Výbor potvrdil prognózu ministerstva financí, varuje ale před riziky války a drahé ropy
3 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Výbor pro rozpočtové prognózy označil dubnovou makroekonomickou prognózu ministerstva financí i odhad příjmů vládního sektoru za realistické. Současně ale připustil, že ve výhledu zůstávají rizika, která mohou českou ekonomiku zasáhnout se zpožděním, zejména přes dražší ropu a dopady války na Blízkém východě. Právě proto je nynější hodnocení důležité nejen pro státní rozpočet, ale i pro celková očekávání ohledně vývoje české ekonomiky v příštích měsících.
Co si z článku odnést
- Výbor pro rozpočtové prognózy považuje makroekonomickou prognózu ministerstva financí za realistickou.
- Pro letošní rok ministerstvo očekává růst HDP o 2,1 procenta a průměrnou inflaci 2,5 procenta.
- Proti lednové prognóze ministerstvo hospodářský výhled zhoršilo kvůli válce v Íránu.
- Část členů výboru upozornila na mírně optimistický nádech prognózy kvůli možným zpožděným dopadům drahé ropy.
- Také predikce příjmů vládního sektoru byla označena za realistickou.
- Celkové příjmy státu mají meziročně vzrůst zhruba o 125 miliard korun.
- Prognóza zatím neobsahuje vyčíslení dopadů znovuzavedení EET, na kterém ministerstvo financí dál pracuje.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Makroekonomická prognóza prošla, přesto s výhradou části výboru
Dubnová makroekonomická prognóza ministerstva financí získala od Výboru pro rozpočtové prognózy hodnocení realistická. Pro toto stanovisko hlasovalo pět ze šesti členů výboru, zatímco jeden člen ji považoval za optimistickou. Už samotné rozložení hlasů ukazuje, že ačkoli převládla důvěra v předložený výhled, nejde o dokument bez rizik a bez pochybností.
Ministerstvo financí ve své prognóze počítá s tím, že česká ekonomika letos vzroste o 2,1 procenta. Tahounem růstu má být především domácí poptávka. Současně resort předpokládá, že průměrná letošní inflace dosáhne 2,5 procenta. Oproti lednové prognóze jde o zhoršení výhledu, protože na začátku roku ministerstvo očekávalo růst HDP o 2,4 procenta a inflaci na úrovni 2,1 procenta.
Pět ze šesti členů výboru označilo dubnovou makroekonomickou prognózu ministerstva financí za realistickou, jeden člen ji považoval za optimistickou.
,,Pro domácnosti i firmy je důležité, že aktuální výhled ministerstva financí nepůsobí odtrženě od reality. Současně ale platí, že jakmile do ekonomiky silněji promluví ceny energií a ropy, může se dnešní relativně klidný výhled rychle změnit.”
Právě vývoj cen ropy a širší geopolitické napětí byly hlavním důvodem, proč někteří členové výboru upozorňovali na lehce optimistický tón prognózy. Ve svém stanovisku výbor uvedl, že část jeho členů očekává silnější zpožděné dopady drahé ropy jak do inflace, tak do reálného růstu HDP. Riziko tedy nespočívá v tom, že by dnešní čísla byla zjevně nerealistická, ale v tom, že se negativní vlivy mohou projevit později a výrazněji, než s jakou intenzitou nyní prognóza počítá.
Válka v Íránu zhoršila výhled české ekonomiky
Významným faktorem, který vedl ke zhoršení hospodářského výhledu oproti lednu, je válka v Íránu. Ministerstvo financí ji výslovně zohlednilo při úpravě svých očekávání. V kontextu české ekonomiky to znamená především vyšší nejistotu v oblasti cen, zahraničních vlivů a celkové dynamiky hospodářství. Výbor tuto okolnost nepominul a právě s ohledem na možné další dopady konfliktu vnímá prognózu jako realistickou, ale ne zcela bez rizika směrem k přílišnému optimismu.
Najděte si spořicí účet pro nejistou dobu
Toto hodnocení je důležité i proto, že Výbor pro rozpočtové prognózy má za úkol posuzovat pravděpodobnost naplnění makroekonomických a rozpočtových prognóz ministerstva financí. Nehodnotí tedy politické cíle ani žádoucnost jednotlivých kroků, ale soustředí se na to, zda jsou předpoklady ministerstva uvěřitelné. V případě dubnové prognózy převládlo přesvědčení, že ano, i když za podmínky, že se vnější rizika neprojeví silněji, než se nyní čeká.
Výbor neposuzuje politické cíle ministerstva, ale to, zda jsou jeho makroekonomické a rozpočtové předpoklady uvěřitelné.
,,Když odborný výbor označí prognózu za realistickou, je to pro rozpočtové plánování pozitivní signál. Neznamená to ale jistotu. U veřejných financí bývá klíčové, jak rychle se do příjmů a výdajů promítne vnější šok, a právě to je v současné situaci zásadní proměnná.”
Příjmy státu mají podle predikce výrazně růst
Vedle makroekonomické prognózy posuzoval výbor také prognózu příjmů vládního sektoru. I v tomto případě dospěl k závěru, že předložený odhad je realistický. Podle predikce by mělo v příštím roce dojít k růstu inkasa většiny daňových titulů. Výjimkou má být pouze daň z příjmů právnických osob, u níž se očekává pokles výběru.
Celkové příjmy státu by podle této prognózy měly meziročně vzrůst přibližně o 125 miliard korun. Jde o údaj, který bude pro další debaty o rozpočtu mimořádně důležitý, protože příjmová strana veřejných financí určuje prostor pro výdaje i celkové nastavení státního rozpočtu.
Predikce počítá s meziročním růstem celkových příjmů státu zhruba o 125 miliard korun.
Co zatím v příjmové prognóze chybí
- Prognóza zatím neobsahuje vyčíslení dopadů znovuzavedení elektronické evidence tržeb.
- Vláda plánuje EET znovu zavést od příštího roku.
- Ministerstvo financí na definitivní kvantifikaci těchto efektů stále pracuje.
- Výbor se k této otázce vrátí koncem srpna při projednávání prognózy příjmů v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu.
Právě absence vyčíslení dopadů EET je jednou z podstatných otevřených otázek. Výbor ji ve svém stanovisku výslovně zmínil a vzal na vědomí, že ministerstvo financí na dopočtech stále pracuje. Další debata se má odehrát koncem srpna, kdy bude výbor hodnotit prognózu příjmů v rámci návrhu zákona o státním rozpočtu ještě před jeho předložením vládě. Jinými slovy, nynější hodnocení příjmové prognózy vyznívá jako realistické i bez započtení jednoho z plánovaných zásahů, jehož efekt zatím není definitivně spočítán.
Kdo za hodnocením stojí a proč je důležité
Výbor pro rozpočtové prognózy tvoří čeští ekonomové ze soukromé i veřejné sféry. Jeho členy jmenuje vláda na návrh Národní rozpočtové rady. Role výboru spočívá v odborném posouzení toho, zda makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva financí odpovídají pravděpodobnému vývoji. Nejde tedy o formální razítko, ale o důležitý mechanismus, který má pomáhat držet rozpočtové plánování v realistických mezích.
V aktuálním případě výbor potvrdil, že ministerstvo financí pracuje s uvěřitelnými odhady jak pro ekonomický růst a inflaci, tak pro budoucí příjmy státu. Současně ale upozornil, že vnější prostředí zůstává křehké a že dopady války na Blízkém východě se mohou do české ekonomiky propsat i s odstupem. Právě kombinace realistického základu a zvýšené opatrnosti je hlavním poselstvím aktuálního stanoviska výboru.
Hlavním poselstvím stanoviska výboru je kombinace realistického základu prognózy a zvýšené opatrnosti kvůli vnějším rizikům.
Zdroj: ČTK