Daňové prodlení nově za 11,75 %: kdy platíte úrok

29.7.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Daně

Od 1. července 2026 se v Česku zvýšil úrok z prodlení u pozdě zaplacených daní na 11,75 % ročně. Nejde o novou daň ani o rozhodnutí finančního úřadu „od stolu“, ale o automatický důsledek toho, že Česká národní banka v červnu zvýšila repo sazbu. Pro poplatníky je teď nejdůležitější vědět, od kdy úrok skutečně běží, kdy se ještě nepředepíše a kterých situací se týká nejčastěji.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

Od 1. července 2026 činí úrok z prodlení u daní 11,75 % ročně.
Sazba se počítá jako repo sazba ČNB platná pro první den kalendářního pololetí plus 8 procentních bodů.
Červnové zvýšení repo sazby ČNB na 3,75 % se proto promítlo do vyšší sankce za pozdní zaplacení daně.
Úrok z prodlení u daní nezačíná běžet hned první den po splatnosti, ale až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti.
Pokud úrok za jedno zdaňovací období nepřesáhne 1 000 Kč, správce daně jej nepředepíše.
Nejčastěji se problém týká doplatků daně z příjmů, DPH, záloh nebo doměrků.
Jiná situace nastává u posečkání daně, kdy nejde o prosté prodlení, ale o povolený odklad či splátky.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co se od 1. července 2026 změnilo

Ve druhém pololetí roku 2026 platí pro daňové nedoplatky vyšší úrok z prodlení. Nově jde o sazbu 11,75 % ročně, takže opožděná úhrada daně je od července citelně dražší než v předchozím pololetí. A netýká se to jen velkých firem. Dopadá to i na běžné poplatníky, podnikatele, osoby samostatně výdělečně činné i plátce DPH, pokud daň nezaplatí včas.

V praxi je dobré zdůraznit, že nejde o jednorázovou pokutu. Úrok z prodlení je průběžná sankce, která narůstá podle délky prodlení a výše nedoplatku. Čím vyšší dlužná částka a čím delší zpoždění, tím dražší celý problém bude. A tady je ten podstatný háček: novou sazbu není rozumné brát jen jako právní změnu na papíře, ale jako reálný náklad, který může naskočit překvapivě rychle.

I krátké zpoždění něco stojí

,,U daňových sankcí lidé často podceňují, že i zdánlivě krátké zpoždění může při vyšší částce znamenat zbytečné náklady. U podnikatelů je proto důležité hlídat si nejen termín podání, ale hlavně termín skutečné úhrady.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Proč do výše sankce promlouvá Česká národní banka

Na první pohled může působit zvláštně, že daňový úrok z prodlení souvisí s měnovou politikou ČNB. Mechanismus je ale poměrně přímočarý. Daňový řád navazuje úrok z prodlení na dvoutýdenní repo sazbu České národní banky a k ní automaticky přičítá 8 procentních bodů. Jakmile se tedy změní základní sazba ČNB, promítne se to v novém rozhodném období i do ceny daňového prodlení.

Rozhodující impuls přišel v červnu 2026, kdy bankovní rada ČNB zvýšila dvoutýdenní repo sazbu z 3,50 % na 3,75 % s účinností od 19. června 2026. Protože se u daní vychází z repo sazby platné pro první den kalendářního pololetí, použila se pro druhé pololetí 2026 právě sazba 3,75 %. Po přičtení zákonných 8 procentních bodů tak vyšla výsledná sazba 11,75 % ročně.

U daní se úrok z prodlení odvíjí od repo sazby ČNB platné pro první den pololetí navýšené o 8 procentních bodů.

Tady je dobré dát si pozor na častý omyl. V různých článcích nebo kalkulačkách na internetu se objevují i jiné vzorce pro úrok z prodlení, typicky v občanskoprávních vztazích nebo v jiných právních režimech. U daní ale platí vlastní pravidla. Kdo si je splete, může snadno dojít ke špatnému číslu a podcenit skutečný dopad prodlení.

Jak se úrok z prodlení u daní počítá

Základní princip je jednoduchý. Vezme se repo sazba ČNB platná pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo, a k ní se připočte 8 procentních bodů. Pro druhé pololetí 2026 tedy výpočet vypadá takto: 3,75 % + 8 % = 11,75 % ročně.

Pro poplatníka to znamená jediné: sazba 11,75 % není orientační číslo, ale zákonný roční úrok používaný při výpočtu sankce za opožděnou platbu daně. Samotná výše nákladu se pak odvíjí od konkrétního nedoplatku a počtu dnů prodlení. Neznamená to tedy, že by každý automaticky zaplatil 11,75 % z dlužné částky. Tato sazba se přepočítává podle délky prodlení.

Porovnejte si podnikatelské účty pro lepší kontrolu plateb

Modelově si lze představit podnikatele, kterému po podání přiznání vznikne doplatek daně 100 000 Kč a který jej uhradí se zpožděním. Pokud už se dostane do režimu úroku z prodlení, počítá se sankce z této částky a za konkrétní dny prodlení. Čím delší prodlení, tím vyšší příslušenství daně. U vyšších částek už nejde o zanedbatelnou položku, zvlášť když se zpoždění protáhne na týdny nebo měsíce.

Repo sazba zdražuje i prodlení

,,Vyšší repo sazba se lidem často spojuje hlavně s hypotékami nebo spořicími účty. Méně viditelný, ale prakticky důležitý dopad je právě u daní, kde se změna sazeb rychle překlápí do vyšší ceny prodlení.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Úrok nezačne běžet hned po splatnosti

Jedna z nejdůležitějších praktických informací zní, že úrok z prodlení u daní nevzniká automaticky hned první den po splatnosti. Podle platných pravidel začíná nabíhat až od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně. Tato čtyřdenní lhůta je pro řadu poplatníků zásadní, protože krátké technické zpoždění ještě nemusí znamenat okamžitý sankční dopad.

Krátké technické zpoždění ještě neznamená automaticky okamžitý úrok, ten začíná běžet až od čtvrtého dne po splatnosti.

To ale neznamená, že je bezpečné posouvat platbu na poslední chvíli. Převody mezi bankami, chyba v platebních údajích nebo prosté přehlédnutí termínu mohou způsobit, že se poplatník do prodlení dostane velmi snadno. Zvlášť nepříjemné to bývá u daně z příjmů po podání přiznání, kdy si lidé hlídají samotné podání přiznání, ale zapomenou, že stejně důležité je i včasné zaplacení vypočtené daně.

Stejný problém se může objevit i u DPH, záloh nebo doměrků po kontrole. V těchto situacích už často nejde o drobné částky, takže i relativně krátké prodlení může vést k nepříjemnému navýšení celkového dluhu vůči správci daně.

Kdy se úrok vůbec nepředepíše

Vedle vyšší sazby je potřeba znát i zmírňující pravidlo, které omezuje zbytečnou administrativu u bagatelních částek. Pokud úrok z prodlení za jedno zdaňovací období nepřesáhne v úhrnu 1 000 Kč, správce daně jej nepředepíše a poplatník jej nehradí. Pro drobné nedoplatky nebo krátké zpoždění to může být podstatná úleva.

To ale není důvod k pohodlnosti. Hranice 1 000 Kč neznamená, že každé menší prodlení je bez rizika. U vyšší dlužné částky se k této hranici lze dostat poměrně rychle. Navíc vedle samotného úroku z prodlení zůstává problémem i existence nedoplatku jako takového. Delší neuhrazení může vést k dalším krokům správce daně, případně k vymáhání.

Limit 1 000 Kč chrání před bagatelní sankcí, ne před důsledky dlouhodobě neuhrazeného nedoplatku.

Prakticky je proto rozumné vnímat hranici 1 000 Kč jako ochranu před bagatelní sankcí, nikoli jako prostor pro vědomé odkládání plateb. U daní se vyplácí spíš disciplína než kalkul s tím, že „to možná ještě nevyjde přes limit“.

Kterých situací se vyšší úrok týká nejčastěji

Pro běžného čtenáře není nejdůležitější teorie, ale konkrétní situace, ve kterých může problém vzniknout. V praxi se zvýšený úrok z prodlení nejčastěji objeví u daně z příjmů po podání přiznání, u opožděně zaplacené DPH, u neuhrazených záloh nebo u částek, které správce daně doměří. Typické také je, že poplatník podá vše včas, ale samotnou platbu odešle pozdě nebo ve špatné výši.

U podnikatelů bývá riziková hlavně kombinace více povinností najednou. Když se sejde splatnost daně, odvodů a dalších provozních plateb, může být lákavé posunout daň až za jiné závazky. Jenže právě tady se z krátkodobého „cashflow řešení“ může stát zbytečně drahé prodlení. U fyzických osob se zase opakuje scénář, kdy po podání přiznání zapomenou doplatek skutečně uhradit.

Vyšší sazba proto není jen technická změna v zákulisí daňové správy. Dopadá na velmi běžné chyby, které vznikají z nepozornosti, časového tlaku nebo špatně nastaveného finančního plánování.

Úrok z prodlení není totéž co posečkání daně

Když poplatník ví, že daň nezvládne uhradit včas, neměl by automaticky spoléhat na pasivitu a čekat, co se stane. Daňový řád rozlišuje mezi úrokem z prodlení a situací, kdy správce daně povolí posečkání nebo splátky. V takovém případě nejde o prosté porušení povinnosti, ale o režim, v němž je problém řešen formálně a legální cestou.

Na co si dát pozor při neuhrazené dani

Pozdní úhrada bez řešení znamená sankční úrok z prodlení.
Pasivní čekání může vést k dalším krokům správce daně a zbytečnému prodražení situace.

Rozdíl je zásadní hlavně v tom, že úrok z prodlení je sankce za opožděnou úhradu, zatímco posečkání představuje povolený odklad nebo rozložení platby. Pokud tedy někdo dopředu ví, že termín nezvládne, dává větší smysl řešit situaci aktivně, než jen nechat nedoplatek ležet. Včasná komunikace se správcem daně může být v řadě případů rozumnější než pasivní čekání na to, jak vysoký úrok nakonec naskočí.

Co si zkontrolovat ve svém daňovém účtu

Právě v období po zvýšení sazby dává smysl projít si vlastní daňové povinnosti pečlivěji než obvykle. Největší chybou bývá přesvědčení, že když bylo podání odesláno, je vše vyřízené. Jenže skutečný problém často vzniká až na straně úhrady. Někdo zapomene doplatek odeslat, jiný pošle peníze na nesprávný účet nebo pod špatným variabilním symbolem, další platbu odloží s tím, že ji vyřeší později.

Co si před splatností zkontrolovat

Ověřit, zda nemáte evidovaný nedoplatek na dani z příjmů, DPH nebo zálohách.
Zkontrolovat, zda byly poslední daňové platby odeslány správně a ve správné výši.
Projít si termíny dalších splatností ve druhém pololetí 2026.
U vyšších částek zvážit, zda případné problémy s úhradou neřešit včas se správcem daně.

Tento typ kontroly je zvlášť důležitý pro menší podnikatele a OSVČ, kteří nemají vlastní účetní oddělení a termíny si hlídají sami. U nich často nevzniká problém z neochoty zaplatit, ale spíš z provozního přetížení nebo z opomenutí detailu, který se později prodraží.

Nejčastější omyly kolem daňového úroku z prodlení

Okolo úroku z prodlení u daní se pravidelně opakují stejné mýty. Prvním je představa, že sankce běží automaticky hned od prvního dne po splatnosti. To není správně, protože rozhodující je až čtvrtý den následující po původním dni splatnosti. Druhým omylem je víra, že každé drobné zpoždění automaticky znamená předepsaný úrok. Ani to neplatí, protože při úhrnné částce do 1 000 Kč za jedno zdaňovací období se úrok nepředepíše.

Třetím častým omylem je záměna s jinými typy úroku z prodlení. Daňový režim má vlastní pravidla a není správné přebírat vzorec z občanskoprávních vztahů nebo z jiných oblastí práva. A konečně čtvrtý omyl spočívá v tom, že lidé vnímají problém jen přes samotnou roční sazbu. Ve skutečnosti je podstatné i to, že neuhrazený nedoplatek může spustit další postup správce daně, takže nejde jen o matematiku, ale o celkový vztah k daňové povinnosti.

Nová sazba 11,75 % je hlavně signálem, že pozdní placení daní je ve druhém pololetí 2026 citelně dražší.

Právě proto je užitečné dívat se na novou sazbu 11,75 % ne jako na izolovanou informaci, ale jako na jasný signál, že pozdní placení daní je ve druhém pololetí 2026 o něco dražší. A že se vyplatí mít termíny i platby pod kontrolou.