Ceny bytů v Česku vyrostly za 5 let o víc než třetinu. Brno překonalo ve zdražování Prahu i Paříž

Podle Eurostatu patří Česko spolu s Maďarskem a Portugalskem mezi trojici států, kde nabralo zdražování nemovitostí od roku 2014 největší tempo.

Jen v Praze za posledních pět let vyskočily ceny bytů téměř o polovinu. Aktuálně tedy na nákup průměrného třípokojového bytu Pražané potřebují víc než 14 průměrných ročních platů. Například v Bratislavě je to zhruba 11, ve Vídni necelých 9 a v Berlíně méně než 8,5.

Mzdy rostly mnohem pomaleji

Prudké zdražování se týká také dalších částí České republiky. V celorepublikovém průměru tak potřebujete na průměrný byt zhruba 7,5násobek průměrného ročního platu.

V roce 2010 přitom stačil pouhý 4,5násobek. A v roce 2008, tedy před příchodem ekonomické krize, to byl 6násobek.

Je to dané tím, že ceny bytů stoupají podstatně rychleji než mzdy. Zatímco byty v Česku za posledních 5 let zdražily o 37 %, průměrná mzda šla nahoru pouze o 28%.

Developeři navíc počítají s tím, že ceny bytů porostou i letos. I když mírněji než v předešlých letech. Zdražení by se mělo pohybovat okolo 5%.

Průměrná cena bytu v Brně: skoro 4 miliony

Nejhorší situace je ve velkých městech. V Brně ceny bytů za poslední 2 roky rostly dokonce 2× rychleji než v Praze. Největší moravské město tak tempem zdražování překonává mimo jiné Londýn nebo Paříž.

Jen loni developeři v Brně prodali 815 nových bytů a za každý z nich noví majitelé zaplatili v průměru téměř 4 miliony korun. Průměrná cena se pak přiblížila k 75 000 korun za metr čtvereční a oproti roku 2018 stoupla o 7,5%.

A rozhodně to není konečná. Podle developerské společnosti Trikaya bylo v Brně začátkem letošního roku na prodej téměř 500 bytů a průměrná cena za metr čtvereční u nich byla 82 500 korun.

Aktuálně se tedy cena za metr plochy v nových brněnských bytech pohybuje mezi 70 000 a 90 000 korun. Ještě v roce 2017 to přitom bylo 50 000–70 000 korun.

Ve velkých městech chybí tisíce bytů

Hlavním důvodem tak výrazného zdražování je nedostatek volných bytů a domů ve velkých městech a zároveň velká poptávka po vlastním bydlení. Jen v Brně aktuálně chybí přibližně 2 500 bytů.

Podobná situace je také v Praze. Každoročně v ní roste počet chybějících bytů a podle Sdružení pro architekturu a rozvoj jich v roce 2030 bude až 50 000.

Problém je zejména v pomalém povolování nových staveb. Z pohledu vyřizování stavebního povolení je Česká republika jedním z nejhorších států na světě. Situaci má proto zjednodušit nový stavební zákon, platit ale začne nejdřív příští rok.

Odborníci kritizují daň z nabytí nemovitosti

Někteří experti navíc upozorňují, že stát komplikuje pořízení nového bydlení i dalším způsobem – daněmi.

Už koncem minulého roku upozornil guvernér České národní banky Jiří Rusnok, že ke zlepšení situace by mohlo vést zrušení daně z nabytí nemovitosti. A zavedení progresivní daně z jejího vlastnictví. Vztahovala by se na majitele dvou a více nemovitostí.

S tímto pohledem souhlasí stále víc analytiků. Podle nich současný daňový systém komplikuje situaci zájemcům o vlastní bydlení, kteří vedle peněz na nákup bytu či domu potřebují další statisíce korun na zaplacení daně z nabytí nemovitosti.

A naopak poměrně nízká daň z vlastnictví nemovitosti nahrává investorům. Tedy lidem, kteří byty kupují, aby je dál pronajímali.

Skoro pětina domácností žije v nájmu

Stále horší dostupnost vlastního bydlení vede k tomu, že roste také zájem o nájmy. A to i přesto, že lidé obvykle preferují bydlení ve svém. Důvodů je několik:

• Nájemné je často skoro stejně vysoké jako splátky hypotečního úvěru.
• U hypotéky je jasně daná výše splátek na několik let dopředu, zatímco nájemné může růst mnohem rychleji.
• Nájemní smlouvy jsou obvykle na rok a lidé tím pádem nemají dlouhodobou jistotu bydlení.
• Pro některé lidi je bydlení v pronájmu znakem neúspěchu.

Rostoucí ceny nemovitostí spolu s přísnějšími podmínkami hypoték ale dělají z vlastního bydlení luxusní záležitost. Spousta lidí se tak musí spokojit s nájmem. Podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí v něm v současnosti bydlí zhruba 19% domácností.

Rychleji zdražuje nájmy pouze Litva

Kvůli nedostatku volných bytů výrazně roste i cena nájemného. Za posledních 11 let poskočila o víc než 78%. V Evropské unii za tu dobu rychleji zdražovala pouze Litva.

A dá se čekat, že nájmy porostou i nadále. Zejména v malých bytech, o které je podle analytiků největší zájem.

Také proto jsou často cílem investorů, kteří je kupují, aby je dál pronajímali. Získat nájemníka do bytu 1+1 či 2+kk je totiž mnohem jednodušší než hledat rodinu, která zaplatí nájem za byt typu 4+1. Peníze investované do malého bytu, se tak vrátí mnohem rychleji.