znát.

Chystáte se podat daňové přiznání za rok 2025 a zajímá vás, kdy vám stát vrátí peníze z přeplatku na dani? Nebo jste coby zaměstnanec požádali o odpočty či slevy v ročním zúčtování, a zajímá vás, kdy přeplatek dorazí na účet? Daňový přeplatek 2025 může vzniknout každému, kdo má státem podporované investice, splácí hypotéku, daroval finanční obnos, anebo si nově chce započítat třeba bonus na manžela, na děti. Přidáme i návod, co dělat, když peníze nepřijdou včas.

Konec lhůty pro podání daňového přiznání v listinné podobě je za dveřmi – papírové podání je možné nejpozději 1. dubna a do stejného data je potřeba také daň zaplatit. Po tomto datu už přiznání odevzdáte jen elektronicky, případně přes daňového poradce. Kdo podá včas do 1. dubna, může si navíc urychlit vyplacení případného přeplatku – až do 4. května. Podívejte se na přehled termínů a možností, jak si podání usnadnit.