ČNB skončila ve ztrátě 73 miliard korun. Hlavní roli sehrál kurz koruny k dolaru
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Česká národní banka za rok 2025 vykázala ztrátu 73 miliard korun, přestože její devizové rezervy přinesly rekordní výnos. Rozhodující vliv měl pohyb kurzu, konkrétně posílení koruny vůči dolaru, které se do korunového účetnictví promítlo negativně. Výsledky zároveň ukazují, že hospodaření centrální banky je potřeba číst v širších souvislostech, nejen optikou samotného zisku či ztráty.
Co si z článku odnést
- ČNB vykázala za rok 2025 ztrátu 72,9 miliardy korun, guvernér Aleš Michl ji zaokrouhleně uvedl jako 73 miliard Kč.
- Hlavní příčinou bylo posílení koruny vůči dolaru, nikoli slabý výnos z investování devizových rezerv.
- Devizové rezervy ke konci roku 2025 činily 3,6 bilionu Kč a jejich roční výnos dosáhl rekordních 253 miliard korun.
- Nejvýnosnější složkou rezerv byly akcie s výnosem 163 miliard korun, významně přispělo i zlato se ziskem 57 miliard korun.
- ČNB od roku 2023 postupně mění strukturu aktiv tak, aby měla dlouhodobě vyšší očekávaný výnos než náklady na pasiva.
- Úroky vyplácené bankám z jejich úložek dosáhly v roce 2025 částky 100 miliard korun, meziročně však klesly díky nižším sazbám.
- Od roku 2023 do 20. března 2026 dosáhla ČNB kumulovaného zisku 228 miliard korun.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Účetní ztráta vznikla navzdory rekordnímu výnosu rezerv
Na první pohled může působit překvapivě, že centrální banka skončila ve ztrátě právě v roce, kdy její devizové rezervy přinesly mimořádně silný výsledek. Jenže u ČNB je nutné rozlišovat mezi investičním výnosem a účetním dopadem kurzových pohybů. Za rok 2025 se devizové rezervy zhodnotily o 10,3 % a jejich výnos v korunovém vyjádření dosáhl rekordních 253 miliard korun, přesto celkové hospodaření skončilo v červených číslech.
Guvernér Aleš Michl vysvětlil, že poslední měsíce výrazně ovlivnil kurz koruny. ČNB má výnosy převážně v eurech a dolarech, účetnictví však vede v korunách. Když koruna posílí, zahraniční aktiva po přepočtu do české měny účetně ztrácejí hodnotu, i když jejich skutečný výnos v cizích měnách může být velmi dobrý. Právě tento efekt byl podle vedení banky hlavním důvodem loňské ztráty.
Když koruna posílí, zahraniční aktiva po přepočtu do české měny účetně ztrácejí hodnotu, i když jejich skutečný výnos v cizích měnách může být velmi dobrý.
„U výsledků centrální banky je vždy důležité sledovat, co je provozní realita a co účetní dopad kurzu. Pro běžného čtenáře je podstatné, že ztráta sama o sobě neznamená selhání instituce, pokud je způsobena přeceněním zahraničních aktiv,“říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,U výsledků centrální banky je vždy důležité sledovat, co je provozní realita a co účetní dopad kurzu. Pro běžného čtenáře je podstatné, že ztráta sama o sobě neznamená selhání instituce, pokud je způsobena přeceněním zahraničních aktiv.”
Michl popsal změnu strategie po převzetí vedení banky
Současné vedení ČNB připomíná, že při jeho nástupu v roce 2022 činila kumulovaná ztráta 487 miliard korun, což bylo podle Aleše Michla nejvíce v historii. Důvod tehdy spočíval v tom, že aktiva banky, především devizové rezervy, měla nízký očekávaný výnos ve srovnání s náklady na pasiva. Nová strategie se proto zaměřila na obě strany bilance.
Podle guvernéra banka výrazně navýšila dlouhodobý očekávaný výnos aktiv. Daří se jí toho dosahovat hlavně vyšším podílem akcií a zlata v rezervách. Současně snížila náklady na pasiva, když zvýšila míru povinných minimálních rezerv bank a přestala je úročit. ČNB tak usiluje o to, aby její aktiva byla dlouhodobě výnosnější než předpokládané náklady na pasiva, což je pro stabilitu jejího hospodaření zásadní.
Vývoj v posledních letech ukazuje, jak proměnlivé výsledky centrální banky mohou být. V roce 2023 byla ČNB v zisku 55,1 miliardy korun, v roce 2024 dosáhla rekordního zisku 151,4 miliardy korun a v roce 2025 přešla do ztráty 72,9 miliardy korun. K 20. březnu 2026 už ale podle Aleše Michla vykazovala zisk 95 miliard korun. Od roku 2023 do 20. března 2026 činil kumulovaný zisk ČNB celkem 228 miliard korun.
Od roku 2023 do 20. března 2026 činil kumulovaný zisk ČNB celkem 228 miliard korun.
Najděte si spořicí účet pro vlastní finanční rezervu
Akcie a zlato táhly výnosy devizových rezerv vzhůru
Na aktivní straně rozvahy ČNB dominují devizové rezervy, které ke konci roku 2025 dosáhly 3,6 bilionu korun. Právě jejich struktura se v posledních letech mění nejvýrazněji. Nejvýnosnější třídou aktiv byly opět akcie, jejichž souhrnný roční výnos dosáhl 163 miliard korun. Bankovní rada už v roce 2023 rozhodla, že podíl akcií se bude postupně zvyšovat až na 30 % objemu devizových rezerv do roku 2029.
Vedle akcií posiluje také role zlata. V roce 2025 růst jeho ceny částečně kompenzoval negativní dopad kurzových rozdílů a zisk z investic do zlata činil 57 miliard korun. Ke konci roku měla ČNB téměř 72 tun zlata. Cílem je do roku 2028 dosáhnout hranice 100 tun, což by představovalo nejvyšší objem v historii České republiky.
„Z pohledu finančního řízení je vidět, že ČNB pracuje s rezervami aktivněji než dřív. Vyšší podíl akcií i zlata má zvyšovat dlouhodobý výnos, zároveň ale veřejnost musí počítat s tím, že účetní výsledky budou kvůli tržním a kurzovým pohybům výrazně kolísat,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Z pohledu finančního řízení je vidět, že ČNB pracuje s rezervami aktivněji než dřív. Vyšší podíl akcií i zlata má zvyšovat dlouhodobý výnos, zároveň ale veřejnost musí počítat s tím, že účetní výsledky budou kvůli tržním a kurzovým pohybům výrazně kolísat.”
Nejvýnosnější třídou aktiv byly opět akcie s ročním výnosem 163 miliard korun, významně přispělo i zlato se ziskem 57 miliard korun.
Náklady na pasiva zůstávají vysoké, ale tlak polevil
Významnou položkou na straně pasiv zůstávají úroky, které ČNB vyplácí bankám z jejich úložek. V roce 2025 tyto náklady dosáhly 100 miliard korun. I když jde stále o velmi vysokou částku, ve srovnání s předchozími lety už je patrný pokles díky nižším úrokovým sazbám. Právě cena pasiv byla v minulosti jedním z hlavních důvodů, proč se hospodaření centrální banky dostávalo pod tlak.
Meziročně vzrostly také provozní a osobní náklady banky, a to o 3,4 %. Součástí zveřejněné zprávy je i přehled výdělků členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl pobíral roční čistou mzdu 6,85 milionu korun. Viceguvernéři Jan Frait a Eva Zamrazilová dostali zhruba 5,6 milionu korun. Členka bankovní rady Karina Kubelková měla 4,64 milionu korun a členové Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler okolo 4,6 milionu korun. Mzdy členů bankovní rady meziročně vzrostly přibližně o 5 %.
Úroky vyplácené bankám z jejich úložek dosáhly v roce 2025 částky 100 miliard korun, meziročně ale klesly díky nižším sazbám.
Hospodářský výsledek není hlavní metrikou práce centrální banky
ČNB dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není jejím hlavním úkolem. Jejím primárním posláním je péče o cenovou a finanční stabilitu. Do její agendy patří měnová politika, vydávání bankovek a mincí, řízení peněžního oběhu, platební styk a zúčtování bank. Zároveň vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz i devizovým trhem.
Samotný účetní výsledek ČNB proto nelze posuzovat stejnou optikou jako hospodaření komerční firmy nebo banky. U centrální banky může být ztráta vedlejším efektem plnění jejích hlavních funkcí, zejména pokud vzniká v důsledku kurzových změn při správě rozsáhlých devizových rezerv. Historická řada výsledků ostatně ukazuje, že zisky a ztráty se v jednotlivých letech výrazně střídají. Zatímco rok 2024 přinesl rekordní zisk 151,4 miliardy korun, rok 2022 skončil ztrátou 411,9 miliardy korun a rok 2017 dokonce ztrátou 249,3 miliardy korun.
Právě v tomto kontextu je potřeba číst i loňský výsledek. Neříká totiž jen to, kolik ČNB „vydělala“ nebo „prodělala“, ale především to, jak silně její účetnictví ovlivňuje kurz koruny, struktura devizových rezerv a náklady spojené s měnovou politikou.
Zdroj: ČTK