Proč má Revolut v Itálii problém s regulátorem

poslední aktualizace: 8.4.2026

7 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Fintech

Italský úřad AGCM udělil firmám ze skupiny Revolut sankci za nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům. Výhrady se týkají investičních služeb, blokace účtů i komunikace o podmínkách pro získání italského IBAN. Případ ukazuje, jak přísně dnes regulátoři posuzují fintechy, které už dávno nevystupují jen jako platební aplikace.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

Italský antimonopolní a spotřebitelský úřad AGCM oznámil 2. dubna 2026 sankci vůči třem společnostem ze skupiny Revolut.
Oficiální komunikace mluví o částce přes 11 milionů eur, zatímco mediální součet dílčích sankcí vychází na 11,5 milionu eur.
Úřad kritizuje tři hlavní oblasti: investiční služby, blokování nebo omezování účtů a komunikaci kolem italského IBAN.
Revolut s rozhodnutím nesouhlasí a avizoval, že se obrátí na italské soudy.
Nejde o náhlou kauzu, protože vyšetřování běží už od července 2025.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co přesně italský úřad oznámil

AGCM, tedy italský antimonopolní a spotřebitelský úřad, 2. dubna 2026 oznámil, že uložil sankce třem firmám ze skupiny Revolut za nekalé obchodní praktiky vůči spotřebitelům. Konkrétně jde o společnosti Revolut Securities Europe UAB, Revolut Group Holdings Ltd a Revolut Bank UAB. Už to samo o sobě je podstatné, protože případ nemíří jen proti jedné entitě s logem Revolut, ale proti více částem širší skupinové struktury.

Oficiální sdělení AGCM pracuje s formulací, že sankce přesahuje 11 milionů eur. V mediálním prostoru se ale často objevuje přesnější částka 11,5 milionu eur. Není to zásadní rozpor, spíš rozdíl mezi zaokrouhlením v titulku úřadu a součtem jednotlivých částí sankce, jak jej rozebrala zahraniční média. Pro čtenáře je důležité vědět, že obě čísla popisují totéž a nejde o spor o samotnou podstatu rozhodnutí.

V českém prostředí může označení AGCM jako antimonopolního úřadu působit trochu zavádějícím dojmem. V této kauze totiž neřeší kartel, tržní dominanci ani hospodářskou soutěž v obvyklém slova smyslu, ale ochranu spotřebitele. Jádrem případu jsou podle úřadu nekalé obchodní praktiky a nedostatečně srozumitelná komunikace vůči klientům, což dobře zapadá i do širší debaty o tom, jak zpřísnit finanční služby na dálku a ochranu klientů.

AGCM upozorňuje, že v této kauze neřeší hospodářskou soutěž, ale podle svého závěru nekalé obchodní praktiky a nedostatečně srozumitelnou komunikaci vůči klientům.

Jasné informace rozhodují

,,Pro klienta finanční služby je klíčové, aby od prvního kontaktu přesně věděl, kolik služba stojí, jaká má omezení a co se stane v problémové situaci. Jakmile je komunikace neúplná nebo nejasná, vzniká prostor pro spor a ztrátu důvěry.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Proč se v článcích objevuje jiná výše pokuty

Část čtenářů může zmást, že jedny titulky mluví o pokutě přes 11 milionů eur a jiné o 11,5 milionu eur. Vysvětlení je poměrně jednoduché. AGCM ve své tiskové zprávě zvolil obecnější formulaci „over 11 million euro“, tedy přes 11 milionů eur. Zahraniční média následně pracovala s detaily, podle nichž se sankce skládá z částek 5 milionů eur, 5 milionů eur a 1,5 milionu eur. Právě tento součet vede k částce 11,5 milionu eur.

Z pohledu faktické přesnosti je proto nejbezpečnější uvádět, že AGCM oficiálně oznámil sankci přes 11 milionů eur, zatímco mediální součet dílčích pokut činí 11,5 milionu eur. Pro podstatu případu je ale důležitější důvod sankce než rozdíl v zaokrouhlení. Úřad totiž nepostihl jednu izolovanou chybu, ale několik různých oblastí, v nichž podle něj komunikace a postupy Revolutu neodpovídaly požadavkům na férové zacházení se spotřebitelem.

Tři oblasti, které AGCM Revolutu vytýká

Rozhodnutí italského úřadu je zajímavé i tím, že se nesoustředí na jediný problém. Naopak ukazuje širší obrázek toho, jak dnes regulátoři pohlížejí na fintech, který kombinuje bankovní služby, investice a lokální platební infrastrukturu. Výhrady AGCM lze rozdělit do tří hlavních okruhů.

Investiční služby a zlomkové akcie – podle úřadu klienti nedostávali dostatečně jasné a úplné informace o nákladech a omezeních.
Omezování a blokování účtů – AGCM kritizuje agresivní praktiky a nedostatek informací při pozastavení nebo omezení účtů.
Komunikace kolem italského IBAN – problémem měla být nejasnost ohledně podmínek a požadavků pro získání domácího italského IBAN.

Právě tahle kombinace je na celé kauze možná nejvýmluvnější. Nejde jen o marketing investic, ale i o každodenní fungování účtu a o lokální bankovní detaily, které jsou pro uživatele v praxi velmi důležité. Pokud regulátor zasáhne současně ve třech tak citlivých oblastech, vysílá tím jasný signál, že na fintechy bude nahlížet stejně přísně jako na tradiční banky.

Investice pod drobnohledem regulátora

Jedna část výhrad se týká investičních služeb, včetně nabídky zlomkových akcií. Podle AGCM nebyly informace o nákladech a omezeních poskytovány spotřebitelům dostatečně jasně a úplně už od prvního kontaktu. Ve finančních službách jde o mimořádně citlivé téma, protože právě investice bývají marketingově prezentovány jako snadno dostupné a jednoduché, zatímco skutečné podmínky a limity mohou být podstatně složitější.

Porovnejte si možnosti investování

Regulátor tím v zásadě připomíná jednoduché pravidlo: nestačí, aby produkt vypadal uživatelsky přívětivě v aplikaci. Spotřebitel musí zároveň rozumět tomu, jaké poplatky mohou vzniknout, jaká omezení se k produktu vážou a za jakých podmínek službu využívá. U investic je transparentnost zásadní, protože klient nedělá jen technický úkon v aplikaci, ale finanční rozhodnutí s reálným rizikem.

Podle AGCM nestačí, aby investiční produkt působil jednoduše v aplikaci, pokud klient zároveň nedostává dostatečně jasné a úplné informace o nákladech a omezeních.

Z hlediska širšího trhu nejde jen o spor o formulace. Fintechy si vybudovaly silnou pozici i tím, že investování zpřístupnily novým skupinám uživatelů. S tím ale roste odpovědnost za to, aby jednoduché uživatelské rozhraní nezakrývalo složitost produktu. Právě na střetu mezi pohodlím a regulatorní přísností je italský případ vidět skoro učebnicově.

Jednoduché ovládání nestačí

,,Fintech může investice zpřístupnit, ale nesmí vytvářet dojem, že složitý produkt je automaticky bezproblémový jen proto, že se ovládá pár kliknutími v mobilu. U investičních služeb je srozumitelná informační povinnost naprostý základ.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Blokace účtů patří pro klienty k nejcitlivějším problémům

Druhá oblast výhrad míří na omezování nebo blokování účtů. Tady se regulatorní spor nejsnáze překlápí do každodenní zkušenosti klientů. Pokud je uživateli omezen přístup k účtu, nejde o abstraktní právní problém, ale o přímý zásah do jeho schopnosti platit, přijímat peníze nebo vůbec spravovat své finance.

AGCM hovoří o agresivních praktikách a nedostatečných informacích ve vztahu k pozastavení či omezení účtů. To je důležité i proto, že finanční instituce samozřejmě mohou v určitých situacích k omezení účtu přistoupit, například z důvodu interních kontrol nebo plnění zákonných povinností. Spor ale vzniká ve chvíli, kdy klient nedostane dostatečně jasné vysvětlení, co se děje, proč k omezení došlo a jaké má možnosti dalšího postupu.

Právě kvalita komunikace při blokaci účtu je jedním z nejsilnějších testů důvěryhodnosti finanční instituce. Dokud služba funguje hladce, vynikne hlavně rychlost a jednoduchost aplikace. Ve chvíli omezení se ale ukáže, zda má firma procesy nastavené tak, aby klient nezůstal v informačním vakuu. Podobně citlivé dopady ukazuje i zkušenost, kdy Revolut zablokoval účet a klient řeší další postup krok za krokem.

Proč je v Itálii důležitý spor o domácí IBAN

Třetí okruh výhrad se týká komunikace kolem italského IBAN. Na první pohled může jít o detail, ve skutečnosti ale naráží na velmi praktickou stránku fungování finančních služeb na jednotlivých trzích. Pro řadu klientů je důležité, zda mají k dispozici domácí IBAN, který odpovídá místním zvyklostem a očekáváním.

V případě italského IBAN nešlo jen o technický detail, ale podle AGCM také o to, zda byly podmínky a požadavky pro získání služby zákazníkům vysvětleny srozumitelně.

AGCM podle oficiální komunikace kritizuje nejasné nebo nedostatečné informace o podmínkách a požadavcích pro získání italského IBAN. To naznačuje, že problém nespočíval jen v samotné technické dostupnosti této služby, ale i v tom, jak byla zákazníkům prezentována. U přeshraničně fungujících fintechů je to citlivý bod, protože jejich model bývá evropsky škálovatelný, zatímco klientská očekávání zůstávají často velmi lokální.

Právě tady je dobře vidět, že moderní finanční aplikace už nejsou posuzovány jen podle toho, zda umějí levně převádět peníze. Dnes se hodnotí i to, jestli dokážou v každé zemi jasně a srozumitelně vysvětlit, jak fungují konkrétní lokální parametry služby. V případě IBAN tedy nejde o technikálii, ale o součást spotřebitelské důvěry a použitelnosti produktu v běžném životě.

Revolut nesouhlasí a míří k soudu

Revolut s rozhodnutím AGCM nesouhlasí. Podle citované reakce firma odmítá závěry úřadu a plánuje se odvolat k italským soudům. Zároveň tvrdí, že její komunikace vůči zákazníkům je jasná a transparentní. Pro vyvážený pohled je to důležité, protože aktuální oznámení představuje rozhodnutí regulátora, nikoli definitivní konec právního sporu.

Z pohledu čtenáře je podstatné vnímat dvě roviny současně. Na jedné straně stojí oficiální závěr úřadu a konkrétní sankce. Na druhé straně možnost dalšího soudního přezkumu, který může spor ještě posunout. Aktuálně tedy víme, že italský regulátor zakročil a sankci oznámil, nikoli to, že by právní příběh celé kauzy byl definitivně uzavřen.

Případ se táhne už od léta 2025

Ačkoli je dubnové oznámení mimořádně čerstvé, samotná kauza nezačala až letos. AGCM už v červenci 2025 informoval o zahájení řízení a inspekčních úkonech vůči několika společnostem skupiny Revolut. Současná pokuta je tedy výsledkem delšího procesu, nikoli rychlé reakce na jednorázovou mediální událost.

To je důležité i pro interpretaci celého případu. Když regulátor vede šetření měsíce a následně oznámí sankci, zpravidla to znamená, že vyhodnotil širší soubor dokumentů, komunikace a obchodních postupů. Ve výsledku tak nejde jen o reputační problém jedné značky, ale o ukázku toho, jak intenzivně jsou dnes digitální finanční služby sledovány.

Důvěra se láme v krizích

,,Klienti často vnímají fintech jako rychlejší a pohodlnější alternativu ke klasické bance. Regulátor ale sleduje především to, zda je služba stejně srozumitelná, předvídatelná a férová v krizových momentech. A právě tam se rozhoduje o důvěře.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Silný signál pro celý evropský fintech trh

Italský zásah má širší význam i mimo samotný Revolut. Ukazuje, že fintech, který kombinuje bankovní účet, investiční funkce a další doplňkové služby, už není vnímán jako technologický experiment na okraji trhu. Naopak se na něj vztahují stejné nároky na transparentnost, srozumitelnost a ochranu spotřebitele jako na zavedené finanční instituce.

Celý případ vysílá širší signál evropskému trhu: fintechy čelí stejným nárokům na transparentnost, srozumitelnost a ochranu spotřebitele jako tradiční banky.

Právě proto je tato kauza zajímavá i pro české čtenáře. Není to jen zahraniční zpráva o vysoké pokutě, ale názorný příklad toho, co dnes úřady považují za citlivá místa v digitálních financích. Vedle ceny a uživatelské jednoduchosti stále více rozhoduje kvalita informací, které klient dostane před uzavřením služby i ve chvíli, kdy se něco pokazí. Fintech může růst rychle, ale regulatorní tolerance vůči nejasné komunikaci se naopak zmenšuje.