Jak se počítá nemocenská

Co si z článku odnést:

• V případě pracovní neschopnosti mohou zaměstnanci i OSVČ, pokud splní podmínky, čerpat nemocenské dávky. Ty jsou však zpravidla nižší než běžný příjem.
• Zaměstnanci jsou do nemocenského pojištění zapojeni povinně. OSVČ se mohou přihlásit dobrovolně a musí si pojištění platit alespoň 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnosti, aby měly nárok na dávku.
• Nemocenské dávky se vyplácejí od 15. dne pracovní neschopnosti. Zaměstnanci dostávají za prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele, OSVČ v tomto období nárok na kompenzaci nemají.
• O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař, který vystavuje elektronickou eNeschopenku. Zaměstnanec tedy nemusí zaměstnavateli předávat žádné papírové potvrzení.
• O nároku na nemocenskou rozhoduje příslušná OSSZ. Pokud dávku schválí, vyplácí ji automaticky – bez formálního rozhodnutí, pouze s oznámením o výši a období.
• Výše nemocenské se odvíjí od denního vyměřovacího základu z příjmů za posledních 12 měsíců. Ten se redukuje podle zákonných hranic a procentní sazba dávky se zvyšuje s délkou trvání neschopnosti.
• Nemocenská může být krácena nebo odejmuta, pokud pojištěný poruší zákonné povinnosti – například nedodrží léčebný režim. V některých případech nevzniká nárok vůbec, například pokud si člověk neschopnost úmyslně přivodil nebo mu během neschopnosti vznikl nárok na starobní důchod po skončení pojištěné činnosti.
• Po skončení pracovního poměru platí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů. Pokud v jejím průběhu onemocníte, můžete mít nárok na nemocenskou od 15. dne neschopnosti.

Život občas přináší situace, kdy je třeba neodkladně řešit zdravotní problémy. V takových chvílích často nemůžete pracovat, což vede ke snížení nebo výpadku běžného příjmu. Ať už jste zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), v případě pracovní neschopnosti můžete čerpat nemocenské dávky.

„Státem vyplácená nemocenská je nižší než běžný příjem, a proto se vyplatí mít sjednáno i komerční pojištění pro případ pracovní neschopnosti. To může pomoci dorovnat rozdíl v příjmu a přispět k zachování finanční stability během léčby nemoci. Při jeho výběru je důležité sledovat podmínky pojištění. Nezáleží jen na výši denní náhrady, ale i na tom, po jak dlouhé době pracovní neschopnosti začne pojišťovna vyplácet pojistné plnění. Může to být například po 29 dnech nemoci,“ doplňuje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.

Podmínky pro výplatu nemocenské

První podmínkou pro nárok na výplatu nemocenské dávky je účast na nemocenském pojištění. U zaměstnanců je tato účast povinná ze zákona. Pojistné se odvádí automaticky z příjmu prostřednictvím zaměstnavatele, takže zaměstnanec se o nic nemusí starat.

Druhou podmínkou je, že vás ošetřující lékař uzná dočasně práce neschopným (nebo jste v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů. Nemocenské dávky jsou vypláceny od 15. dne pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů je vyplácena náhrada mzdy od zaměstnavatele.

Nemocenská zaměstnanec vs. OSVČ

Pro OSVČ je na rozdíl od zaměstnanců účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Pokud si pojištění neplatí, nebude mít v případě nemoci nárok na nemocenskou dávku. Alternativou ke státem vyplácené nemocenské je komerční pojištění pro případ nemoci.

OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti. Podmínkou je, že si platí nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce před vznikem neschopnosti. Ošetřující lékař musí vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti OSVČ nedostává žádnou finanční kompenzaci.

Jak žádat o nemocenskou

Pokud onemocníte a váš ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vystaví vám elektronickou neschopenku (tzv. eNeschopenku). Od lékaře dostanete pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti).

Nemusíte tedy zaměstnavateli předávat žádnou papírovou neschopenku ani vyplňovat zvláštní formuláře. Vše se řeší automaticky elektronickou cestou prostřednictvím systému eNeschopenky. O průběhu vaší neschopenky a nároku na nemocenské dávky je zaměstnavatel informován elektronicky.

Kdo rozhoduje o nemocenské?

O nároku na nemocenskou dávku rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Pokud jsou splněny všechny podmínky, dávka je automaticky vyplacena. Žádné formální rozhodnutí nedostanete, pouze obdržíte oznámení o vyplacené částce, denní výši dávky a rozhodném období – buď jako zprávu na výpisu z účtu, nebo poštovní poukázkou. Když OSSZ dávku nepřizná, zašle vám rozhodnutí o zamítnutí s uvedením důvodů.

Jak vypočítat nemocenskou 2025

Kolik dostanete na nemocenské jako zaměstnanec, si můžete jednoduše spočítat. Základem pro výpočet nemocenské je tzv. denní vyměřovací základ (DVZ). Ten zjistíte tak, že sečtete všechny příjmy dosažené za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy vznikla pracovní neschopnost.

Celkový příjem následně vydělíte počtem kalendářních dnů v tomto období (bez tzv. vyloučených dnů, například dnů, kdy jste byli na neschopence), a získáte DVZ. Tento základ se pak dále redukuje podle tří zákonem stanovených redukčních hranic a tím vznikne takzvaný redukovaný DVZ.

Redukční hranice v roce 2025:

• 1. redukční hranice: 1 552 Kč – do této hranice se započítává 90 % DVZ.
• 2. redukční hranice: 2 328 Kč – do této hranice se započítává 60 % DVZ.
• 3. redukční hranice: 4 656 Kč – do této hranice se započítává 30 % DVZ.

Poznámka: Část denního vyměřovacího základu nad třetí redukční hranici se nezohledňuje.

Online srovnání životního pojištění

Výpočet výše nemocenské za kalendářní den

• 60 % redukovaného DVZ od 15. do 30. dne trvání pracovní neschopnosti.
• 66 % redukovaného DVZ od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti.
• 72 % redukovaného DVZ od 61. dne trvání pracovní neschopnosti.

Nemocenské dávky lze pobírat nejdéle 380 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti.

Příklad výpočtu nemocenské:

Zaměstnanec pobírá průměrnou hrubou mzdu ve výši 45 000 Kč měsíčně. Pracovní neschopnost trvala celkem 90 dnů. Nyní provedeme kalkulaci nemocenské krok za krokem.

Nejprve se spočítá denní vyměřovací základ (DVZ). Příjmy za posledních 12 měsíců (12 × 45 000 Kč) se vydělí počtem 365 kalendářních dnů. Výsledkem je DVZ ve výši 1 479,45 Kč.

Protože DVZ nepřekračuje první redukční hranici (1 552 Kč), započítává se 90 % této částky. Výpočet je tedy 1 479,45 × 0,9 = 1 331,51 Kč. Tento redukovaný DVZ se zaokrouhluje na celé koruny, tedy na 1 332 Kč.

Výše nemocenské za den se dále odvíjí od délky trvání pracovní neschopnosti:

• Od 15. do 30. dne nemoci (16 dnů) náleží 60 % z 1 332 Kč, tedy 799 Kč za den. Za toto období zaměstnanec obdrží celkem 12 784 Kč.
• Od 31. do 60. dne nemoci (30 dnů) náleží 66 % z 1 332 Kč, tedy 880 Kč za den. Za toto období obdrží celkem 26 400 Kč.
• Od 61. dne nemoci (30 dnů) náleží 72 % z 1 332 Kč, tedy 959 Kč za den. Za toto období obdrží celkem 28 770 Kč.

Za celou dobu pracovní neschopnosti (90 dní) je tedy zaměstnanci vyplaceno nemocenské v celkové výši 67 954 Kč.

TIP: Pokud chcete získat orientační výpočet nemocenského, stáhněte si jednoduchou kalkulačku (v Excelu) ze stránek MPSV. Stač vyplnit pár základních údajů.

Výpočet nemocenské OSVČ 2025

Hlavní rozdíl ve výpočtu nemocenské mezi OSVČ a zaměstnanci spočívá ve stanovení denního vyměřovacího základu. U OSVČ se DVZ vypočítá z ročního vyměřovacího základu, ze kterého si platila nemocenské pojištění v rozhodném období. Tento vyměřovací základ si OSVČ sama stanovuje v rámci platby pojistného, s ohledem na minimální a maximální limity.

Další kroky výpočtu, jako je redukce denního vyměřovacího základu pomocí redukčních hranic a stanovení procentní sazby nemocenské podle délky trvání pracovní neschopnosti, jsou pro OSVČ i zaměstnance v zásadě stejné. Používají se stejné redukční hranice a stejná procenta pro výpočet denní dávky nemocenské (60 %, 66 % a 72 % z redukovaného DVZ).

Krácení nemocenské

Pokud porušíte povinnosti stanovené zákonem, například nedodržíte předepsaný léčebný režim, může vám příslušná OSSZ nemocenské dočasně zkrátit nebo odejmout až na 100 kalendářních dnů ode dne porušení. Vyplacené dávky po vás může požadovat zpět jako přeplatek a hrozí vám také pokuta až do výše 20 000 Kč.

Existují také situace, kdy nárok na nemocenské vůbec nevznikne. Petr Jermář dále dodává:
„Nárok na nemocenské nevznikne, pokud si úmyslně přivodíte dočasnou pracovní neschopnost. O nemocenské přijdete také v případě, že vám během pracovní neschopnosti nebo karantény vznikne nárok na starobní důchod a vaše pojištěná činnost skončila ještě před vznikem tohoto nároku.“

Výplata nemocenské

Nemocenskou dávku vyplácí OSSZ jak zaměstnancům, tak osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Výplata probíhá zpětně, nejpozději do jednoho měsíce od doručení všech potřebných a správně vyplněných dokladů.

Nemocenská se vyplácí za všechny kalendářní dny, včetně víkendů a svátků. U zaměstnanců jsou peníze zasílány stejným způsobem, jakým obvykle pobírají mzdu. OSVČ dostávají dávky na bankovní účet nebo prostřednictvím poštovní poukázky.

Časté otázky na téma nemocenské pojištění

• Nemocenská a zkušební doba: Pokud jste ve zkušební době, máte v případě nemoci nárok na náhradu mzdy a následně na nemocenskou dávku. Výše dávek se odvíjí od vašeho předchozího příjmu.
• Nemocenské po skončení zaměstnání: Pokud onemocníte krátce po skončení pracovního poměru, můžete mít stále nárok na nemocenskou díky tzv. ochranné lhůtě. Ta trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud ale vaše pojištění trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta stejně dlouhá jako doba trvání zaměstnání.
• Vliv nemocenské na dovolenou: Pokud jste v roce nemocní déle než 100 pracovních dnů, může vám zaměstnavatel dovolenou zkrátit. Za každých dalších 22 zameškaných pracovních dnů vám sníží nárok o 1/12 z roční dovolené. Nemoc z povolání nebo pracovní úraz se do krácení nezapočítávají – v těchto případech se dovolená nekrátí.