Zdravotní pojišťovny v ČR jsou ve ztrátě, systém míří do deficitu
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Každá ze sedmi zdravotních pojišťoven působících v Česku hospodařila v některém z posledních let se ztrátou. Systém veřejného zdravotního pojištění zatím držely nad vodou rezervy z minulosti, letos se ale počítá s náklady přes 560 miliard korun a jako celek má skončit přibližně v deficitu 15 miliard korun. Současně se mění vedení několika pojišťoven a ve Sněmovně se řeší i přesun miliard mezi nimi.
Co si z článku odnést
- V posledních čtyřech letech hospodařila se schodkem každá ze sedmi zdravotních pojišťoven v ČR.
- Veřejné zdravotní pojištění má letos plánované náklady přes 560 miliard korun.
- Podle ministerstva zdravotnictví by celý systém měl letos skončit zhruba se schodkem 15 miliard korun.
- Ministerstvo navrhlo převést 7,9 miliardy korun z VZP a rozdělit je ostatním pojišťovnám.
- Čtyři ze sedmi zdravotních pojišťoven letos změnily ředitele nebo nového ředitele ještě hledají.
- Podle ministerstva je potřeba systém připravit na stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivních obyvatel.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Ztráta se v posledních letech nevyhnula žádné pojišťovně
Data ministerstva zdravotnictví ukazují, že mezi lety 2022 a 2024 vykázala alespoň v jednom roce záporné saldo každá zdravotní pojišťovna na českém trhu. Týká se to jak největší Všeobececné zdravotní pojišťovny, tak menších zaměstnaneckých pojišťoven. Pojišťovny podle dostupných údajů dosud čerpaly hlavně z rezerv vytvořených v předchozích letech.
Za rok 2024 skončila VZP se schodkem 6419,9 milionu korun, ZPMV se ztrátou 916,2 milionu, OZP 295,1 milionu, RBP 265,1 milionu a ČPZP 157,5 milionu korun. V plusu byly pouze Vojenská zdravotní pojišťovna se saldem 368,1 milionu korun a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda s přebytkem 167,1 milionu korun. Ani ty ale nelze považovat za dlouhodobě bezproblémové, protože i ony v předchozích letech hospodařily se schodkem.
,,Z pohledu domácností je důležité sledovat, že schodkové hospodaření zdravotních pojišťoven není jen detail účetních výkazů, ale signál tlaku na celý systém veřejného zdravotního pojištění”
Největší tlak je vidět v plánech na roky 2025 a 2026
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že negativní saldo si pojišťovny ve většině případů plánovaly také na roky 2025 a 2026. To naznačuje, že nejde o jednorázový výkyv, ale o širší problém financování systému. Letos mají náklady veřejného zdravotního pojištění přesáhnout 560 miliard korun a jako celek má systém podle ministerstva vykázat ztrátu kolem 15 miliard korun.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že v roce 2027 by mělo být hospodaření vyrovnané. Ještě předtím ale stát řeší, jak systém stabilizovat. Jedním z kroků má být převod 7,9 miliardy korun z VZP, které by se následně rozdělily ostatním zdravotním pojišťovnám. Tento návrh nyní projednává Poslanecká sněmovna.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že v roce 2027 by mělo být hospodaření vyrovnané.
Důvod, proč má peníze poskytnout právě VZP, souvisí s registrací většiny příchozích uprchlíků z Ukrajiny. VZP za ně dostávala platby pojistného od státu. Ten do září loňského roku na tyto platby vydal celkem 26,2 miliardy korun, zatímco výdaje na zdravotní péči o uprchlíky činily 13 miliard korun. Většina těchto peněz tak zůstala právě u VZP.
Přesun miliard vyvolal politickou kritiku
Návrh na přerozdělení peněz vyvolal kritiku opozičních poslanců už při jednání sněmovního výboru v polovině února. Poukazovali na to, že některé pojišťovny podle nich hospodaří špatně dlouhodobě a převod dalších prostředků může zakrýt hlubší problémy v jejich řízení. Ministr tehdy reagoval tím, že některé managementy změny pocítí, konkrétní ale být nechtěl.
,,Pokud se ve veřejném systému musí přesouvat miliardy mezi institucemi, je to vždy známka toho, že nestačí sledovat jen příjmy a výdaje, ale i kvalitu řízení jednotlivých pojišťoven”
„Pokud se ve veřejném systému musí přesouvat miliardy mezi institucemi, je to vždy známka toho, že nestačí sledovat jen příjmy a výdaje, ale i kvalitu řízení jednotlivých pojišťoven,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Vývoj následujících týdnů jeho slova částečně potvrdil. Ke změnám ve vedení došlo hned u několika zdravotních pojišťoven. Po 13 letech skončil v čele VZP Zdeněk Kabátek, kterého nahradil jeho náměstek Ivan Duškov. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra po avizovaném odchodu Davida Kostky ke konci dubna nového generálního ředitele teprve hledá. Ve výměně pokračovala i třetí největší Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, kde Vladimíra Mattu nahradil bývalý náměstek ředitele VZP David Šmehlík.
Porovnat spořicí účty pro finanční rezervu
Personální změny zasáhly velké i malé pojišťovny
V čele pojišťoven se letos neobměňovalo jen u největších hráčů. Novou ředitelku má po 33 letech také nejmenší Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Darinu Ulmanovou na začátku letošního roku vystřídala Gabriela Kadlecová, dosavadní vedoucí klientského centra pojišťovny. Celkem tak letos změnily ředitele čtyři ze sedmi zdravotních pojišťoven, případně nového šéfa stále hledají.
Do debaty o budoucnosti systému vstupuje také otázka počtu zdravotních pojišťoven. Bývalý ministr Vlastimil Válek v prosinci uvedl, že za ideální považuje pět pojišťoven namísto současných sedmi. Podle něj by se měly slučovat hlavně ty, které špatně hospodaří. Současný ministr Vojtěch ale míní, že nejprve je nutné celý systém finančně stabilizovat.
Bývalý ministr Vlastimil Válek v prosinci uvedl, že za ideální považuje pět pojišťoven namísto současných sedmi.
Jak vypadalo saldo pojišťoven podle údajů ministerstva
- VZP měla v roce 2022 přebytek 8026,3 milionu korun, v roce 2023 přebytek 864 milionů korun a v roce 2024 schodek 6419,9 milionu korun.
- VoZP vykázala v roce 2022 schodek 670,6 milionu korun, v roce 2023 schodek 270,1 milionu korun a v roce 2024 přebytek 368,1 milionu korun.
- ČPZP byla ve ztrátě ve všech třech sledovaných letech, a to 993,1 milionu, 363,3 milionu a 157,5 milionu korun.
- OZP skončila ve schodku 472,5 milionu, 779,1 milionu a 295,1 milionu korun.
- ZP Škoda měla v letech 2022 a 2023 ztrátu 209,6 milionu a 315,9 milionu korun, v roce 2024 byla v přebytku 167,1 milionu korun.
- ZPMV vykázala ztrátu 712,3 milionu, 485,3 milionu a 916,2 milionu korun.
- RBP měla v roce 2022 přebytek 59,5 milionu korun, ale v dalších dvou letech ztrátu 315,9 milionu a 265,1 milionu korun.
Systém čeká tlak spojený se stárnutím populace
Ministerstvo zdravotnictví vedle aktuálních rozpočtových problémů upozorňuje i na dlouhodobé demografické změny. Zdravotní systém je podle něj potřeba připravit na stárnutí populace a úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva. Právě tyto faktory budou v dalších letech určovat, kolik peněz do systému přiteče a jaké typy péče budou pacienti potřebovat.
V horizontu příštích 10 až 20 let by se podle ministerstva mělo změnit až 10.000 akutních lůžek v nemocnicích na jiné formy lůžek potřebných pro péči o seniory. Nejde tedy jen o účetní vyrovnání zdravotních pojišťoven, ale o širší proměnu celého zdravotního systému, který bude muset reagovat na jinou věkovou strukturu obyvatel i na změnu poptávky po zdravotních službách.
,,Finanční stabilita systému je důležitá, ale stejně podstatné je, zda se zdravotnictví dokáže přizpůsobit tomu, že bude přibývat seniorů a měnit se struktura potřebné péče”
„Finanční stabilita systému je důležitá, ale stejně podstatné je, zda se zdravotnictví dokáže přizpůsobit tomu, že bude přibývat seniorů a měnit se struktura potřebné péče,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Zdroj: ČTK