Zhruba o 10 %. Tak výrazně klesla v září cena
zlata v porovnání se srpnovým maximem. Na paniku je ale brzy. Situace ve
skutečnosti nahrává dalšímu růstu.
Je 6. srpna 2020. Obchodování se zlatem končí
tento den na hodnotě 2 067,15 dolarů za trojskou unci. Teda na ceně, na jaké
ještě nikdy předtím nebylo.
Stačí se ale posunout o několik týdnů dál a situace je úplně jiná. V pátek 25. září klesla cena zlata na 1 859,70 dolarů. A to se přes den dostalo dokonce pod 1 850 dolarů.
Na stejné úrovni bylo naposled v druhé polovině července. V době, kdy teprve začínal prudký růst jeho ceny.
Za 7 týdnů tak klesla hodnota zlata o víc než 200 dolarů. Tedy přibližně o 10 %.
Cena zlata přitom padala 5 dnů za sebou – tak dlouhou sestupnou tendenci předtím zaznamenalo naposledy v březnu.
Největší propad ceny zlata přišel v druhé
polovině září.
A důvod poklesu? Hlavně posilování dolaru. Kvůli němu totiž zlato podražilo pro všechny investory, kteří ho kupují v jiné měně. Logicky tak spadla poptávka po tomto kovu.
Mimochodem stejně reagovalo také stříbro. U něj ale byl pokles ještě vyšší – víc než 20 %.
I přes tento propad ale zůstala většina analytiků v klidu. Pokles totiž vnímali pouze jako drobnou korekci ceny, po které přijde další růst.
Tomu má pomoct i druhá vlna koronavirové pandemie, která se v těchto dnech šíří ve světě. V podobných situacích se totiž zlato dlouhodobě ukazuje jako výborné řešení. Dokáže uchovat hodnotu peněz, a proto v dobách krize zájem o drahé kovy posiluje. A spolu s tím roste jejich cena.
Experti proto čekají, že největší růst teprve přijde. I proto, že cena zlata v posledních letech nijak výrazně nestoupala – na rozdíl od akciových trhů. Zlato (i stříbro) tak má dost prostoru na zdražení.
Podle některých analytiků cena zlata v příštích měsících překoná dokonce 2 300 dolarů. A Bank of America v dubnu předpověděla, že na podzim 2021 stoupne hodnota zlata až na 3 000 dolarů za unci. Tedy téměř na dvojnásobek hodnoty z počátku letošního roku.
Aktuální vývoj dává analytikům jednoznačně za pravdu. Začátek října totiž ukázal, že propad k 1 860 dolarům, byl jen krátkodobý. Zkraje minulého týdne tak investoři se zlatem obchodovali za téměř 1 910 dolarů za unci.
Oproti ceně z 25. září to je růst o téměř 3 %.
Hodnota zlata začala postupně růst už na přelomu září a října. Výrazný skok pak přinesla zpráva, že se americký prezident Donald Trump nakazil koronavirem. A byl kvůli tomu hospitalizovaný v nemocnici.
Tato informace způsobila nejistotu na trzích. A spolu s tím i propad ceny akcií a zdražení zlata.
Informace o onemocnění amerického prezidenta nemocí COVID–19 se na veřejnosti objevila v pátek 2. října. A například na newyorské burze se následující pondělí hodnota zlata vyhoupla z necelých 1 902 dolarů na víc než 1 913 dolarů. A to se přes den na okamžik dostala i nad 1 918 dolarů.
Po informaci o hospitalizaci Donalda Trumpa s
nemocí COVID–19 překonala cena zlata hranici 1 910 dolarů.
Přestože už po víkendu lékaři amerického prezidenta propustili do domácího léčení, podle expertů to vývoj ceny zlata nijak negativně nepoznamená. Čekají totiž, že i nadále bude přetrvávat nejistota. A investoři nebudou chtít riskovat. Alespoň do doby, než se situace vyjasní a uklidní.
Zdražování zlata navíc nahrává i současná světová situace a už zmíněná druhá vlna koronavirové epidemie COVID–19. Podle CNN byly začátkem minulého týdne v Evropě jen 4 státy, u kterých epidemie nepřekročila kritickou hranici:
Naopak Česká republika byla v počtu případů na 100 000 obyvatel v Evropě nejhorší.
Jak už jsme zmínili, podobné krize vedou investory k odklonu od akcií a k nákupu stabilnějších aktiv. Mezi nim hraje prim právě zlato.
Za běžných okolností sice samo o sobě nedokáže hodnotu peněz zvýšit, na rozdíl třeba od investic do akcií, zároveň ale dokáže uchovat hodnotu peněz. A ochránit je i před inflací.
V krizi navíc jeho cena stoupá. Pokud tedy do zlata investujete včas, můžete i výrazně vydělat.
Důkazem jsou například letošní data. Jen od začátku roku zvedlo zlato svou hodnotu o 25 %. A za posledních 5 let stoupla jeho cena dokonce o 67 %.
Za posledních 5 let stoupla cena zlata z
necelých 1 150 dolarů na víc než 1 900 dolarů za unci.
Nejdřív krach druhé největší kryptoměnové burzy na světě FTX. Poté bankrot platformy pro půjčky a úročení kryptoměn BlockFi. A nyní panické výběry peněz z největší kryptoměnové burzy na světě – Binance. Konec roku je na kryptoměnovém trhu opravdu turbulentní. A podle některých odborníků otřesy zdaleka nekončí…
Nadcházející recese a narůstající inflace. Tyto dva důvody stojí za letošním výrazným pádem kryptoměn. Hodnota nejznámější z nich, bitcoinu, se tak dostala nejníže od roku 2020. Klesla dokonce pod 20 000 dolarů. A spolu s bitcoinem padaly i ostatní virtuální měny.
Dražší zemní plyn a ropa. I to jsou důsledky války na Ukrajině. Tyto komodity se tak stávají čím dál častějším cílem investorů. I do budoucna je totiž možné, že ceny obou surovin na trhu ještě výrazně porostou.
Co týden, to další pokles. Taková situace aktuálně panuje na akciových trzích téměř na celém světě. Na vině je ruská invaze na Ukrajinu a probíhající boje. Například oficiální index pražské burzy, index PX, klesl v prvním březnovém týdnu o 5,5 %.
Zní to jednoduše. Začínající firma potřebuje
peníze k tomu, aby mohla začít podnikat. K tomu využije takzvané digitální
tokeny, které nabídne k odkupu investorům, a získá tak potřebné prostředky.
Investoři pak mohou díky případnému růstu firmy na investici vydělat.
KOMENTÁŘE k článku Zlato zažilo prudký propad. Jeho cena v září klesla o 200 dolarů
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.