Podnikání při práci? 12 výhod vedlejší činnosti, které stojí za zvážení

Co si z článku odnést

• Vedlejší činnost spojuje jistotu se svobodou – podnikání při zaměstnání znamená pravidelnou výplatu a ochranu zákoníku práce. Máte ale i možnost svobodného přivýdělku. Stát navíc na vedlejší činnost klade výrazně mírnější nároky než na podnikání na plný úvazek.
• Souhlas zaměstnavatele většinou nepotřebujete – výjimkou je práce ve státním sektoru a bezpečnostních složkách, nebo když chcete podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel (pak je nutný písemný souhlas).
• Povinnosti u vedlejší činnosti OSVČ jsou jednodušší než u hlavní činnosti – čeká vás evidence příjmů, jednou ročně daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Toť vše.
• Na odvodech ušetříte nejvíc – v prvním roce neplatíte žádné zálohy na pojištění, sociální pojištění nemusíte platit vůbec (když zisk nepřekročí rozhodnou částku) a zdravotní pojištění odvádíte až další rok, jednorázově a jen ze skutečného zisku.
• Vedlejší činnost je ideální „zkušebna" i lepší příprava důchodu – bez ztráty jistoty výplaty si ověříte, jestli by vás podnikání uživilo naplno. Zároveň jste díky zaměstnání chráněni při nemoci a budujete si lepší základ pro důchod než OSVČ na hlavní činnost.

Hlavní a vedlejší činnost: v čem je vlastně rozdíl

Tip od banky.cz

,,Zkratka OSVČ znamená „osoba samostatně výdělečně činná“ – tedy člověk, který podniká sám na sebe, nejčastěji na živnostenský list. Stát přitom rozlišuje dva režimy podnikání a každý z nich má jiná pravidla pro odvody.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Hlavní činnost

O hlavní činnost jde tehdy, když je podnikání vaším hlavním zdrojem příjmů. Takový živnostník musí platit alespoň minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění už od prvního měsíce, a to i v měsících, kdy nic nevydělá nebo je dokonce ve ztrátě.

Vedlejší činnost

Naproti tomu vedlejší činnost OSVČ stát chápe jako přivýdělek – něco, co děláte vedle jiné životní role, která vám už zajišťuje příjem nebo alespoň hradí pojištění. A právě sem patří podnikání při zaměstnání.

Abyste mohli podnikat ve vedlejším režimu, stačí splnit jednu z těchto podmínek:

• máte zaměstnání a podnikání (zaměstnavatel za vás odvádí pojistné)
• jste student do 26 let
• pobíráte starobní nebo invalidní důchod
• pobíráte mateřskou, jste na rodičovské nebo osobně pečujete o dítě do 4 let věku
• pečujete o blízkou osobu závislou na péči.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Potřebuju k podnikání souhlas zaměstnavatele?

Možná vás napadá: musím mít souhlas zaměstnavatele k podnikání? Ve většině případů ne. Zaměstnavateli do toho, že si vedle práce založíte živnost, obecně nic není a nemusíte mu to ani hlásit. Zákaz nebo značné omezení v zakládání živnosti mají lidé pracující ve státním sektoru a bezpečnostních složkách.

Pro ostatní zaměstnance je tu ještě jedna důležitá výjimka: kdybyste chtěli podnikat ve stejném oboru, jakým se zabývá váš zaměstnavatel (tedy mu fakticky konkurovat), zákoník práce v takovém případě vyžaduje předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Ale jakmile plánujete podnikat v jiné oblasti než vaše firma, máte volné ruce.

Jaké povinnosti čekají na živnostníka ve vedlejší činnosti

I když je vedlejší živnost celkově jednodušší než ta hlavní, pár povinností s sebou přece jen přinese. Čeká vás:

• vedení evidence příjmů, případně i výdajů a vystavování faktur,
• podání daňového přiznání jednou ročně – zaměstnanec, který si přivydělá podnikáním více než 20 000 Kč ročně, si přiznání musí vyplnit a podat sám (a přiloží k němu potvrzení o příjmech od zaměstnavatele), platba daně z příjmu
• odevzdání takzvaných přehledů o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), obvykle do 30 dnů po podání daňového přiznání, platba zdravotního pojištění (vždycky) a sociální pojištění (jen někdy).

Pojďme si vyjasnit i to, jaké odvody platí OSVČ při zaměstnání. Jsou v zásadě tři:

• daň z příjmu – ve vedlejší činnosti se platí ze zisku z podnikání (v režimu paušální daně být nemůžete)
• sociální pojištění – se platí jen v případě, že výdělkem na vedlejší činnosti překročíte určitý limit – o tom víc níže
• zdravotní pojištění – odvádí se vždycky, ale pohodlně jednou za rok.

Jak začít podnikat při zaměstnání

Nic složitého v tom nehledejte. Na živnostenském úřadě (nebo online) vyplníte takzvaný Jednotný registrační formulář a získáte IČO. U specifických oborů budete potřebovat doklad o vzdělání/školení. Tímto jediným formulářem se dá zároveň oznámit zahájení činnosti zdravotní pojišťovně i ČSSZ. A hned u toho úřadům také sdělíte, že u vás jde o vedlejší činnost, a doložíte důvod vedlejší činnosti (třeba potvrzením o zaměstnání).

Od okamžiku, kdy máte IČO, můžete vystavovat faktury a vydělávat. A jak podnikat při zaměstnání? Jakmile získáte IČO, zbytek administrativy je už jen běžná evidence a roční vyúčtování.

Připravili jsme pro vás: Zahájení nebo přerušení OSVČ v průběhu roku: zálohy, přehledy, termíny.

Najděte si nejvýhodnější účet pro vaše podnikání

Výhody podnikání při zaměstnání: 12 důvodů, proč to zkusit

A teď k tomu hlavnímu. Ptáte se, jaké jsou výhody podnikání při zaměstnání? Sepsali jsme dvanáct nejvýznamnějších. Většina výhod podnikání na vedlejší činnost se točí kolem nižších nákladů, jistých peněz, a proto i klidnějšího spánku.

Tohle dohromady tvoří pádný argument, proč nezačínat rovnou naplno, ale opatrně vedle práce. Nebo proč se z hlavní činnosti přesunout do vedlejší, když tomu nahrává vaše situace.

Porovnali jsme pro vás i OSVČ versus hlavní pracovní poměr na plný úvazek.

1. Jistý příjem ze zaměstnání drží podnikání nad vodou

Tip od banky.cz

,,Výplata, která vám každý měsíc spolehlivě přistane na účtu, funguje jako záchranná síť. Když se v podnikání zrovna nedaří, klient zaplatí pozdě nebo když zakázka nakonec nevyjde, nemá to na vaši domácnost zničující dopad. Díky tomu si můžete dovolit počkat na lepší zakázku nebo v jednání tolik netlačit na pilu (což často /paradoxně/ vede k lepším výsledkům).”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

2. Povinná pojištění (ZP a SP) máte vyřešena díky zaměstnání

U zdravotní pojišťovny i u České správy sociálního pojištění je za vás postaráno ze strany zaměstnavatele a jeho odvodů. Vaše podnikání tak nemusí nést náklady na pojištění, které jsou v hlavní činnosti na straně OSVČ, ale v zaměstnání se přesouvají na stranu zaměstnavatele.

3. V prvním roce neplatíte žádné zálohy na ZP a SP

Zatímco živnostník na hlavní činnost posílá státu zálohy na pojištění hned od prvního měsíce, u vedlejší činnosti v prvním roce neodvádíte zálohy ani na sociální a ani zdravotní pojištění. Pojistné doplatíte až jednorázově po podání přehledů. Začátky podnikání ve vedlejší činnosti to neškrtí finančně tolik jako u činnosti hlavní.

4. Sociální pojištění nemusíte platit vůbec

Tohle je možná největší tahák. Pokud váš roční zisk z vedlejší činnosti (tedy příjmy minus výdaje) nepřekročí takzvanou rozhodnou částku, na sociálním pojištění z podnikání nezaplatíte ani korunu. Pro rok 2026 je tímto limitem zisk 117 521 Kč a většinou se každoročně zvyšuje. Pozor jen na to, že když podnikáte pouze část roku, limit se poměrně k tomu snižuje.

5. Neplatí pro vás minimální vyměřovací základ pojistného na ZP a SP

I když rozhodnou částku překročíte, pojistné se počítá jen ze skutečně dosaženého zisku (nikoliv ze státem nastaveného minimálního základu). Minimální vyměřovací základ, který je povinný u hlavní činnosti, je totiž nastaven poměrně vysoko. Při skromnějším výdělku pro vás OSVČ ve vedlejší činnosti bude znamenat výrazně nižší odvody, než by se stejným ziskem platil podnikatel na plný úvazek.

6. Zdravotní pojištění platíte jednorázově, bez měsíčních záloh

Zdravotní pojištění sice z podnikání odvedete vždy, i kdybyste se dostali jen na pár tisíc korun zisku. Ale neřešíte kvůli němu žádné měsíční zálohy. ZP se spočítá ze skutečného zisku a zaplatíte jej najednou až při odevzdání přehledu. Celý rok tak máte od těchto odvodů klid.

7. Nemoc vás finančně nepoloží

Živnostník na hlavní činnost, přestože si platí dobrovolné nemocenské pojištění, nedostane v prvních dvou týdnech nemoci ani korunu. A bez dobrovolného nemocenského nedostane vůbec nic ani během delšího trvání neschopenky.

Při podnikání ve vedlejší činnosti jste ovšem nemocensky pojištěni přímo ze zaměstnání, takže prvních čtrnáct dní vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy a od 15. dne dostáváte nemocenskou od státu. Zdravotní výpadek tak vaši rodinu nezasáhne tak tvrdě.

OSVČ na hlavní činnosti se proto neobejdou bez správně nastaveného životního pojištění, které (alespoň v začátku podnikání) pokryje právě i pracovní neschopnost.

8. Na důchod si přilepšíte výhodněji než OSVČ na hlavní činnost

Státní důchody se počítají tak, že i zaměstnanec s nižší mzdou na tom bývá lépe než většina živnostníků na hlavní činnost. Rozdíl je ve vyměřovacím základu. To je „příjem“, který se započítává do výpočtu důchodu – a u zaměstnanců a OSVČ se počítá z jiných čísel. Zatímco u zaměstnance je to 100 % jeho mzdy, u OSVČ (s 60% výdajovým paušálem) pak jen 22 % jeho příjmů.

Tudíž jakmile odvádíte sociální pojištění ze zaměstnání, budujete si lepší základ pro budoucí starobní (i případný invalidní) důchod. A podnikáním k němu pak ještě přidáváte.

9. Ochrana zákoníku práce vám zůstává

Jakožto zaměstnanec máte nárok na placenou dovolenou, příplatky za přesčasy, na výpovědní lhůtu, na odstupné a na další jistoty, které živnostníkům žádný zákon nikdy garantovat nebude. Nehledě na to, že povinností zaměstnavatele je obstarat svému zaměstnanci práci, kdežto živnostník si své zakázky musí „shánět“ sám.

Tím, že podnikáte vedle práce, nikoliv na hlavní činnost, o žádnou z těchto výhod zaměstnance nepřicházíte.

10. Výdaje můžete uplatnit paušálem

I u vedlejší činnosti si můžete místo složitého dokládání skutečných nákladů zvolit takzvaný výdajový paušál, kdy se za výdaje automaticky uzná určité procento z příjmů (jeho výše závisí na oboru podnikání). Daňové přiznání se tím hodně zjednoduší – a většina drobných podnikatelů toho s chutí využívá.

Připomeňme, že výdajové paušály jsou dnes nastaveny na 30, 40, 60 a 80 % z příjmů.

11. Do podnikání můžete zapojit manžela nebo manželku

Zákon umožňuje převést část příjmů a výdajů na takzvanou spolupracující osobu, typicky partnera. Pokud je i pro něj spolupráce vedlejší činností, sečtený rodinný limit pro neplacení sociálního pojištění se vám zdvojnásobí. To přináší zajímavou daňovou úsporu pro celou domácnost.

12. Podnikání si nezávazně vyzkoušíte a můžete růst postupně

Vedlejší živnost je ideální „zkušebna“. Bez toho, abyste obětovali jistotu výplaty, si ověříte, jestli o vaše služby nebo zboží bude zájem a jestli by vás podnikání uživilo naplno. Spousta dnes úspěšných podnikatelů začínala přesně takto a na hlavní činnost přešla, až se jejich byznys pořádně rozjel.

Zdroje:

• pruvodcepodnikanim.cz: [Jste rozený podnikatel, nebo spíše zaměstnanec? Výhody a nevýhody podnikání a zaměstnání] (18.5.2026) 
• idoklad.cz: [[Podnikání při zaměstnání] Jak začít a na co si dát pozor] (18.5.2026) 
• fakturoid.cz: [Hlavní a vedlejší činnost OSVČ. Jaké jsou rozdíly?] (18.5.2026) 
• finance.cz: [Deset výhod podnikání při zaměstnání] (18.5.2026) 
• finance.cz: [Osm výhod podnikání při zaměstnání] (18.5.2026) 
• iDNES.cz: [Živnost si letos založily už tisíce Čechů. Podnikání při zaměstnání má určité výhody] (18.5.2026)