Kdy musí důchodce danit svůj důchod?

poslední aktualizace: 17.4.2026

7 min. čtení

Lenka Rutteová
Redaktorka Banky.cz

Daně

Důchodci daní veškeré své příjmy – včetně důchodu samotného. Ovšem až od 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného kalendářního roku. Naprostá většina penzistů tuto hranici nepřekračuje, a proto daňové přiznání podat nemusí. Pokud ale důchodce tento limit překročí (vedlejším příjmem nebo vysokým důchodem) může mu daňová povinnost vzniknout. I důchodce přitom smí využít slevu na poplatníka a další odpočty z daní.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

Důchod (starobní, sirotčí, pozůstalostní i invalidní) je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. V roce 2025 jde o 748 800 Kč za rok, v roce 2026 je to 806 400 Kč ročně. Nad tento limit se daní pouze přesahující část.
Součástí důchodu je (zatím) i příplatek za výchovu dítěte (500 Kč), který podléhá stejnému osvobození.
Základní sleva na poplatníka je 30 840 Kč ročně a platí i pro důchodce. Díky ní může vyjít daňová povinnost (třeba z přivýdělku) nulová nebo dokonce záporná (důchodce dostane od státu přeplatek na dani).
Daňové přiznání je povinné, pokud zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč ročně. Do této částky je dobrovolné.
Dobrovolné podání přiznání se vyplatí i těm, kteří povinnost nemají – mohou získat zpět daň automaticky strhávanou tzv. srážkovou daní (typicky z přivýdělku na DPP).

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Daní se důchod, nebo jen přivýdělek? Vysvětlení

Daní se veškeré příjmy, které důchodce má – tedy i důchod samotný. Zákon o daních z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. h) však stanoví, že pravidelně vyplácené důchody jsou od daně osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Pokud důchod tento limit nepřesáhne, nedaní se. Jakmile jej ale přesáhne, zdaní se jen částka nad tento limit – nikoli celý důchod.

V praxi se naprostá většina penzistů pohybuje hluboko pod osvobozenou hranicí. Průměrný starobní důchod v roce 2025 činil přibližně 21 000 Kč měsíčně (cca 252 000 Kč ročně), přičemž osvobozená hranice je pro rok 2025 byla 748 800 Kč. Důchodci tedy fakticky řeší zdanění zejména tehdy, když mají příjmy navíc – brigádu na DPP, pronájem bytu nebo výnosy z investic.

Přehled osvobozených hranic důchodu v letech 2024–2026:

Rok	Minimální mzda k 1. 1.	Osvobozená část důchodu (36násobek)
2024	18 900 Kč	680 400 Kč ročně (cca 56 700 Kč měsíčně)
2025	20 800 Kč	748 800 Kč ročně (cca 62 400 Kč měsíčně)
2026	22 400 Kč	806 400 Kč ročně (cca 67 200 Kč měsíčně)

Právní rámec a obecná pravidla

Osvobození důchodu od daně se odvíjí od minimální mzdy, konkrétně od jejího 36násobku. Pokud důchodci součet všech zdanitelných příjmů přesáhne o více než 50 000 Kč nad osvobozenou hranici, je tento důchodce povinen podat daňové přiznání. Do padesáti tisícového přesahu je daňové přiznání pouze dobrovolné.

Termín je 1. dubna následujícího roku – za rok 2025 tedy do 1. dubna 2026, za rok 2026 do 1. dubna 2027. Při využití daňového poradce se lhůta prodlužuje do 1. července.

Tip od banky.cz

,,Mnoho seniorů si neuvědomuje, že i když jim zůstává daňová povinnost nulová díky základní slevě, stále by měli zvážit dobrovolné podání přiznání – mohou si tak zajistit vrácení srážkové daně z kapitálových výnosů, z přivýdělku či z pronájmu”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

S tématem souvisí: Pracující důchodci si díky odpuštění odvodů ponechali téměř 4 miliardy korun

Které příjmy do základu daně započítat

Do základu daně se započítávají:

Důchod (včetně výchovného) přesahující 36násobek minimální mzdy – tedy část nad 748 800 Kč (2025) resp. 806 400 Kč (2026).
Příjmy ze závislé činnosti – například dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, ale i z klasického pracovního úvazku.
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud překročí roční limit pro paušální daň.
Příjmy z pronájmu – po odečtení výdajového paušálu (30 % z příjmů, maximálně však 600 000 Kč jako uplatněné výdaje).
Kapitálové příjmy – úroky, dividendy, prodej cenných papírů; část je zdaněna srážkovou daní 15 % přímo u zdroje, část může jít do přiznání (viz scénář 3 níže).
Ostatní příjmy – autorské honoráře, jednorázové výhry, jednorázové prodeje apod.

TIP: Pokud jste měli v roce 2025 příjmy z pronájmu nebo ze srážkově zdaněných výnosů, vyplatí se podat dobrovolné daňové přiznání – vrátíte si sraženou daň a získáte oficiální potvrzení o příjmech.

Sleva na poplatníka a další daňové úlevy

Důchodci (invalidní, pozůstalostní, sirotčí i starobní) mohou uplatnit tyto slevy:

Sleva na poplatníka: 30 840 Kč ročně – základní sleva, na niž má nárok každý bez výjimky. Díky ní vychází daňová povinnost u nižších příjmů nulová nebo záporná.
Sleva na invaliditu: u 1. a 2. stupeň invalidity: 2 520 Kč ročně, u 3. stupně invalidity 5 040 Kč ročně, držitelé ZTP/P mají dodatečnou slevu 16 140 Kč ročně.
Sleva na manžela/manželku: 24 840 Kč ročně, pokud roční příjem manžela/manželky nepřesáhne 68 000 Kč. Pozor: od roku 2023 lze tuto slevu uplatnit pouze tehdy, pokud manžel nebo manželka pečuje o dítě do 3 let věku.
Daňové zvýhodnění na dítě – pokud má důchodce v péči nezaopatřené dítě.
Sleva na studenta (invalidní důchod): ZRUŠENA od 1. ledna 2024. Pro zdaňovací období 2025 ani 2026 ji nelze uplatnit. Ale můžete si ji uplatnit zpětně, v přiznání za předchozí roky.

Tip od banky.cz

,,Důchodci často přehlížejí, že mohou kombinovat více slev – a dosáhnout tak na výrazný daňový přeplatek, i když formálně nejsou povinni přiznání podat”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Online srovnání penzijního spoření

Tři modelové scénáře

Podívejme se teď na tři modelové scénáře zdanění důchodu, resp. celkového příjmu důchodce, a to v případě, kdy měl: přivýdělek na DPP, pronajímal byt nebo měl příjem z investic.

Scénář 1: Důchod + dohoda o provedení práce (DPP)

DPP je u důchodců nejčastější formou přivýdělku. Způsob zdanění závisí na tom, zda byl u zaměstnavatele podepsán „růžový papír" – tedy Prohlášení poplatníka k dani.

Případ A: Srážková daň (když prohlášení nebylo podepsáno)

Podmínkou je, že měsíční příjem u daného zaměstnavatele nepřesáhne 11 500 Kč v roce 2025 (resp. 12 000 Kč v roce 2026). Zaměstnavatel srazí 15% srážkovou daň a odvede ji státu.

Přiznání tady pak povinné není (daň už byla odvedena), ale dobrovolné podání daňového přiznání se vyplatí. Díky slevě na poplatníka (30 840 Kč za rok) může důchodce značnou část sražené daně získat zpátky.

Příklad pro rok 2025: Příjem 10 000 Kč/měsíc = 120 000 Kč/rok. Srážková daň 15 % = 18 000 Kč. Základ daně: 120 000 Kč, daň před slevou: 18 000 Kč, po odečtení slevy na poplatníka (30 840 Kč) je daňová povinnost 0 Kč a celých 18 000 Kč lze získat zpět jako přeplatek.

Případ B: Zálohová daň (prohlášení podepsáno)

Prohlášení lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak uplatňuje slevu na poplatníka předem, měsíčně je to 2 570 Kč. Pokud je měsíční daň nižší než sleva, je daň nulová. Stačí pak jen podat roční zúčtování, které za důchodce podává sám zaměstnavatel.

Scénář 2: Důchod + pronájem nemovitosti (výdajový paušál 30 %)

V tomto scénáři důchodce pronajímá nemovitost, například byt nebo garáž, s ročním nájemným přesahujícím 50 000 Kč. A za účelem zdanění uplatňuje 30% výdajový paušál (dle § 9 zákona o daních z příjmů). Díky slevě na poplatníka ušetří část nebo celou daň z příjmů z pronájmu.

Příklad danění nájemného pro rok 2025: Hrubý příjem z pronájmu 200 000 Kč/rok. Po odečtení 30% paušálu (60 000 Kč) činí základ daně 140 000 Kč. Daň 15 % = 21 000 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka (30 840 Kč) je výsledná daňová povinnost 0 Kč – sleva ji plně pokryje. Důchodce daň neplatí, přiznání však podat musí, protože příjmy z pronájmu přesáhly 50 000 Kč ročně.

Důchodce daň neplatí – sleva na poplatníka ji plně pokryje. Přiznání však podat musí, protože příjmy z pronájmu přesáhly 50 000 Kč ročně.

Pozor: Výdajový paušál 30 % lze uplatnit maximálně do výše 600 000 Kč uplatněných výdajů, tedy z příjmů do 2 000 000 Kč. U vyšších příjmů z pronájmu je vhodné uplatnit skutečné výdaje (nebo zachovat vykazovaný výdajový limit 600 000 Kč).

Scénář 3: Důchod + prodej cenných papírů / pravidelné dividendy

České dividendy jsou zdaněny 15% srážkovou daní přímo u zdroje (společnosti). Na účet tedy přichází již čistá částka. Jde o tzv. konečnou srážkovou daň – do daňového přiznání se tyto příjmy neuvádějí, odvedenou daň nelze získat zpátky. Stejně tak je tomu u daně z úroků ze vkladů.

Zahraniční dividendy jsou obvykle zdaněny v zemi původu (např. USA 15 %, Německo 26,375 %). Díky smlouvám o zamezení dvojího zdanění se uvádějí do daňového přiznání, kde se zahraniční daň zohlední jako zápočet. Daň tedy sice odvedete, ale nikoliv dvakrát.

Jak to bude se zdaněním příjmů z prodeje cenných papírů (akcie, ETF), nikoliv z dividend? Souhrn najdete níže v tabulce:

Situace	Daňový režim
Akcie drženy déle než 3 roky	Osvobozeno od daně
Celkový příjem z prodeje do 100 000 Kč ročně	Osvobozeno od daně
Prodej před uplynutím 3 let nad 100 000 Kč	Zisk jde do daňového přiznání, daň 15 %

Výpočet zisku je snadný: příjem z prodeje mínus pořizovací cena cenných papírů a prokázané poplatky. Podklady získáte od brokera, u nějž jste investici pořizovali a drželi.

Stručné shrnutí:

české dividendy → vyřešeno srážkou, do přiznání se neuvádí
prodej akcií po 3 letech nebo s celkovou prodejní cenou do 100 000 Kč za rok → osvobozeno
prodej akcií před 3 lety / zahraniční dividendy → daňové přiznání podle pravidel každé ze situací.

Příklad pro rok 2025: Důchodce obdržel české dividendy ve výši 20 000 Kč – společnost mu automaticky srazila 15% daň (3 000 Kč) a vyplatila čistých 17 000 Kč. Tyto dividendy do daňového přiznání neuvádí, daň je vyřízena srážkou.

Tentýž důchodce prodal ETF, které držel 2 roky, za 180 000 Kč. Pořizovací cena byla 130 000 Kč. Zisk 50 000 Kč nesplňuje ani tříletý časový test, ani limit 100 000 Kč celkového příjmu z prodeje – příjem z prodeje (180 000 Kč) tento limit přesahuje, a proto celý zisk 50 000 Kč vstupuje do daňového přiznání. Daň 15 % ze zisku 50 000 Kč = 7 500 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka (30 840 Kč) – za předpokladu, že důchodce nemá jiné zdanitelné příjmy – je výsledná daňová povinnost 0 Kč.

Dividendy tedy přiznání nijak neovlivní, prodej ETF před uplynutím tří let však důchodce do přiznání uvést musí, a to i kdyby nakonec daň nevyšla žádná.

Roční zúčtování záloh a elektronická přiznání

Důchodci, kteří mají vedle důchodu jen příjmy ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele (například částečný pracovní poměr s podepsaným prohlášením), mohou místo daňového přiznání využít roční zúčtování záloh – provede ho za ně zaměstnavatel, a případný přeplatek vrátí na účet.

Finanční správa nabízí elektronické podání přes Daňový portál s předvyplněnými daty. Po přihlášení s eObčankou stačí doplnit příjmy mimo důchod (pokud ten nepřesahuje 36násobek minimální mzdy). Dále potvrzení o srážkové dani a doklady k uplatněným slevám.

Tip od banky.cz

,,Věděli jste, že důchodci mohou využít bezplatnou daňovou poradnu Finanční správy? Každoročně v březnu a dubnu pořádají finanční úřady dny otevřených dveří, kde pomohou s vyplněním přiznání i zúčtováním záloh. Finanční správa i v roce 2026 organizuje výjezdy do obcí, kde specialisté pomáhají s vyplněním i podáním přiznání”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Co dělat, pokud daň neodvedete včas

Neodevzdání povinně podávaného přiznání v termínu (do 1. dubna) bez řádného důvodu vede k penále 0,05 % z nedoplatku za každý den prodlení (prvních 5 dní prodlení je v tzv. ochranné lhůtě, tam penále nenaskakuje).

Maximálně je povoleno penále 5 % stanovené daně nebo do 300 000 Kč. Za pozdější vedení případného exekučního řízení hrozí další náklady. Pokud jste termín nestihli, vyplatí se přiznání podat co nejdříve a požádat o prominutí penále – finanční úřad seniorům s nízkými příjmy často vyhoví.