Vláda odmítla novelu k pravidlům pro investiční zprostředkovatele

Co si z článku odnést

• Vláda Andreje Babiše 30. března vyjádřila nesouhlas se senátním návrhem na zpřesnění dohledu ČNB nad investičními zprostředkovateli.
• Senátoři chtěli, aby investiční zprostředkovatelé nepodléhali stejně přísné regulaci jako obchodníci s cennými papíry.
• Podle navrhovatelů současná výkladová praxe ČNB rozšiřuje dopad unijního nařízení nad rámec přímých zákonných odkazů.
• Novela počítala od roku 2027 s tím, že pravidla pro obchodníky s cennými papíry by se na zprostředkovatele uplatňovala přiměřeně, nikoli obdobně.
• ČNB s kritikou nesouhlasí a uvádí, že postupuje v souladu s evropským nařízením i s letošním potvrzením výkladu ze strany ESMA.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

O co se v návrhu senátorů vedl spor

Jádrem celé debaty je otázka, jak široce má být vykládán dohled České národní banky nad investičními zprostředkovateli. Skupina senátorů z klubů ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ANO předložila novelu, podle níž by tito zprostředkovatelé neměli čelit stejně přísné regulaci jako obchodníci s cennými papíry. Podle předkladatelů měla reagovat na situaci, kdy se v praxi rozšiřuje působnost unijního nařízení i na subjekty, na které podle nich zákon přímo nedopadá.

Senátoři argumentovali tím, že současná výkladová praxe ČNB v některých případech přesahuje rámec výslovných odkazů v zákoně a vytváří právní nejistotu. Podle nich to zároveň znamená i nepřiměřenou regulační zátěž pro investiční zprostředkovatele, protože pravidla určená primárně pro větší finanční instituce dopadají i na kategorii subjektů s odlišným postavením. Návrh tedy neměl dohled ani pravidla rušit, ale přesněji vymezit, co se na zprostředkovatele vztahuje a v jakém rozsahu.

Senátní novela měla podle předkladatelů zpřesnit, kde končí zákonný rámec dohledu a kde už začíná příliš široký výklad regulace.

Předvídatelnost pravidel je zásadní

,,Ve finanční regulaci bývá klíčové, aby pravidla byla nejen přísná, ale hlavně předvídatelná. Jakmile vznikne spor o výklad, zvyšuje to nejistotu pro celý trh.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Jaké změny novela navrhovala

Podle předložené novely se měla od roku 2027 na investiční zprostředkovatele aplikovat pravidla pro obchodníky s cennými papíry přiměřeně, nikoli obdobně jako dosud. Ten rozdíl není jen jazykový. V praxi měl znamenat volnější režim, který by více odpovídal specifickému postavení investičních zprostředkovatelů a nevedl by automaticky k přebírání širšího okruhu povinností.

Součástí návrhu bylo také upřesnění, že evropské předpisy by se na investiční zprostředkovatele vztahovaly pouze v rozsahu výslovných zákonných odkazů. Právě to mělo podle předkladatelů zabránit tomu, aby se evropská regulace výkladem rozšiřovala nad rámec toho, co český zákon výslovně stanoví. Návrh tak mířil hlavně na jasnější vymezení hranic regulace, nikoli na odstranění kontrolních mechanismů jako takových.

Zjistěte víc o investování a podílových fondech

Klíčovou změnou mělo být, že pravidla pro obchodníky s cennými papíry by se na zprostředkovatele nově vztahovala jen přiměřeně.

Senátoři v čele s Lumírem Aschenbrennerem zároveň uvedli, že investiční zprostředkovatelé představují ryze národní kategorii subjektů stojících mimo přímou působnost unijní směrnice MiFID II. Právě z toho vycházela jejich snaha upravit pravidla tak, aby odpovídala pouze minimálním požadavkům unijní směrnice na režim pobídek a na vnitřní systém správy a řízení.

Postoj ČNB a argument evropského výkladu

Česká národní banka s tvrzením senátorů nesouhlasí. Podle vyjádření ředitele odboru komunikace ČNB Jakuba Holase banka postupuje v souladu s dotčeným nařízením Evropské unie. Podstatné podle ČNB je i to, že její výklad letos potvrdil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA. Centrální banka tím odmítá argument, že by šlo o svévolné nebo přehnané rozšiřování pravidel vůči investičním zprostředkovatelům.

Právě tato část sporu ukazuje, že nejde jen o domácí legislativní debatu. Ve hře je také to, jak se mají národní pravidla vykládat ve vazbě na evropské právo a zda lze postavení investičních zprostředkovatelů oddělit od širšího rámce regulace investičních služeb. Zatímco senátoři zdůrazňují jejich specifickou národní povahu, ČNB se opírá o unijní nařízení a o podporu evropského dohledového orgánu.

ČNB odmítá, že by pravidla rozšiřovala svévolně, a opírá se o evropské nařízení i potvrzení svého výkladu ze strany ESMA.

Rozhodne závazný výklad

,,Když se střetne národní snaha o zjednodušení s evropským dohledovým výkladem, bývá výsledkem hlavně dlouhá debata o kompetencích a rozsahu povinností. Pro trh je přitom rozhodující, která interpretace bude nakonec závazná.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Proč je důležité rozlišovat mezi typy finančních subjektů

Navrhovaná novela výslovně zohledňovala zvláštní postavení investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců jako samostatných podnikatelů. V textu se uvádělo, že právě s ohledem na tuto roli novela respektuje jejich status samostatně výdělečně činných obchodních zástupců v souladu s unijními pravidly. Jinými slovy, předkladatelé chtěli, aby regulace více odpovídala povaze těchto subjektů a bez dalšího na ně nerozšiřovala pravidla, která cílí na jiný segment trhu.

Celá diskuse tak není jen technickou právní úpravou. V pozadí stojí otázka, zda má být stejný metr používán na subjekty s rozdílným postavením, velikostí i funkcí. Předkladatelé se klonili k názoru, že ne, a že přesnější zákonné vymezení by pomohlo odstranit nejasnosti i zbytečnou administrativní zátěž. Vláda však jejich návrh nepodpořila a fakticky se tím přiklonila na stranu stávajícího výkladu a dosavadního přístupu dohledu.

Co návrh podle předkladatelů řešil

Vládní nesouhlas ponechává otevřený spor o rozsah dohledu

Nesouhlasné stanovisko vlády neznamená jen odmítnutí jedné dílčí novely. Zároveň potvrzuje, že spor o rozsah regulace investičních zprostředkovatelů zůstává nadále otevřený. Na jedné straně stojí snaha zákonodárců zpřesnit pravidla a omezit právní nejistotu, na druhé obhajoba dosavadního postupu ČNB, která se opírá o evropské právo i o letošní potvrzení svého výkladu ze strany ESMA.

Vládní nesouhlas spor neuzavírá, ale potvrzuje, že hranice mezi národní úpravou a evropským výkladem zůstává otevřená.

Pro investiční zprostředkovatele je tak podstatné, že vláda aktuálně nepodpořila změnu, která by od roku 2027 vedla k volnějšímu a přesněji definovanému režimu. Debata tím ale nekončí. Už samotný návrh ukazuje, že otázka hranic mezi národní úpravou a evropskou regulací zůstává politicky i odborně citlivá. S praktickými dopady ochrany investorů souvisí i varování ČNB před podvodnými investicemi a tlak na jasně vymezená pravidla trhu.

Zdroj: ČTK