Vládní výdaje v ČR mají převážně kladný dopad

Když stát utrácí peníze – například na opravu silnic, výstavbu škol nebo zvýšení platů učitelů – neznamená to jen, že tyto prostředky dostanou konkrétní firmy a lidé. „Peníze se dál ‚točí‘ v ekonomice: zaměstnanci utrácí své mzdy v obchodech, podniky investují do výroby, dodavatelé najímají nové pracovníky. Celkový dopad na ekonomiku tak může být větší než původní výdaj,“ řekl serveru Banky.cz autor studie Jan Čapek ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co nám fiskální multiplikátor říká

Tento efekt se měří fiskálním multiplikátorem, tedy číslem, které říká, o kolik se změní hrubý domácí produkt (HDP), když vláda zvýší své výdaje o jednu korunu. Například pokud utratí navíc 1 miliardu korun a HDP se zvýší o 1,2 miliardy, multiplikátor má hodnotu 1,2. Na druhou stranu ale může dojít i k opačnému efektu, což znamená, že dodatečné výdaje mají menší dopad na ekonomiku, než je jejich nominální hodnota.

Znalost fiskálního multiplikátoru je zásadní, protože bez ní se vládní rozhodování opírá spíše o odhad než o skutečně podložené analýzy. „Pokud je multiplikátor vysoký, znamená to, že každý dodatečný výdaj státu vyvolá výraznější růst ekonomické aktivity. Naopak nízký multiplikátor naznačuje, že vládní výdaje mají omezený dopad, například kvůli úsporám domácností, únikům do dovozů nebo vytěsnění soukromých investic,“ říká Čapek.

Přečtěte si: ČBA zlepšila výhled na českou ekonomiku

Vládní investice se vyplácí

Aktuální studie ukazuje, že výdajové multiplikátory v podmínkách České republiky jsou ve většině případů kladné, přičemž v recesi bývají systematicky vyšší než v expanzi. Naopak v období expanze přinášejí dodatečné vládní výdaje jen omezený růstový efekt a mohou přispívat k inflačním tlakům. „Období expanze by proto mělo být využíváno ke konsolidaci veřejných financí.Výsledky studie zároveň ukazují, že silnější využívání diskrečních opatření – tedy ‚brzdy a plynu’ – může zlepšit makroekonomické výsledky, pokud je správně načasováno,“ uvádí Čapek.

Online srovnání bankovních půjček

Výdaje jsou efektivnější během recese

Fiskální multiplikátor vyjadřuje, o kolik se změní hrubý domácí produkt (HDP), když vláda zvýší své výdaje o jednu korunu. Studie SYRI se zabývala obdobím od roku 1999 do loňska. S vyloučením covidové krize dosahuje průměr jednoletého multiplikátoru hodnoty 0,61 a dvouletého 0,89. Pokud je však zahrnuto i období pandemie, multiplikátory se zvyšují na 0,98 (jednoletý) a 1,26 (dvouletý). To signalizuje výrazně vyšší účinnost vládních výdajů právě během této krize, což podtrhuje význam aktivní hospodářské politiky v obdobích mimořádných otřesů.

Stavově podmíněné odhady ukazují výrazný cyklický rozptyl: v expanzi je roční multiplikátor v základním scénáři 0,31, zatímco v recesi 0,78; dvouletý pak 0,82 vs. 1,73. Výsledky jsou citlivé na (i) granularitu výdajové a daňové skladby, (ii) konstrukci proměnné nevyužitých zdrojů, (iii) identifikační schéma, (iv) volbu cenového deflátoru a do jisté míry také (v) konkrétní ekonometrickou specifikaci. Přes značnou nejistotu se potvrzuje, že vládní výdaje mají v české ekonomice převážně kladný a cyklicky asymetrický dopad, který je výraznější v obdobích hospodářského útlumu a výjimečných krizí.