Vláda čelí kritice za rozpočet, u pohonných hmot ale podle analytiků nepanikaří
3 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Prvních 100 dní kabinetu Andreje Babiše podle oslovených analytiků ukazuje dva rozdílné obrazy vládnutí. Na jedné straně sílí kritika kvůli rostoucímu schodku státního rozpočtu, nedostatečným výdajům na obranu a debatám o vyšší štědrosti penzijního systému. Na straně druhé si vláda vysloužila uznání za to, že po zdražení paliv v souvislosti s konfliktem v Íránu zatím nesáhla k plošným a nákladným zásahům.
- Analytici považují za hlavní problém vlády růst rozpočtového deficitu v době, kdy ekonomika roste.
- Výhrady směřují také k nedostatečným investicím do obrany a k nejistotě kolem plnění zákonné hranice dvou procent HDP.
- Kritiku vyvolává i debata o vyšší štědrosti penzijního systému navzdory varováním před jeho dlouhodobou neudržitelností.
- Pochvalu vláda získala za reakci na zdražování paliv, protože zatím nepřistoupila k plošnému snížení spotřební daně.
- Pozitivně je hodnoceno i to, že místo snížení daně z příjmu právnických osob kabinet míří na zrychlení odpisů.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Rozpočet v době růstu vyvolává největší obavy
Nejostřejší kritika analytiků míří na rozpočtovou politiku. Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky je problematické, že deficit státního rozpočtu roste v období hospodářské prosperity, tedy v době, kdy by veřejné finance měly být odolnější a vytvářet si rezervu pro horší časy. Právě tenhle rozpor patří podle expertů k nejvýraznějším varovným signálům prvních měsíců fungování vlády.
Podobně situaci hodnotí i hlavní ekonom Portu Jan Berka. Upozornil, že schodek rozpočtu se prohlubuje ve chvíli, kdy ekonomika roste na hranici svého potenciálu. V takovém prostředí podle něj vzniká další tlak na státní finance, protože rostoucí výnosy státních dluhopisů mohou dál zvyšovat dluhové náklady, které už teď dosahují historicky vysokých úrovní. Rozpočtová politika tak podle analytiků nepůsobí jako stabilizační prvek, spíš naopak přidává další rizika.
Rostoucí výnosy státních dluhopisů mohou dál zvyšovat dluhové náklady, které už teď dosahují historicky vysokých úrovní.
„Když stát zvyšuje deficit v době růstu, snižuje si manévrovací prostor pro období, kdy ekonomika začne zpomalovat. Pro domácnosti i firmy je to důležitý signál, protože veřejné finance ovlivňují daně, investice i celkovou důvěru v ekonomiku,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Když stát zvyšuje deficit v době růstu, snižuje si manévrovací prostor pro období, kdy ekonomika začne zpomalovat. Pro domácnosti i firmy je to důležitý signál, protože veřejné finance ovlivňují daně, investice i celkovou důvěru v ekonomiku.”
Otazníky nad obranou i důchody
Vedle rozpočtu analytici upozorňují také na nedostatečné investice do obrany. Jan Berka kritizuje, že vláda při připouštění vyšších deficitů zároveň nedokáže jasně říct, zda splní zákonný limit výdajů na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP. Podle něj tím kabinet vysílá nepříjemný signál o prioritách státu i o schopnosti dostát vlastním závazkům.
Pavel Peterka k tomu přidává výhrady k penzijnímu systému. Za problematické označil, že se vede debata o výrazném zvýšení jeho štědrosti, a to navzdory varováním odborníků před riziky pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. V součtu tak podle analytiků vzniká obraz vlády, která uvažuje o vyšších budoucích výdajích, aniž by současně přesvědčivě řešila, z čeho je bude dlouhodobě financovat.
S tématem souvisí: dlouhodobé spoření na důchod.
,,U rozpočtu vždy rozhoduje nejen výše schodku, ale i to, na co peníze směřují. Pokud se současně zvyšují výdaje a zůstává nejistota kolem strategických oblastí, jako je obrana nebo důchody, trh to vnímá citlivěji.”
Paliva po konfliktu v Íránu bez plošných zásahů
Na druhé straně analytici ocenili přístup vlády ke zdražování paliv v souvislosti s válkou v Íránu. Podle Pavla Peterky kabinet správně nezvolil rychlá plošná opatření, která bývají drahá a zároveň málo účinná. Jako příklad zmínil možné snížení spotřební daně z pohonných hmot, které označil za předčasné. Vláda si podle něj zachovala zdrženlivost a nesáhla k neefektivnímu řešení, jež by plošně pomáhalo i tam, kde to není nutné.
Vláda si podle analytiků zachovala zdrženlivost a nesáhla k neefektivnímu řešení, jež by plošně pomáhalo i tam, kde to není nutné.
Za pozitivní lze podle analytiků považovat i to, že kabinet veřejnost uklidňuje a zároveň popisuje, jak by postupoval v případě výraznějšího růstu cen energií. Nejde tedy jen o samotné rozhodnutí nezasahovat, ale i o způsob komunikace, který v době napětí na trzích hraje důležitou roli. Když ceny paliv reagují na geopolitické události rychle a citlivě, může být právě klidná a srozumitelná reakce vlády důležitější než okamžitý a nákladný zásah.
Místo nižší korporátní daně rychlejší odpisy
Jan Berka zároveň uvítal, že vláda podle všeho ustupuje od svého předvolebního slibu snižovat daň z příjmu právnických osob. Místo toho se soustředí na zrychlení odpisů. Tento krok podle něj dává ekonomicky větší smysl, protože odpisy podporují hlavně firmy, které skutečně investují, zatímco plošné snížení daně by dopadalo na všechny bez rozdílu.
Právě investice přitom Berka označil za jednu z klíčových věcí, které česká ekonomika potřebuje. Oproti plošnému daňovému opatření jde tedy podle něj o cílenější nástroj, který může mít praktičtější dopad. V hodnocení prvních 100 dní vlády tak jde o jeden z mála kroků v ekonomické oblasti, který analytici vyzdvihli bez větších výhrad.
Které kroky analytici hodnotí kladněji
- Vláda zatím nepřistoupila ke snížení spotřební daně z pohonných hmot.
- Veřejnost uklidňuje a komunikuje možné scénáře při růstu cen energií.
- Místo plošného snížení daně z příjmu právnických osob se zaměřuje na zrychlení odpisů.
„Z pohledu ekonomické praxe bývají cílená opatření účinnější než plošné úlevy. Pokud stát podporuje investice přes odpisy a současně odolá tlaku na unáhlené zásahy u paliv, je to racionálnější přístup než rychlá, ale drahá gesta,“ dodává Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Z pohledu ekonomické praxe bývají cílená opatření účinnější než plošné úlevy. Pokud stát podporuje investice přes odpisy a současně odolá tlaku na unáhlené zásahy u paliv, je to racionálnější přístup než rychlá, ale drahá gesta.”
Hodnocení prvních 100 dní vlády tak podle oslovených analytiků nevyznívá jednoznačně. Zatímco v oblasti veřejných financí, obrany a důchodového systému převažují varování, u reakce na zdražení paliv a u posunu směrem ke zrychleným odpisům zaznívá opatrná pochvala. Rozdíl mezi těmito dvěma liniemi ukazuje, že ekonomové nehodnotí jen samotnou výši výdajů, ale také to, zda stát volí plošná řešení, nebo cílenější a hospodárnější nástroje.
Zdroj: ČTK