Horší než Uganda nebo Tádžikistán. Česko je ve vyřízení stavebního povolení mezi nejhoršími

Ročenku Doing Business každoročně vydává Světová banka. Sleduje několik ukazatelů souvisejících s podnikáním a jedním z nich je i snadnost získání stavebního povolení. A právě v této oblasti se Česká republika umístila na 157. místě. O příčku hůř než v předešlém roce.

Za Českem je tak jen necelá třicítka zemí, u kterých jsou známé povolovací procedury. Jsou to státy jako Rovníková Guinea, Středoafrická republika nebo Afghánistán.

Vyřízení trvá stejně dlouho jako v Uzbekistánu

Jedním z největších problémů České republiky je počet úkonů, které musí lidé pro vydání stavebního povolení udělat. Je jich 21 a Česko se tak řadí mezi 15 nejhorších států.

O moc lépe na tom není ani v rychlosti vydání stavebního povolení. Jeho vyřízení trvá 246 dní a Česko je tak na úrovni Uzbekistánu.

Celkově Česká republika patří s několika balkánskými státy mezi nejhorší země v Evropě. Je to jasně vidět i při srovnání s našimi sousedními státy. Nejhůř z nich je na tom Slovensko, které se umístilo na 146. příčce. Nejlépe pak Německo, které je 30.

Zrychlení má přinést nový zákon

Podle developerů je ve skutečnosti situace ještě horší. Data Světové banky totiž vychází jen z oficiálních informací. Vyřizování stavebního povolení se však často táhne mnohem delší dobu než uvedených 246 dní. Někdy trvá i několik let.

Situaci má změnit nový stavební zákon. Připravilo ho ministerstvo pro místní rozvoj a jeho úkolem je zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Průměrná délka povolovacího řízení by měla klesnout z téměř 5,5 roku na 1 rok.

Návrh už schválila vláda a platit by měl od roku 2021. Mimo jiné má zjednodušit územní i stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí nebo zavést digitalizaci stavební agendy.

Bytů chybí stále víc

Právě složité a zdlouhavé vyřizování stavebního povolení je jednou z hlavních příčin zdražování nemovitostí. V České republice je totiž nedostatek nových domů a bytů. A právě komplikovaná administrativa brání jejich rychlejší výstavbě.

Aktuálně je jen v Praze každý rok potřeba přibližně 6 000 nových bytů. Jenže ve skutečnosti jich každoročně dostane povolení jen asi 3 500. Problémy se tak stále prohlubují. Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj kvůli tomu bude v roce 2030 v hlavním městě chybět až 50 000 bytů.

A výsledkem je neustálé zdražování.

Zdražování zrychluje hlavně mimo Prahu

Nejvyšší ceny jsou v Praze, kde v současnosti za metr čtvereční v novém bytě průměrně zaplatíte přes 100 000 korun. V porovnání s rokem 2015 je to téměř dvojnásobek. O moc přívětivější nejsou navíc ani ceny ve starých bytech, kde metr čtvereční vychází zhruba na 73 000.

Jenže zatímco v Praze růst cen zpomaluje a blíží se ke svému stropu, v ostatních částech republiky nabírá zdražování prudké tempo. Podle některých údajů vzrostla meziročně cena bytů v Praze o 11% a mimo Prahu o víc než 15%.

Zvlášť výrazné jsou rozdíly v růstu cen starých bytů. Zatímco v Praze za poslední rok vyskočily o 7 %, v Ústeckém kraji to bylo téměř o 50 %. A zhruba o třetinu zdražily v Libereckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.

Lidé hledají malé byty v menších městech

Stále přitom platí, že nejvíc lidé zaplatí za bydlení ve velkých městech. To s sebou přináší tři trendy.

Prvním je vyšší zájem o menší nemovitosti. Zejména 1+kk a 2+kk. Jen v Praze tvoří skoro dvě třetiny nových bytů. Ještě před 6 lety přitom nebyl jejich podíl na trhu s novými byty ani poloviční.

Zároveň klesá průměrná velikost bytů. A to jak nových, tak i těch starších, které prošly rekonstrukcí. Po stavebních úpravách je jejich plocha často menší než původně.

Lidé tak mají větší šanci na vlastní bydlení dosáhnout. Přestože cena za metr čtvereční je nejvyšší právě u menších bytů.

Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje celý trh s nemovitostmi, je stěhování mimo velká města. V menších městech a na vesnicích je bydlení výrazně dostupnější, a proto lidé stále častěji hledají nové bydlení tam. I když to pro ně znamená komplikovanější dojíždění za prací.

Padá také zájem o hypotéky

Zdražování bytů výrazně dopadlo také na hypoteční trh. V kombinaci se zpřísněním pravidel pro poskytování hypoték totiž znamená, že spousta lidí na potřebnou půjčku nedosáhne. A zájem o hypotéky tak už několik měsíců klesá.

Objem nových hypotečních úvěrů meziročně propadl dokonce o 6 miliard korun. A spolu s tím klesá také úroková sazba hypoték. Aktuálně se průměrný úrok pohybuje pod 2,5%. A podle analytiků to nemusí být konečná, protože se snaží banky snižováním úroků zájem o půjčky na bydlení restartovat.