ČNB otevírá testovací portfolio digitálních aktiv jako precedens pro region i bankovní sektor

21.11.2025

6 min. čtení

Redakce Banky.cz
Redakce Banky.cz

Banka

Česká národní banka spustila podle veřejně dostupných informací interní pilotní projekt, v jehož rámci sleduje chování testovacího portfolia digitálních aktiv. V koši se objevuje bitcoin, vybrané dolarové stablecoiny a tokenizované depozitum v USD. Smyslem není investovat za účelem zisku, ale ověřit provozní, právní a účetní postupy pro práci s novou třídou aktiv. Pilot může v dalších letech významně ovlivnit přístup bank k tokenizaci, správě likvidity i vypořádání plateb.

Běžný účet bez poplatků je zde!

Co si z článku odnést

Test ČNB má charakter interního pilotu a nesignalizuje strategii investovat devizové rezervy do kryptoměn.
Portfolio kombinuje bitcoin, dolarové stablecoiny a tokenizované depozitum – tři zcela rozdílné instrumenty s různými riziky.
Největší přínos pilotu leží v procesech: custody, účetní zachycení, compliance a řízení rizik, nikoli ve výnosech.
Regulační rámec v EU vymezuje MiCA a související pravidla AML; pro banky se blíží i implementace standardu Basel pro kryptoexpozice.
Tokenizovaná depozita mohou být v bankovnictví průsečíkem mezi tradičními účty a rychlým on-chain vypořádáním.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Proč centrální banka testuje digitální aktiva

Digitální aktiva se z okrajového fenoménu posunula do mainstreamu infrastruktury finančních trhů. Centrální banky po celém světě v posledních letech realizují desítky experimentů s tokenizací, DLT vypořádáním a přeshraničními platbami – od projektů BIS (mCBDC Bridge, Helvetia, Guardian) až po zkoušky tokenizovaných státních dluhopisů. Většina těchto pilotů nestaví na spekulaci, ale na technické připravenosti a regulatorním „know-how“.

ČNB je primárně správcem cenové a finanční stability, nikoli investičním fondem. Smyslem interního koše digitálních aktiv je otestovat procesy, bezpečnostní standardy, účetní klasifikaci a interakci s platnou i přicházející evropskou regulací včetně MiCA a AML pravidel. Pokud budou některé on-chain mechanismy jednou tvořit součást běžného finančního provozu, domácí dohled se na to musí umět dívat nejen „od stolu“, ale i z praktické perspektivy.

Co v pilotu pravděpodobně je a proč na tom záleží

Podle dostupného popisu jsou v testovacím portfoliu tři typy instrumentů. Bitcoin zde reprezentuje vysoce volatilní, neregulovaný tržní token bez emitenta a bez nároku vůči protistraně. Z pohledu centrální banky umožní prověřit cenová rizika, likviditu na různých burzích, technologii custody a účetní revalvace.

Stablecoiny navázané na dolar jsou tokeny s proměnlivým rizikem emitenta – jejich stabilita stojí na rezervách a transparentnosti správce. Test může zmapovat rozdíly mezi modely rezerv, způsobem auditu a chováním v tržních stresech či během tzv. „depegu“. Z hlediska regulace EU se některé kategorie stablecoinů podřizují MiCA, zejména jako asset-referenced nebo e-money tokens, s přísnými požadavky na rezervní aktiva a zveřejňování.

Třetí komponentou je tokenizované depozitum v USD – v praxi jde o on-chain reprezentaci vkladu v regulované bance, pohledávku vůči konkrétní instituci, která je typicky kryta jako standardní depozit. Oproti stablecoinu s firemním emitentem je to blíž tradičnímu bankovnímu vztahu, ale s výhodami rychlého vypořádání a programovatelných převodů. Pro centrální banku je to klíčový most mezi tradičním bankovnictvím a DLT infrastrukturou.

Tip od banky.cz

,,Pilotní mix bitcoinu, stablecoinů a tokenizovaných depozit je z pohledu testování rizik chytrý. Umožní srovnat čistě tržní token bez emitenta s tokeny, kde existuje nárok vůči instituci. Pro dohled je to neocenitelné.”

Jan Budín

Redaktor Banky.cz

Regulace, compliance a účetní zachycení

Evropská regulace MiCA již postupně nabíhá. Pravidla pro stablecoiny vstupují v EU v účinnost dříve než pro ostatní kategorie kryptoaktiv a stanovují kapitálové, rezervní a informační povinnosti pro emitenty i poskytovatele služeb. Na národní úrovni bude ČNB hrát roli dohledu nad částmi trhu, byť sama – jako centrální banka – nepodléhá licencování podle MiCA, pokud s aktivy pracuje v rámci svých zákonných kompetencí.

Vedle MiCA je zásadní AML rámec: screening protiprávních aktivit, „travel rule“ a důsledná identifikace protistran jsou u digitálních aktiv nezbytné, zejména při práci s veřejnými blockchainy. Pilot tak může sloužit k ověření, jak kvalitně fungují poskytovatelé analytických nástrojů a jak nastavit parametry pro vnitřní kontrolní systém.

Účetně státní instituce používají specifické standardy, přesto se řeší obdobné otázky jako v soukromém sektoru: měření reálnou hodnotou, okamžiky uznání, revalvační rozdíly a zveřejňování rizik. U tokenizovaných depozit (jako pohledávky vůči bance) může převážit finanční charakter, zatímco u bitcoinu se u komerčních subjektů běžně řeší nejasnosti s klasifikací mimo tradiční finanční instrumenty. Pro centrální banku je klíčem konzistentní metodika a návaznost na bankovní statistiku i obezřetnostní rámec dohledu.

Nejde o symbolické gesto směrem k ceně krypta. Reálný dopad je institucionální – nastavení procesů, které dokáží obstát i v auditním a regulatorním zrcadle. To je pro bankovní trh signál, že tokenizace se přesouvá z teorie do praxe.

Online srovnání běžných účtů

Provozní architektura a řízení rizik v praxi

Největší výzvy jsou praktické. Custody řešení pro bitcoin a stablecoiny může být interní (MPC, HSM a multirole schvalování) nebo přes regulovaného správce aktiv. Každá varianta má jiný profil rizik a nákladů. U tokenizovaných depozit řešíte spíše integraci do bankovních systémů a řízení kreditního rizika banky‑emitenta.

Následují integrační otázky: on-chain vypořádání versus tradiční RTGS, řízení likvidity přes víkendy a mimo bankovní hodiny, testy výpadků a incident response. Transparentní blockchainy nabízejí nové možnosti monitoringu, ale zároveň vyžadují precizní segregaci a politiky přístupu, aby se minimalizovalo operační riziko a riziko interních chyb.

Volba konzervativních limitů expozic a protistran, včetně „circuit breakerů“ při depegu nebo prudké volatilitě.
Segmentace peněženek a vícestupňová autorizace transakcí s důrazem na nezávislost rolí.
Kontrolní seznam pro AML a sankční screening před i po vypořádání, včetně whitelistingových politik.
Mimořádné oceňování a reporting revalvací při extrémních pohybech trhu.
Pravidelné zátěžové testy likvidity s využitím reálných dat o hloubce trhu a spreadech.

U bitcoinu je zřejmé tržní riziko. U stablecoinů je klíčový výběr emitenta a porozumění struktuře rezerv. Tokenizovaná depozita přinášejí kreditní riziko banky a provozní riziko infrastruktury. Celkově tedy nejde o uniformní třídu aktiv – řízení rizik musí být granulární a nástrojově specifické.

Možné dopady na retailové služby a hypotéky

Co to znamená pro běžné klienty bank? V krátkém horizontu zřejmě nic – jde o interní pilot. V delším pohledu může test urychlit adopci tokenizovaných plateb a vypořádání, které zkrátí převody, sníží operační náklady a otevře prostor pro programovatelná schémata. Banky mohou například efektivněji držet intradenní likviditu a rychleji vypořádávat složité transakce včetně notářských úschov nebo vypořádání realitních obchodů.

Pro hypotéky je zajímavý scénář tokenizovaných depozit a escrow mechanismů: vyplacení úvěru, převod kupní ceny i zajištění zástavy může probíhat téměř v reálném čase s automatizovanými kontrolami podmínek. Pokud by se do ekosystému zapojily katastr, banky a notáři, může být celý proces výrazně transparentnější a s menším prostorem pro chyby.

„Jestli se tokenizovaná depozita prosadí, může to v hypotékách zkrátit timing mezi čerpáním a zapsáním zástavy a snížit náklady na finanční uschování. Klienti to nepocítí jako ‚krypto‘, ale jako rychlejší a méně stresový proces,“ vysvětluje Marek Pavlík, zakladatel a CEO portálu hypotecnikalkulacka.cz.

Je důležité dodat, že pilot centrální banky není investiční doporučení. Pro domácnosti se tím nic nemění na základních zásadách: volatilní aktiva patří pouze do diverzifikované a rizikově přiměřené části majetku, stablecoiny nejsou bankovní vklad a nenesou pojistku, a každá interakce s digitálními aktivy vyžaduje pečlivé ověření protistran a poplatků.

Mezinárodní kontext a bankovní regulace

ČNB pilot zapadá do širšího trendu. Švýcarská SNB testovala vypořádání tokenizovaných cenných papírů v rámci Project Helvetia, řada evropských centrálních bank zkoumá napojení na DLT repo nebo tokenizované dluhopisy a BIS podporuje experimenty s programovatelnými platbami. Smršť inovací však doprovází obezřetnostní brzdy.

Basilejský výbor pro bankovní dohled publikoval rámec pro kapitálové zachycení kryptoexpozic bank, který zavádí přísné limity pro vysoce rizikové kryptoaktiva a metodiku rizikových vah. EU se připravuje na implementaci do pravidel CRR/CRD. Prakticky to znamená, že banky budou muset držet značný kapitál proti určitým expozicím, což tlumí motivaci k hazardu a směřuje použití k jasně definovaným, nízkorizikovým případům – typicky tokenizovaným pohledávkám a vypořádání, ne spekulaci.

Co sledovat dál

Jestliže má pilotní portfolio ČNB sloužit jako benchmark, bude zajímavé sledovat, zda a jak centrální banka po určité době zveřejní metodické výstupy, agregované zkušenosti a doporučení pro sektor. Nejde o konkrétní obchodní tajemství, ale o postupy: jaké kontrolní mechanismy se osvědčily, jak vypadá robustní governance pro custody, jak parametrizovat limity a co sdílet v reportingu.

Pro trh jsou klíčové i regulatorní milníky. Definitivní podoba národní aplikace MiCA, navazující AML balíček a implementace basilejského rámce určí, jak rychle a v jakém rozsahu banky přenesou tokenizaci do praxe. Zároveň dává smysl sledovat, zda se na trhu objeví více bank s vlastním řešením tokenizovaných depozit v různých měnách, a jaké budou standardy interoperability mezi řetězci a tradičními systémy RTGS.

Výsledek testu nakonec může přinést praktické odpovědi na zdánlivě banální otázky: kolik operací lze bezpečně automatizovat, jak nastavit víkendové limity, jak formalizovat „kill‑switch“ při incidentu a jaký reporting skutečně pomáhá managementu řídit riziko v reálném čase. Právě na těchto detailech bude stát budoucí normalizace práce s digitálními aktivy v českém bankovnictví.