Nízké české riziko chudoby neznamená levný život

31.8.2026

5 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Česko mělo v roce 2024 podle Eurostatu nejnižší podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v celé Evropské unii. Ukazatel AROPE ale neříká, že se všem českým domácnostem žije nejlépe, protože nezohledňuje například kupní sílu, ceny bydlení ani výši pravidelných výdajů.

Běžný účet bez poplatků je zde!

Co si z článku odnést

Česko mělo v roce 2024 nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v celé EU, a to 11,3 %.
Průměr Evropské unie dosáhl 21,0 %, tedy přibližně 93,3 milionu lidí.
Ukazatel AROPE neměří jen nízký příjem, ale také materiální deprivaci a nízkou pracovní intenzitu domácnosti.
Nízké riziko relativní chudoby automaticky neznamená nejvyšší kupní sílu, levné bydlení ani nejlepší životní úroveň.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Česká republika vede evropský žebříček

Podle dat Eurostatu za rok 2024, zveřejněných v dubnu 2025, bylo v Česku 11,3 % obyvatel ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Jde o nejlepší výsledek mezi všemi 27 členskými státy Evropské unie. Za Českem následovalo Slovinsko se 14,4 %, Nizozemsko s 15,4 %, Polsko se 16,0 % a Irsko se 16,7 %.

V evropském průměru se riziko chudoby nebo sociálního vyloučení týkalo 21,0 % obyvatel. Česká hodnota je tak téměř o polovinu nižší než průměr celé Unie. Výrazný rozdíl je vidět i na opačném konci žebříčku. Nejvyšší podíl vykázalo Bulharsko, kde ukazatel dosáhl 30,3 %, následované Rumunskem s 27,9 % a Řeckem s 26,9 %.

České prvenství v ukazateli AROPE je výrazné, ale neznamená, že všechny domácnosti čelí stejným životním podmínkám.

Rozdíl mezi Českem a Bulharskem činil 19 procentních bodů. Tak velká mezera ukazuje, že sociální situace domácností se v jednotlivých státech EU stále výrazně liší, přestože země sdílejí jednotný trh i část společných sociálních cílů.

Statistiky čtěte v souvislostech

,,České prvenství je velmi dobrá zpráva, ale samo o sobě není důvodem k dojmu, že finanční problémy domácností zmizely. Statistiky je vždy potřeba číst spolu s tím, co konkrétně měří, a s výdaji, které lidé reálně řeší ve svých rozpočtech.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Co se v evropské statistice rozumí chudobou

V běžné řeči si pod chudobou většina lidí představí situaci, kdy domácnosti nezbývá na základní potřeby, bydlení nebo jídlo. Evropská statistika ale pracuje s přesně vymezeným ukazatelem AROPE, z anglického at risk of poverty or social exclusion. V češtině jde o osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením.

Do této skupiny člověk spadá tehdy, pokud splní alespoň jednu ze tří podmínek. Může mít příjem pod hranicí příjmové chudoby, čelit závažné materiální a sociální deprivaci nebo žít v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou. AROPE proto není čistým měřítkem nízkých mezd ani počtem lidí v absolutní nouzi.

AROPE zachycuje více rozměrů znevýhodnění. Nízký příjem je pouze jednou z cest, jak se do ukazatele dostat.

Důležité je, že se tyto skupiny překrývají. Jeden člověk může současně žít s nízkým příjmem a zároveň si nemoci dovolit některé běžné výdaje či aktivity. Jednotlivé složky proto nelze jednoduše sečíst. Výsledný ukazatel počítá každou osobu jen jednou, i když se potýká s více typy znevýhodnění.

Tři cesty do ukazatele AROPE

Příjmová chudoba sleduje, zda příjem domácnosti po sociálních transferech nedosahuje stanovené hranice. Závažná materiální a sociální deprivace pak zachycuje situace, kdy si lidé nemohou dovolit určité položky a činnosti považované v evropském kontextu za běžné. Velmi nízká pracovní intenzita se týká domácností, jejichž členové v produktivním věku pracovali během roku jen v omezeném rozsahu.

Právě spojení těchto tří pohledů dává ukazateli AROPE širší vypovídací hodnotu než samotné srovnání příjmů. Má to ale háček: při titulcích typu „v této zemi je nejméně chudých“ je potřeba opatrnost. Přesnější je říct, že v dané zemi žije nejnižší podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením podle harmonizované evropské metodiky.

Hranice chudoby se v každé zemi počítá jinak

Nejčastěji se v podobných debatách mluví o příjmové chudobě. Ta je v metodice EU-SILC stanovena relativně. Za příjmově chudou je považována osoba, jejíž ekvivalizovaný disponibilní příjem po sociálních transferech je nižší než 60 % národního mediánu.

Ekvivalizace zohledňuje, že domácnost se dvěma dospělými a dvěma dětmi má jiné výdajové potřeby než člověk žijící sám. Medián přitom nepředstavuje průměrný příjem. Jde o hodnotu, která rozděluje populaci na dvě stejně početné části: jedna polovina má příjem nižší, druhá vyšší.

Hranice příjmové chudoby tedy nepředstavuje stejnou částku v eurech pro Prahu, Amsterdam ani Sofii. Člověk, který je statisticky příjmově chudý v zemi s vyššími příjmy, může mít v absolutním vyjádření více peněz než člověk nad hranicí chudoby v zemi s nižšími příjmy. Ukazatel totiž především sleduje, kdo výrazně zaostává za obvyklou úrovní příjmů ve vlastní společnosti.

Rozpočet není jen o příjmu

,,Při posuzování finanční situace rodiny nestačí sledovat jedinou statistiku. Vedle příjmů rozhodují pravidelné splátky, náklady na bydlení, finanční rezerva i schopnost vyrovnat se s nečekaným výdajem.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Kde je riziko nejnižší a kde naopak roste

Evropský žebříček za rok 2024 potvrzuje, že nízké riziko chudoby nebo sociálního vyloučení není výhradně doménou nejbohatších západoevropských ekonomik. Vedle Nizozemska a Irska se mezi nejúspěšnější země zařadily také Česko, Slovinsko a Polsko.

Nejnižší hodnoty AROPE měly Česko 11,3 %, Slovinsko 14,4 %, Nizozemsko 15,4 %, Polsko 16,0 % a Irsko 16,7 %.
Nejvyšší hodnoty vykázaly Bulharsko 30,3 %, Rumunsko 27,9 %, Řecko 26,9 %, Španělsko 25,8 % a Litva 25,8 %.

Z těchto čísel ale bez další analýzy nejde vyvozovat jedinou příčinu úspěchu či neúspěchu jednotlivých zemí. Výsledek ovlivňuje souhra zaměstnanosti, sociálních transferů, struktury domácností, příjmového rozdělení i rozsahu materiální deprivace. Samotné pořadí proto nedokazuje, jestli rozhodující roli hrají dávky, pracovní trh, nebo něco úplně jiného.

Najděte si prostor pro finanční rezervu

Co české prvenství nevypovídá

Dobré postavení Česka v ukazateli AROPE neznamená, že tu mají domácnosti automaticky nejvyšší životní úroveň v EU. Tento ukazatel neporovnává kupní sílu napříč státy, ceny nemovitostí, dostupnost nájemního bydlení, výši majetku ani kvalitu veřejných služeb. Neříká ani nic podrobnějšího o rozdílech mezi regiony nebo mezi jednotlivými sociálními skupinami.

Nízké relativní riziko chudoby není totéž co vysoká kupní síla, levné bydlení nebo pohodlný rodinný rozpočet.

Lidé mohou velmi citelně vnímat růst cen potravin, energií či bydlení, i když jejich domácnost statisticky nespadá mezi osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Podobně může domácnost překračovat hranici příjmové chudoby, a přesto mít napjatý rozpočet kvůli vysokým pravidelným výdajům.

Český výsledek proto popisuje silnou pozici v relativním evropském srovnání, nikoli univerzální známku prosperity celé společnosti. Pro úplnější obrázek je potřeba vedle AROPE sledovat i reálné příjmy, náklady domácností a dostupnost bydlení.

Evropa se správným směrem posouvá jen pomalu

V celé Evropské unii se podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením meziročně snížil z 21,3 % v roce 2023 na 21,0 % v roce 2024. Jde o zlepšení o 0,3 procentního bodu, což je pozitivní zpráva, ale rozhodně ne zásadní obrat. Pořád mluvíme přibližně o 93,3 milionu lidí.

EU si v rámci Evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů oproti výchozímu období. Z tohoto cíle má nejméně pět milionů připadnout na děti. Aktuální čísla tak ukazují, že problém zůstává jednou z hlavních sociálních výzev Unie, přestože některé země včetně Česka vykazují velmi příznivé výsledky.

Jak podobné žebříčky číst bez zbytečných zkratek

Při práci s evropskými statistikami se vyplatí ověřit čtyři věci: definici ukazatele, rok dat, skupinu obyvatel, kterých se číslo týká, a způsob srovnání. V případě AROPE je podstatné, že jde o celopopulační ukazatel za rok 2024 a že pracuje s relativní příjmovou hranicí doplněnou o deprivaci a pracovní intenzitu.

Dobré čtení statistik začíná u metodiky: bez znalosti definice ukazatele může i přesné číslo vést k nepřesnému závěru.

Stejně důležité je nesměšovat celkový žebříček zemí s dílčími daty za děti, seniory nebo domácnosti se závislými dětmi. Tyto skupiny mohou vycházet jinak a jejich hodnoty nelze automaticky vydávat za situaci celé populace. Právě pečlivé čtení metodiky rozhoduje o tom, zda čísla pomáhají pochopit realitu, nebo jen vytvářejí líbivou, ale nepřesnou zkratku.