Zahájení nebo přerušení OSVČ v průběhu roku: zálohy, přehledy, termíny
8 min. čtení
Redaktorka Banky.cz
Když se rozhodnete podnikat, čeká vás, vedle byznysu a daní, taky povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění (SP a ZP). Pravidla jsou jasná, pokud podnikáte celý rok. Ale co když se do podnikání pustíte teprve v létě? Co když na pár měsíců přerušíte živnost, nebo s ní třeba v září skončíte? Právě pro tyto situace platí řada pravidel, která je dobré znát.
Co si z článku odnést
- Zálohy platíte od měsíce zahájení, ne od začátku roku. Za měsíc, v němž jste činnost zahájili, platíte i v případě, že jste třeba až 28. den v měsíci.
- Zdravotní pojištění se platí vždy, sociální pojištění lze za určitých podmínek vynechat úplně.
- Přerušení živnosti nezastaví zálohy automaticky – musíte to nahlásit pojišťovně i ČSSZ, jinak povinné zálohy běží dál.
- Začínající podnikatelé mají nižší zálohy na SP – v roce zahájení a dva roky poté platí sníženou taxu záloha na sociální pojištění.
- I když jste podnikali jen část roku, tak po skončení roku musíte podat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu i ČSSZ (výjimkou je paušální daň).
Co jsou zálohy a proč je vůbec platíte
Sociální i zdravotní pojištění jako OSVČ platíte dvěma způsoby.
,,První je zálohový: během roku odvádíte zálohy – pravidelné měsíční platby, jejichž výše se odvíjí od výsledků předchozího roku nebo od zákonem stanovených minimálních částek. Po skončení roku pak podáte přehled o příjmech a výdajích a pojišťovna (zdravotní pojištění) nebo ČSSZ (sociální pojištění) spočítá, kolik jste měli zaplatit doopravdy. Pokud jste zaplatili víc, vrátí se vám přeplatek. Pokud méně, doplatíte rozdíl.”
Druhou cestou jsou platby pojištění v režimu paušální daně. Tady jen odvádíte státem přesně stanovenou částku za obě pojištění, žádné vyúčtování se pak neřeší. Jednou měsíčně odvádíte jednu částku, složenou z daně z příjmu a z obou pojištění. Následně jste osvobozeni od podávání daňového přiznání a přehledů ZP a SP.
Dále se budeme věnovat především situacím, kdy podnikáte (nebo zahajujete podnikání) jinak než v režimu paušální daně. Zkrátka když se na vás vztahují zálohy na pojištění a v následném roce daňové přiznání a přehledy.
Zdravotko platíte vždycky, sociální pojištění se dá vynechat
,,Důležité je vědět, že u zdravotního pojištění OSVČ zálohy platí vždy – bez výjimky, každý měsíc po celou dobu, kdy má aktivní živnostenské oprávnění a kdy vykonává samostatnou výdělečnou činnost (bez ohledu na to, zda je hlavní nebo vedlejší).”
U sociálního pojištění to funguje podobně, ale s tím rozdílem, že za určitých okolností (zejména u vedlejší činnosti s nízkým ziskem, když jste ještě i zaměstnanec) nemusíte SP platit vůbec nic. Vše záleží na tom, jak vyjdou přehledy za konkrétní kalendářní rok (například že potřebnou část sociálního máte zaplacenou zaměstnavatelem).
Hlavní nebo vedlejší činnost? I to rozhoduje o výši záloh
Jedním z klíčových rozhodnutí, které ovlivňuje výši pojistného, je zařazení do režimu hlavní a vedlejší činnosti OSVČ. O co jde a v čem je ten rozdíl?
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
OSVČ v hlavní činnosti
Hlavní činnost vykonává ten, pro koho je podnikání primárním zdrojem příjmů. To znamená, že nemá souběžné zaměstnání, nestuduje, nepobírá důchod, ani rodičovský příspěvek a nepečuje o osobu závislou na péči. Proč na tom záleží?
Protože u hlavní činnosti platí přísná pravidla minimálního pojistného. Platíte ho vždy, i když jste vydělali málo nebo vůbec nic. Předpokládá se totiž, že veškerý svůj čas můžete věnovat podnikání. Pro hlavní činnost jsou na rok 2026 nastaveny:
- minimální odvody SP na 5 720 Kč měsíčně a
- minimální odvody ZP na 3 306 Kč.
OSVČ ve vedlejší činnosti
Vedlejší činnost pak vykonává ta OSVČ, která vedle podnikání zároveň:
- je zaměstnancem (a odvádí pojistné ze mzdy) nebo
- studuje (do 26 let) nebo
- pobírá starobní nebo invalidní důchod nebo
- pobírá rodičovský příspěvek nebo je na mateřské nebo
- pečuje o závislou osobu.
U vedlejší činnosti se nepoužívá minimum na zdravotní pojištění. Odvody ZP smějí ve vedlejší činnosti klesnout pod minimum, vypočítávají se z reálně dosažených příjmů za předchozí rok.
A sociální pojištění se dokonce nemusí platit vůbec, pokud zisk nepřekročí zákonem stanovený limit. Je-li zisk za předchozí rok nad limitem, musí OSVČ ve vedlejší činnosti v roce 2026 odvádět minimálně 1 574 Kč měsíčně na SP.
Zahájení OSVČ v průběhu roku
Při zahájení OSVČ v průběhu roku nezačínáte platit zálohy od začátku roku, ale vždy až od měsíce, kdy jste živnost zahájili. Konkrétně:
- zálohu na zdravotní pojištění platíte poprvé za měsíc, kdy jste zahájili činnost – a zaplatíte ji nejpozději do 8. dne následujícího měsíce
- zálohu na sociální pojištění (pokud je pro vás povinná – viz OSVČ ve vedlejší činnosti) platíte stejným způsobem.
Podnikání jen část roku tedy nevústí v to, že byste nemuseli platit žádné pojistné. Platíte za každý měsíc, ve kterém jste podnikali – i za ten, ve kterém jste začali třeba 28. den v měsíci. Celý měsíc, ve kterém živnost vznikla, se počítá jako měsíc podnikání.
Na konci roku se v přehledu porovná, co jste zaplatili na zálohách, s tím, co skutečně dlužíte. Přitom se přihlíží k tomu, kolik měsíců jste skutečně podnikali. Minimální vyměřovací základ se totiž počítá za každý měsíc zvlášť, a násobí se jen počtem měsíců, kdy jste byli aktivní.
Srovnejte si účty pro podnikatele online
Začínající podnikatel má nižší zálohy
Stát myslí na to, že nový podnikatel ještě nemá výsledky, kterými pokryje vysoké odvody OSVČ, a ještě se i uživí. Proto pro začínající podnikatele platí úleva: v prvních třech letech podnikání má OSVČ nižší zálohy na sociální pojištění, než musejí odvádět déle podnikající OSVČ v hlavní činnosti.
Začínající OSVČ platí v roce zahájení činnosti a v následujících dvou kalendářích letech:
- snížené zálohy na SP (v roce 2026 je to 3 575 Kč – v porovnání s 5 720 Kč u déle podnikajících OSVČ v hlavní činnosti)
- stejné minimální zálohy na ZP jako ostatní OSVČ (v roce 2026 je to 3 306 Kč).
Přerušení živnosti: kdy přestanete platit zálohy?
Živnost lze přerušit – a to má přímý dopad na pojistné. Ale pozor: zálohy nepřestanete platit automaticky k datu přerušení. Jen v měsících, kdy vůbec nepodnikáte. U zdravotního pojištění se záloh nezbavíte, u sociálního ano.
Zdravotní pojištění při přerušení
Při přerušení živnosti se pojistné na zdravotní pojištění zastaví tehdy, když zdravotní pojišťovně oznámíte, že jste přestali vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Zálohy pak neplatíte za ty měsíce, ve kterých jste celý měsíc nepodnikali.
Důležité upozornění: zdravotní pojišťovna potřebuje vědět, jak budete pojištěni v době přerušení svého podnikání. Pokud nejste zaměstnanci nebo státní pojištěnci, stáváte se takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a musíte platit pojistné ve výši stanovené právě pro OBZP. Pro rok 2026 je to 3 024 Kč měsíčně.
Sociální pojištění při přerušení
U sociálního pojištění přestáváte platit zálohy za měsíce, kdy nepodnikáte. Přerušení živnosti oznámíte na příslušnou správu sociálního zabezpečení (OSSZ/ČSSZ) a zálohy za přerušené měsíce se v ročním přehledu nezapočítávají. U sociálního pojištění není povinnost jej platit jakožto OBZP (na rozdíl od pojištění zdravotního).
Platíte pojistné i za měsíce, kdy jste nic nevydělali?
,,Ano, platíte. Pokud jste živnost nepřerušili, zálohy za OSVČ v hlavní činnosti platíte i nadále. A to i přesto, že nevyděláváte. Aktivní živnost v hlavní činnosti s sebou nese povinnost platit zdravotní i sociální pojištění.Bez ohledu na to, zda jste v daném měsíci měli příjem, či nikoliv.”
Zálohy jsou totiž zálohou na celoroční pojistné, ne „poplatkem za každý vydělený měsíc". Pokud na konci roku vyjde, že jste vydělali méně, než se předpokládalo, dostanete přeplatek zpět. Ale zálohy průběžně platit musíte.
Pokud tedy například přes zimu „nic neděláte", ale živnostenský list máte aktivní, zálohy vám běží dál. Přerušení živnosti je jediný způsob, jak zastavit placení záloh za OSVČ v hlavní činnosti.
Ukončení živnosti v průběhu roku
Pokud živnost v průběhu roku úplně ukončíte, platíte zálohy naposledy za měsíc, kdy jste podnikali. Ale ještě i po ukončení máte povinnosti:
- podat přehled OSVČ na ČSSZ (za rok, ve kterém jste podnikali, i když to byla jen část roku)
- podat přehled OSVČ na zdravotní pojišťovnu (za rok, ve kterém jste podnikali, i když to byla jen část roku)
- podat daňové přiznání (za příjmy z podnikání).
Přehledy a daňové přiznání nebudete podávat, pakliže jste ukončili živnost, kde jste byli v režimu paušální daně. Tady jen ukončíte živnost a ukončení nahlásíte na finanční správu, ČSSZ a na svou zdravotní pojišťovnu.
Jak už jsme uvedli výše, zdravotní pojišťovně zároveň uvedete, z jaké pozice budete odvádět zdravotní pojištění v následujících měsících(jako OBZP, student, zaměstnanec, důchodce nebo nezaměstnaný, jako rodič na MD/RD, rodič pečující o dítě do 7 let věku atd.)
Sezónní podnikání, střídání aktivní a přerušené živnosti
OSVČ jen část roku není nijak výjimečný stav. Řada podnikatelů záměrně střídá aktivní a přerušenou živnost – například zahradníci, turistické ubytovny, provozovatelé skiareálů, sezonní prodejci. Tohle je legální a dnes již vcelku rozšířená praxe. Při sezónním podnikání platí tato pravidla:
- zálohy za hlavní nebo vedlejší činnost se platí jen za měsíce, kdy živnost aktivně běží
- minimální vyměřovací základ se násobí jen počtem aktivních měsíců
- roční přehledy se podávají vždy – i když podnikáte třeba jen tři měsíce v roce
- v měsících mimo podnikání vždycky platíte zdravotní pojištění (pakliže neodcházíte na úřad práce nebo nejste důchodci).
Pozor na jedno úskalí: přerušení a obnovení živnosti je nutné řádně a včas nahlásit jak na živnostenský úřad, tak na zdravotní pojišťovnu i ČSSZ. Pokud to neuděláte, zálohy vám mohou běžet i přes přerušení. Doložíte-li přerušení, lze přeplatky získat zpět, ale s administrativní zátěží.
Co odevzdat a do kdy: přehledy a daňové přiznání
Na konci každého roku, ve kterém jste podnikali (byť jen jeden měsíc), a nebyli jste přitom v režimu paušální daně, musíte splnit tyto administrativní povinnosti:
1. Daňové přiznání
- podává se na finanční úřad
- termín: 1. května (když podáváte sami a elektronicky), 1. července (elektronicky a s daňovým poradcem)
- základ daně z podnikání, který v přiznání uvedete, je vstupní hodnotou pro výpočet pojistného
2. Přehled OSVČ pro zdravotní pojišťovnu
- podává se přímo vaší zdravotní pojišťovně
- termín: do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (nejpozději tedy koncem května, nebo koncem srpna s poradcem)
- z přehledu se zjistí, kolik jste měli zaplatit a kolik jste zaplatili na zálohách – výsledkem je doplatek nebo přeplatek
3. Přehled OSVČ pro ČSSZ
- podává se na příslušnou správu sociálního zabezpečení (OSSZ)
- termín: do jednoho měsíce od podání daňového přiznání – stejně jako u zdravotní pojišťovny
- i zde se vyčíslí doplatek nebo přeplatek.
Doplatek z obou přehledů je splatný do 8 dnů od odevzdání přehledu (přehledy už se odevzdávají pouze online). Nové zálohy (na příští rok) se pak odvozují z výsledků právě odevzdaného přehledu.
Různé situace, různá pravidla: přehled scénářů
Aby bylo jasno, jak se od sebe liší jednotlivé situace, v nichž nepodnikáte během celého roku, zde je stručný přehled:
Zahájení živnosti v průběhu roku (hlavní činnost):
- zálohy začínají od měsíce zahájení
- minimální pojistné se počítá jen za aktivní měsíce
- v roce zahájení a v následujících dvou letech se uplatňují nižší minimální zálohy na sociální pojištění.
Přerušení živnosti (hlavní činnost):
- zálohy se přeruší, ale je nutné to oznámit pojišťovně i OSSZ
- bez tohoto oznámení běží zálohy dál
- při přerušení je nutné řešit, z jakého titulu budete v dalších měsících pojištěni u zdravotní pojišťovny.
Ukončení živnosti v průběhu roku:
- zálohy skončí s živností
- povinnost podat přehledy i daňové přiznání zůstává (pakliže jste nebyli v režimu paušální daně).
Vedlejší činnost s nízkým ziskem:
- sociální pojištění se neplatí, pokud zisk nepřekročí zákonný limit (který se při kratším podnikání poměrně snižuje)
- zdravotní pojištění se platí vždy, ale bez nutnosti dodržet minimální základ platný pro hlavní činnost.
Sezónní střídání aktivní a přerušené živnosti:
- zcela legální, ale vyžaduje důsledné hlášení změn
- zálohy jen za aktivní měsíce, v ostatních měsících se přechází u ZP na jiný režim, SP se nemusí platit vůbec.
Vždycky pamatujte na administrativní povinnosti
Podnikání jen po část roku přináší administrativu, která se od té celoroční liší jen v detailech. Ale právě ty detaily rozhodují, kolik zaplatíte. Když si nejste jisti, jak vaše situace vypadá – zejména pokud kombinujete zaměstnání s podnikáním, střídáte přerušení a obnovení nebo měníte v průběhu roku statut z hlavní na vedlejší činnost – vyplatí se poradit s účetním nebo daňovým poradcem.
Zdroje:
- mpsv.gov.cz.cz: [Sociální pojištění v roce 2026] (17.03.2026)
- vzp.cz: [Platby zdravotního pojištění v roce 2026] (17.03.2026)
- finance.cz: [Podnikání po část roku a platba pojistného] (17.03.2026)
- portal.pohoda.cz: [Povinné odvody SP a ZP podnikatele – FO v příkladech] (17.03.2026)