Banky.cz Magazín Banky.cz Daně Co státní rozpočet v roce 2027 přinese domácnostem, firmám a státním financím

Co státní rozpočet v roce 2027 přinese domácnostem, firmám a státním financím

31.8.2026
5 min. čtení
Jan Budín
Redaktor Banky.cz
Daně
Co státní rozpočet v roce 2027 přinese domácnostem, firmám a státním financím

Státní rozpočet na rok 2027 se stále připravuje a konečná výše schodku zatím není potvrzená. Vedle výdajů na obranu a sociální systém se řeší také vyšší zdanění nikotinových výrobků a přísnější evidence zaměstnanců. Podívejte se, co mohou plánované změny znamenat pro domácnosti, firmy i veřejné finance.

Státní rozpočet na rok 2027 se zatím teprve skládá v jednáních Ministerstva financí s jednotlivými resorty. Ministryně financí Alena Schillerová připustila, že schodek může být vyšší než v roce 2026. Konečné číslo ale bude možné posoudit až ve chvíli, kdy vláda zveřejní návrh rozpočtového zákona. Vedle výdajů na obranu a sociální systém se řeší také příjmy, včetně pokračujícího růstu spotřebních daní u nikotinových výrobků a tvrdšího postupu proti práci načerno.

Co si z článku odnést

  • Definitivní výši schodku státního rozpočtu na rok 2027 zatím nelze považovat za potvrzenou, dokud nebude zveřejněn návrh zákona.
  • Vyšší schodek státního rozpočtu není totéž co deficit veřejných financí měřený vůči HDP.
  • Vyšší zdanění nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret navazuje na dříve schválený víceletý harmonogram.
  • Boj s prací načerno se netýká jen pokut, ale i nových evidenčních a kontrolních postupů pro zaměstnavatele.
Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Rozpočet na rok 2027 je stále ve fázi vyjednávání

Rozpočet není jedno číslo, které vláda jednoho dne oznámí jako hotovou věc. Předchází mu vyjednávání o prioritách, výdajových limitech, očekávaných daňových příjmech i požadavcích jednotlivých ministerstev. Právě proto je důležité odlišovat politická vyjádření, střednědobý rozpočtový výhled a samotný návrh zákona o státním rozpočtu.

Alena Schillerová v červnu uvedla, že schodek rozpočtu pro rok 2027 očekává vyšší než v roce 2026. Zároveň by podle jejího vyjádření neměl přesáhnout tři procenta HDP. Ta dvě tvrzení si neprotiřečí, protože mluví o dvou odlišných ukazatelích. Výše schodku státního rozpočtu se uvádí v korunách, kdežto hranice tří procent HDP se obvykle vztahuje k saldu celého sektoru vládních institucí.

Ve veřejném prostoru se proto objevují odhady pracující s hranicí 310 miliard korun i s jinými částkami. Dokud ale vláda nezveřejní úplný návrh zákona, nelze podobná čísla vydávat za konečnou podobu rozpočtu. A tady je ten podstatný detail: důležitý nebude jen samotný schodek, ale také struktura příjmů a výdajů, plán financování dluhu a předpoklady, na kterých bude návrh stát.

Hodnotit je třeba i kvalitu schodku

,,U státního rozpočtu je vhodné nehodnotit jen velikost schodku, ale především to, zda je krytý stabilními příjmy a zda výdaje nepřesouvají problém do dalších let. Jednorázově vyšší deficit může mít jiné důvody než dlouhodobé rozvolnění hospodaření.”

Petr Jermář
Petr Jermář
Hlavní analytik Banky.cz

Ekonomický růst sám o sobě rozpočtové napětí nevyřeší

Růst ekonomiky obvykle pomáhá výběru daní, sám o sobě ale ještě neznamená, že státní kasa získá dost prostoru pro všechny nové výdaje. Rozpočtové příjmy ovlivňuje vývoj mezd, spotřeby domácností, ziskovosti podniků i nastavení daňových pravidel. Na výdajové straně zároveň tlačí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, náklady na obsluhu státního dluhu, investice a požadavky na posilování obrany.

Hospodářský růst může zvýšit daňové příjmy, ale automaticky nevyřeší tlak mandatorních výdajů, obsluhy dluhu a dlouhodobých investic.

Právě obranné výdaje se stávají jedním z hlavních testů rozpočtových pravidel. Politická debata už se neposouvá jen kolem otázky, zda šetřit, nebo utrácet. Čím dál častěji se řeší, které výdaje mají být považovány za strategické a zda pro ně má při posuzování fiskálních limitů platit zvláštní režim. V případě obrany jde o směs bezpečnostních závazků, dlouhodobých investic a požadavku na předvídatelné financování. Jinými slovy: nejde o jednorázový účet, ale o běh na delší trať.

Národní rozpočtová rada do této debaty vstupuje hlavně odborným hodnocením fiskálních pravidel a výdajových rámců. Její stanoviska ale nelze zaměňovat za návrh státního rozpočtu. Výdajový rámec je zákonný limit pro hospodaření veřejného sektoru, zatímco státní rozpočet je konkrétní roční plán příjmů a výdajů státu.

Porovnejte možnosti, jak lépe zhodnotit své úspory

Rozpočtový slovníček pro správné srovnání

  • Schodek státního rozpočtu představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji samotného státu v daném roce.
  • Deficit veřejných financí zahrnuje širší sektor vládních institucí, tedy nejen státní rozpočet, a často se poměřuje k HDP.
  • Výdajový rámec určuje limit výdajů vycházející z fiskálních pravidel a nemusí být totožný se schodkem rozpočtu.

Běžný účet s bonusem 3 000 Kč

Nikotinové výrobky zdraží podle dříve nastaveného plánu

Součástí rozpočtové debaty jsou i příjmy ze spotřebních daní. U nikotinových sáčků a náplní do elektronických cigaret je ale podstatné, že nejde nutně o novou iniciativu vzniklou až kvůli rozpočtu na rok 2027. Ministerstvo financí už dříve nastavilo víceletý harmonogram růstu sazeb pro období 2024 až 2027.

Víceleté nastavení sazeb dává výrobcům i spotřebitelům předvídatelnější rámec, zároveň však může postupně zvyšovat pravidelné výdaje domácností.

Podle tohoto harmonogramu má sazba spotřební daně u nikotinových sáčků v roce 2027 dosáhnout 1,7 koruny za gram. U náplní do elektronických cigaret má činit 10 korun za mililitr. Daň sice odvádějí subjekty, které výrobky uvádějí na trh, v praxi se ale její růst obvykle promítne do konečné ceny pro spotřebitele.

Pro domácnosti to nebude jen kosmetická úprava ceníku, ale další položka, která může zahýbat pravidelnými výdaji na produkty s nikotinem. Pro stát je naopak důležité sledovat, zda vyšší sazby skutečně přinesou očekávaný výnos. Příliš velký rozdíl mezi zdaněným a nelegálním zbožím totiž může posílit motivaci k nákupům mimo oficiální distribuční kanály. Má to zkrátka háček.

Daň započítejte do rozpočtu domácnosti

,,Daňové změny je dobré vnímat v celkovém rozpočtu domácnosti. I relativně malý nárůst ceny jednoho výrobku může při pravidelné spotřebě znamenat citelný roční výdaj, který lidé často podceňují.”

Miroslav Majer
Miroslav Majer
CEO Banky.cz

Práce načerno se má řešit přes kontroly i předregistraci

Další očekávaný zdroj lepšího výběru daní a pojistného souvisí s potíráním šedé ekonomiky. Zjednodušené označení „bič na práci načerno“ ale celou věc nevystihuje. Nelegální zaměstnávání není jen daňovou agendou Ministerstva financí. Významnou roli tu mají Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní úřad inspekce práce, Finanční správa i další kontrolní orgány.

Meziresortní iniciativa KOBRA 26 má spojit postup více ministerstev v boji s nelegální prací a souvisejícími úniky. Vedle kontrol se řeší také systém předregistrace zaměstnanců PREZEC, který má posílit dohled nad tím, zda je pracovník řádně evidován ještě před nástupem do práce.

Pro firmy může být praktický dopad nových evidenčních pravidel citelnější než samotná hrozba sankce. Zaměstnavatelé budou muset upravit náborové a personální procesy tak, aby mezi rozhodnutím pracovníka přijmout a jeho skutečným nástupem nevznikal prostor pro obcházení povinností. Úspěch opatření nebude záviset jen na přísnosti pravidel, ale i na jejich technické funkčnosti a srozumitelnosti pro zaměstnavatele. Srovnatelný dopad na práci s údaji může mít také Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.

Běžný účet bez poplatků

Prezident, opozice a rozpočtová rada mají odlišné role

V rozpočtové debatě se často míchá politická kritika, odborné hodnocení i ústavní pravomoci. Opozice může zpochybňovat priority vlády, výši schodku nebo věrohodnost příjmových odhadů. Národní rozpočtová rada hodnotí především soulad politiky s fiskálními pravidly a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Pro správné pochopení rozpočtové debaty je nutné rozlišovat mezi politickou kritikou, odborným stanoviskem a ústavní pravomocí jednotlivých institucí.

Prezident Petr Pavel v červenci 2026 vetoval novelu zákonů v oblasti veřejných rozpočtů. Nešlo ale o veto samotného zákona o státním rozpočtu. Prezident zároveň podle dostupného vyjádření uvedl, že žádný státní rozpočet dosud nevetoval a považuje jej především za nástroj vlády. Při čtení politických titulků je proto dobré vždy ověřit, zda je řeč o návrhu rozpočtu, související novele, nebo o už schváleném zákonu.

Co bude důležité sledovat před předložením rozpočtu Sněmovně

Pro občany, firmy i finanční trhy bude zásadní zveřejnění kompletního návrhu rozpočtu. Teprve ten ukáže konečnou podobu schodku, objem plánovaných příjmů, rozdělení výdajů mezi kapitoly i konkrétní financování obrany. Důležité bude také rozlišit, které příjmy vycházejí z platných daňových pravidel a které stojí na očekáváních spojených s účinnějším výběrem daní nebo s omezením šedé ekonomiky.

Právě tahle hranice rozhodne, jestli bude rozpočet na rok 2027 působit jako realistický plán, nebo spíš jako skládačka poskládaná z příliš optimistických předpokladů. Vysoké výdaje mohou mít věcný důvod, zejména v oblasti bezpečnosti a sociálních závazků. Jejich obhajitelnost ale bude stát na tom, zda vláda jasně doloží, odkud na ně chce v delším horizontu brát peníze. Při hodnocení podobných návrhů se vyplatí sledovat také zkušenosti s elektronickou evidencí tržeb a jejími očekávanými fiskálními dopady.

Zdroje