Česko se v Evropě propadá. V čem jsme dobří a kde máme problémy?

Hrdí na zdravotnictví, nešťastní z nedostupného bydlení

Češi rádi nadávají na své zdravotnictví, ale ostatní evropské země nám ho mohou závidět. Péče je u nás kvalitní, snadno dostupná a navíc levná. To potvrzují i cizinci žijící v Česku.

"Když Češi na zdejší zdravotní systém nadávají, nechápavě kroutím hlavou," sdělil pro server seznamzpravy.cz Angličan žijící v Česku. Jenže ten netuší, že Češi mají srovnání se svou vlastní minulostí, kdy zdravotní peče byla mnohem dostupnější a objednací termíny daleko kratší. Vlastně je smutné, že současný český standard je v Evropě jedním z nejvyšších.

Na druhé straně máme obrovský problém s bydlením. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví jsou české byty a domy jedny z nejméně dostupných v celé Evropě. Česko se v této oblasti umístilo až na 23. místě z 27 zemí EU.

Co je Index prosperity?

Jde o společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech. Měří a porovnává, jak se lidem v různých zemích Evropy žije. Nezkoumá jen ekonomiku, ale i kvalitu života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.

Index vychází z veřejných dat Eurostatu, OECD a dalších zdrojů. Nově také sleduje rozdíly mezi českými kraji, a dokonce i menšími regiony.

Index prosperity se zabývá mimo jiné i platebními metodami. Věděli jste, že hotovost už dávno v Česku k nejčastějším metodám platby nepatří?

Zdraví: dobrá péče, ale neumíme se o sebe starat

Z grafů v dokumentu je vidět, že Česko vyniká v dostupnosti zdravotní péče. Zatímco v západních zemích jako Velká Británie musí lidé čekat na operace i rok, v Česku je péče rychlá a levná.

Problém je ale v tom, jak se o své zdraví staráme sami. S průměrným věkem 61,8 let prožitých ve zdraví zaostáváme za zeměmi jako Itálie, Řecko a Bulharsko, kde se lidé dožívají ve zdraví v průměru 67 let. Překvapivě hůř jsou na tom například ve Španělsku.

Podle člena think tanku Ministr zdraví a hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala je potřeba posunout náš zdravotní systém na úroveň 21. století a zaměřit se na prevenci, digitalizaci a udržitelné financování. „Délka života ve zdraví je pevnou součástí odborných i veřejných debat – to je první nutný krok ke zlepšení situace. Abychom ale skutečně v Česku žili déle a ve zdraví, je zapotřebí posunout systém zdravotní péče na úroveň odpovídající 21. století,“ říká Petr Smejkal.

Peníze: v těžkých časech covidu a inflace jsme šetřili lépe

V oblasti finančního zdraví si Češi vedou dobře. Od roku 2022 jsme se v EU posunuli z 13. na 9. místo. Dokázali jsme lépe zvládnout inflaci než ostatní evropské země a úspory českých domácností zůstaly poměrně stabilní. V ostatních státech totiž zdražování a inflace zasáhly úspory tamních obyvatel razantněji.

"Míra úspor domácností vzrostla oproti svému dlouhodobému průměru v období pandemie koronaviru, a to zejména domácnostem s vyššími příjmy. Zachování vyšší míry úspor i v dalších letech lze do jisté míry vysvětlit úrokovými sazbami, které se oproti ostatním zemím EU držely na vyšších hodnotách," konstatuje Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Dříve jsme na tom s penězi byli hůř: Češi nevychází s penězi, někteří dlužníci nemají ani na jídlo a oblečení.

Bydlení: máme jeden z největších problémů v EU

Bydlení je v Česku velmi drahé. K pořízení vlastního bytu nebo domu potřebujeme v průměru 13 ročních platů, zatímco například v Dánsku stačí jen 7 platů. A to i přesto, že v obou zemích je podobný počet bytů na počet obyvatel.

Přečtěte si, co opravdu stojí za růstem ceny bytů v ČR.

Dodejme ještě, že v Dánsku převažuje nájemní bydlení (důležitý fakt pro níže uváděné informace).

Aby toho nebylo málo, data ukazují, že patříme mezi země s nejvyšším podílem pravidelných měsíčních výdajů na domácnost a bydlení. Nejhůře jsou na tom na Slovensku (z příjmu dají na bydlení 30,3 %), dále ve Finsku (30, 2 %), v Dánsku (29,1 %), v Irsku (26,4 %), ve Francii (26,2 %) a hned za nimi jsme my (26 %).

Online srovnání hypoték

Vysoký je u nás i podíl domácností, které na bydlení více než 40 % ze svého příjmu vydávají. Zde jsme se umístili na osmém místě (z 27). Nejvíc takových domácností má Řecko, Lucembursko a Dánsko.

Navíc patříme mezi šest nejhorších států EU v délce stavebního řízení, což dále zhoršuje situaci s nedostatkem bytů. To i přes fakt, že nový stavební zákon měl pomoci.

Krize s bydlením nejvíce dopadá na dvě skupiny:

• mladé lidi, kteří nemají vlastní bydlení a jejich rodina jim nemůže pomoci
• seniory, kteří žijí sami v nájmu za tržní cenu.

Kde se v Česku staví nejvíce?

Celkově vedou Střední Čechy a Jižní Morava. Praha je až na 26. místě s 9,90 byty na 1000 obyvatel. Naopak nejméně se staví v některých městech Ústeckého, Moravskoslezského a Jihočeského kraje.

• Poděbrady (Středočeský kraj) - 18,76 nových bytů na 1000 obyvatel
• Pohořelice (Jihomoravský kraj) - 18,00
• Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Středočeský kraj) - 17,45
• Lysá nad Labem (Středočeský kraj) - 17,45
• Český Brod (Středočeský kraj) - 16,84

Detailněji jsme se nové výstavbě věnovali v tomto článku.

Digitalizace a internet: dlouhodobě zaostáváme

Podle údajů máme velký problém s pokrytím vysokorychlostním internetem: pouze 53,7 % území má dobrý přístup k rychlému připojení. To je předposlední místo v EU, hůř je na tom už jen jen Řecko.

Zajímavé je, že v mobilním pokrytí jsme na tom velmi dobře - 96 % Čechů má přístup k 5G sítím. Ale pro budoucí technologie to nestačí, potřebujeme optické sítě. Navíc se pokrytí soustředí do měst. Během cest po ČR (typicky vlakem) narazíte na nepříjemně hodně lokalit, v nichž chybí jakékoliv mobilní pokrytí, nota bene 5G síť.

Paradoxně nejlepší optické připojení nemá Praha, ale některé menší regiony v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (Český Těšín, Havířov, Kadaň). Je to díky struktuře bytového fondu a evropským dotacím, které do těchto oblastí mířily. Celkově se v tomto ukazateli v Evropě řadíme na 16. místo (z 27).

Nazepomeňte na koncesionářské poplatky: od května 2025 i za mobil.

Jak si stojíme v Evropě celkově?

V celkovém hodnocení prosperity 27 zemí EU je Česko také na 16. místě. V roce 2022 jsme byli na 13. místě, loni na 15. místě. Postupně tedy klesáme pod evropský průměr.

Nejlépe si vedou severské státy. Na prvním místě je Švédsko, následuje Dánsko a nově na třetím místě Rakousko. Poslední v žebříčku je Řecko, předposlední Bulharsko a třetí od konce Slovensko. Dlouhodobě nám severské země ukazují, že rozumně vedený sociální stát, s rozumnou mírou centralizace, má mnohem vyšší potenciál prosperity než ekonomiky s pravicovějším (liberálnějším) nastavením.

Nezapomínejme však, že i v malé České republice jsou ohromné rozdíly mezi regiony. Výsledky Indexu chápejme jen jako zprůměrování aktuální situace naší ekonomiky a welfare.