7 mýtů o důchodech pro OSVČ, které vás mohou připravit o peníze
5 min. čtení
Redakce Banky.cz
Výpočet starobního důchodu u osob samostatně výdělečně činných má spoustu nuancí, které se snadno přehlédnou. Mnoho živnostníků očekává vyšší penzi, než jakou nakonec přizná Česká správa sociálního zabezpečení. Tento článek srozumitelně vysvětluje, co u důchodů OSVČ skutečně rozhoduje, a uvádí na pravou míru nejčastější omyly, které na Banky.cz v praxi vídáme denně.
Co si z článku odnést
- Důchod OSVČ nevychází ze zisku ani tržeb, ale z vyměřovacích základů, které OSVČ vykázala, a z nichž platila pojistné.
- Rozhodují všechny započitatelné příjmy a doby pojištění v dlouhém období, nikoli jen poslední roky podnikání.
- Vedlejší činnost se počítá jen tehdy, když je splněna rozhodná částka a pojistné je zaplaceno.
- Paušální daň sama o sobě neznamená nižší důchod; klíčová je skutečná výše pojistného.
- Minimální zálohy vedou k nízké penzi, protože snižují osobní vyměřovací základ.
- Zpětné navyšování odvodů má pevné limity; libovolně si staré roky „nedoplatíte“.
- Vyplatí se průběžná kontrola informací u ČSSZ a plán doplňkového spoření mimo státní systém.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Jak se ve skutečnosti tvoří důchod OSVČ
Státní důchod se skládá ze dvou částí – základní výměry shodné pro všechny a procentní výměry, která se odvíjí od osobního vyměřovacího základu a získané doby pojištění. U OSVČ nevstupují do výpočtu faktury ani tržby, ale vyměřovací základy evidované u ČSSZ. Ty vycházejí zejména z toho, co OSVČ uvedla v každoročním přehledu a z čeho skutečně platila sociální pojištění.
Vyměřovací základ OSVČ je standardně 50 % daňového základu (zisku), s možností zvolit si vyšší než minimální základ a doplatit pojistné. Na konečném čísle se dále projeví redukční hranice a indexace historických příjmů, takže „papírově“ stejné mzdy či zisky z různých let mají jinou váhu. Kdo dlouhodobě platí jen minimum, bude mít částku procentní výměry zákonitě nízkou – bez ohledu na to, jak vysoké měl tržby.
,,Největší rozdíl proti zaměstnancům je v tom, že OSVČ si výši budoucí penze svým chováním víc určují. Kdo roky drží minimální odvody, ten si vlastně snižuje budoucí důchod a napravuje se to těžko.”
Sedm nejrozšířenějších mýtů, které matou OSVČ
Mýtus 1: Důchod OSVČ se odvozuje od zisku nebo tržeb
Neodvozuje se. Rozhodující je výhradně vyměřovací základ evidovaný u ČSSZ, tedy částka, ze které OSVČ skutečně zaplatila pojistné. Proto může mít živnostník s vysokými tržbami, ale s minimálními odvody, výrazně nižší penzi než zaměstnanec s nižší mzdou. Pokud navíc OSVČ využívá vysoké paušální výdaje a drží minimum, promítne se to do penze o to více.
Mýtus 2: Rozhodují poslední roky před odchodem
Výše penze se počítá z dlouhého rozhodného období – nikoli jen z „posledních pěti let“. Hodnotí se příjmy (vyměřovací základy) od roku stanoveného zákonem až do roku před přiznáním důchodu po příslušných přepočtech a redukcích. Jednorázové navýšení odvodů těsně před důchodem tedy zázrak neudělá; klíčová je dlouhodobost. Kdo systematicky platí více, ten si navyšuje svůj osobní vyměřovací základ po celou dobu.
Mýtus 3: Vedlejší činnost se počítá vždy automaticky
U vedlejší OSVČ vzniká účast na důchodovém pojištění jen při dosažení zákonné rozhodné částky a zaplacení pojistného. Pokud je zisk nižší a pojistné se neplatí, tato doba se do důchodu jako doba pojištění nezapočte. Řada živnostníků se tak mylně domnívá, že „vedlejšák“ jim běží do důchodu sám od sebe. Neplatí to – bez odvodů se doba nezapočte a může chybět i splnění minimální požadované doby pojištění.
OSVČ by si měly průběžně hlídat, zda skutečně získávají potřebnou dobu pojištění. Pokud zůstávají dlouho pod rozhodnou částkou na vedlejšák, je na místě zvážit dobrovolnou účast nebo navýšení základu.
Mýtus 4: Paušální daň znamená automaticky nižší penzi
Paušální daň sama o sobě penzi nesnižuje ani nezvyšuje – rozhodující je výše sociální části paušálu a z ní plynoucí vyměřovací základ. V nižších pásmech sice platba obvykle odpovídá spíše minimům, to však není pravidlo na věčné časy. Pokud OSVČ pobírá vysoké příjmy, může být vhodné přejít do vyššího pásma nebo i mimo režim paušální daně a platit vyšší pojistné. Důležité je znát, jak se vaše konkrétní platby promítnou do evidence ČSSZ.
Online srovnání podnikatelských účtů
Mýtus 5: Stačí platit minimum, stát to „dorovná“
Minimální zálohy vedou k minimálnímu osobnímu vyměřovacímu základu a tím k nízké procentní výměře důchodu. Základní výměra je sice stejná pro všechny, ale skutečný rozdíl dělá procentní část, kterou OSVČ s minimy „nevybudují“. Kdo chce v penzi finanční jistotu, neměl by spoléhat na automatické dorovnání státem, ale kombinovat vyšší průběžné odvody s dlouhodobým investičním plánem mimo I. pilíř.
Mýtus 6: Zálohy jsou jen formalita, doplatek nic nezmění
Roční přehled a doplatek pojistného jsou klíčové nástroje, jak ovlivnit vyměřovací základ za daný rok. OSVČ může při podání přehledu zvolit vyšší vyměřovací základ než minimum a doplatit pojistné – tím přímo podporuje budoucí penzi. Nelze však libovolně navyšovat staré roky dávno po termínu; zákon pracuje s jasnými lhůtami a pravidly. Proto má smysl plánovat odvody v průběhu roku, ne až na poslední chvíli.
,,Největší chybu vidíme v odkládání. V okamžiku, kdy se OSVČ pět let před penzí rozhodne ‚rychle dohnat‘ nízké odvody, už je pozdě na zásadní změnu výsledku. Strategie se nastavuje včas a s čísly.”
Mýtus 7: Doby bez odvodů si kdykoli zpětně dokoupím
Dobrovolné důchodové pojištění existuje, ale jeho využití je omezené podmínkami zákona a zpravidla neumožňuje libovolně „dokoupit“ roky, kdy OSVČ neplatila pojistné. V některých případech lze doplatit specifické doby (typicky vyjmenované zákonem, např. některé doby studia v minulosti), obecně však nejde zpětně navyšovat vyměřovací základ za roky, které jsou uzavřené. Pokud OSVČ přerušila činnost a nebyla jinak pojištěná, může chybějící doba ohrozit i samotný nárok na důchod.
Jak si OSVČ prakticky pohlídá budoucí penzi
Základ je kontrola údajů u ČSSZ a včasné plánování odvodů. Pravidelně si ověřujte evidované doby pojištění a vyměřovací základy, abyste včas odhalili mezery – například roky vedlejší činnosti bez účasti na pojištění. Vyplatí se také průběžně porovnávat ekonomický přínos režimu paušální daně a standardních odvodů a podle vývoje příjmů přizpůsobit strategii.
- Jednou ročně si vyžádejte informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) u ČSSZ a zkontrolujte chybějící doby či nesrovnalosti.
- U přehledu sociálního pojištění zvažte navýšení vyměřovacího základu nad minimum, pokud vám to cash flow dovolí.
- Plánujte doplňkový pilíř mimo stát – dlouhodobé investice či doplňkové penzijní spoření rozloží rizika a zvýší budoucí příjmy.
- Při OSVČ na vedlejší činnost sledujte rozhodnou částku; pokud ji dlouhodobě nedosahujete, řešte dobrovolnou účast.
- Při přerušení podnikání zvažte evidenci na ÚP nebo jiné pojištěné činnosti, aby nevznikaly „hluché“ roky.
Co potřebujete vědět o nároku a žádosti
Pro přiznání starobního důchodu musíte splnit věk a získat potřebnou dobu pojištění. Ta se počítá obdobně pro všechny pojištěnce – OSVČ i zaměstnance – a zahrnuje nejen období s odvody, ale i vymezené náhradní doby (např. péče o dítě, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Pokud doba chybí, ČSSZ důchod nepřizná a vzniká nutnost buď pokračovat v pojištění, nebo využít zákonné možnosti doplacení tam, kde to právní úprava dovoluje.
Žádost o důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště. U OSVČ se posuzují evidované vyměřovací základy, doby hlavní i vedlejší činnosti a případná období bez pojištění. Čím pečlivěji máte zpracované přehledy a doklady, tím hladší bývá řízení. V praxi platí, že kdo průběžně kontroluje IOLDP a řeší nesrovnalosti dopředu, tomu žádost o důchod probíhá bez zbytečných průtahů.
Nezapomeňte, že krátkodobé „honění“ odvodů před penzí nemá zdaleka takový efekt jako dlouhodobá strategie. Státní důchod je základ příjmu v penzi, ale pro finančně pohodlný důchod OSVČ se osvědčuje kombinace: rozumně vyšší průběžné odvody po většinu kariéry a paralelní investiční plán s horizontem desítek let. Na Banky.cz pravidelně ukazujeme, že i relativně malé částky investované dlouho dopředu mají mnohem větší sílu než pozdní „sprinteři“.
Zdroje
- cssz.gov.cz: [Zálohy na pojistné na důchodové pojištění]
- cssz.cz: [OSVČ – snadně a přehledně]
- du.cz: [Pojistné u OSVČ] (20.02.2024)