Revize základních dat působí problémy

Studie vedená českými vědci zkoumá tzv. DSGE modely, které ekonomové využívají k tvorbě makroekonomických předpovědí a k hodnocení hospodářských politik. Výzkumný tým porovnal, jak se tyto modely chovají při použití dat v reálném čase a dat po revizi, a to jak v USA, tak v eurozóně.

„Zatímco v USA mají předběžná data tendenci přeceňovat výkon ekonomiky, v eurozóně je tomu naopak – tam jsou čísla v prvních vydáních často podhodnocena,“ vysvětluje Jan Čapek z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který výzkum vedl. Právě tato rozdílná dynamika revizí podle něj zásadně ovlivňuje, jak přesně jsou ekonomické modely schopny předpovídat budoucí vývoj.

Čín složitější model, tím hůře

Jedním z klíčových zjištění je, že čím složitější model ekonomové používají, tím více jsou jeho výstupy ovlivněny právě revizemi dat. Během velkých ekonomických otřesů, jako byla finanční krize v roce 2008 nebo pandemie covid-19, byly rozdíly mezi výsledky na základě dat v reálném čase a revidovaných dat ještě výraznější.

Výzkum ukazuje i regionální odlišnosti. V případě USA mají revize zásadní dopad na predikce růstu ekonomiky, zatímco v eurozóně se výrazněji projevují v předpovědích inflace a úrokových sazeb. Studie tak přináší důležité doporučení pro ekonomy a tvůrce politik. Právě pochopení vlivu datových revizí může zlepšit nejen samotné modely, ale i rozhodovací procesy, které se na ně spoléhají.

Česko mělo zatím jen čtyři recese

Ekonomové relativně nedávno museli například přepočítat množství recesí, kterými Česká republika od 90. let minulého století prošla. Důvodem byly právě data, která měnil Eurostat. Z aktualizací nově vyplývá, že Česko prošlo od devadesátých let pouze čtyřmi recesemi, a nikoliv pěti, jak se původně předpokládalo.

K zatím poslední hospodářské recesi došlo ihned po příchodu covidové krize. Původní data naznačovala, že recese začala v prvním čtvrtletí 2020 a skončila ve druhém čtvrtletí 2021. Nová data ukazují, že recese skončila o půl roku dříve, tedy v posledním kvartále prvního covidového roku. Pátá recese, která měla začít s koncem roku 2022, pak nenastala vůbec, což je nakonec dobrá zpráva.

„Nová data ukazují, že se česká ekonomika z hospodářského poklesu za covidu dokázala poměrně rychle dostat. Potvrzuje se tak teze, že ekonomiky se lépe vyrovnávají s recesemi způsobenými externími šoky nezapříčiněnými strukturálními problémy v ekonomice. Recese tak trvala pouze v době tzv. lockdownů ekonomiky,“ uvedl Lukáš Jordán z CERGE-EI.

V podstatě ihned po rozvolnění zaznamenala česká ekonomika opět růst, který nebyl zastaven ani pádivou inflací a ani válkou na Ukrajině. „Můžeme dokonce předpokládat, že kdyby nedošlo k lockdownům, recese by nenastala vůbec, což je opět dobrá zpráva,“ uvedl Jordán.

Podíváme-li se zpět do historie, první recese české ekonomiky začala ve čtvrtém čtvrtletí 1997 a skončila ve druhém čtvrtletí 1999. Projevila se poklesem zaměstnanosti, primárně počtem odpracovaných hodin, a poklesem investic. HDP a spotřeba klesly jen v počátcích recese. Druhá recese přišla v prvním čtvrtletí roku 2009 jako reakce na problémy amerického finančního systému. Během této krize poklesla zaměstnanost a investice. Z počátku pokleslo také HDP a spotřeba. Oba indikátory však ve druhé polovině recese opět rostly. Tato recese dosáhla svého dna v prvním čtvrtletí roku 2010.

Třetí recese nastala v prvním čtvrtletí roku 2012. Během ní poklesly primárně investice, HDP a spotřeba. Zaměstnanost se propadla pouze mírně. Ke konci recese došlo k oživení HDP i spotřeby. Recese dosáhla svého dna ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013. „Všechny tyto recese byly strukturální, a proto trvaly déle než recese covidová,“ dodal Jordán.