Uganda, Tádžikistán, Moldávie, Kyrgyzstán nebo například Tanzanie. To jsou jen některé státy, ve kterých je vyřízení stavebního povolení jednodušší než v České republice. Podle nedávno zveřejněné zprávy Doing Business 2020 je před Českem hned 156 zemí světa. Naše republika tak patří mezi třicítku nejhorších.
Ročenku Doing Business každoročně vydává Světová banka. Sleduje několik ukazatelů souvisejících s podnikáním a jedním z nich je i snadnost získání stavebního povolení. A právě v této oblasti se Česká republika umístila na 157. místě. O příčku hůř než v předešlém roce.
Za Českem je tak jen necelá třicítka zemí, u kterých jsou známé povolovací procedury. Jsou to státy jako Rovníková Guinea, Středoafrická republika nebo Afghánistán.
Jedním z největších problémů České republiky je počet úkonů, které musí lidé pro vydání stavebního povolení udělat. Je jich 21 a Česko se tak řadí mezi 15 nejhorších států.
O moc lépe na tom není ani v rychlosti vydání stavebního povolení. Jeho vyřízení trvá 246 dní a Česko je tak na úrovni Uzbekistánu.
Celkově Česká republika patří s několika balkánskými státy mezi nejhorší země v Evropě. Je to jasně vidět i při srovnání s našimi sousedními státy. Nejhůř z nich je na tom Slovensko, které se umístilo na 146. příčce. Nejlépe pak Německo, které je 30.
Podle developerů je ve skutečnosti situace ještě horší. Data Světové banky totiž vychází jen z oficiálních informací. Vyřizování stavebního povolení se však často táhne mnohem delší dobu než uvedených 246 dní. Někdy trvá i několik let.
Situaci má změnit nový stavební zákon. Připravilo ho ministerstvo pro místní rozvoj a jeho úkolem je zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Průměrná délka povolovacího řízení by měla klesnout z téměř 5,5 roku na 1 rok.
Návrh už schválila vláda a platit by měl od roku 2021. Mimo jiné má zjednodušit územní i stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí nebo zavést digitalizaci stavební agendy.
Právě složité a zdlouhavé vyřizování stavebního povolení je jednou z hlavních příčin zdražování nemovitostí. V České republice je totiž nedostatek nových domů a bytů. A právě komplikovaná administrativa brání jejich rychlejší výstavbě.
Aktuálně je jen v Praze každý rok potřeba přibližně 6 000 nových bytů. Jenže ve skutečnosti jich každoročně dostane povolení jen asi 3 500. Problémy se tak stále prohlubují. Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj kvůli tomu bude v roce 2030 v hlavním městě chybět až 50 000 bytů.
A výsledkem je neustálé zdražování.
Nejvyšší ceny jsou v Praze, kde v současnosti za metr čtvereční v novém bytě průměrně zaplatíte přes 100 000 korun. V porovnání s rokem 2015 je to téměř dvojnásobek. O moc přívětivější nejsou navíc ani ceny ve starých bytech, kde metr čtvereční vychází zhruba na 73 000.
Jenže zatímco v Praze růst cen zpomaluje a blíží se ke svému stropu, v ostatních částech republiky nabírá zdražování prudké tempo. Podle některých údajů vzrostla meziročně cena bytů v Praze o 11% a mimo Prahu o víc než 15%.
Zvlášť výrazné jsou rozdíly v růstu cen starých bytů. Zatímco v Praze za poslední rok vyskočily o 7 %, v Ústeckém kraji to bylo téměř o 50 %. A zhruba o třetinu zdražily v Libereckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.
Stále přitom platí, že nejvíc lidé zaplatí za bydlení ve velkých městech. To s sebou přináší tři trendy.
Prvním je vyšší zájem o menší nemovitosti. Zejména 1+kk a 2+kk. Jen v Praze tvoří skoro dvě třetiny nových bytů. Ještě před 6 lety přitom nebyl jejich podíl na trhu s novými byty ani poloviční.
Zároveň klesá průměrná velikost bytů. A to jak nových, tak i těch starších, které prošly rekonstrukcí. Po stavebních úpravách je jejich plocha často menší než původně.
Lidé tak mají větší šanci na vlastní bydlení dosáhnout. Přestože cena za metr čtvereční je nejvyšší právě u menších bytů.
Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje celý trh s nemovitostmi, je stěhování mimo velká města. V menších městech a na vesnicích je bydlení výrazně dostupnější, a proto lidé stále častěji hledají nové bydlení tam. I když to pro ně znamená komplikovanější dojíždění za prací.
Zdražování bytů výrazně dopadlo také na hypoteční trh. V kombinaci se zpřísněním pravidel pro poskytování hypoték totiž znamená, že spousta lidí na potřebnou půjčku nedosáhne. A zájem o hypotéky tak už několik měsíců klesá.
Objem nových hypotečních úvěrů meziročně propadl dokonce o 6 miliard korun. A spolu s tím klesá také úroková sazba hypoték. Aktuálně se průměrný úrok pohybuje pod 2,5%. A podle analytiků to nemusí být konečná, protože se snaží banky snižováním úroků zájem o půjčky na bydlení restartovat.
Rozhodujete se mezi novým domem a novým bytem? Zvažujete, co je pro vás výhodnější? Češi dnes čelí nejen vysokým cenám nemovitostí, ale také dilematu mezi výběrem bytu a (často ne o tolik dražšího) domu. Co preferují ostatní? Staví se víc bytů nebo rodinných domů? A jak se vyvíjela situace za posledních 25 let? Možná jsme zažili přelomový rok. V čem, a který to byl?
Průměrná cena bytů v České republice poprvé v historii překročila hranici 5 milionů korun. Tento psychologický milník přišel asi o čtvrt roku dříve, než odborníci předpokládali. Jak reagovat na rostoucí trh?
Obyvatelé Pardubického kraje se podle průzkumů cítí mezi nejvíce přetíženými v oblasti výdajů na bydlení. Skutečnost se však ukazuje až diametrálně odlišná. V porovnání s jinými kraji je ve výdajích na bydlení Pardubický kraj relativně levný. Subjektivní pocit přetížení je ovšem na Pardubicku vysoký. Proč? Na pocitu přetížení se podepisuje řada faktorů. Které to jsou, a proč tak silně působí zrovna v relativně levném Pardubickém kraji? A které kraje jsou pro bydlení opravdu drahé?
Statistiky ukazují, že nájemníci v České republice jsou často přetíženi výdaji na bydlení. Ve srovnání s vlastníky nemovitostí platí nájemníci vyšší podíl svého příjmu na bydlení, což může dlouhodobě vést k finanční nejistotě. Proč jsou na tom nájemníci hůře a o kolik? Do jaké příjmové skupiny musíte patřit, aby se vám finanční potíže způsobené placením nájmu vyhnuly? V čem je hlavní rozdíl mezi nájmem a hypotékou? A kdy vlastní bydlení není tou lepší cestou?
Máte nárok na příspěvek na bydlení? A pokud ano, jak o něj požádat? Je to složité? Dá se to zvládnout online, nebo musíte nějak jet a čekat fronty na úřadech? Vše se dozvíte v našem článku. Připravili jsme pro vás podrobný fotonávod se snímky obrazovky, jak o příspěvek na bydlení požádat, krok za krokem. A ukážeme vám, zda na příspěvek máte nárok, či nikoliv. Pojďme na to!
KOMENTÁŘE k článku Horší než Uganda nebo Tádžikistán. Česko je ve vyřízení stavebního povolení mezi nejhoršími
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.