Kdy oznámit dědictví nebo dar nad 5 milionů Kč
7 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Řada lidí se domnívá, že když je dědictví nebo dar od daně z příjmů osvobozený, nemusí už nic dalšího řešit. Jenže u jednotlivého osvobozeného příjmu nad 5 milionů korun může vzniknout oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. A její přehlédnutí může vést k velmi citelným sankcím.
Řada lidí žije v přesvědčení, že když je dědictví nebo dar od daně z příjmů osvobozen, už není potřeba nic dalšího řešit. Jenže právě tady vzniká jeden z nejdražších omylů, který může běžného člověka dostat do zbytečného sporu s finančním úřadem. Pokud totiž jednotlivý osvobozený příjem přesáhne 5 milionů korun, může vzniknout oznamovací povinnost. A její ignorování se může pořádně prodražit.
Co si z článku odnést
- Dědictví je u fyzických osob typicky od daně z příjmů osvobozené, tím ale povinnosti automaticky nekončí.
- Pokud jednotlivý osvobozený příjem přesáhne 5 milionů Kč, je podle aktuálního znění zákona zpravidla nutné tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu.
- U darů je potřeba nejdřív ověřit, zda jsou vůbec osvobozené. Ne každý dar spadá do stejného režimu.
- Rozhodující je jednotlivý příjem, nikoli automaticky součet všech osvobozených příjmů za rok.
- Oznámení se podává ve lhůtě pro daňové přiznání za období, ve kterém byl příjem přijat.
- Sankce za nesplnění povinnosti mohou být odstupňované a mohou dosáhnout až 15 % z neoznámeného příjmu.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Osvobození od daně neznamená osvobození od komunikace s úřadem
Právě tady vzniká nejčastější omyl. Člověk zdědí majetek, dostane významný dar nebo jiný bezúplatný příjem a vychází z logiky, že když se z něj neplatí daň, finanční úřad o něm nemusí nic vědět. Jenže zákon rozlišuje dvě různé věci. Jedna otázka zní, zda je příjem zdaněn. Druhá, zcela samostatná, řeší, zda musí být oznámen.
U osvobozených příjmů vyšších než 5 milionů korun může vzniknout oznamovací povinnost i tehdy, kdy z nich neplatíte ani korunu na dani. Tohle pravidlo není žádná novinka ani zapomenuté ustanovení v zákoně. Podle dostupných podkladů dál platí i v letech 2024 až 2026 a Finanční správa jej opakovaně připomíná.
V praxi to dopadá i na lidi, kteří se s daňovým přiznáním běžně vůbec nesetkávají. Typickým příkladem je člověk, který nepodniká, má standardní zaměstnání a jednorázově získá dědictví nebo větší dar. V takové chvíli snadno nabude dojmu, že vše vyřešil notář, banka nebo samotný převod majetku. Jenže právě u jednorázových příjmů se na oznamovací povinnost zapomíná nejčastěji.
,,U podobných případů narážíme na stejný psychologický vzorec. Lidé slyší, že je příjem osvobozený, a automaticky si to přeloží jako hotovou věc bez dalších kroků. Jenže daňové osvobození a oznamovací povinnost jsou dvě odlišné roviny.”
„U podobných případů narážíme na stejný psychologický vzorec. Lidé slyší, že je příjem osvobozený, a automaticky si to přeloží jako hotovou věc bez dalších kroků. Jenže daňové osvobození a oznamovací povinnost jsou dvě odlišné roviny,“ upozorňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
S tématem souvisí: Co dělat v případě úmrtí v rodině
Oznamovací povinnost může vzniknout i tehdy, když z příjmu neplatíte žádnou daň.
Kdy jde o dědictví a kdy o dar
U dědictví je situace relativně přehledná. Bezúplatné příjmy z dědictví patří mezi příjmy, které jsou u fyzických osob typicky od daně z příjmů osvobozené. To ale samo o sobě neznamená, že se o nich finanční úřad nemusí dozvědět. Pokud hodnota jednotlivého osvobozeného příjmu překročí zákonný limit, nastupuje oznamovací povinnost.
U darů už je potřeba větší opatrnost. Ve veřejném prostoru se často zjednodušeně říká, že „dary jsou osvobozené“, ale takto obecně to neplatí. Záleží na konkrétním zákonném režimu bezúplatného příjmu, zejména na vztahu mezi dárcem a obdarovaným nebo na dalších podmínkách, které zákon předpokládá. Teprve když je dar skutečně osvobozený, dává smysl řešit, zda zároveň překračuje hranici 5 milionů korun a musí se oznámit.
A tady je ten háček. Pokud někde narazíte na zkratku, že „dar nad 5 milionů se jen nahlásí a nedaní“, je takové tvrzení neúplné. Správná otázka vždy zní nejdřív takto: je konkrétní dar podle zákona opravdu osvobozený? Teprve potom přichází na řadu oznamovací režim.
Rozhodující hranice je 5 milionů korun u jednotlivého příjmu
Pro vznik oznamovací povinnosti není klíčové, kolik osvobozených příjmů člověk získal dohromady za celý rok. Podstatné je, zda jednotlivý osvobozený příjem přesáhl 5 000 000 Kč. Finanční správa dlouhodobě uvádí, že se tyto příjmy posuzují samostatně.
V praxi to hraje roli hlavně tehdy, když někdo během roku nabude více různých majetkových hodnot. Nelze automaticky říct, že několik menších osvobozených příjmů pod limitem vyvolá povinnost jen proto, že jejich součet přesáhne 5 milionů korun. Zároveň ale není bezpečné spoléhat na zjednodušené úsudky bez ověření konkrétní situace.
Zjistěte si, jak vybrat účet pro správu větších převodů peněz
Představme si dva modelové příklady. V prvním případě člověk zdědí majetek v hodnotě 8 milionů korun. Pokud jde o osvobozený příjem, hranice je překročena a oznamovací povinnost je na stole. Ve druhém případě získá během roku dva různé osvobozené příjmy, každý ve výši 3 miliony korun. Tady podle dostupného oficiálního výkladu nelze mechanicky vycházet z toho, že součet 6 milionů automaticky znamená povinnost oznámení.
,,Právě detail, že se posuzuje jednotlivý příjem, nikoli bez dalšího vše dohromady, bývá pro veřejnost překvapivý. Lidé si často vytvářejí vlastní logiku, ale u daňových pravidel je potřeba držet se přesného výkladu.”
„Právě detail, že se posuzuje jednotlivý příjem, nikoli bez dalšího vše dohromady, bývá pro veřejnost překvapivý. Lidé si často vytvářejí vlastní logiku, ale u daňových pravidel je potřeba držet se přesného výkladu,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Co se finančnímu úřadu oznamuje a kdy je termín
Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem přijat. To je prakticky velmi důležitá informace, protože povinnost může vzniknout i člověku, který jinak žádné daňové přiznání standardně nepodává. Jinými slovy: skutečnost, že nejste podnikatel a běžně s finančním úřadem nic neřešíte, vás sama o sobě nechrání.
Finanční správa zveřejňuje nepovinný formulář „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“. Povinnost lze splnit i bez něj, ale v praxi jde o rozumnou pomůcku, protože vede poplatníka k tomu, aby uvedl podstatné údaje správně a v dostatečném rozsahu. Obvykle jde zejména o identifikaci příjmu, jeho výši, okolnosti nabytí a další informace, které správci daně umožní posoudit, zda byla oznamovací povinnost splněna.
Rozhodující není součet všech osvobozených příjmů za rok, ale to, zda jeden konkrétní příjem překročil 5 milionů korun.
Častou chybou je i spoléhání na to, že úřad má informace z jiných zdrojů. U dědictví se zmiňuje notář, u nemovitostí katastr, u peněz převody přes banku. Jenže není bezpečné vycházet z předpokladu, že když stát nějakou informaci teoreticky může dohledat, odpadá vaše vlastní povinnost ji oznámit. Výjimky sice existují, ale jejich výklad je potřeba brát opatrně a nelze je zobecňovat.
Proč lidé nejčastěji chybují
Typický problém není v neochotě povinnost splnit, ale v tom, že ji člověk vůbec nezaregistruje. U jednorázového dědictví nebo většího daru se lidé soustředí na převod majetku, dědické řízení, zápis do evidence nebo rodinné dohody. Daňová administrativa bývá až na okraji zájmu, zvlášť když se všude opakuje, že příjem je „bez daně“.
Další chybou je spoléhání na úřední řetězec. Dědic si myslí, že vše vyřešil notář. Obdarovaný má pocit, že převod peněz je sám o sobě dostatečně průkazný. Někdo další se domnívá, že když je nemovitost zapsaná v katastru, finanční úřad už všechno ví. Tak jednoduché to ale být nemusí.
Největší riziko nespočívá ve složitosti formuláře, ale v tom, že povinnost zůstane úplně mimo pozornost člověka, který se s ní setká poprvé v životě. A právě proto Finanční správa v posledních letech opakovaně připomíná, že pravidlo dopadá i na běžné fyzické osoby bez podnikání.
Spoléhat na to, že si úřad informace dohledá sám, je u vyšších osvobozených příjmů rizikové.
Jak vysoká může být pokuta za neoznámený příjem
Na první pohled může oznámení působit jako formalita. Jenže sankce ukazují, že zákon to jako drobnost rozhodně nebere. Podle odborných výkladů k sankčnímu režimu mohou být pokuty odstupňované a v praxi se uvádějí varianty 0,1 %, 10 % a 15 % z neoznámeného příjmu podle okolností případu a podle toho, zda poplatník povinnost splní dodatečně sám, až po výzvě, nebo vůbec.
To je chvíle, kdy se administrativní přehlédnutí mění v mimořádně drahou chybu. U neoznámeného osvobozeného příjmu ve výši 8 milionů korun by i nižší procentní sankce znamenala citelný zásah. U částek v řádu desítek milionů už mohou jít pokuty do statisíců nebo milionů korun.
Pokuta se přitom neváže k tomu, že by vznikla nezaplacená daň, ale k tomu, že nebyla splněna oznamovací povinnost. To je další důležitý rozdíl, který bývá často zaměňován. Člověk si řekne, že když nic nedluží na dani, nemůže dostat vysoký postih. Jenže zákon míří právě na neoznámený osvobozený příjem.
,,Z pohledu domácnosti je nepříjemné hlavně to, že sankce nevychází z nějaké drobné pevné částky, ale z hodnoty samotného příjmu. U vyššího dědictví nebo daru tak i opomenutí formální povinnosti může bolet podobně jako špatné investiční rozhodnutí.”
„Z pohledu domácnosti je nepříjemné hlavně to, že sankce nevychází z nějaké drobné pevné částky, ale z hodnoty samotného příjmu. U vyššího dědictví nebo daru tak i opomenutí formální povinnosti může bolet podobně jako špatné investiční rozhodnutí,“ doplňuje Petr Jermář.
Výjimky existují, ale není rozumné na ně spoléhat bez ověření
Oficiální informace Finanční správy potvrzují, že zákon zná i výjimky z oznamovací povinnosti. Obecně jde o situace, kdy si správce daně může potřebné údaje zjistit z veřejných evidencí nebo rejstříků. Právě tady ale vzniká nebezpečí zkratkovité interpretace.
Ve veřejné debatě se často objevuje představa, že jakmile se věc týká nemovitosti nebo dědického řízení, oznámení automaticky odpadá. Tak široký závěr ale z dostupných podkladů bezpečně neplyne. Výjimky je lepší vnímat jako úzce vymezené situace, nikoli jako obecné pravidlo „úřad si to zjistí sám“.
Pokud si člověk není jistý, zda jeho případ pod výjimku spadá, je rozumnější postup konzultovat než spoléhat na odhad. Právě u vyšších částek totiž chyba nebývá levná a případné pozdější vysvětlování už nebývá zrovna komfortní.
Praktický checklist pro dědice a obdarované
- Nejprve si ověřte, zda jde skutečně o osvobozený příjem podle zákona.
- Zkontrolujte, zda hodnota jednotlivého příjmu přesáhla 5 milionů Kč.
- Ujasněte si, do kterého zdaňovacího období příjem spadá.
- Pohlídejte si lhůtu navázanou na termín pro daňové přiznání.
- Využijte nepovinný formulář Finanční správy, protože snižuje riziko chybného podání.
- Uchovejte si podklady k nabytí příjmu, jeho ocenění i důvodu osvobození.
- Pokud si nejste jistí výjimkou nebo režimem daru, ověřte si postup u daňového poradce nebo přímo na finančním úřadě.
Největší chyba často nevzniká ze zlé vůle, ale z mylného dojmu, že při osvobozeném příjmu už není třeba nic oznamovat.
Největší past není v zákoně, ale v mylném pocitu, že je všechno vyřízené
Téma oznamování osvobozených příjmů je ukázkou toho, jak nebezpečné může být zjednodušené čtení daňových pravidel. U dědictví bývá pocit bezpečí ještě silnější, protože jde o životní situaci, která je sama o sobě administrativně i emočně náročná. O to snazší je přehlédnout, že vedle notáře a dědického řízení může existovat ještě samostatná povinnost vůči finančnímu úřadu.
U darů je navíc nutné přidat ještě jeden krok, a to ověřit, zda konkrétní bezúplatný příjem vůbec spadá do osvobozeného režimu. Právě kombinace těchto dvou vrstev dělá z tématu oblast, ve které je snadné udělat chybu i bez jakéhokoli úmyslu.
,,Pro čtenáře je nejdůležitější uvědomit si, že u větších převodů majetku nestačí vycházet z rodinné dohody nebo z toho, co zařídí jiné instituce. Jakmile je ve hře vyšší hodnota, je potřeba zkontrolovat i daňovou administrativu kolem celé transakce.”
„Pro čtenáře je nejdůležitější uvědomit si, že u větších převodů majetku nestačí vycházet z rodinné dohody nebo z toho, co zařídí jiné instituce. Jakmile je ve hře vyšší hodnota, je potřeba zkontrolovat i daňovou administrativu kolem celé transakce,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Zdroje
- financnisprava.gov.cz: Oznámení o osvobozených příjmech (26.03.2026)
- zakonyprolidi.cz: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (26.03.2026)
- financnisprava.gov.cz: Příjem fyzické osoby vyšší než 5 mil. Kč osvobozený od daně je nutné oznámit (26.03.2026)
- epravo.cz: Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinnosti: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví (26.03.2026)
- financnisprava.gov.cz: Blíží se termín pro podání oznámení o osvobozených příjmech (26.03.2026)